Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Avignonské proroctví

60%
3 8
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Avignonské proroctví Originální název: La prophétie d´Avignon

Nejnovější vydání:
XYZ - 2009
ISBN: 978-80-7388-269-3
Počet stránek: 280
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 2x v oblíbených
v přečtených 15x v přečtených
v knihovně 8x v knihovně
k přečtení 2x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
XYZ (2009) 978-80-7388-269-3 280

Příběh nás zavádí do nádherného papežského paláce v Avignonu, jehož hrdé a neprostupné zdi skrývají mnohá tajemství. Mezi nimi je jedno, pro které se už po celá staletí vraždí, rozvrací rodiny a ničí lidské osudy – Avignonské proroctví předpovídá budoucnost světa, a kdo zná budoucnost, má v rukou absolutní moc. Hrdinkou románu je mladá historička Estelle, asistentka kurátora papežského paláce, která pochází ze starobylého rodu Esperanzů, od pradávna osudově spojeného s palácem v Avignonu. Nemůže tušit, že právě vrcholí boj mezi skupinami, které se snaží za každou cenu získat tajemný dokument ... Děj románu je inspirován místní legendou, podle níž měl papež Jan XXII., zvolený v roce 1316, objevit dokument, považovaný původně za Nostradamovo proroctví, které předpovídá budoucnost lidstva až do roku 4000, a poté ho měl ukrýt údajně v papežském paláci v Avignonu. (Založil/a: Veru)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

jakub.s
40% 40% 40% 40% 40%
  25. 8. 2014, 10:55
Obsahuje spoiler spoiler Upřímně, kniha mě docela zklamala - z nějakého důvodu jsem čekal mnohem víc. Po přečtení prologu jsem měl dva pocity - jednak ten, že autoři moc dobře nezvládají popisování fantaskních situací, takže tyto pasáže vyznívají spíše komicky, jednak ten, že ten text není technicky tak nějak celkově zrovna dvakrát zvládnutý. To se mi bohužel později jen potvrdilo.

Abych to prošel nějak přehledně - hlavní negativa knihy jsou imho:
1. postavy - někdy člověku připadá, že jich je až moc, že neví, kdo je kdo (hlavně v rámci rodiny Esperanzových); jejich jednání je místy dost nepochopitelné (např. Elsa před zraky Mehdiho svede jeho partnera, svého bývalého muže, zřejmě se s ním vyspí - a Mehdi to vidí, nezasáhne, pak je na Gila chvilku naštvaný a... nic); některé postavy působí dost ploše a prvoplánově;

2. zmiňované popisy fantaskních událostí;

3. celkem nedbalý styl: objeví se nová postava, autor si po několika stranách vzpomene na poměrně zásadní "detail" a zmíní ho tedy, až když je pozdě (viz např. první vražda - když byla zavražděná hlavní hrdince tak hrozně podobná, že si je někdo spletl, proč si toho hlavní hrdinka všimla, až když byla žena mrtvá, ale ne ve chvíli, kdy ji žárlivě pozorovala?);

4. někdy poměrně nesmyslné prvky děje - k předchozímu bodu: když hned na začátku někdo z bratrstva jen tak zabil nějakou ženu v domnění, že je to Estelle, proč se prostě v průběhu těch několika set stran neobjevil jeden motorkář vrhající nože navíc? Jasně, bratrstvu nejspíš došlo, že Estelle potřebují, ale potom byl celkem nelogický hned ten první útok, ne?;

5. logické chyby (například když Estelle v jedné z posledních kapitol odchází z nemocnice, "cítila důvěru jen vůči Mehdimu"; o dvě stránky později "odvezla Muriel k jediném člověku, kterému ještě důvěřovala, k Odette"), a to i celkem banální v podobě celkem hloupých vět a podobně ("Úsměv na zabijákově tváři vyhasl a on klesl na koleno, jako by žádal o odpuštění. Žádného se mu však nedostalo, a tak se zhroutil mrtev k zemi." Což by se stalo, i kdyby se mu nějakého odpuštění dostalo, ehm.);

6. až moc náhod, které podle autorů vlastně náhodami nejsou, až moc náhlých vnuknutí shůry, až moc hlavních postav s rodokmeny sahajícími do středověku, až moc tajných organizací a jejich příslušníků;

7. kvalita překladu tomu taky moc nepomáhá - "comming out", věty jako "Věděl, že to tentokrát není Henri, ale někdo, o němž už dávno věděl, se dál krčí ve tmě.", i celkem elementární pravopisné nebo gramatické chyby (shoda přísudku s podmětem a další).

Na druhou stranu, kniha má i určitá pozitiva, abych nebyl za zlouna a abych vysvětlil ty dvě hvězdičky:
1. úsečný styl, díky kterému text plyne celkem svižně;
2. ve vší té úsečnosti a absenci obsáhlejších popisů nebo něčeho, co se děje mimo osobní prostor hlavních postav, i když se zrovna pohybují v ulicích města mezi turisty, je svým způsobem celkem dobře cítit atmosféra prostředí (předpokládejme, že to nebyla jen moje fantazie, abychom si nekazili iluze);
3. časté dialogy, díky kterým opět text nabývá spád (když pomineme občasnou šroubovanost a umělost);
4. nakonec i některé postavy jsou celkem propracované a zajímavé.

Amen.