Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

V německém zajetí

97%
5 7
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

V německém zajetí
Autor:
Originální název: V německém zajetí

Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 5x v oblíbených
v přečtených 9x v přečtených
v knihovně 6x v knihovně
k přečtení 5x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka

Synovec prezidenta republiky Edvarda Beneše, syn jeho nejstaršího bratra Václava, od roku 1925 redaktor Lidových novin, v třicátých letech moskevský zpravodaj listů nakladatelství Melantrich – Jiří Beneš (1898 -1966), sepsal a vydal už v roce 1945 jednu z prvních knih o nacistických hrůzách světové války a osudech Čechů v ní.
Jak závažné skutečnosti a svědectví sdělovala Benešova kniha „V německém zajetí“ lze doložit mimo jiné tím, že její informace byly využity již v norimberském procesu s válečnými zločinci nacistického Německa ve dnech 20. listopadu až 1. října 1946. Zvlášť mimořádné jsou kapitoly s obsáhlým líčením nejvíce střeženého a přísně utajeného podzemního koncentračního tábora pod jménem Dora s továrnou Mittelwerke, čtyři kilometry od města Nordhausenu (v kraji Erfurt na úpatí Harzu). Zde se vyráběly nejtajnější německé zbraně „V-2“ (Založil/a: kochichak)

(více)  
Jiří Beneš Jiří Beneš
*16. 4. 1898 - †22. 6. 1966


Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Laša
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 3. 2013, 1:15
Našel jsem výtisk z roku 1946 při úklidu u nás na půdě. Hned ten den jsem to přečetl a je to opravdu síla. Asi nejvíc autentické dílo, co jsem četl - vždyť hned jak se dostal na svobodu, napsal tuhle knihu. Je neuvěřitelné, co všechno autor přežil a kde všude se vyskytl. Tohle si klidně mohli dát v po válce v Norimberku na stůl jako jeden z důkazů proti válečným zločincům.