Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Nech mě jít, mami

83%
4 12
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Nech mě jít, mami Originální název: Lasciami andare, madre

Nejnovější vydání:
Plus - 2010
ISBN: 978-80-259-0045-1
Počet stránek: 160
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 14x v přečtených
v knihovně 5x v knihovně
k přečtení 6x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Plus (2010) 978-80-259-0045-1 160

Brilantní sonda do psychologie ženy, která měla raději moc než vlastní děti. Helga Schneiderová v knize Nech mě jít, mami s drásavou otevřeností zaznamenává poslední rozhovor, který vedla se svou matkou, bývalou dozorkyní ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau. Helze byly čtyři roky, když ji i s mladším bratrem matka opustila uprostřed válečného Berlína, aby se mohla plně věnovat své službě v SS. Znovu se s ní setká až v roce 1971, avšak tváří v tvář cizí ženě, která se i nadále hrdě hlásí ke své nacistické minulosti, zděšeně prchá. Po dalších sedmadvaceti letech se dozví, že matka dosud žije, a odhodlá se ji naposledy navštívit... Otázky, které ji celý život pronásledují, může zodpovědět jen ona. (Založil/a: Kahlan)

(více)  

Štítky

více  
Helga Schneider Helga Schneider
*17.11.1937


Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Claire27
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 6. 2016, 22:26
Knížka je opravdu krátká, jednoduchá, ale na druhou stranu je velmi silná. Nevěděla jsem, co od ni očekávat, proto jsem byla překvapena jak si mě okamžitě dokázala získat. Jedinečný příběh o ženě, jejíž matka pracovala v koncentračních táborech a podílela se na vyhlazování židů. Je neuvěřitelné, jak i po tolika letech matka nedokázala uznat vinu a konečné řešení považovala za správné a nutné. Pokud bych byla na místě dcery, nevím, zda-li bych vůbec dokázala takové ženě pohlédnout do očí a pocítit mateřskou lásku. Moc se mi v knize líbilo, jak hlavní hrdinka bojovala sama se sebou a snažila se svou matku přinutit k určitému pokání. Bohužel marně.
Heduš
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 11. 2012, 16:33
Jedinečný pohled na holocaust ze strany ženy, jejíž matka se aktivně účastnila "konečného řešení" a i po půl století se k nacismu hrdě hlásí. Již od první stránky vidíte, že autorka již od útlého dětství svádí vnitřní boj mezi láskou k matce a touze po mateřském obětí a odporem k jejím činům. Sama si něco takového nedovedu představit.