Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Acid House

76%
4 135
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Acid House
 Všechny obaly
Acid House
 Všechny obaly

Podtitul: Barevnej svět


Autor:
Originální název: The Acid House
Poprvé vydáno celosvětově: 1994

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Argo - 2008
ISBN: 978-80-257-0086-0
Počet stránek: 292
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 26x v oblíbených
v přečtených 213x v přečtených
v knihovně 44x v knihovně
k přečtení 56x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Argo (2008) 978-80-257-0086-0 292
Maťa (1999) 80-86013-63-4 370

Sbírka bizarních povídek, jež nejsou možná psány tak syrovým jazykem a nejsou tak úzce svázány s edinburghskou "spodinou" jako Trainspotting, který byl první knihou Irvina Welshe, jejich vyznění je ovšem stejně drsné a vůči "spořádanému" světu a "správnému" životu stejně nemilosrdné. (Založil/a: Tanmut)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

ForFreedom
80% 80% 80% 80% 80%
  24. 6. 2010, 22:21
Takhle, Welshe obecně doporučuju všem, co se nějakým způsobem zajímají o drogy, feťáky a celé to prostředí kolem, jinak asi moc neohromí, neb nebude nejspíš příliš pochopen... Acid house si na nic nehraje; je to ulítlý, drsný, hnusný, nechutný, svým zvráceným způsobem i vtipný, trochu absurdní, každopádně s nadhledem a bez klišé.
Už spíš z nostalgie 4/5
Sabotteur
  13. 11. 2011, 23:05
tl;dr: Přeskočte všechny povídky a přečtěte si jen závěrečnýho Vopruzáka.
Irvine Welsh bohužel ani náhodou není mistrem krátkých povídek, které tvoří většinu obsahu Acid House (Barevnýho světa): Pouští se do nich různými způsoby a stejně tak různými způsoby ve většině případů selhává. Vezměme si například eponymní povídku, začínající naprosto dokonalou tripovou pasáží, na kterou je navázáno výměnou duše feťáka a nemluvněte, což je samo o sobě dobrý nápad - způsob, jakým je ten nápad ale zpracován, je na facku. Opakuje se problém křečovitě šokujících dějových zvratů (The Shooter, Granny's Old Junk) a to i u povídek jinak skvělých (Eurotrash), hospodského chytračení (Vat '96, Masařka) a neředěné klišovitosti (Lisa's Mum Meets the Queen Mum, Snowman Building Parts for Rico the Squirrel).
Acid House ale ani přesto není úplně marná kniha; na konci proudu kulhajících povídek je totiž stostránkový Vopruzák, který se svou silou téměř vyrovná skvělým Nočním můrám s Čápem Marabu. Vopruzák, podle kterého je povídka pojmenovaná, je postava sice silně nesympatická, přesto však z masa a kostí, typ člověka, kterého většina z nás už někdy viděla a byla-li nucena se s ním pravidelněji stýkat, pravděpodobně ho i nesnášela, podobně jako Roy z Nočních můr však zpracovaná takovým způsobem, že její chování a motivace můžeme bez problémů pochopit: vopruzák je ochotný fetovat všechno, co mu příjde pod ruce, za to ho ale autor neodsuzuje: pod vlivem různých návykových látek se obnažuje a v té podobě se čtenářovy (moje) city k němu mění z odporu k soucitu; vopruzák je na druhou stranu schopen aktů nejvyšší odpornosti, v důsledku čehož jeho novela září všemi barvami - Welsh se zde nedopouští laciné hospodské typizace, k čemuž má sklony ve svých kratších povídkách a tvoří tak moderní mistrovské dílo, jen s malou nadsázkou považovatelné za manifest jedné generace jisté evropské sociální vrstvy.
Preambule
60% 60% 60% 60% 60%
  28. 7. 2014, 15:47
Nemůžu se ubránit dojmu, že knihy s drogovou tématikou jsou všechny stejné, ať jsou od jakéhokoli autora, jakkoli oceňovaného. Není tomu jinak i u knihy Acid house, teda vlastně spíš novely Vopruzák, jež zabírá skoro polovinu knihy. Drogy,sex, pár nechutných scén, s potavami to jde nahoru a dolů. Chápu, že tak to prostě je, ale od knihy jsem čekala mnohem víc, takhle jenom nenadchla, neurazila. Tři hvězdy za povídky, do kterých nějak zasáhla nadpřirozená síla (Masařka, Vivárium 96 a Acid house) a za hru forem, slov a netypického zobrazování textu v povídkách ostatních.
MatesS
80% 80% 80% 80% 80%
  9. 11. 2012, 11:30
Mnohdy skutečně pozoruhodná sbírka prapodivností v jedné krátké story. Na druhou stranu celá Welshova tvorba je protknutá takovou nezachytitelností příběhu v jeho celkovém vyznění, jakoby tohle bylo vyústění všech těch trainspottingů, kde mi dodnes trochu uniká poselství. A opět, drogy jsou špatné, mááno, ale ne vždy je to takové klišé, jak se zdá... Tady pro čtyři hvězdy mluví asi hlavně to, že jsem se nenudil.