Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Česko - návod k použití

67%
3 3
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Česko - návod k použití
Autor:


Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Barrister & Principal - 2009
ISBN: 978-80-87029-72-5
Počet stránek: 190
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 4x v přečtených
v knihovně 5x v knihovně
k přečtení 0x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Barrister & Principal (2009) 978-80-87029-72-5 190
Barrister & Principal (2001) 80-85947-73-0 197

Mnichovské nakladatelství Piper trefilo svým nápadem "Návodů k použití" zřejmě hřebíček na hlavičku. Řada Návodů k použití měst, zemí a oblastí - vždy z pera literáta - čítá dnes již téměř sedm desítek položek. V roce 1998 došlo i na jazykový a geografický novotvar "Tschechien" - řekli bychom "Česko". Nakladatel oslovil Jiřího Grušu, který právě ukončil své diplomatické poslání v Bonnu a ministerské v Praze, jako muže zakotveného ve dvou jazycích, literaturách a kulturách - české a německé. A autor s vervou naplnil svazek svými originálními úvahami o českých a moravských hrdinech, prototypech, legendárních postavách a místech, mýtech a předsudcích. Úspěch přiměl nakladatele k novým vydáním a autora k neustálému rozšiřování o nové kapitoly. Také po českém Česku / návodu k použití se jen zaprášilo, i když jde o četbu sice esejisticky jiskřivou, ale zároveň intelektuálně náročnou. To povzbudilo autora i nakladatele k novému, souhrnnému vydání "poslední ruky", v němž jsou shrnuty nejen všechny vsuvky, opravy a nové kapitoly dosavadních německých vydání, ale i jedna kapitola zcela nová a řada úprav s ohledem na českého čtenáře. (Založil/a: modi)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Čtec
80% 80% 80% 80% 80%
  23. 7. 2016, 21:23
Jiřímu Grušovi celkem nelze upřít rozhled. Ale... Myslím, že kvalita jednotlivých kapitol je silně kolísavá, hodnotil bych je od jasných pěti hvězdiček (ty převažují) až po slabé dvě. Ale abych se vrátil k tomu Ale: vidím to tak, že kniha v určitých pasážích postrádá vyváženost a je psána z okatě katolických pozic (nejvyšší forma dodatečného uznání Husa: svatořečení - ajajaj..). Jako náš bývalý velvyslanec v Bonnu by přece měl vědět, že české země, stejně jako německé, jsou historicky konglomerátem katolictví i protestantství. Rýsuje (aspoň v počátku knihy) Čechy jako katolickou, nábožensky založenou zemi, což prostě tak není. V kontextu většiny okolních zemí jsme pravým opakem. Jižní Němci byli s takovým výkladem asi spokojení, zatímco ty severní, protestantské - slovy klasika - "jistě depotěšil". A dezorientoval jak německý jih, tak sever.

Ale abych jen nehaněl, to bych opravdu nechtěl. Kapitoly Knedlíková lyra či Hospoda a Hospodin jsou zajímavé a vtipné. Zvláště mi ovšem v paměti utkvěly skvělé statě o naší laskavé Múze Boženě Němcové, světovém Karlu Čapkovi či o pozapomenutém obrovi Aloisi Jiráskovi (Gruša ovšem nezklamal a cimrmanovsky naznačuje, že by bývalo bylo lepší, kdyby napsal romány "U nich" a "Se všemi" ... aby se i Zikmund nažral a koza zůstala celá), či o nešťastném trojlístku Kafka - Jesenská - Krejcar ... nikdy mne nenapadla možná spřízněnost Mileny Jesenské s pobělohorsky anatomicko-patologicky rozčtvrceným doktorem (pak odkud všechny ty kruťárny G.R.R.M. má - stačí zajet do Prahy, trochu se tu porozhlédnout, a nabízí se jak na stříbrném podnose).

Cimrmana jsem neuváděl náhodou, neboť v mnohém knížka upomíná na České nebe (zde zvané Nebešice), což vzhledem k podobnému datu vzniku už už svádí k myšlence, zda Gruša a Smoljak se Svěrákem nekonzultovali. Například v případě Zrádce národa či obou dívek, kterým je zatím lépe v očistci (Hanka s Lindou) :-)

Sečteno a podtrženo - kdybych měl nějakému Němci nabídnout rukověť k použití Česka, doporučil bych mu vyváženější Opráski sčeskí historje. Jenomže, nojo krucipísek, to by ten Němec musel porozumět českému smyslu pro humor, což se nedá tak úplně předpokládat...