Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

My

87%
4 127
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

My
 Všechny obaly
My
 Všechny obaly
My
 Všechny obaly
Originální název: Мы
Poprvé vydáno celosvětově: 1924

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Leda - 2015
ISBN: 978-80-7335-401-5
Počet stránek: 248
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Leda (2015) 978-80-7335-401-5 248
Maťa (2015) 978-80-7287-206-0 166
Euromedia Group (2006) 80-86938-62-X 157
Odeon (1990)
Odeon (1969)

My (v ruském originále Mы) je antiutopický román, napsaný v roce 1920 autorem Jevgenijem Zamjatinem. Rozhodně patří mezi jedno z autorových nejlepších děl. Bylo napsáno mnohem dříve než jiné antiutopistické romány, jako Konec civilizace, Farma zvířat, 1984 apod. a většinu pozdějších románů také ovlivnilo. Román varuje před odlidštěním, mravním vakuem a umrtvením myšlení.

V češtině vyšel román poprvé roku 1927 v překladu Václava Koeniga. (Založil/a: Tanmut)

(více)  

Štítky

více  
Jevgenij Ivanovič Zamjatin Jevgenij Ivanovič Zamjatin
*20.01.1884 - †10.03.1973

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

soniaf
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 3. 2012, 20:35
Napsat všechno, co bych chtěla ke knize uvést, je nesmírně těžké. Uvedu proto jen, že tato kniha je mistrovské dílo svého žánru. Čtenáře mrazí v zádech a dáme-li do kontextu dobu, ve které My vznikalo, tím spíše to umocní celkový dojem z díla.

Až na skleněnou clonu slunečních paprsků (což není slučitelné s lidským životem) snad nemohu knize nic vytknout a u starších knih se chybička vloudí častěji.
Ivulina
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 5. 2015, 12:28
Nádhera. Žít ve světě postaveném na podkladu logiky a rozumu, vždy nacházet řešení, sestavovat a dodržovat pravidla, neznat nepředvídatelnost, neumět snít. Fantasticky zachycen vnitřní rozkol hlavního hrdiny, uchopení (nebo nepochopení) světů. Některé záznamy jsem četla několikrát, opravdu blaho pro ty s hlavou věčně v oblacích. Musím doporučit!

"Na rozloučenou se na mne I usmála. Zase tak do x, (...) jakési divné zneklidňující x a já je nemohu a nemohu pochopit, dát mu číselné vyjádření."

