Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Panychida

91%
5 11
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Panychida Originální název: Panychida

Nejnovější vydání:
František Borový - 1945
Počet stránek: 42
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 2x v oblíbených
v přečtených 15x v přečtených
v knihovně 2x v knihovně
k přečtení 1x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
František Borový (1945) 42

Lyricko-epická báseň, jedná se o tryznu za padlé a umučené ve druhé světové válce, o čemž vypovídá i samotné její motto: „Slouženo za všechny bratry mrtvé, umučené a padlé v druhé kruté válce proti Slovanům 1938-1945.".
Výraz panychida pochází z řečtiny a označuje v pravoslavné liturgii bohoslužbu za zemřelé, knižně se užívá pro jakoukoliv smuteční slavnost.
Báseň napsal Vladimír Holan krátce po pražském Květnovém povstání. Je stále pln hrůz fašismu a války, ale na konci se objevuje nová naděje v podobě Rusů.
Báseň je rozdělena do čtyř částí. V první části popisuje velmi naturalisticky noční můru, kterou byla v Praze okupace Němci a válka („To ve snách vidí dětská těla - bez očí, nosů, bez oušek... ").
V druhé části pokračuje v naturalistickém popisování zvěrstev, která Němci prováděli, a do textu sám vstupuje („I já zde bdím... "). Popisuje hlad, strach, potupu a beznaděj. Pochybuje o bohu a ptá se, jak něco takového může dopustit („A Bůh by musel plakat mstivě, kdyby zřel, jak doufanlivě zajatec při řevu svých pout vrhal se na mrtvého bratra. Šílený hladem hledal játra - a našel se co lidožrout... "). Vzpomene také na oběti, zabité při německé invazi do Ruska. Závěr druhé části tvoří poděkování velké Rusi.
Ve třetí části popisuje povstání a porážku Německa. V poslední části se již objevují motivy poválečného života, kdy se všichni snaží navrátit se k normálnímu životu. To není sice lehké, do budoucna má ovšem optimistický pohled. Upíná se k Rusům, především proto, že to byli také Slované a na rozdíl od našich spojenců nás nezradili v Mnichově (ačkoliv byli předtím spojenci Německa, což je paradox).
Holanovy verše jsou procítěné a melodické. Některá přirovnání jsou poměrně složitá a proto dnešnímu čtenáři, bez znalostí některých podrobností, nepřístupná (například Chlebnikovova polévka z motýlů). Jiné části jsou zase naturalisticky šokující. V celé básni se nese motiv porovnání Němců a Rusů – na jedné straně nelidská zvířata (potkan, krysa) a na straně druhé osvoboditelé, Sovětský svaz – symbol jednoty Slovanů. Autor chce varovat lid do budoucna, aby nikdy nezapomněl, co mu bylo učiněno, a bránil se. (Založil/a: Šedo)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

nevermore
80% 80% 80% 80% 80%
  2. 8. 2016, 19:41
Až na tu glorifikaci Ruska (Moskvy), která mi leze vždycky na nervy v poválečném období (no, vlastně i dnes) se mi tato výmluvná obžaloba vcelku líbila.