Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Krev mé krve / První byl vrah

88%
4 10
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Krev mé krve / První byl vrah
 Všechny obaly
Krev mé krve / První byl vrah
 Všechny obaly
Krev mé krve / První byl vrah
 Všechny obaly
Krev mé krve / První byl vrah
 Všechny obaly
Originální název: Mother’s cry
Poprvé vydáno celosvětově: 1930

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Motto - 2015
ISBN: 978-80-267-0505-5
Počet stránek: 192
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 5x v oblíbených
v přečtených 14x v přečtených
v knihovně 6x v knihovně
k přečtení 9x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Motto (2015) 978-80-267-0505-5 192
Motto (2000) 80-7246-046-3 190
Agentura Tip Š (1992) 80-900354-6-9 157 překlad Jiřina Holešovská
Práce (1968) 24-077-68 136

Prostým jazykem vyprávěný životní příběh Mary Williamsové a jejích dětí. Nehledanými slovy vypráví o tom, jak se seznámila se svým mužem, jak se jí postupně narodili dva chlapci a dvě děvčátka, čtyři tak rozdílné děti, jako by ani nebyly z jedné matky. Ale tento román je především o lásce, o lásce matky, která miluje své děti, ať jsou jakékoli a ať spáchají cokoli. (Založil/a: ivuliiinek)

(více)  

Štítky

více  
Helen Grace Carlisle Helen Grace Carlisle
*19.06.1898 - †xx.04.1968

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

jatox
80% 80% 80% 80% 80%
  23. 2. 2016, 16:16
Nevim, jestli to byl zrovna moudrej - uklidňující výběr v rámci hledání noční četby při těhotenský nespavosti:D Kniha totiž naléhavě otevírá otázky - co nás víc formuje? Geny, výchova, nebo hraje roli i "něco vyššího"? Jak je možný, že jsou sourozenci často tak strašně odlišný, když jsou geny a zpravidla i výchova tolik podobný? Co když i z našich dětí vyrostou lidi, z kterejch jednou budeme zklamaný a budeme se ptát, jak jen to je možný, když jsme se tolik snažili, a co jsme dělali špatně? Maj ostatní lidi vůbec právo vinit za špatnost v dospívajících i dospělejch jejich rodiče? Co vlastně děti nejvíc potřebujou, aby z nich vyrostli zkrátka dobrý a spokojený lidi?

Nu, bylo to zajímavý čtení. Kniha je psaná velmi jednoduchým jazykem. Ze začátku je to i trochu otrava, nicméně zapadá to do toho obrazu Mary, kdy byla v podstatě ještě naivní dítě. V textu ale chyběj čárky, tak to sice evokuje tu smršť výpovědi živý osoby, nicméně to působí docela rušivě. S tím, že je to psaný jednoduše, se pojí taky to, že kniha moc neoplývá nějakejma hlubokejma myšlenkama a postřehama. Rozhodně by knize neublížilo, kdyby tam bylo míň popisů toho, co si zrovna za pár peněz Mary pořídila novýho do bytu nebo dětem na sebe a víc něčeho vnitřnějšího. Něco se sem tam objeví, hlavně na konci knihy. Ale vlastně i v tý poslední zpovědi by mě asi napadaly jiný věci, než to, kdo si hrál s jakou panenkou. Překvapilo mě, že tam vlastně nebyl ani náznak pocitu viny a lítosti nad tím, že to zkrátka měla udělat jinak a možná (no, otázka) by to takhle nedopadlo. Ale jinak zase autorka docela pěkně otočila k naději a k pocitu, že stojí za to žít. I přes to občasný (v případě Mary celkem intenzivní) utrpeníčko.
Těžko říct, jak moc by to odpovídalo realitě. Myslim si, že dítě se do určitýho věku formovat dá docela dobře, pokud si nenechám vyhrožovat už v jeho třech letech:D Takže je to asi taky trochu přehnaný, (nepamatuju si, v kolika letech to tam takhle začalo, ale prostě hodně brzo) zvlášť na tu dobu, o který autorka píše.
Líbily se mi rozpravy Beatty a Artieho. Tam si myslim, že byly dobře vystihnutý určitý momenty ohledně toho, jak to Beatty vidí a proč, a jsou to věci nadčasový, kterejma v obdobách trpí určitá sorta lidí pravděpodobně v každý době.

No a závěrem, tahle kniha by měla bejt především asi o bezpodmínečný mateřský lásce. Přesto mi ale tolik vyhrocený téma a situace vnucovaly pocit, že "tohle" není ta mateřská láska. V tomhle případě byla jen směřovaná špatně a naopak z lásky by se měla Mary sebrat a něco prostě dělat, když její strategie xkrát nefungovala a všecko bylo pořád horší. Vždyť i to je láska - nejen přijetí - ale i dělat z lidí lidi lepší.
Mariana.
80% 80% 80% 80% 80%
  13. 3. 2016, 1:46
Hezká. Silná. Surová. Lidská. Kniha o ženě, která se snažila seč mohla. Kniha o ženě, která dělala věci, jak nejlépe uměla. O člověku s dobrým srdcem a jeho příběhu. Byla mi doporučená mámou - a v knihách se má matka málokdy mýlí :-). Jen v detektivkách se neshodneme, já je většinou nemůžu číst :).