Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Poslední z faraonovy družiny

94%
5 7
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Poslední z faraonovy družiny

Nejnovější vydání:
XYZ - 2011
ISBN: 978-80-7388-469-7
Počet stránek: 472
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 4x v oblíbených
v přečtených 5x v přečtených
v knihovně 5x v knihovně
k přečtení 6x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
XYZ (2011) 978-80-7388-469-7 472

Dějiny píší počátek 13. století před Kristem. Jsme na Peloponnésu v době mykénské kultury a mohutných achajských hradů, mocných králů – wanaktů, a do jednoho z nich, Trifylského Pylu, se po mnoha letech bloudění vrací loď Okřídlený zázrak s posádkou Lelegů, příslušníků starého předřeckého kmene. Úkolem výpravy, kterou přežila jen polovina plavců, bylo na základě věštby navrátit do Řecka kosti mýtického hrdiny Daidala. Vládnoucí rod Lelegů jej považuje za svého předka a božského ochránce. Lelegy však čeká rozpačité přijetí, neboť mocenským hrám v království není jejich triumfální příjezd příliš vhod. Síly, které chtějí starý matriarchální řád, postavený na tradicích rodu Lelegů, změnit na dědictví po mužské linii, vede mladší princ Enareforos, který se neostýchá zneužít obtížné situace v zemi.
Mykénský svět ještě čeká na své poslední vzepětí slávy v tažení proti slovutné Tróji, ale už nyní musí čelit sílícím útokům stěhujících se Dórů, Hérakleovců a jiných národů. Vetřelci jej sice postupně zcela rozloží a uvrhnou do temného období, v něm však už brzy začne klíčit zárodek budoucí velikosti a moudrosti klasické Helady.
Princ Enareforos je ve své touze po moci schopen obrátit se i na Dóry a nepřátelské Néleovce, dokonce vztáhnout ruku i na svého otce wanakta Encheliáwóna, jen aby dosáhl svého cíle.
Jeden z Lelegů, kteří připluli s Okřídleným zázrakem, Bríseus, syn minojského malíře a pobočník právoplatného následníka trůnu, se v napjaté situaci sblíží s egyptskou menšinou v Pylu, jejíž hlavou je hekwetás, šlechtic Raia, emigrant z doby, kdy v Egyptě Amónovi kněží definitivně skoncovali s památkou na období Achnatonovy nábožensko-kulturní reformy. Její účastníci, bývalí členové faraónovy družiny, jsou mrtvi, ve vyhnanství, nebo žijí rozprášeni po světě. Při návštěvě Raiova domu se Bríseus osudově zamiluje do Raiovy patnáctileté dcerky Amiai, která jeho cit opětuje a stane se jeho snoubenkou. Enareforos, který chtěl tohoto vlivného Lelega získat na svou stranu a nabídl mu svou vlastní sestru za ženu, se tím stane jeho úhlavním nepřítelem, a napětí i intriky přerostou v zavraždění krále a posléze v otevřený mocenský boj.
Bríseus, který se k achajskému panteonu staví s pochybami, se pod vlivem své mladičké egyptské snoubenky Amiai dostává k tajům mystéria slunečního kultu Egypťanů. Náboženský chaos v jeho mysli tak postupně nastoupí cestu k mystickému pochopení nezjevné jednoty a jejích projevů ve světě. Svůj podíl na jeho vzdělání má i tajemný Kyknos, vědoucí mudrc, jehož „tvář málokdo spatřil“, který své duchovní poznání už krutě zaplatil a prošel drastickou očistou duše, a jehož osud bude klíčový pro rozuzlení celé zápletky románu.
Bríseus a jeho druzi v bratrovražedné válce zprvu vítězí, ale díky zradě a vpádu Néleovců nakonec utrpí porážku. Jejich spojenec Egypťan Raia je zavražděn. Bríseova snoubenka, Raiova dcera, záhadně zmizí. Mnozí Lelegové padnou. Bríseus je odsouzen k rituální smrti, zachrání jej však jeden z jeho druhů, který přežil krvavou řež na hradě. Posledních několik Lelegů musí odejít ze země, ale předtím vyjde najevo, že tragédie egyptské rodiny s válkou nijak nesouvisí, ač se to zdálo zřejmé. Její kořeny tkví v dávnější minulosti, spojené s tajemnými dary bohů, magickou rostlinou Ib-Tiamat a Thovtovým divotvorným svitkem, relikviemi z doby Achnatonova kultu.
