Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

3001: Poslední vesmírná odysea

74%
4 93
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

3001: Poslední vesmírná odysea
 Všechny obaly
3001: Poslední vesmírná odysea
 Všechny obaly
3001: Poslední vesmírná odysea
 Všechny obaly
Originální název: 3001: The Final Odyssey
Poprvé vydáno celosvětově: 1997

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Laser-books - 2014
ISBN: 978-80-7193-376-2
Počet stránek: 288
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 14x v oblíbených
v přečtených 166x v přečtených
v knihovně 41x v knihovně
k přečtení 35x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 3x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Laser-books (2014) 978-80-7193-376-2 288
Alpress (2004) 80-7218-966-2 272
Baronet (1997) 80-7214-032-9 246 Knižní klub (1997) 80-7176-567-8

Začalo to před 4 miliony let zářivým černým monolitem, který přeměnil opice v člověka a zažehl jiskru v lidském vědomí. Na úsvitu 21. století archeologové našli na měsíci stejný černý monolit a tím začíná dobrodružství Dava Bowmana, jeho zástupce Franka Poola a superpočítače HALA. Pouze Dave přežije setkání s třetím, mnohem větším monolitem na Europě, měsíci Jupitera, a navždy se stane vesmírným dítětem. Nyní odysea vstupuje do nebezpečného konečného stádia v roce 3001. Lidstvo – ačkoliv je to neuvěřitelné – přežilo. Neustále však žije ve strachu z trojice monolitů, které vládnou sluneční soustavě. Pak svitne naděje: někde v galaxii je objeveno tělo Franka Poola, kterého pokládali už tisíc let za mrtvého. Pool je oživen a připraven dokončit cestu, kterou HAL předčasně ukončil před tisíci lety. Ví, že ji nemůže podniknou bez Dava, ale nejdříve musí odhalit děsivou pravdu – co se z něj a HALA stalo uvnitř monolitu. (Založil/a: Tanmut)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

HELLBOY-DB
80% 80% 80% 80% 80%
  30. 9. 2012, 18:03
Co se týká tohoto dílu, je lepší jak předchozí a určitě tomu pomohlo to, že se autor vrátil k původnímu tématu z jedničky a dvojky. Na to že se tu Odysea uzavřela, tak to nakonec nedopadlo tak bombasticky, jak mohlo, což je celkem škoda, potenciál tu byl. ===80%
Hledající
80% 80% 80% 80% 80%
  14. 9. 2016, 10:10
Tedy začátek nic moc - pomalý a rozvláčný rozjezd, kdy se moc neděje. Spíš mi to připadalo jako průvodce vesmírem „a tady napravo se nachází či nezapomeňte si všimnout zde vlevo..“. Navíc trochu neuvěřitelná informace o přežití 1000 let ve volném vesmíru - hluboce zmrazený, což je přeci jen trochu „silná káva“ na to, že skončil bez mentální újmy (možná proto, že mu to „politicky myslelo“). Naštěstí asi od poloviny knihy se vše obrací, začíná se „něco dít“, kvitoval jsem shrnutí ohledně počtu, umístění a funkcí „monolitů“, taky proč byl zažehnut Jupiter-Lucifer a co to obnášelo (vyhynutí života na něm). Zajímavé byly filozofické rozhovory Franka s Dimem, naopak funkce a stávající existence Halmanna mi pořád vrtá hlavou. Paradoxně mám pocit, že ve 3. díle Odysey se toho zajímavého děje více, ale jako shrnutí celé ságy to nebylo špatné. Takže spíše slabší 4 hvězdičky (nedá mi to nevzpomenout na antologii nejlepších světových sci-fi povídek z roku 2010, z nichž je vidno, že Clarke a další mají více než důstojné nástupce v žánru).
nečik
60% 60% 60% 60% 60%
  7. 10. 2011, 10:22
Poslední díl je zakončením série. Popravdě jsem čekal mnohem víc. Navíc závěr byl snadno předvídatelný. Na kvalitu prvního a druhého dílu to rozhodně nemá.
Hochturn
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 11. 2012, 13:23
Nemohu napsat zklamání, poněvadž jsem neočekával člověka na piedestalu nebo pod drnem. Jak se mi zdá, ústřední a provokativní částicí celé Odysey je zřejmě MAT (Magnetická anomálie Tycho). V prvním díle MAT (později označen za MAT 0 - popuditel) dostává do role jakéhosi stvořitele, nebo lépe podněcovatele. Dal totiž popud k tomu, aby tvor mající mozek, jej započal rozvíjet. Tím byla odbourána jedna z mých otázek, proč a jak začal člověk rozvíjet svůj mozek.
Po uplynutí pěkné řádky "dní" se díky tomu člověk dostal až na Měsíc, kde jej čekal test (MAT 1 - vysílač). Zdálo se, že uspěl a jako bonus byl vytvořen "Lucifer". Člověk prodělal "kulturní šok" a tím se posunul na další vývojový stupeň. Už nepokračoval v sebezahledněnosti, naplňování svých individualistických tužeb, ale obrátil se myšlením ven. Zpráva, která zaceluje výpravu rusko-americké lodi (doba studené války) Leonova :"VŠECHNY TŘI MĚSÍCE PATŘÍ VÁM KROMĚ EUROPY. TAM SE PŘISTÁT NEPOKOUŠEJTE", jasně naznačuje, že člověk postoupil na úroveň, kdy by mohl vstoupit do komunikace s jinou rasou. Ovšem ta prozatím potřebovala klid pro svůj vývoj, stejně tak, jako člověk. Domníval jsem se, že na EUROPĚ vznikne nový druh člověka, ale jak se ukázalo, mýlil jsem se.
Nicméně 20. a 21. století (víme asi proč) ukázala, že člověk sice technologicky pokročil, ale duševně je stále zahleděn jen do sebe. A tak mělo dojít ke zničení, kterému ale předešel „Trojský kůň“ aplikovaný Halmanem (HAL 9000 + Bowman) do monolitu na EUROPĚ („Velký bratr“). Jelikož MAT byl jen pouhým nevědomým nástrojem, akce se zdařila. Země měla být zničena po vzoru NOVA SCORPIONIS, která taktéž prošla technologickém vzestupem, ale v jedné z mnoha zkoušek neuspěla...
Domnívám se, že zničení MAT mohlo být také jednou ze zkoušek, neboť Clark se netajil tím, že se přiklání k Darwinově teorii (v některém z děl je o tom zmínka). A jelikož rasa z NOVA SCORPINOIS toho nebyla schopna, zanikla. Ale kdo ví...
Co Clark celou Odyseou sledoval? MAT měl změnit radikálně smýšlení člověka, mel jej uvést na jiné smýšlení v geopolitice; zanikly národní státy, skončily mezilidské války; byl udán nový směr vývoje apod.
Provokující motiv hlavně spatřuji v potlačení nebo dokonce zániku dominantnosti náboženství...u Dia.. Je si vědom, že války se vedou z velké míry kvůli národnímu (možná že i osobnímu) zájmu a potom náboženským neshodám. Druhá varianta je dlouho trvající, úmorná a neracionální (což je proč jsme byli monolitem vyzdviženi). Dalším provokujícím bodem byla neurohelma, jako nástroj jehož jednou z jeho hlavních funkcí byla i poslušnost. Kdo ji neměl byl deviant a měl potíže vyžít ve společností.
Ať čtyři díly Odysey měly znamenat a znázorňovat cokoliv jiného, než jsem napsal; nic nemění na tom, že bych rád A.C.Clarkovi napsal děkovný email.