Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Křišťálová doba

0%
0 0
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Křišťálová doba Originální název: Kristalni čas

Nejnovější vydání:
Kniha Zlín - 2010
ISBN: 978-80-87162-16-3
Počet stránek: 356
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 1x v přečtených
v knihovně 1x v knihovně
k přečtení 3x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Kniha Zlín (2010) 978-80-87162-16-3 356

Román Křišťálová doba (1990) je první z velkých děl slovinského prozaika Lojze Kovačiče (1928-2004), které vychází v českém překladu. Jedním z typických rysů tohoto románu i většiny jeho dalších děl je autobiografičnost a také introspektivní a místy až svědecký charakter výpovědi, která se ale prolíná také se vzpomínkami nebo sny. Postupně v něm autor jako jednotlivé slupky cibule odkrývá svůj pohled na svět okolo sebe – od věcí povrchních a všedních jako jeho nemoc či pracovní záležitosti, přes věci důležité společensky jako historické události poválečného Slovinska nebo literatura a umění, po to nejpodstatnější, jeho vlastní vnitřní já, které se důsledným a místy až krutým způsobem vypořádává s dobrem i zlem v sobě. Kovačič tu odkrývá mnoho ze svých originálních myšlenek o roli umění v dnešním světě a uvažuje o tom, jak být ve světě roztříštěnosti a falše stále ještě člověkem. (Založil/a: nef7)

(více)  

Štítky

více  
Lojze Kovačič Lojze Kovačič
*09.11.1928 - †01.05.2004

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

nef7
  1. 4. 2011, 8:55
Z knihy mám ještě neustálený a nevstřebaný pocit. Každou stránkou se její příchuť a atmosféra neustále měnila a neustále mě dostávala do rozpaků. Nečekejte žádný vtahující příběh. Pouze jakási konstatování o životě jednoho člověka... Útržky vzpomínek, resumé za uplynulými roky. Vlastně význam knihy dost možná docela dobře vystihuje citát sv. Augustina, který celou knihu otevírá: Poznávám sebe, abych poznal tebe. Autor v této své autobiografii skutečně provádí jakousi sebereflexi, která s sebou nese trpkou příchuť socialistického Slovinska. Možná až příliš mrazivé a svírající čtení na jarní dny... Knihu nehodnotím, protože jednak si myslím, že tato věc je nehodnotitelná, jednak bych byla na rozpacích.