Skupinka přeživších Lelegů na svém útěku navštíví podivuhodný ostrov falešné nymfy a podaří se jim vytrhnout obyvatele ostrova z hrůzné poroby, ovšem za cenu zajetí Brísea egyptskými awateji (piráty). Bríseus se tak nedobrovolně dostává do Egypta. Když se mu podaří vydobýt si svobodu, srdce a rodová věrnost jej ženou dál po stopách nevysvětlitelné tragédie Raiovy rodiny, jež jej zavedou do starobylé Ictaueje, města v jezerní oáze, sídla vezíra Dolní země, ležícího na spleti zavlažovacích kanálů, tajuplného městě nekropolí a strašidelných zákoutí, z nichž nejproslulejší je tisíc let starý Labyrint. Po cestě přechází přes zničené pouštní město, kde nachází v zavátých mozaikách dokonalý portrét své Amiai, což je záhada, kterou zatím není schopen vysvětlit.
Osudové setkání pomůže Bríseovi získat novou identitu. Jako egyptský umělec Kagemni z Venesu s doporučujícím listem začíná pracovat v umělecké škole Sechem Sešat a objevuje cestu do nepřístupného podzemí Labyrintu, zatímco skutečný Kagemni, s nímž si prohodil jméno i poslání, získává volné ruce pro své ambiciózní plány ve službách mladého prince Setchiho, budoucího faraóna. Jak se Bríseus postupně sžívá se světem Egypťanů, odkrývají se mu dávné dramatické události, jejichž nepřímým důsledkem byla i tragédie Raiovy rodiny.
Do příběhu vstupuje nevyzpytatelný starý voják a umělec, bývalý člen družiny faraóna Achnatona, Sešep-anch Hor, jehož bouřlivá a vášnivá povaha a následná úpěnlivá touha po pomstě se pomalu rozplývají do prázdnoty, opilecké bezvýchodnosti a rezignace na všechny hodnoty. Kdysi vinou zrádců faraónovy družiny přišel o svou milovanou ženu Chekeretaton, očekávající dítě, a od té doby se protloukal životem v okázalém vzdoru proti všem, nevyjímaje nového faraóna Haremheba, a válčil pak mnoho let ve vyhnanství v zemi Vauat (Nubie). Jeho návrat je však součástí tajného plánu, souvisejícího jak s magickými relikviemi, tak s vraždou Egypťana Raii a únosem Amiai.
Bríseus alias Kagemni z Venesu několikrát podniká cestu do podzemí Labyrintu a pátrá po záhadách, které se okolo něho vrší a nemají zdánlivě souvislost. Když naleznou se Sešep-anch Horem společnou řeč, dostane se mu od něho mnohého poznání, a on naopak vyhaslému starému umělci vdechne nový smysl žití a novou víru v nepomíjivost lidského ducha. Společně se jim podaří odkrýt další temné spojení mezi záhadami druhého a třetího Labyrintu, Kočičím chrámem, působením strážce mrtvých Sokara, zavražděním Nejvyššího stavitele města a tajemstvím minulosti manželky vezíra Dolní země.
Postupně chápe, proč tehdy spatřil Amiain portrét v opuštěném městě v poušti a proč je jeho vyvolená k nerozeznání podobna zavražděné Sešep-anch Horově Chekeretaton. V závěru se odkryjí děsivé záměry Amónových kněží a Strážce největších tajemství Labyrintu, i dávné působení předka Lelegů, hrdiny Daidala, v Egyptě. Ke slovu přichází jedno z nejhlubších a nejstřeženějších umění egyptských zasvěcenců, magie. V nejvypjatějším momentě příběhu se Bríseus ze zoufalství za pomoci prokletých kouzelných relikvií vydává tam, kam se před ním nikdo živý nevypravil: do samotného Duatu, egyptského podsvětí, aby si silou své lásky vybojoval Amiai z náruče smrti. Uspěje jen díky své pevné víře a pomoci věrných druhů z rodu Lelegů, kterým se konečně podaří Brísea v Egyptě nalézt, protože vědí, že s jeho osobou je skrze věštby spojena i budoucnost Trifylského Pylu.
A tak se přese všechny ty hrozivé události nakonec všichni vracejí do Řecka, do neklidného světa achajských hradů, k poslední osudové bitvě s nepřáteli, neboť Trifylský Pylos se potácí ve zmatcích a bezuzdném teroru hrstky samozvanců. Bríseus si přináší do své domoviny nejen radost z nalezení své lásky a smutek ze ztráty nejvěrnějších přátel, ale i úžasné tajemství, které nikomu nesmí sdělit a jež musí nést jako osudové břímě do konce života. A tak tento druhý návrat Lelegů konečně nastoluje mír a otevírá dveře moudrosti a vzdělanosti starého Egypta, která bude jednou stát u zrodu nové etapy budoucí slávy starořeckého světa. (Založil/a: Gattolino)

(více)  

Štítky

více  
Luděk Václav Wellner Luděk Václav Wellner
*05.07.1960

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace