Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Šedá eminence

84%
4 5
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Šedá eminence
Autor:
Originální název: The Grey Eminence

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Avatar - 1998
ISBN: 80-85862-27-1
Počet stránek: 280
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 4x v přečtených
v knihovně 3x v knihovně
k přečtení 8x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Avatar (1998) 80-85862-27-1 280
Václav Petr (1948)

Románové zpracování životních osudů mystika a diplomata kapucínského pátera Josepha Tremblay, zvaného "šedá eminence", jenž proslul jako rádce kardinála Richelieu. (Založil/a: maris)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Sabotteur
  11. 10. 2012, 21:04
Pozor na zde uvedený žánr: NEJDE o román, fikce je tu všeho všudy jen úvodní kapitola, zbytek je historický spis o životu a působení kapucína Otce Josefa, které (aspoň podle Huxleyho úsudku) bylo klíčové pro evropské osudy dalších tří století. Zároveń Huxleymu slouží jako odrazový můstek k rozvíjení jeho teorií týkajících se (nejen) křesťanské mystiky a společenského vývoje; závěrem je pak teorie, že závažného společenského zlepšení lze dosáhnout jedině skrze změny na úrovni jednotlivců, a to změny mystického rázu (jež považuje za jediné efektivní). Je nám třeba dosáhnout kontaktu s nejzažší skutečností (již křesťané nazývali Bohem), a to cestou sebeumrtvování a meditace... velice spekulativní, osobně souhlasím jen částečně - stále ve mně žije víra, že ve všem tom světském utrpení lze nalézt smysl i jinak než tím, že se ho člověk zřekne.

Otec Josef sám byl zajímavý v tom, že ač na této cestě dosáhl jistých úspěchů (ač ne těch absolutních), vlivem svých osobních zaujatostí, jejichž kořeny H. nalézá v dětství, a též chybných teorií vyslovených jeho předchůdci i současníci, byl vliv jeho činnosti jedním z těch nejdestruktivnějších v celých dějinách. Obrovskou zkratkou můžeme shrnout tak, že rozlišoval dva druhy Boží vůle - jeden z nich může vyplňovat vlastním sebeumrtvováním a vnitřní modlitbou - meditací, ten druhý se pak manifestuje v boji proti kacířům a všeobecně politice - nejzávažnější chybou Otce Josefa, kterou jeho přítel Richelieu dovedl obratně využívat, bylo spojování vůle Boží s vůlí Francie, která ho vedla k šíření diplomatického chaosu a nekonečnému prodlužování jednoho z nejhorších konfliktů v evropských dějinách, Třicetileté války. Zdá se, že ke konci života ztratil schopnost si tuto dvojakost ospravedlňovat - bohužel pro svět příliš pozdě.

Co tedy Huxley v Šedé eminenci zdůrazňuje? Dříve, než začneme měnit svět, musíme měnit sebe, jen tak se vymaníme z vlivu škodlivých dogmat, která by naše jednání - aniž bychom si toho byli vědomi - mohou strhnout neskutečně nebezpečným způsobem. Co se mě týče - po krátkém pohledu na velké politické osobnosti historie nemohu nesouhlasit.

P.S. V textu se v docela důležité roli mihne Albrecht z Valdštejna. To byl taky slušný zmrd.
P.S.S. Zajímavým prvkem knihy, který jsem nezmínil, byl též autorův popis vztahů mezi Otcem Josefem a Richelieuem. Richelieu, navzdory svému postavení, příliš duchovně zaměřeným člověkem nebyl - bezpochyby měl obrovskou vůli vládnout, ale vůli Luciferiánskou, vycházející zcela ze svrchních vrstev vědomí - tedy také podléhající výkyvům nálady, způsobených jeho zdravotními problémy, neschopnou vytrvat při nárazu na těžko odstranitelnou překážku. Tím, kdo mu v takových okamžicích dodával síly, byl právě Otec Josef, jemuž jeho vnitřní modlitba dodávala sílu vůle nábožnější, stabilnější, vycházející z jeho mystických zkušeností - tedy jeho pravý opak.
P.S.S. Při odkládání školních povinností se člověk rozepíše :))
erteple
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 2. 2016, 6:55
Sabotteur to napsal pěkně. Snad neřeba nic doplňovat. Mě zaujal Huxleyho pohled na mystiku, kontemplaci, "sebeumrtvování" a cestami za osvícením vůbec, který se dále vyvíjel a jehož vývoj postihuje třeba i útlý spis "nebe a peklo" (v ČR vyšel trefně i s Branami vnímání, které i autorovi samotnímu poskytly nové úhly pohledu). Můj oblíbený Huxleyho citát "Jediný kousek vesmíru, jehož možností zlepšení si můžeme být vždy jisti, je naše vlastní já" tady dostává nový rozměr; i tak inteligentní, společenský a svatý muž má svého "ďábla".

Další fascinující věcí je Huxleyho opravdový humanismus (ale to nejen zde); staví se proti utrpení lidí, nicméně není pro "rozhazování ryb", jako humanisté dnešní; raději by naučil lidi ryby chytat, mohu-li použít tuto ilustraci; V souvislosti se snahou o vlastní pokoru by tak jeho humanismus byl dnes odsuzován jako arogantní, privilegovaný egoismus :-D

PS: První kapitola mě dostala.