Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Zimní oběť

84%
4 122
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Zimní oběť Originální název: Midvinterblod
Poprvé vydáno celosvětově: 2007

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Host - 2015
ISBN: 978-80-7491-489-8
Počet stránek: 448
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 26x v oblíbených
v přečtených 168x v přečtených
v knihovně 65x v knihovně
k přečtení 119x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 5x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Host (2015) 978-80-7491-489-8 448
Host (2011) 978-80-7294-416-3 440

Panuje nejstudenější zima, jakou kdo pamatuje. Za obzvlášť mrazivé noci je nalezeno tělo obézního muže visící na osamělém stromě uprostřed větrem ošlehané pustiny Östergötlandu. Případem je pověřena mladá kriminální inspektorka Malin Forsová, svobodná matka řešící své osobní problémy. S kolegy z linköpinské policie musí zjistit, kdo je onen muž a jak se jeho tělo ocitlo na stromě. A kdo ho zavraždil. Hledání vraha zavede Malin k nejtemnějším zákoutím lidského srdce.

První díl kriminální série Monse Kallentofta, „nového krále skandinávské detektivky“, se okamžitě po vydání stal bestsellerem. Jen ve Švédsku bylo prodáno více než tři sta tisíc výtisků, kniha zde byla celé tři měsíce nejprodávanějším titulem a dominovala žebříčkům prodejnosti i v ostatních severských zemích. Práva byla prodána již do jedenácti zemí a chystá se filmové zpracování celé série. (Založil/a: Ilmatar)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

