Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Málo černý varlata

60%
3 4
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Málo černý varlata Originální název: Málo černý varlata

Nejnovější vydání:
Millennium Publishing - 2010
ISBN: 978-80-86201-73-3
Počet stránek: 316
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 6x v přečtených
v knihovně 0x v knihovně
k přečtení 2x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Millennium Publishing (2010) 978-80-86201-73-3 316

Ve své první "blogoknize" (Jaxi taksikařím, 2009) sledovala Iva Pekárková Londýn zpoza volantu taxíku. Ve druhé, kterou vám předkládáme teď, poněkud změnila perspektivu a vypůjčila si (nebo, jak on říká, ukradla) oči svého přítele K., nedokonale počeštěného Nigérijce. Je to opět počtení plné humoru, ale snad každý příběh otevírá leckteré "drsnější" téma k zamyšlení, nutí čtenáře prskat smíchy a občas taky vzteky. Iva Pekárková si zvolila život na spodních příčkách britského společenského žebříčku a odtud už pátým rokem sleduje mentalitu londýnských ne-Angličanů a soužití rozdílných etnik. Píše přímočaře a bezostyšně, bez "multikulturního" mlácení prázdné slámy a se zdravou mírou neúcty ke každé kultuře, včetně své vlastní. Knihu s podobnou tématikou na našem knižním trhu nenajdete. Kniha je doplněna třemi povídkami z barevného Londýna. (Založil/a: Antonín)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

maddean
60% 60% 60% 60% 60%
  20. 11. 2011, 15:46
Kniha je nenáročně a hlavně vtipně napsaná. Ukazuje rozdíly mezi "bílým" a "černým" myšlením. První knížka od Pekárkové, ale zatím se mi docela líbí.
Pets
60% 60% 60% 60% 60%
  11. 8. 2015, 20:36
"Jednou z největších zkoušek tolerance každého člověka je jeho schopnost tolerovat netoleranci jiných. "

Ze začátku se mi knížka moc nelíbila, dlouho jsem si zvykala na styl vyprávění. Hlavně na to, že autorka píše hodně "jednoduše": Stalo se X, což zapříčinilo Y a skončilo to Z. A tečka. Knížka ale obsahuje místy docela zajímavé postřehy a povídky na konci už se mi líbily dost. Na jedno přečtení v MHD, když se vám nechce přemýšlet, je to ok.