Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Skleněný pokoj

89%
4 340
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Skleněný pokoj
 Všechny obaly
Skleněný pokoj
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: Glass Room
Poprvé vydáno celosvětově: 2009

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Kniha Zlín - 2013
ISBN: 978-80-7473-091-7
Počet stránek: 464
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 124x v oblíbených
v přečtených 500x v přečtených
v knihovně 124x v knihovně
k přečtení 221x k přečtení
právě čte 14x právě čte
si přeje 9x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Kniha Zlín (2013) 978-80-7473-091-7 464
Kniha Zlín (2012) 978-80-87497-14-2 392 váz.
Kniha Zlín (2009) 978-80-87162-19-4 392 váz.

Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat, který zaujme od první věty. Na pozadí příběhu jejích majitelů zrcadlí tragédii celého českého národa. Vysoko na kopci nad Brnem ční zázračný dům. Postaven na míru židovsko-křesťanskému novomanželskému páru vyzařuje bohatství, sebevědomí, krásu a majestátnost. Avšak jen do chvíle, než do země vstoupí nacistické vojsko a manželé musí vilu i zemi opustit. Život vily se s odchodem jejích majitelů ale nezastaví. Přechází z jedněch rukou do druhých, z českých do nacistických, pak do sovětských až se opět vrátí do majetku československého státu. Krystalická dokonalost skleněného pokoje přitom zasahuje nesmírnou gravitací každého, kdo se dostane do jeho blízkosti.

Jenom málo knih z poslední doby dokázalo očima cizince (podobně jako Gottland Poláka Maria Szczygiela) postřehnout československou realitu druhé poloviny 20. století tak brilantně jako Skleněný pokoj Simona Mawera. Román je o to cennější, že byl v létě 2009 nominován na nejprestižnější knižní cenu anglicky mluvícího světa The Man Booker Prize.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
60% 60% 60% 60% 60%
  15. 4. 2013, 15:11
Taky jsem tímhle příběhem zklamán. Literatura faktu nebo beletrie? Některé postavy skutečně žily, např. skladatelka Kaprálová, a co majitelé vily? Jestli jsou jejich osudy fikce, je tato kniha jejich urážkou. Je-li to pravda, měl by mít autor schválení majitelů vily za zveřejnění některých choulostivých záležitostí. Jinak je příběh celkem čtivý, ale proč musel autor 2x popisovat motiv muže žijícího se dvěma ženami? Autor by byl rád bigamistou?
Peetuliska
80% 80% 80% 80% 80%
  4. 8. 2015, 11:02
Velice zajímavě popsán vznik a vývoj vily a jejích majitelů. Příběh rodiny má být údajně fiktivní, ale i přesto mi přišlo, že si spisovatel moc servítek nebral a místy byl až moc popisný, co se sexuálních preferencí a zkušeností týče. Kniha se četla velice dobře, zvláštní promítání z pohledu muž a dvě ženy a zároveň lesbické lásky.
teite
60% 60% 60% 60% 60%
  5. 10. 2015, 20:03
Stejně jako mnozí ostatní i já jsem z knihy na rozpacích. Pasáže o domě skutečně vedou k tomu, že bych se nejraději hned sbalila a jela se tam podívat, takže má-li být skleněný pokoj hlavním hrdinou, snad se to povedlo. Ovšem v tom případě mi dost vadí "vedlejší" postavy, tedy lidé okolo. Některé mi třeba přišly zcela nadbytečné, holywoodský konec mě dost vytočil a toho sexu bylo prostě zbytečně mnoho. Nejsem žádný puritán a sexuální scény mi nevadí, pokud to textu organicky patří, ale tady mi přišlo, jako by nějaký redaktor autorovi řekl, že by to chtělo trochu oživit a že sexem se nic nezkazí... No, v tomto případě se alespoň dle mého názoru zkazilo hodně.