"Kdo by nevěděl, že počitky bolesti jsou záporná čísla, sčítanci zmenšující součet, kterému říkáme štěstí."
jaryj07
80% 80% 80% 80% 80%
  9. 10. 2012, 14:30
Skvělá kniha, která překvapí každého svojí nadčasovostí. Je srozumitelná a při tom v ní je tolik myšlenek o lidské existenci, že je až zarážející, jak je vlastně dílo staré. Věřím, že mnoho spisovatelů podobného žánru, jak současných, tak již zemřelých se touto knihou určitě inspirovalo. Doporučuji všem, je to základ sci fi...(aspon pro mě)
Tojaheva
60% 60% 60% 60% 60%
  16. 3. 2016, 11:46
Tuto knihu jsem si pučila na doporučení, ale nebylo to nejsnadnější čtení. Ze začátku mi hodně dělal problém styl, jakým je kniha napsaná, takže jsem se nemohla "začíst". Dokonce jsem uvažovala o tom, že knihu odložím, ale nakonec jsem vydržela a jsem za to ráda.
Draconian
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 3. 2016, 22:36
Pozoruhodná kniha. Mamka všech dystopických románů je napsaná překvapivě čtivě i když se člověk nevyhne různým dobovým zvláštnostem a lehkou naivitou.
Příběh o lásce ve světě, kde láska nemá místo. To je prostě zápletka, která vždy zaujme. Hlavního hrdinu jsem si oblíbil i když mě občas štvalo, jak se choval...ale bylo to uvěřitelné. Ocenuji autorovu fantazii...na tu dobu, kdy o letu do vesmíru lidé jen uvažovali, je to úžasné.
Knížka měla dobré tempo a pořád mě zajímalo, co bude dál. Přečetl jsem za jediný den a užil si ji.
Výborná věc a je vidět, kde se Orwell inspiroval.
antoniana
60% 60% 60% 60% 60%
  12. 3. 2016, 15:37
Konečně vím, kde bral Orwell inspiraci :) Zamjatinovo dílo přímo vybízí ke srovnání s 1984, ale já se do něj nechci pouštět. Oba autoři totiž téma pojali jinak, napadá mě otázka, která z těchto společností je děsivější. U Zamjatina byla v románu znát jeho láska k matematice, včetně dost suchého jazyka. Pro hlubší pochopení tématu antiutopie stojí za to si román přečíst.
Martin_cz
80% 80% 80% 80% 80%
  5. 8. 2016, 1:38
Pro čas a místo vzniku této knihy trefné futuristické vybarvení idejí tehdejší doby v Evropě. Konflikt jedince a komunity zde sice není téměř nijak rozebírán, neustále o něm však autor přemítá, což je vlastně problematika základních premis některých velkých ideologií začátku dvacátého století, kdy, jak již dnes víme, myšlenka síly společnosti bezvýhradně upřednostněné nad jedincem na čas zvítězila a projevy individualismu byly a někde stále jsou potlačovány.
inhalium
  21. 6. 2011, 23:19
Samozřejmě, My jsou jakýmsi polotovarem, antiutopická literatura se začala rozvíjet až později. Proto se novelka stává už jen muzejním exponátem. Pro porovnání s jinými antiutopiemi je však dobré si ji přečíst.
Sabotteur
  21. 3. 2011, 23:50
Vzhledem k tomu, že podle mě na nebezpečný osten kolektivistických utopií (bod, kdy státní aparát už neslouží lidu, ale naopak) upozornily později lépe Huxleyho Brave New World a Orwellovo 1984, dnes už My zbývá jen hodnota historická a umělecká; druhá jmenovaná je ovšem opřena o prostředky, které mnoha lidem nesedí - zjednodušené vnímání futuristického automatona, ve kterém se teprv začíná rodit skutečný člověk, autorovi umožnilo naplno rozvinout svou symbolickou estetiku. Jak se odráží v mém hodnocení, jsem jedním z těch, které nadchla.
MatesS
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 11. 2012, 15:04
Asi nejsušší podání tematiky antiutopií, jaké jsem kdy četl. A taky dílo, ze kterého byla cítit ta největší emocionální prázdnota hlavního hrdiny, neboť jedinou charakteristikou, která byla tak nějak viditelná, byla niterná pochybnost nad sebou samým.
jirkam
80% 80% 80% 80% 80%
  16. 8. 2012, 20:55
A pak vám prostě provedou operaci a všemu tomu krásnému, fantazijnímu je konec... Základní astavební kámen všech antiutopistických děl, povinná četba pro příznivce žánru a přestože je značně neosobní, postavy vám k srdci přilnou. I když to není tak silné jako v případě podobných děl.
Karel4
80% 80% 80% 80% 80%
  23. 5. 2016, 14:57
Dobře, sjednocená totalitní společnost s jediným krutě trestajícím Dobroditelem v čele, to je jedna věc. Ale hlavní hrdina s hlavou plnou pochyb a rozporů, který se nedokáže rozhodovat a pochopit jiné a který vlastně nalezne útěchu jenom ve své práci, z toho mě osobně mrazilo nejvíc.
Awer
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 6. 2011, 13:05
Nejsem zcela zběhlý v antiutopistické literatuře, nemohu tedy komplexně porovnávat, ale ani bych do toho neměl chuť: tohle dílo mě jednoduše fascinovalo. Mou optikou strhující forma vyprávění - uvěřitelná, s přirozeně volenými a velmi trefnými jazykovými prostředky. Ano, mnoho ne zcela dotažených šroubků, nedomyšleností (zmíním-li místo podstatných úplnou hloupost: jak chodí čísla ve skleněných budovách na WC?:) ) a absentujících prvků, které přinesli až pozdější autoři. To ovšem nijak nenarušuje originální koncept díla, velmi kvalitně podanou psychologii hlavního hrdiny a podle mne doopravdy zdrcující závěrečnou scénu, která po předchozím líčení, v němž totalitě chybí háv skutečně totální kontroly nad životy lidí, dokáže šokovat.
Fefin Lišák
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 5. 2011, 19:07
Forma psaní a hlavně originalita technicko-matematických popisů takových všechních věcí, jako je třeba úsměv jeho přítelkyně O, si mě zcela získala. Ačkoli si uvědomuji, že pro většinu čtenářů bude 1984 daleko přitažlivější literaturou, My je svým způsobem ve svých aspektech zcela originálním dílkem, které mě nadchlo možná o něco víc, jak Orwell samotný.
Pokud někdo posuzuje knihu na základě toho, že totalitní režimy byly daleko lépe popsány třeba Orwellem či Huxlem, beru to jako zcela relevantní k okolnostem a hlavně době. Roku 1920 mohl autor jenom ztěží vypracovat dokonalé ztvárnění něčeho takového, jako předložil později Orwell.
Jirka1111
40% 40% 40% 40% 40%
  31. 12. 2010, 13:16
Možná jen nejsem schopen autora docenit, ale román je v podstatě jen vztahu hlavního hrdiny s jeho "milou". I forma mi neseděla. Prý se tímto dílem inspiroval i George Orwell, ale zatímco z jeho románu přímo čiší bezmoc a odpor k státnímu zřízení, v tomto díle jde jen o vztah dvou lidí, o nic jiného.