Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Blues v modré a bílé

92%
5 5
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Blues v modré a bílé Originální název: Blues v modré a bílé

Nejnovější vydání:
Melantrich - 1977
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 2x v oblíbených
v přečtených 18x v přečtených
v knihovně 3x v knihovně
k přečtení 11x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Melantrich (1977)

Z básníkových publikovaných sbírek a z pozůstalosti uspořádal, k tisku připravil, doslov a životopisnou poznámku napsal Jaromír Pelc.

V roce 1975, na který připadlo desáté výročí Hrabětovy smrti, o něm nebylo možno prosadit do žádného časopisu ani článek. Dokonce ani do Mladého světa, kde na konci šedesátých let otiskl M. Kovářík velmi populární článek o Hrabětovi pojmenovaný Mácha v texaskách. Ani do Melodie nebo Tvorby, kde v té době jako redaktor působil Hrabětův interpret a druhý editor Jaromír Pelc.

Příležitost se naskytla o několik měsíců později a Jaromír Pelc ve snaze zachránit Hrabětovo dílo pro socialistickou literaturu sestavil doplněné vydání a také nové uspořádání básníkova torza pojmenované Blues v modré a bílé. Nechyběla ani reinterpretace v rámci ediční poznámky i studie zveřejněná v Pelcově kritické publikaci Nový obsah. Tato studie však byla pouze kopií ediční poznámky vřazenou do zmiňované publikace. (Založil/a: ssuva)

(více)  

Štítky

více  
Václav Hrabě Václav Hrabě
*13.06.1940 - †05.03.1965

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Magyana
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 4. 2013, 14:46
Tato básnická sbírka bohužel příliš krátce žijícího autora je jedna z mála básnických sbírek, ke kterým se pravidelně vracím. Ne že bych byla básnický neznaboh, jen mě básně prostě málokdy chytnou za srdce a pohladí po duši. Tyhle to dokázaly.
Díky, táto, žes mi ji kdysi půjčil a že jsi laskavě přehlížel fakt, že jsem ti ji nevrátila.


Nebe jde
přes město houpavým krokem pouťových husarů
tajně jak filmová hvězda
stárne
den

Neboj se to není
válka
to jen tramvaj pod Klárovem (přepadená
záduchou a nemohoucností)
vykřikuje
že nikomu není dvacet
věčně