Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Evžen Oněgin

84%
4 669
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Evžen Oněgin
 Všechny obaly
Evžen Oněgin
 Všechny obaly
Evžen Oněgin
 Všechny obaly
Evžen Oněgin
 Všechny obaly
Evžen Oněgin
 Všechny obaly
Evžen Oněgin
 Všechny obaly
Evžen Oněgin
 Všechny obaly
Evžen Oněgin
 Všechny obaly
Evžen Oněgin
 Všechny obaly
Originální název: Jevgenij Oněgin

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Omega - 2016
ISBN: 978-80-7390-286-5
Počet stránek: 272
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 173x v oblíbených
v přečtených 1333x v přečtených
v knihovně 221x v knihovně
k přečtení 236x k přečtení
právě čte 8x právě čte
si přeje 7x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Omega (2016) 978-80-7390-286-5 272
Romeo (2007) 80-86573-17-6 256
Lidové nakladatelství (1969) 256
Svět sovětů (1966)
Státní nakladatelství krásné literatury a umění (1956) 300
Státní nakladatelství krásné literatury a umění (1954)

Evžen Oněgin (Rusky: Евгений Онегин, BGN/PCGN: Yevgeniy Onegin) je román ve verších napsaný romantickým básníkem Alexandrem Sergejevičem Puškinem. Je to jedna z klasických knih ruské literatury a její hrdina sloužil za vzor mnoha jiných ruských literárních hrdinů. Byla publikována jako seriál mezi lety 1823 až 1831. První souborná edice byla vydána v roce 1833; současná kanonická edice je z roku 1837.

