Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Český snář

82%
4 34
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Český snář
 Všechny obaly
Český snář
 Všechny obaly
Český snář
 Všechny obaly

Poprvé vydáno celosvětově: 1981

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Atlantis - 2002
ISBN: 80-7108-233-3
Počet stránek: 484
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Atlantis (2002) 80-7108-233-3 484
Atlantis (1992) 80-7108-045-4 485
Atlantis (1990) 80-7108-004-7 456
Sixty-Eight Publishers (1983) 0-88781-140-X 629

Román-deník zachytil autorovy osudy občana-disidenta od ledna roku 1979 do února 1980. Páté vydání, v Atlantisu třetí. Kniha byla přeložena do němčiny, francouzštiny, švédštiny, maďarštiny... Autor doprovodil svazek svými fotografickými ilustracemi. (Založil/a: Twiggynkaa)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

ForFreedom
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 4. 2016, 20:26
,,Přečetl jsem a zredigoval už v životě hodně cizích rukopisů. A co jsem se napřepisoval k větší dokonalosti a úspěchu svých! Ale takovouto práci jsem nikdy ani neslyšel. Sedím nad tím rukopisem, skoro denně, a nevím, kam mu mám pomoci. Kam on sám víc chce? K uhlazenějšímu tvaru, z něhož vyplyne i rozhodnější dojem, či zpátky do pochyb, nápovědí a jenom pocitů a do roztříštěného stylu?“

Je to hlavně každodennost hluboké normalizace, prožívaná a reflektovaná z pozice ostrakizovaného člověka-disidenta, kterou se tady Vaculíkovi podařilo velice živě zhmotnit: banálními úkony všedního života prolínají srážky s totalitním režimem, v němž jsou hrdinové nuceni existovat, často navíc dovedené do humorných až absurdních poloh. Vlastní, ryze intimní postřehy z reality nedostatkového zboží, kádrových posudků a zakázané literatury zase přerůstají v zobecňující úvahy o životě jedince v takové společnosti, přičemž se zároveň soustředí právě na okruh jí nepohodlných lidí. Deníková forma tomu potom dodává dojem bezprostřední autentičnosti, příběh i jeho postavy tu jako by supluje autorova žitá skutečnost, na kterou odkazuje, tuto autentičnost pak ale vyvažují metatextové pasáže o samotném díle a procesu jeho psaní, stejně jako autorovo vědomí jisté stylizace, které žádný literární text neunikne – a tím vlastně autentičnost částečně popírá.
Osobně pak oceňuju hlavně Vaculíkův styl psaní – mluvený spád řeči, ale i cit pro poetičnost, výstižnost, přirozený, situační humor. Vtipu a smíchu je v naší literatuře málo a tady je navíc umně dávkován do tématu jinak spíš vážného – což působí o to víc sympatičtěji. 4,7/5
Peetuliska
80% 80% 80% 80% 80%
  24. 7. 2016, 12:11
Autorův deník začíná 22.1.1979 a končí 2.2.1980, je doplněn vlastními dobovými fotografiemi.

Ze začátku jsem si říkala paráda, pak mě naopak přepadla nuda, svým popisem všedních každodeností mi styl připomínal Párala. Postupně jsem si ale na autorův styl zvykla a strašně mě bavilo pozorovat jeho život vydavatele zakázaných knih, popisy tehdy významných lidí českého disidentu, vztah k ženám a celkový pohled na svět včetně prací na chalupě a dělání jablečného moštu.
V knize se prolínal určitý nadhled se sarkasmem a lehkým podtónem smutku a určitého zmaru kam to půjde dál a co má vlastně smysl. Postupná emigrace jeho přátel a pocit, že na vše tady zbyde sám. Setkání s pravidenými výslechy, zavíráním jeho přátel a věčné kontroly nad vším a všemi. Nahlídneme pod slupku tehdejšího života se vším všudy, nedostatkové zboží, studium na vysoké škole, zkrátka vše co to obnášelo.
Běžné věci vyprávěné poutavým, do jisté míry poeticným jazykem.