Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Jákobův pokoj

70%
4 25
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Jákobův pokoj Originální název: Jacob's Room

Nejnovější vydání:
Odeon - 2005
ISBN: 80-207-1202-X
Počet stránek: 176
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 5x v oblíbených
v přečtených 33x v přečtených
v knihovně 16x v knihovně
k přečtení 8x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (2005) 80-207-1202-X 176

Román Jákobův pokoj vyšel v roce 1922 a je třetím dílem V. Woolfové. Na rozdíl od dvou předchozích se v něm již výrazně projevují experimentální postupy, které Woolfovou zařadily k předním modernistickým autorům. V příběhu raného mužného věku Jákoba Flanderse rozeznáme scény i postavy, jež spisovatelka později použila a rozpracovala ve svých vrcholných románech, kterými byly Paní Dallowayová, K majáku či fantasticko-humorný pohled na anglickou historii, Orlando. V Jákobově pokoji se už také projevují její hlavní témata – tedy vztah mezi životem jedince a silami působícími ve společnosti a v dějinném vývoji, otázka společenského postavení ženy a možnost jejího uplatnění a fascinace plynutím času a jeho odrazem na obyčejných věcech kolem nás. Vyprávění poskytne čtenáři pohled do univerzitního prostředí mladých intelektuálů a zaujme i na svou dobu otevřeným popisem vztahů mezi mužem a ženou. (Založil/a: MrVogler)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

jehlaspichlas
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 7. 2015, 13:55
Jákobův pokoj je vlastně hluboký náhled lidské duše, do lidských duší, kdy na základě špatných i dobrých rozhodnutí volíme cesty životem a většinou špatně na základě okolností, které nás vedou. Autorka věděla moc dobře o čem píše. A kdo se v příběhu plném moudra zralé autorky neorientuje, musí brát v úvahu, že je to experimentální román, který se nerozvíjí na pravidlech klasického románu. Musí číst pozorně (podobně jako když sledujete Zemeckisův Návrat do budoucnosti). Je to Virginin pohled na život takový, jaký je. O lidské přirozenosti a ač se nám to líbí nebo ne, je v tom velká pravda, která většinu lidí zraňuje nebo si ji nechtějí přiznat, neboť život prožili jinak a nedovedou se hluboce vcítit do druhého. Tenhle příběh, ačkoliv je napsát téměř před sto lety je stejně aktuální jako v dnešní lhostejné době, kdy se člověk nedívá kolem sebe jen na své egoistické a rodinné zájmy a nezajímá se nebo jen povrchně o druhé, které potřebují pomoci stejně jako on.
Román o sobě je spíš určen lidem s vyšším intelektem, který nehledá jen samotný příběh ale umí číst i mezi řádky. A to vše v románu vlastně je. Podobně psal i Lawrence Sterne. Abyste pochopili styl Woolfové, musíte se vrátit na přelom sedmnástého a osmnáctého století.
Bohužel, tento román nedoporučuji dvacetiletým či pětadvacetiletým dívkám, které ještě pořádně nepoznaly život, spíš zralým dámám nebo těm, kteří již těmito etapami prošly. Pokud ano, mohou o tom otevřeně mluvit a zcela lehce celý román pochopí, neboť je brán z citové stránky pohledu ženy
Karliiina
20% 20% 20% 20% 20%
  10. 7. 2015, 17:12
Knihu jsem dočetla, ale že by mi nějak pozitivně či význačně utkvěla v paměti, to ne. Jedná se o první knihu, ve které Virginia Woolf uplatnila svůj styl a formu,takže chápu, že zorientovat se v něčem novém není vždy úplně jistá výhra. Až po přečtení knihy člověku dojde, o co vlastně šlo.
Illaa
0%
  26. 5. 2014, 15:44
Pro mě byl výběr knihy šlápnutí vedle. Bohužel mě to ani trochu nebavilo. Způsob psaní V. Woolfové mě vůbec neoslovil. Děj téměř žádný, časté metafory ruší i ten nepatrný zbytek děje (kolikrát ani nevíte, zda tak květnatě popisuje něčí povahu nebo krajinu). Bohužel nedávám při čtení přednost filozofickému rozjímání před dějem.