Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Dívčí orchestr

90%
5 24
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Dívčí orchestr

Podtitul: svědectví sebrané Marcelou Routierovou


Originální název: Sursis pour l’orchestre

Nejnovější vydání:
Naše vojsko - 1984
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 5x v oblíbených
v přečtených 28x v přečtených
v knihovně 5x v knihovně
k přečtení 36x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 1x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Naše vojsko (1984)

Sugestivní beletristické zpracování osudů lidí zavlečených za 2. světové války do vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi-Březince.

Autorku inspirovala jedna z mnoha absurdních situací ve fašistickém koncentráku - založení a působení vězeňského ženského orchestru, který v táboře vedla vynikající německá houslistka. V tomto orchestru prožila autorka necelý rok, oddělená od ostatních vězňů a vědoma si toho, že její osud byl shodou okolností snesitelnější než jejich. Její subjektivní výpověď je psána s upřímnou snahou po naprosté pravdivosti, literární podání je velmi působivé a kromě hluboké víry v člověka a život nese výrazné stopy poezie a jemné ironie. (Založil/a: stepuli)

(více)  
Fania Fénelon Fania Fénelon
*??.??.1918 - †??.??.1983


Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Introvert
80% 80% 80% 80% 80%
  13. 4. 2015, 14:08
Jedno z nejsilnějších míst příběhu:
,, Co by chtěl pan velitel tábora slyšet?"
,,Schumannovo Snění."
.....
Housle zpívají melodii, rodí se jemně a vzdáleně, pak sílí a rozvíjí svou nedefinovatelnou melancholii. Velitel zavřel oči, nechává se hudbou pohltit. Od svého stolu, za nímž sedím, ho mohu dobře pozorovat. Je dojemné vidět, jak se uvolňuje a vzdaluje od své namáhavé práce...
.....
...pár taktů před koncem kousku zvedne velitel zvolna, jakoby lítostivě svá hnědá víčka. Překvapeně si všimnu, že jeho tupé oči jsou zvlhlé. Poddává se dojetí a nechává volně kanout po pečlivě vyholených tvářích slzy. Co by tomu asi řekly ženy s rozbitou hlavou?"
.....
Svědectví dalšího člověka, který přežil osvětimskou hrůzu a na jehož příběh se nesmí zapomenout.
Peetuliska
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 9. 2014, 19:43
Příběh francouzské Židovky Fanii, která se dostala do koncentračního tábora Osvětim - Březinka a měla to štěstí, že její hudební talent ji poskytl drobné výhody v podobě vstupu do tamějšího dívčího orchestru. Kniha je výpovědí člověka, který se snažil přežít, ale zároveň si zachovat lidskou důstojnost a nestát se bestií. Kniha na mě velice silně zapůsobila, zvláště když jsem v minulosti tento koncentrační tábor navštívila a dokázala jsem si to ještě podrobněji představit.
bubka
  5. 8. 2012, 22:09
velmi působivá kniha a mne, stejně jako autorku, překvapuje, že jedna z hudebnic, německá židovka je současně hrda na Německo a současně jím také ohrožena...