Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Vánice

79%
4 14
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Vánice Originální název: Metelj

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Pistorius & Olšanská - 2015
ISBN: 978-80-87855-53-9
Počet stránek: 168
Vyšlo jako e-kniha    
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Pistorius & Olšanská (2015) 978-80-87855-53-9 168 Vyšlo jako e-kniha.
Pistorius (2011) 978-80-87053-54-6 168

V příběhu o cestě zimní ruskou krajinou v kruté vánici využívá autor nejen typické schéma příběhu známého z ruských próz, ale i typických postav klasické ruské literatury. Provinční lékař s nákladem vakcíny se snaží za každou cenu dostat do zapadlé vísky, kde vypukla epidemie. Veden pocitem povinnosti a s humanistickým zaujetím archetypálního ruského intelektuála nutí sebe i najatého vozku překonávat nepřízeň počasí a nástrahy přírody. Jenže… v tom příběhu od počátku přibývají skutečnosti, které se vymykají naší realitě. Dopravní prostředek je poháněn padesátkou miniaturních koníčků, na cestě se potkávají s groteskně změněnými lidmi, se zázračnými technologiemi tvořícími úžasné syntetické drogy. I ta epidemie, co má být potlačena je nějak bizarně exotická. Čtenář Sorokinových knih poznává Rusko alternativní (aspoň doufejme, že alternativní!) budoucnosti z románu Den opričníka. Nikdo z lidí se nad podivnostmi kolem nepozastavuje, jen cesta stále vpřed může být smyslem života postav knihy, nástupců velkých postav ruské literatury. Kamže však ta velká cesta nakonec vede? (Založil/a: jorick)

(více)  

Štítky

více  
Vladimír Sorokin Vladimír Sorokin
*07.10.1955

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

s-reader
80% 80% 80% 80% 80%
  17. 7. 2011, 7:17
K Vánici je nejlépe přistupovat s čistou hlavou, bez ovlivnění komentáři, recenzemi a anotacemi. To je samozřejmě hrozně těžké v době, kdy se informace v tištěné nebo datové formě míhají chaoticky okolo nás. Ale jedině v tom případě je účiněk knihy maximální. Na začátku si můžeme představovat, že jsme v Rusku dvacátých let, pak jsme ale konfrontováni s jinými skutčnostmi a v konečném důsledku si nemůžeme být jisti ničím, snad jen tím, že jsme pořád v Rusku uprostřed vražedné zimy.
jorick
80% 80% 80% 80% 80%
  5. 5. 2011, 22:12
Působivou směs zbytkového realismu a surreálných momentů příběhu lze číst jako zábavný a parodický příběh, nebo si všimnout, jak se za opadávající fasádou krásného nového světa, který využívá nejmodernější technologie a přitom ctí tradice, jak se za ním šklebí prázdnota jedné velké iluse o lidském snažení. Že je třeba neohlížet se na bolest a životy jiných, neboť na konci je přece splnění velkého poslání!!! Nebo že by ne?
Spolu s Pelevinem sám pro sebe označuji Sorokina za ruské magické realisty.