lensha95
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 5. 2012, 15:31
Po dočtení mi nezbývá říct niž jiného, než jen: wow!! A rozhodně vřele doporučuju.
Ze začátku jsem si sice nemohla zvyknout na styl psaní autora, ale po nějakých 70 stránkách jsem si na to zvykla a už jsem ani nevnímala že píše nějak "jinak". Kniha je perfekntí, hltáte ji očima a nemůžete se od ní odtrhnout, což dokazuje fakt, že posledních cca 250 stran jsem přečetla najeden zátah a skončila jsem ve čtyři ráno.
Už se nemůžu dočkat až si přečtu jeho další knížky.
Nestea
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 8. 2011, 23:06
velmi zdařilá detektivka. Čte se jedním dechem. Až dokonce nechává spisovatel čtenáře napnuté kdo by tak mohl být oním vrahem. Je hrozné jak mohou rodiče ovlivnit chování svých dětí. Doufám, že v dalších dílech se dozvíme kdo si pohrál s osudem Marie. :o)
illy
80% 80% 80% 80% 80%
  21. 1. 2015, 12:56
V rámci severské krimi se jedná rozhodně o nadprůměrnou záležitost. Je napsaná krásným stylem, který ale nemusí sednout všem. Není to určitě nějaké "záchodové" čtení. O to víc mě mrzelo (a proto sundám hvězdu) že, i když pátrání rozkrývá hodně a je opravdu zajímavé, finální odhalení přichází trochu jako deus ex machina. Škoda.
EDIT: (Piaf) Dost jsem o tom včera přemýšlel (3 minuty na záchodě) a nemohu si pomoct, připadá mi to jako napsané ženou.... Co ty na to Kallentofte? :-)
Pett
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 9. 2013, 23:02
Taktéž jsem si musela zvykat, trochu jsem se v tom zprvu ztrácela, ale stálo za to vydržet...nakonec jsem lezla po zdi z toho, kdo je vrah a jak to tedy celé bylo...je dokonalá! Troufnu si říct i jedna z nejlepších, co jsem četla...po dlouhý době se mi stalo, že jsem téměř až do konce netušila vraha ani konec...kam se na tohle hrabe Nesbo a jeho MacGyver HH :) Určitě dám i ostatní mrtvé od Monse!
Potulný mnich
80% 80% 80% 80% 80%
  22. 12. 2013, 8:07
Mě se na knize nejvíce líbilo, jak tam hlavní protagonistka ( Malin ) řeší otázku Zla, jestli je vrozené a nebo se v člověku postupně vytváří a jestli i místa nemají tendenci přitahovat více zla než normální místa.
Jinak se mi kniha líbila, byla čtivá, napínavá, zápletka také vydařená....
chrispe
80% 80% 80% 80% 80%
  22. 1. 2014, 19:46
Musím přiznat, že nemít tolik práce, tak se se Zimní obětí rozhodně nebudu párat tak dlouho. Příběh je velmi čtivý a i když na konci nečeká žádné velké WOW, tak musím přiznat, že si myslím, že to stojí za přečtení... (i když této knize nikdy neodpustím kapitolu 71. Doufám, že ji brzy vymažu z paměti.) Mons Kallentoft má zvláštní, osobitý styl psaný, který se mi moc líbil a jeho postava Malin je mi sympatická zejména pro svou lidskost (ani černá, ani bílá) - i když je sama o sobě trochu zvláštní. Rozhodně jen u Zimní oběti nezůstanu.
DanielOsbourne
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 11. 2013, 18:59
Ke knize jsem se dostal díky krásné obálce, kterou sem zahlédl v jednom knihkupectví a musel sem si jí hned přečíst. Nejdříve sem myslel, že si nezvyknu na zvláštní styl vyprávění, ale po pár stránkách už mi to ani nepřišlo a v ději sem se krásně orientoval. Mons Kallentof stvořil výborně propracovanou postavu Malin Forsové, která kromě případu má problémy i se svým osobním životem. Příběh je krásné propracovaný a místy až mrazivý...ať už lidskými činy, nebo tím, že v knize panuje krutá zima. Těším se na další případy a životní příběhy Malin Forsové.
Majdule
80% 80% 80% 80% 80%
  21. 6. 2011, 21:45
Zimní oběť je detektivní román mimořádný hlavně svou formou. Příběh vnímáme pomocí vhledů do hlav jednotlivých postav, sledujeme jejich myšlenky a to včetně oběti vraždy, která pozoruje vyšetřování. Je to napínavé čtení, zejména v druhé polovině, ale měla jsem pocit, že hlavním tématem příběhu je osamělost ve všech svých podobách, a to dokonce víc než zlo, které detektivní romány většinou akcentují nejvíc. I když se zlem v mnoha formách se čtenář setká taky hojně.
Janinnaa
80% 80% 80% 80% 80%
  12. 2. 2012, 9:35
Nejvíce mě zaujal způsob jakým Mons Kallentoft píše. Jeho styl, slova, slovní spojení a věty se dají doslova hltat. Nechápu, proč je srovnáván s Larssonem. Srovnání se Stiegem Larssonem prostě není možné... Doufám, že u nás vyjdou i další dvě knihy z jeho "série"!
TerezaDou
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 1. 2014, 14:28
Tuto knihu jsem přečetla no, už to bude tak rok a musím říct, že to byla jedna z nejlepších knih co jsem od Monse četla, líbil se mi i popis kruté zimy a sama jsem se vžívala do toho jaká zima musela být. Styl Monsovo psaní se mi zdá být geniální, strašně dobře se mi knížka četla, nějaké knížky vás ani číst nebaví kvůli tomu jak jsou napsané, tahle byla přesný opak. Myslím, že si jí určitě přečtu znova. Je božská dávám 5 z 5 !
dealer24
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 1. 2013, 21:34
