Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Falešný svědek

50%
3 2
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Falešný svědek Originální název: Morðið í alþingishúsinu
Poprvé vydáno celosvětově: 2002

Nejnovější vydání:
Moba - 2011
ISBN: 978-80-243-4217-7
Počet stránek: 223
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 4x v přečtených
v knihovně 1x v knihovně
k přečtení 1x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Moba (2011) 978-80-243-4217-7 223

Při nepokojích mezi neonacisty a policií je zabita novinářka Salvör. Jen nerada přijímá právní zástupkyně Stella obhajobu jednoho z pravicových radikálů, který je zapleten do tohoto případu. Rovněž její starý přítel Siggi, který nyní pracuje jako ministr hospodářství, potřebuje Stellinu pomoc: je totiž obviněn ze znásilnění nezletilé dívky. Stella si zpočátku nedokáže představit, že by spolu oba případy mohly nějak souviset, mnohé je však jinak, než se na první pohled zdá... Výtečně napsaný román, který čtenáře zavádí do nejvyšších islandských politických kruhů. (Založil/a: al-ma)

(více)  
Stella Blómkvist Stella Blómkvist

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

dreadlock
40% 40% 40% 40% 40%
  23. 3. 2015, 17:54
Miluji severské krimi. Ale tato kniha mi opravdu nesedla. Nemám ráda "super hrdiny", a tato Stella je takový ten typ superwoman. Zápletka trochu přitažená za vlasy, ale to by se také dalo odpustit. Konec děsivý. Nevím, zda je autorka zapálená feministka a lesbicky orientovaná, ale přesně takto na mě ženy v jejím románu působily. A poslední "hřebíček do rakve" bylo tykání. Na Islandu je naprosto běžné, že si neznámí lidé tykají. Pro mě, Češku, to byl strašně rušivý element. Např. Indridasonovy knihy jsou překládané s vykáním. Moje první seznámení s autorkou a bohužel i poslední. Třeba jsou její další romány lepší, ale nemám nějak chuť to zjišťovat.