Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Smrt v Benátkách

75%
4 172
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Smrt v Benátkách
 Všechny obaly
Smrt v Benátkách
 Všechny obaly
Smrt v Benátkách
 Všechny obaly
Smrt v Benátkách
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: Der Tod in Venedig
Poprvé vydáno celosvětově: 1912

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Mladá fronta - 2011
ISBN: 978-80-204-2352-8
Počet stránek: 119
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 20x v oblíbených
v přečtených 300x v přečtených
v knihovně 59x v knihovně
k přečtení 81x k přečtení
právě čte 4x právě čte
si přeje 3x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Mladá fronta (2011) 978-80-204-2352-8 119 Přeložil Vratislav Jiljí Slezák. Vydání ke stoletému výročí původního vydání.
Euromedia Group (2005) 80-86938-14-X 93
Zahrada (2003) 80-903059-3-8 101
Odeon (1973) 173
Kvasnička a Hampl (1927) 96

Novela Smrt v Benátkách, v roce 1971 převedená na stříbrné plátno Luchinem Viscontim, patří k nejznámějším Mannovým literárním pracím a stejně jako ostatní autorovo dílo se jejím hlavním námětem stala problematika vztahu umělce k životu. Úspěšný spisovatel Gustav von Aschenbach, prototyp lidské zralosti a životního i tvůrčího soustředění, se ve svých padesáti letech rozhodne strávit léto v Benátkách. Namísto kontemplace tu však na moralistního pedanta čeká setkání s odvrácenou stranou vlastního nitra: bičován potlačovanou, avšak čím dál tím méně zvladatelnou smyslovou vášní je přitahován k polskému chlapci Tadziovi, takže když ve městě vypukne epidemie cholery, odmítne Aschenbach Benátky opustit a zůstane v nich až do trpce tragického konce. Co se na první pohled jeví být pouze osudovým zřetězením náhod, je ve skutečnosti přísně logické a vyplývá z dlouho narůstající psychické krize hlavního hrdiny - ukáže se, že Aschenbachova rovnováha byla pouze zdánlivá, neboť jí bylo dosaženo v umění, nikoliv v životě. Konečně Thomas Mann sám Smrt v Benátkách charakterizoval jako "příběh o rozkoši ze zániku". (Založil/a: MrVogler)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

alča87
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 7. 2013, 21:39
Sice se děj trochu táhl, ale příběh je velmi zajímavý. Moc krásný popis "nezvyklé" lásky, která je vnitře zničující. Dneska by sice někdo mohl říci, že je hlavní postavou stalker nebo pedofil - přesto tak na mě nepusobí. Mně se tato novela moc líbila a každému bych ji doporučila.
Rames
20% 20% 20% 20% 20%
  7. 7. 2014, 9:18
Snivé vyprávění o platonické lásce která nedovolí hlavní postavě, staršímu uznávanému spisovateli, odjet z Benátek zamořených cholerou. Báseň připomínající novela postrádá jokoukoli přímou řeč a soustředí se pouze na pocity a popisy míst a dějů.
Unylost tohoto vaprávění nezachrání ani pěkný sloh ani sexuální orientace hrdiny.
cmuchal
80% 80% 80% 80% 80%
  1. 4. 2015, 23:14
Thomas Mann mě zaujal především svým bohatým jazykem, detailní analýze emocí a přemítáním nad smyslem umění, poezie a inspirace. Nesmírně moc jsem toužil po rozvoji děje, který je přece jen v ústraní oproti popisu vnitřních monologů. Oproti experimentálním dílům jako například: Odysseus, Vlny, se mi Smrt v benátkách četla naprosto bez problému.