Evelýny
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 12. 2014, 16:52
U této knihy hlavně oceňuji nápad autora, který skloubil historii brněnské vily Tugendhat s fiktivním příběhem jejích majitelů. Na konci jsem si musela položit otázku: Do jaké míry byl příběh všech zůčastněných fiktivní....?
gabin
60% 60% 60% 60% 60%
  5. 8. 2014, 12:35
Z této knihy mám opravdu smíšené pocity. Jako by to psali dva lidé. Krásně a pečlivě napsaná "faktická" část, u níž mi kupodivu vůbec nevadí změněná jména konkrétních historických osob, jako by byla psána brilantním spisovatelem zamilovaným do vily, do historie. A pak jakoby to svoje dílo hodil nějakému zhrzenému pisálkovi živícímu se v bulváru se slovy: hoď tam nějakej sex, ať ....ať co? Fakt nevím, protože tohle a takhle snad v dnešní době nemůže nikoho zajímat. Ani se nedivím že rodina Tugendhat byla pobouřena, taky by mě naštvalo, slušně řečeno, kdyby si o mně někdo vymýšlel "šokantní" a dosti stupidní postelové historky, které jsou zbytečné a notabene knihu fakt kazí. Opravdu si autor myslí, že namátkou např. různé popisy tělesných pachů, které jemu připadají tak atraktivní, nevzbudí spíš dotaz typu WTF? Přitom míchání historických postav a dějů s fikcí není nic neobvyklého a fantasticky to umí S. Rushdie,resp. uměl (bohužel ten minulý čas) García Marquez a mnozí další. Jsem v půlce a zvědavá, jak se to vyvine, myslím literárně. Hanu Hanákovou bych teda za kámošku nechtěla, doufám, že je vymyšlená, i když vím, že se takové provinční rádoby upřímné mrchy vyskytují, snad "Liesel" takovouhle "přítelkyni" neměla.
mosem
60% 60% 60% 60% 60%
  25. 6. 2013, 21:48
Vzhledem k tomu, že historii vily Tugendhat, vilu samotnou i příběh jejích obyvatel trošku znám, po několika desítkách stránek jsem měl nutkání knihu odložit. Teprve poté, co jsem se od srovnávání fikce vs. fakta oprostil a knihu četl jako čistou beletrii, začal jsem ji vnímat pozitivně. Je psána poměrně svižně a se spádem děje, ale v některých momentech jsem se nemohl ubránit pocitu, že sex (záměrně užívám tento výraz, nikoliv erotika, protože o tu nejde) je do knihy vkládán až příliš, bez dějové nutnosti a se záměrem zatraktivnění - což ani podle mne kniha nemá zapotřebí. Po dokončení knihy nicméně naskočila asociace fikce vs. fakta, a docela chápu rodinu Tugendhatovu, která se od knihy distanocovala velmi ostře a s pohoršením. Určitě bych nereagoval jinak.
Terůů
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 3. 2014, 9:56
Nepřijde mi důležité hodnotit, nakolik je příběh pravdivý, je to román inspirovaný skutečností, takže i s fikcí se musí počítat. Ale chápu, že někdo, kdo se vyzná, může být lehce pobouřen. Já nejsem žádný znalec, knihu jsem četla kvůli maturitě a zamilovala jsem si ji. Všechno je dobře vykreslené, postavy, místa i ta hrůza války. Konec opravdu velmi dojemný.
Kiv Čitrem
80% 80% 80% 80% 80%
  1. 7. 2016, 14:14
První dvě třetiny textu jsou podařené, komponované na půdorysu protikladů osobnostních, architektonických, sexuálních, citových, národnostních. Text v této fázi přetéká vkusnou erotikou. Vrcholem je scéna na nástupišti, ve které Viktor ztrácí téměř vše, a scéna ve Skleněném pokoji, kdy je znásilněná Hana - dvě nejsilnější postavy jsou pokořeny zvulí osudu a pomatené doby. Závěr je na můj vkus příliš patetický. Příběh také stojí na množství neverohodných náhod.Chápu, že závěrečná situace má ilustrovat bezčasí Skleněného pokoje.
aubergine
80% 80% 80% 80% 80%
  28. 1. 2014, 22:15
Nemám nijak hluboké znalosti o historii vily ani o rodině Tugendhat, takže jsem příběh brala jako jakýkoli jiný román - který se mi líbil. Některé postavy mi byly dost nesympatické ale vykreslení atmosféry doby války (hlad, nedostatek všeho, lidé zahnaní do extrémních situací...) mě dojalo. Konec mi přišel možná zbytečně dojímavý.
modi
100% 100% 100% 100% 100%
  14. 3. 2012, 22:41
Knihy: Mendelův trpaslík, Skleněný pokoj
Taky já jsem z toho města, kde tisíc let vedle žily tři velké skupiny občanů - ČEŠI, NĚMCI A ŽIDÉ, ... dnes je všechno jinak. Když jsem mnohá ta místa, kde postavy těchto knížek tenkrát žili i pracovali poprvé před lety navšťívil i já, měl jsem srdce ještě plné ideálů. Nevím, zda by nějak moje tehdejší naivní představy o mých spoluobčanech změnilo, pokud bych tyto skvělé knihy četl již tenkrát. O to víc si však obě knížky vychutnávám nyní. Benedict Lambert se na tento svět dívá, byť jako trpaslík, určitě správně a s velkým nadhledem. Musím se jít také znovu podívat do vily Tugendhat. Právě proběhlá rekonstrukce vily prý měla přísně respektovat historickou čistotu, jsem zvědavý, zda se zachoval i slavný otisk na skle okna hlavního pokoje ... . Hodnocení: určitě alespoň 80%, ale já su taky z Brynclu a na ty naše geny kemo nemáš, tož dám kilo.
