Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Dvojité dno

85%
4 56
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Dvojité dno Originální název: Dvojité dno

Nejnovější vydání:
Host - 2010
ISBN: 978-80-7294-407-1
Počet stránek: 72
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 13x v oblíbených
v přečtených 89x v přečtených
v knihovně 20x v knihovně
k přečtení 13x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Host (2010) 978-80-7294-407-1 72

Nová, avšak stále stejně ironicky nezaměnitelná sbírka s nadhledem na život J.H. Krchovského.

Kuřivo, co z toho vyhodit, prádlo... co a plyšovou ještě koupit opici... si? jégry a kulicha! Bude tam zima prej ... a navrch do kufru šampón a intimspray Aspirin, teploměr... A teď co na cestu? černý frak (verze A) plus oblek z azbestu - můžou být teploty, při kterých nezebe ... tak ještě minimax - pro případ verze B A co dál ... dopisy Zrcátko, od tebe... fotky dcer, Vejdou obrázek se, do s piči?! rodiči pití je přednější: placatky do kapes! ... a s němou výčitkou zpod stolu kouká pes ... Seznam je bez konce, času však ubývá píšu a škrtám zas noc co noc u piva a do děr v paměti cpu si tvou podobu... toho je, co si chci s sebou vzít do hrobu! (Založil/a: ForFreedom)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

annihilation
20% 20% 20% 20% 20%
  16. 12. 2012, 12:58
Proč jen tohle, pane Krchovský?
Tato sbírka mi přinesla tak obrovské zklamání, snad ani jednou jsem u těch sprostot nezasmála a že mě spousta básní od něj rozesmát umí pořádně (Kdybych dal před rumem přednost spíš kyselce/neměl bych dnešní noc v trenýrkách viselce). Tyto verše mi však přišly vyprázdněné od pocitů; pouze se uboze snažící zachytit něco ze staré spisovatelovy nátury, avšak dost marně.
Hvězdičku má ode mě asi jen za všechny ty sympatie, které ve mně tento velký básník probudil ve svých starých dílech a s kytarou v ruce na koncertech.
Mám jednoduše pocit, že jeho prvotní tvorba byla upřímná, protože jí naplnil všemi těmi svými splíny, alkoholem, cigaretovým kouřem, sexem a zděšením nad svým životem. U nových děl se dostavuje pocit jakéhosi vyprázdnění od veškerých niterních pocitů, které byly dříve velmi patrné a viditelná je pouze snaha navázat na svou starou identitu, se kterou se proslavit. Což je pro čtenáře zprávou smutnou, avšak já doufám, že autor už konečně dozrává k vytouženému vnitřnímu klidu. :)
Milan Zelenka
100% 100% 100% 100% 100%
  31. 10. 2014, 19:05
Hodně dekadentní, ale hodně dobré. Pro někoho možná až za hranicí vkusu, ale z mého pohledu to ještě hranici nepřesahuje. A když, tak jen o fous. J. H. prostě umí