„Osobně vzato je umění umocněný život. Oblažuje hlouběji, stravuje rychleji. Vrývá do tváře svého služebníka stopy imaginárních a duchovních dobrodružství, a i při klášterní tichosti vnější existence natrvalo vyvolává zhýčkanost, přejemnělost, únavu a zvídavost nervů, jako sotva dovede zplodit život plný prostopášných vášní a požitků.“

„Samota plodí původnost, odvážnou a udivující krásu, báseň. Plodí však také věci zvrácené, neúměrné, absurdní a nedovolené.“

„Přiroda se zachvěje slastí, když se duch sklání před krásou a holduje jí.“

„Touha je plod nedostatečného poznání.“

„Slovo dokáže smyslovou krásu jen velebit, nikoli vyjádřit.“

Karliiina
60% 60% 60% 60% 60%
  22. 9. 2014, 17:09
Tato kniha i přes to, že se celkem táhne, ve vás něco zanechá. Je mi jasné, že se názory různí a plno lidí ji bude odsuzovat, ale má něco do sebe.
pratoriax
0%
  21. 7. 2012, 14:22
Nuda, nuda a zase nuda. Tolikrat jsem si rikal, at uz to skonci. Film jsem nevidel a po knize ho ani neplanuji. Nikdy vice!
JarKun
80% 80% 80% 80% 80%
  18. 10. 2015, 18:28
Moje první setkání s Thomasem Mannem a velké překvapení ... Citlivý popis šokujícího zaláskování se stárnoucího muže do mladého chlapce s celou bezvýchodností, kterou to přináší. Dnešní autoři by tuto látku zpracovali asi daleko více šokujícím způsobem, zatímco Mann vše popisuje takovým tím dávně vznešeným způsobem. A ačkoliv na sebe oba hrdinové vlastně ani nepromluví, má kniha náboj až do konce.
Taylor
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 5. 2015, 16:49
Velmi povedena novela. Příběh nikdy nenaplnene a nevyrcene lásky překvapivě končící smrti. ;-)Kniha asi není pro každého, ale pokud ji dáte šanci tak vás nezklame.
bukackovah
  22. 11. 2013, 0:18
Musím uznat, že mě kniha příliš neoslovila. Nevím, jestli je to tím, že jsem ji četla na poslední chvíli.. Někdy se kniha táhla a proto jsem tedy byla ráda za popisné pasáže, které mi -což je velice divné- přišly daleko kratší než vnitřní monology či dialogy s nějakou z dalších postav. Lehce jsem si tuto knihu připodobňovala k Oscarovi Wildovi co se týče homosexuálního vztahu k mladému narcisu. Myslím, že po knize už znovu nesáhnu, i když bylo velice zajímavé doplnění o pasáže z Platónových děl!
rosavtrave
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 10. 2011, 15:19
Kniha byla dobrá, líbí se mi Mannovo vyjadřování, i když se občas může zdát až příliš složité :) Zároveň se do díla velmi odráží skrytá homosexualita autora.
kanybalka
80% 80% 80% 80% 80%
  16. 8. 2012, 7:09
Knížka se nečetla zrovna lehce, ale upoutala mě. Thomas Mann si zde opravdu pohrál se symbolikou - každý detail, který se v knize objeví, má svůj význam a to se mi líbí.
LukaJad
100% 100% 100% 100% 100%
  31. 7. 2012, 13:56
Naprosto nesouhlasím s tvrzením, že tato knížka je nudná. Je naopak poutavá, a to zejména po psychické stránce. Nutí člověka přemýšlet společně s autorem. Děj samozřejmě není nijak složitý, ale citový rozbor osobnosti je v této knížce geniální.
maciii
40% 40% 40% 40% 40%
  22. 9. 2011, 23:31
Stálé úvahy nad smyslem umění, krásou poezie a popudech, které básníky inspirují, mě osobně velmi nudily a často jsem je ani nepochopila, protože Mann užívá dlouhá a složitá souvětí, na jejichž konci jsem se už vetšinou ztratila. Kniha se mi nelíbila a film mě úspěšně uspal.
Pullo
40% 40% 40% 40% 40%
  12. 11. 2013, 19:50
Smrt v Benátkách je napsána velmi bohatým jazykem a složitými souvětími, což občas vyústí ve ztrátu koncentrace, alespoň u mě tedy. Také je plná odboček, které se týkají pocitů hlavního hrdiny. Vlastně bych řekl, že je to kniha o pocitech a emocích a občas autor odbočí k dějové linii. To bych ovšem neviděl jako negativní parametr, zkrátka je to dost odlišný druh knihy. Atmosféra, kterou navozuje je těžko popsatelná. Vzhledem k délce určitě stojí za to si jí přečíst a udělat si názor sám.