Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Dcery Eviny

60%
3 1
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Dcery Eviny

Podtitul: Historie evropské ženy


Autor:
Originální název: Eavan tyttäret
Poprvé vydáno celosvětově: 1984

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Hejkal - 1994
ISBN: 80-901646-0-9
Počet stránek: 216
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 3x v přečtených
v knihovně 2x v knihovně
k přečtení 2x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Hejkal (1994) 80-901646-0-9 216 přeložila Markéta Hejkalová

Populárně naučná kniha finské autorky o postavení ženy v Evropě od počátků křesťanství po současnou dobu. Doprovázeno dobovými ilustracemi. (Založil/a: alaya.talaya)

(více)  

Štítky

více  
Kaari Utrio Kaari Utrio
*28.07.1942


Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

jatox
60% 60% 60% 60% 60%
  3. 6. 2013, 17:03
Je možný, že kdybych řekla ve škole, že jsem tohle četla k rozšíření obzůrků, oklepali by se a řekli by, že je to nerelevantní beletristickej výplod. Ale mně se to hezky četlo, na důvěryhodnosti nabývala kniha různejma konkrétníma příběhama žen, úryvkama z dopisů atd.
Nicméně... pořád nevim, co si o tom úplně myslet. Někdy si to celkem protiřečilo s něčím jiným, co se považuje za "odborný". Hlavně ze začátku jsem měla pocit, že paní autorka je evidentně feministka (upalování čarodějnic nemoh bejt nenávistnej útok na ženy, protože procesy se hojně týkaly i mužů). No ale četla jsem dál. Z úst mužů uslyšíte, že to vlastně vůbec nebylo tak hrozný. Z úst některejch žen uslyšíte, že to fakt vůbec veselý nebylo. Zůstáváte čumět a dostáváte čím dál větší depku a ptáte se, jak ty lidi (nebo hlavně ty ženskýho pohlaví) mohli takhle žít.
A pravda bude, asi jako vždycky, někde mezi. Takže respekt (nebo lítost?) všem Evinejm dcerám do 20. století. (A někde dofurt)