V.A.
60% 60% 60% 60% 60%
  3. 2. 2013, 14:35
Už podruhé v krátké době jsem nevěděla, zda dát tři nebo čtyři hvězdičky. Nakonec dávám "jen" tři. Knížka se mi líbila, příběh mě chytil, ale štvalo mě chování postav, které pro mě bylo těžko uvěřitelné... Tohle by se podle mě prostě nestalo. Navíc mi vadí i přístup autora. Ten tvrdí, že příběh je čistá fikce (což podle mě není pravda). A když ho za to rodina Tugendhatových žalovala, on se s nimi úplně odmítl bavit... To se mi nelíbí.
Benka
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 10. 2015, 22:52
Patřím mezi ty, co o vile a její historii pred prectenim knizky věděli málo. Příběh mě zaujal a uz nepustil. Doufám, že se do vily brzy podívám :)
Alena Tyityisová
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 9. 2016, 0:13
Hodně silná kniha...nevadí mi, že to není podle pravdy nebo jak to vlastně je....Brno miluju a cokoliv co je s tím spojené taktéž...příběh v této knize je nádherný příběh lásky, člověčenství, pravdy, ale i zrady, bolesti a konce....
barbee
60% 60% 60% 60% 60%
  12. 5. 2014, 12:32
Knížka je hodně čtivá, ale to, že byla nominována na The Man Booker Prize mi přijde trochu nepochopitelné...
Santino
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 8. 2013, 19:51
Kniha, o které jsem slyšel někdy před rokem a shodou náhod se mi ocitla v rukou právě v době, kdy jsem se válel u moře a tak trochu uvažoval, co těch pár dní budu dělat. Přiznám se, že jsem po ní sáhnul jen z toho důvodu, že nic jiného na "práci" zrovna nebylo. Netušil jsem, že za pár hodin si budu přát být ne u moře, ale v Brně ve vile Tugendhat a procházet se prostředím, o kterém čtu. První kapitola je napsána skvěle, tečka...nic jiného mě prostě nenapadá. Vtáhlo mě to do příběhu během pár minut a nebýt pauzy na oběd, tak ji snad nezavřu. Nádherně se čtou pasáže, kdy autor popisuje prostředí, postavy, to máte pocit, že jste součástí. Dějinné události jsou jakoby na pozadí a vše podstatené se točí kolem postav. Viktor, bohatý bussinessman, jeho žena Liesel a ostatní. Vše hraje, zapadá do sebe, skládá se do celku a výsledek je skvělý, prostě skvělý a tečka. Přečteno téměř jedním dechem za den a půl. 5% dolů za trochu překombinovaný závěr...celkový dojem 95%.
kappa
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 2. 2013, 14:59
moc hezká knížka i když skutečnost je jiná, tak si myslím, že autor určitě vzbudil v plno lidech zájem o vilu Tugendhat. Já sama, když jsem si četla tu pasáž z komunismu, jsem si vzpomněla, jak jsem v 70.letech chodila co by dítě se skoliózou páteře do vily na rehabilitační cvičení. Škoda, že jsem ji tehdy víc nevnímala.
Violet
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 4. 2016, 21:27
V této knize nejde jen o příběh, nebo snad o rodinu skutečných majitelů. Zaujalo mě vykreslení jedinečné atmosféry meziválečného Brna, charakteristika moderní architektury a vyjádření pocitu, jakým na vás vila zapůsobí. Všem doporučuji návštěvu.
hladovec
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 7. 2014, 22:01
Skvělá kniha, řadim ji mezi jednu z nejlepších, co jsem četl. Je hodně čtivá, z příběhu vás často mrazí a ještě se při tom něco dozvíte, co víc si přát! Vila Tugendhat mě přišla před tím nezajímavá, ale dneska toužím po tom ji vidět zevnitř a projít si ten příběh znovu. Díky Mewere!
