Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Písečná žena

77%
4 77
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Písečná žena
 Všechny obaly
Písečná žena
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: Suna no onna
Poprvé vydáno celosvětově: 1962

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Euromedia Group - 2005
ISBN: 80-86938-16-6
Počet stránek: 174
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 12x v oblíbených
v přečtených 121x v přečtených
v knihovně 35x v knihovně
k přečtení 36x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 4x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Euromedia Group (2005) 80-86938-16-6 174
Státní nakladatelství krásné literatury a umění (1965) 182
Státní nakladatelství krásné literatury a umění (1962)

Fantastický příběh entomologa, kterého na odlehlém japonském pobřeží vlákali do hluboké jámy, může v lecčems čtenářům připomenout některé z Kafkových děl. Stejně jako přízračné texty pražského rodáka totiž Písečná žena spojuje absurdní, nereálné dění s naprosto realistickým viděním a její protagonista se ocitá v typicky kafkovské bezvýchodné situaci: buď zemře, anebo bude kopat písek, který vesničané každý den odvážejí a prodávají. Ovšem Abeho próza je kořeněna neobyčejně černým humorem a oslňujícím proudem myšlenek a nápadů, většinou nemilosrdně krutých. Autorova studia medicíny se navíc odrazila ve "fyziologickém" zájmu o člověka a v biologickém pohledu na svět vůbec. A tak se nešťastníkovou společnicí v písečné jámě stává mladá žena, jejíž smířenost s hrozivým údělem je až živočišně fatální — s pocitem samozřejmé povinnosti vykonává svou práci, na útěk ani nepomyslí a polapeného entomologa považuje za jakousi odměnu od svých zaměstnavatelů za věrné služby.
Zdánlivě nezfilmovatelné látky se roku 1964 chopil režisér Hiroši Tešigahara a natočil podle Abeho předlohy slavný a oceňovaný stejnojmenný film. (Založil/a: Fakoly)

(více)  

Štítky

více  
Kóbó Abe Kóbó Abe
*07.03.1924 - †22.1.1993

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

cmuchal
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 11. 2016, 9:12
„Není rozhodně náhoda, že sběratelé hmyzu často mají silný majetnický pud, jsou samotáři a bývají mezi nimi kleptomani i homosexuálové. Od toho potom už je jen krůček k sebevraždě z omrzelosti životem. Vždyť prý mezi lidmi propadlými hmyzí mánii bývají i takoví, které více než sbírání samo uchvacuje cyankáli ve sběrné láhvi a nemohou se této své vášně zbavit.“
„Zůstat aspoň ve výpůjčené hmyzí podobě dlouho zachován v paměti lidstva, to už stojí za trochu námahy.“
„Písek nikdy neodpočívá. Tiše, ale bezpečně se zmocňuje povrchu země a postupně jej pokrývá...“
„Písek určitě není vhodný pro život. Ale kdoví jestli je usedlost pro život absolutně nezbytná. Nezačíná to odporné rvaní právě tím, že tak lpíme na usedlosti? Kdybychom zanechali usedlého života a odevzdali se písečnému plynutí, zanikla by záhy sama možnost boje.“
„Téměř všechnyy ženy si zřejmě myslí, že jejich hodnota nebude náležitě oceněna, kdyby roztáhly nohy bez melodramatického zarámování. Ve skutečnosti však právě tato až dojemně naivní iluze způsobuje, že se stávají oběťmi jednostranného psychického zneuctění...“
„Pohlavní nemoc je pravý opak melodramatu... Je to dokonce nejzoufalejší hmotný důkaz, že na tomto světě pro melodrama prostě není místo... Kolumbus to mimoděk přivezl na maličké lodi do maličkého přístavu a všichni se o to horlivě podělili a roznesli to po celém světě... Teze, že všichni lidé jsou si rovni, platí snad jen o smrti a pohlavních nemocech... Pohlavní choroby, to je kolektivní odpovědnost lidstva... Ty to ale vůbec nechceš uznat... Přidělila jsi hlavní roli jen své podobě za zrcadlem a uzavíráš se do svého vlastního příběhu... Já zůstávám sám na téhle straně zrcadla a trpím psychickou pohlavní nemocí... Proto můj prst bez čepičky vadne a není k ničemu... Tvoje zrcadlo mě zbavuje síly... Ženská prostomyslnost dělá z mužů nepřátelé žen.“
„Tu tedy nastoupí tenhle pořádek a místo přírody sám vezme do ruky administrativu v oblasti zubů, drápů a pohlaví. A dopadne to tak, že se i pohlavní vztahy při každém použití bezpodmínečně musí nechat proštípnout jako týdenní jízdenka na dělnický vlak. Je ovšem nutno prokázat, že ta jízdenka je pravá.“
„To, co se neustále opakuje dodává přítomnosti barvu a činí z ní něco hmatatelně spolehlivého.“
„Samota je žízeň, neuhasitelná žízeň napájející se vidinami.“
lusk_lusk
60% 60% 60% 60% 60%
  16. 10. 2012, 22:26
Musím říct že mne především ze začátku kniha docela nudila. Přitom ve mne ale narůstal pocit, který mne nutil číst dál a dál. Slovo které mi celou dobu leželo na jazyku bylo DIVNÉ. Přesto mám dobrý pocit, že jsem podlehla tomu nutkání číst dál, protože děj i když velice jednoduchý až do samého konce gradoval. Kniha je založená především na psychologii, a to uplně jiného ražení, než na kterou je většina evropských čtenářů přivyklá. Z každé stránky je silně cítit naprosto odlišný postoj k životu, krajině, sexualitě,což pro mne byla hlavní příčina toho "divného" pocitu. Nemůžu Písečnou ženu označit za svou oblíbenou knihu, ale určitě ji doporučuji k přečtení. Jsem si jistá že méně konzervativní čtenáři budou nadšeni, třeba už jen proto že je opravdu tak odlišná od všech knih co mi doposud ležely na nočním stolku.
Kordulka
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 1. 2016, 23:49
Na mě tato kniha velmi zapůsobila. Souhlasím s tím, že začátek knihy je těžko stravitelný, kdy je popisován život v nudném, nenaplněném manželství. Pak se ale stane to, že je hlavní hrdina uvězněn v poušti se cizí ženou. Jak k této životní situaci přistupuje on a jak ona, zda je šance se zachránit, to bylo pro mě tak silné, že si tdojem z knihy pamatuji i po mnoha letech.
simon111
80% 80% 80% 80% 80%
  12. 1. 2012, 19:04
Zajímavá kniha. První polovina se mi docela vlekla. Druhá polovina byla pak pravým opakem. Kniha ve mě vyvolala takový divný, těžko popsatelný pocit.
SallyTorres
  17. 12. 2011, 14:12
Jedna z nejdivnějích knih, co sem kdy přečetla. Začátek mě hrozně nebavil, ale potom se to najednou celé zvrtne a čtenář se veze po nekončých písečných dunách napětí a bezmoci.
horovska
  17. 5. 2010, 15:50
Silná kniha a svým způsobem opravdu vyjímečná. Dílo které skřípe pískem mezi zuby ještě roky po přečtení. Psycholoická sonda chování člověka v mezní situaci. Navíc poučení pro člověka, kterého zajímají přírodní zákonitosti pouště.