Jedna z nejlepších detektivek, které jsem kdy četl. Styl, kterým autor píše, je zajímavý. Člověk si musí chvíli zvykat, ale určitě toho pak nelituje. Zápletka, charakteristika osob i popsaná atmosféra je skvělá, nevím, co bych ji měl vytknout. Jednoznačně doporučuji! 100%
civrss
60% 60% 60% 60% 60%
  6. 9. 2015, 15:15
Abych řekl pravdu, jsem knížkou mírně zklamán. Považuji se za milovníka severské detektivky, proto jsem s novou sérií o inspektorce Forsové vůbec neváhal. Kniha je mnohem více zaměřená na osud vyšetřovatelky, na rozdíl např. od Carla Morcka spisovatele Olsena. To by mi samo o sobě nevadilo, ovšem případ sám o sobě je na mě příliš zdlouhavý, nemá žádný překvapivý moment ani akční kapitolu. Vše se vleče v pozvolném tempu zamrznuté ve švédském Linkopingu. Samotné vyšetřování v ničem nepřekvapí a samotný závěr mě jednoznačně neuspokojil. Nějak mi ušel motiv motiv vraždy a spojení s uctíváním severských bohů. Proč čekal tak dlouho? Co ho k tomu najednou vedlo? Mám nějak moc otázek. Klidně ale zkusím ještě něco od Monse Kallentofta, nelámu nad ním hůl.
rightname
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 5. 2014, 17:57
Líbilo se mi hodně. Zápletka je neočekávaná a je to i velmi dobře napsané. Nejvíc mě potěšilo, že na rozdíl od mnoha jiných detektivek to hlavní hrdinka celé postupně vyšetřila sama, a ne, jak se často stává, že se detektiv potká s vrahem a ten, místo toho, aby detektiva zabil, mu nejdřív odvypráví, jak a proč to všechno udělal.
boboking
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 11. 2011, 13:23
Moje recenze:
V množství severských thrillerů, které si v poslední době u našich čtenářů získaly značné obliby, určitě stojí za zmínku vynikající román „Zimní oběť“ (orig. Midvinterblod) švédského autora Mons Kallentofta (*1968). Přestože autor přiznává, že pochází z klasické dělnické rodiny, kde kniha byla spíše vzácností, on sám během dospívání objevil kouzlo literatury a dneska je z něj jeden z nejčtenějších severských autorů současnosti. Mnozí dokonce tvrdí, že převzal žezlo krále thrillerů po zesnulém Stieg Larssonovi.
Děj příběhu se odehrává v menším městě Linköping na jihu Švédska, kde sám autor vyrůstal. Během jedné obzvlášť tvrdé zimy se na planině za městem najde na stromu oběšená nahá mrtvola otylého muže. Jeho tělo je značně zohyzděno, je očividně hodně zmláceno a pořezáno. Případ dostane na stůl policejní oddělení z Linköpingu, kde pracuje jako kriminální inspektorka Malin Forsová, hlavní postava nejen tohoto příběhu, ale i několika dalších pokračování. Malin s kolegy po příjezdu zjistí, že oběť byla zabita někde jinde a posmrtně pověšena zde, všem na očích. Otázkou je, proč stálo někomu za námahu v této mrazivé době zabíjet, tahat a obtížně věšet na strom mrtvolu téměř sto padesáti kilového muže, ze které se nakonec vyklube postarší mentálně pomalejší osoba, která je známá svým neustálým postáváním u blízkého fotbalového hřiště.
Jak je u severských krimi thrillerů zvykem, autor zde nejde jen po klasické thrillerové linii, neklade hlavní důraz na brutalitu činu nebo absurdní vyšinutost pachatele, ale hlavním prvkem děje je člověk. Člověk, který má své klady i zápory, který má svůj osobní život, jenž má samozřejmě vliv i na jeho profesní záležitosti. Právě tato řekl bych kombinace napětí při odhalování zločinu a zosobnění se z postavami, je jedním z nosných prvků, které dělají z této literatury něco jiného, zajímavějšího. Takže i Malin Forsová je nám předkládána nejen jako policistka s výbornou intuicí, ale i jako svobodná matka dospívající dcery, která trpí svojí samotou, která má jisté sexuální frustrace a sama sobě přiznává, že nejraději všechny své soukromé i rodinné problémy řeší až moc často pomocí alkoholu. Vnímavější čtenář si určitě taky povšimne, že jako u mnoha severských děl, i zde autor poukazuje na sociální reálie Švédska, plné násilí, xenofobie a především alkoholismu, což je v jistém rozporu s našimi vžitými představami Švédska jako nejdemokratičtějšího a nejliberálnější státu Evropy.
Výjimečným prvkem v knize je pak jisté paranormálno. Kurzívou jen v ději psaný text, který nám mluví jazykem onoho mrtvého muže, vlastně jeho ducha. Nejedná se o „trapnou“ snahu přinést do knihy trochu populárního fantastična, ale z psychologického pohledu o geniální zatraktivnění příběhu.
„Zimní oběť“ je bravurně napsaným thrillerem, který odhaluje temnou stranu lidské psychiky, plné nepochopitelné nenávisti a logiky, či snad zvrácenosti, jež dokáže šokovat.
V překladu Luisy Robovské vydalo brněnské nakl. Host, které právě vydalo i další knihu z tohoto cyklu „Letní smrt“.
Ef.Ghayn
80% 80% 80% 80% 80%
  22. 6. 2011, 15:34
Rodinné tajemství umocňuje atmosféra - mráz, sníh, tma.... Musím říct, že je to teprve druhá série, která mě dokázala donést do hlubokého uvažování.... Stieg Larsson a jeho "Muží, kteří nenávidí ženy" byl první, čí román mě rozhodil z rovnováhy....

Při čtení Zimní oběti mi docházelo, jak výrazný vliv má člověk na své potomky... A když se chce mstít, bere své vlastní děti jako rukojmí na cestě pomsty....