Hanka Pas
60% 60% 60% 60% 60%
  6. 4. 2014, 17:56
Kniha je napsaná velice čtivě, ale od tak velkého tématu a místa jsem čekala mnohem více. Po několika desítkách stránek jsem se znovu dívala na přebal, zda je to opravdu ta kniha, která byla nominována na The Man Booker Prize. Tuto knihu jsem vzala do ruky po přečtení Člověka bez osudu od Imre Kertésze, což nebylo zrovna dvakrát moudré. Zatímco Kertész jde až na dřeň, Mawer se jen zlehka dotýká velkých dějin a hlavním tématem se mu stávají mezilidské, konkrétněji milenecké, sexuální vztahy. Díky tomu dostává kniha nádech telenovely, která se hodí spíše jako oddychové čtení na dovolenou.
ewcam
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 8. 2013, 10:26
Literatura, která vypráví o období kolem 2. světové války mě jednoduše baví. Láká. Tím spíš, když vypráví o obyčejných věcech - rodině, lásce, sexu, nevěře. Jak lehce autor pár větami vystavěl charaktery jednotlivých postav tak, aby je čtenář hned viděl před sebou, přestěhoval se ve svých myšlenkách za onyxovou stěnu a pozoroval všechno to, co bylo v té době ještě tabu... Když jsme u toho - jak ostatní kritizují míru sexuality, erotiky v knize, já musím za sebe říct, že pro mě to bylo příjemné koření. Vřele doporučuji - podle reakcí asi spíš ženám...
kaciska88
60% 60% 60% 60% 60%
  25. 8. 2013, 21:09
Tak u mě bohužel jen tři hvězdičky. Moc mě mrzí velká míra sexuality, která sem podle mě prostě nepatří a kazilo mi to celkový dojem z knihy. Dále se zde přihodila určitá náhoda (nechci spoilovat), která vypadala jako z pohádky a už dopředu se nabízela, ti co přečetli, pochopí :) Škoda, že to nebylo více podle pravdy. Ve Vile Tugendhat jsem byla a historii jakž takž znám, proto mě mrzí, že se autor více nedržel reality. Knížku jsem přečetla rychle, a i když mám nějaké výhrady, bezpochyby jsem ráda, že jsem ji přečetla.
renen
80% 80% 80% 80% 80%
  20. 5. 2013, 5:43
Neuvěřitelné, jak může cizinec přesně vystihnout a popsat různé doby z naší minulosti - chování lidí, nálady a pocity. Dřív bych řekl, že se to musí prožít, aby to bylo možno pak nějak zpracovat - třeba jako román.
Trochu mi vadilo (proto nedávám 100%), že to bylo někdy až moc tlačeno přes sex. Ale naopak mě zaujala myšlenka definice proletariátu - rovnost na nejnižším společném jmenovateli (včetně pak těch vztahů).
ttheofil
80% 80% 80% 80% 80%
  14. 3. 2012, 12:41
Pěkně propracované postavy, zajímavé osudy hrdinů, skvěle udělané popisné části vily. Dům je popsaný hodně plasticky, ale přesto se i popisné části čtou neskutečně lehce. Jen konec knihy se podle mě úplně nepovedl, nějak mi závěrečná komunistická a postkomunistická část neseděla do celkového rámce.
Johanna
80% 80% 80% 80% 80%
  5. 8. 2011, 19:03
Po románu Mendelův trpaslík, již druhé dílo Simona Mawera výrazně inspirované českou historií. Skleněný pokoj lze přímo vnímat jako stručný přehled dějin Československa. Popisuje atmosféru doby po rozpadu Rakouska-Uherska v německy mluvícím Brně, nacistickou okupaci, osvobození země Sovětskou armádou, komunistickou nadvládu. To vše v příběhu jednoho domu.
Hvězdičku dolů dávám za závěr románu, který je z mého pohledu příliš melodramatický. Každopádně klobouk dolů nad autorovými vypravěčskými schopnostmi.
mar.van
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 7. 2011, 9:35
Skvělé čtení! Přečetla jsme bez jediného zaváhání! A pro ty, kdo se zajímají o architekturu, je to bod navíc. Ač některé věci nesouhlasí (ale na to autor upozorňuje). Doporučuji!
Bourgie
80% 80% 80% 80% 80%
  23. 1. 2011, 12:11
Velmi čtivě napsané, moc baví! Jedinou hvězdičku jsem ubrala, neb z Brna jsem a reálie vždy nesedí. Ale toho si všimne mizivé procento čtenářů. Výborná kniha, přečtená jedním dechem.