Zdroj: wikipedia.org (Založil/a: Sabotteur)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Richie
60% 60% 60% 60% 60%
  6. 12. 2015, 22:23
Já přečetl Oněgina - co mohu více? :-)
Poezii nečtu, ale na Oněgina jsem byl zvědavý. Uvědomuji si, že tohle dílo by vyžadovalo více času, více soustředění a častější opakování. Jen tak bych asi byl schopen proniknout do Puškinových veršů a lépe ocenit tuto poému.
Příběh samotný je vcelku banální, ale Puškin mu dokázal vdechnout svými verši nebývalou plastičnost a krásně vykreslil nejen milostné soužení hlavních hrdinů, ale i celou ruskou zemi z počátku 19. století. Ocitneme se mezi prostým lidem na venkově i mezi smetánkou na nekonečných banketech a oslavách ve městech, zažijeme lásku, zklamání, bolest i drama.
Dílo mě sice neoslovilo tak, jako to u mě dokáže próza, ale věřím, že pro poetičtější duše je tato poéma literárním skvostem.
nevermore
80% 80% 80% 80% 80%
  2. 1. 2014, 18:58
"Ó lidé! jak jste po Evě
náchylní k pokušení, slabí:
co máte, to vás netěší,
a had čím dál tím lstivější
vás k tajemnému stromu vábí,
ráj zdá se vám dost žádoucí
jen v zakázaném ovoci." - Jak přesné, včera i nyní.
Ghoulman
100% 100% 100% 100% 100%
  22. 4. 2016, 15:25
Kdo seje vítr, sklízí bouři. Slavná Puškinova romance neztrácí ze své působivosti nic ani po téměř dvou stoletích. Ostatně nešťastně zamilovaní tu vždy byli a budou. Stejně jako ironie osudu.
Ariko
60% 60% 60% 60% 60%
  8. 9. 2014, 15:38
Když jsem ho četla, zrovna jsme po pár hodinách probírali v literatuře Puškina. Pamatuji si, že jsem raději odešla na záchod, aby mi neřekli, jak kniha dopadne :D Klasika, která má stále co dát.
Anael
80% 80% 80% 80% 80%
  1. 9. 2012, 15:56
Ze začátku mě kniha moc nebavila, ale potom se mi začala líbit. Je to veršované dílo, které psal autor prý přes 10 let. Není se čemu divit. Když jsem Oněgina četla podruhé, bavil mě víc... a pak jsem si ho vytáhla i u maturity :)
Peetuliska
80% 80% 80% 80% 80%
  3. 5. 2014, 6:13
Velice krásná knížka, čtená jedním dechem, miluji lásku vyznávanou do veršů. Nejkrásnější je pro mě pasáž, kdy Taťána píše dopis Oněginovi, velice silné a plné citu. Je zde krásně vyobrazené když ona miluje jeho, on ji nechce a když ji on začne milovat, ona má jiného… Oněgin píše své Taťáně také dopis, kde se vyznává, jaký byl hlupák, ona mu do očí řekne, že ho sice stále miluje, ale je už jiného. Krásné a dojemné, líbilo se mi to.
CarolineS
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 9. 2012, 18:26
Tak Oněgin se mi hodně líbil. Mám ráda klasiky, i ty ruské, tak jsem ji doslova zhltla jedním dechem. A protože jsem ji četla ještě jako 14letá, úplně jsem se ztotožňovala s nezkušenou Taťánou. Škoda, že si ji nemůžu přečíst zase poprvé.. A taky lituju toho, že neumím rusky ani zbla. Naštěstí je český překlad moc vyvedený!
Rames
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 11. 2012, 16:52
Nemám ráda verše, to musím říct na začátek svého výlevu.
Ale klobouk dolů, Puškin je v mých očích hrdina. Dokázat ve verších popsat jak krajinu, tak city lidí, ještě do toho zamotat politiku a historii, to se hned tak nevidí ani v próze. Pokud se mi někdy podaří sehnat toto dílo v originále musím ho mít. A moc se na to těším !
Ivulina
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 5. 2014, 20:21
"A v srdce myšlenka se vťala.
Čas přišel, ona milovala."
Moc krásné dílo. Nemůžu se rozhodnout, zdali se mi líbí více originál nebo překlad. Je to překvapivě čtivé (pro moderního člověka poezie! a v takovém stylu!!) a ve své podstatě jedinečné. Romantické, samozřejmě.
Мне было б грустно мир оставить...
Но я бы кажется желал...
Чтоб обо мне, как верный друг,
Напомнил хоть единый звук.
Bloodym
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 12. 2013, 12:46
Evžen Oněgin je nádherné dílo, které mi mamka z knihovny musela půjčovat tolikrát, že ji to otrávilo na tolik, že mi ji radši koupila. :)
estrellita
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 8. 2011, 21:16
Knížku mám už dlouho ve své knihovně, četla jsem ji několikrát, příběh Taťány a Oněgina mě naprosto okouzlil. Je to jediný román ve verších, který jsem kdy četla, ale četl se naprosto úžasně.
Lucy Sisk
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 12. 2013, 20:18
Velmi působivé dílo. Porovnání dopisů Taťány a Evžena - oba jsou tak rozdílní, ne že bych Evženovi jeho slova nevěřila, ale spíše to vypadalo na sebeobhajobu, a obšlehnutí svých slov od někoho jiného. A Taťánin dopis? Upřímně naivní, a právě proto je z něj tolik lidí u vytržení.

"Já píši vám - co mohu více?
Co ještě mohu dodati?
Teď vím, že máte právo sice
mne pohrdáním trestati,
leč ještě věřím, nešťastnice,
že mne váš milosrdný soud
nemůže přece zavrhnout.
antoniana
80% 80% 80% 80% 80%
  23. 8. 2014, 9:31
Poezii nemusím, ale Puškin tvoří čestnou výjimku. Evžen Oněgin je právem považován za klenot ruské literatury, kniha je skvěle napsána, strašně se mi líbil konec. Jedině, co mi kazilo dojem byl samotný Oněgin, floutek, který neví co chce, je neustále rozervaný, aniž by k tomu měl sebemenší důvod. Chlap, který ubližuje svému okolí, aniž by se jen na okamžik zamyslel nad tím, co dělá. Puškin ho ale potrestal moc dobře.
vanous95
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 7. 2012, 22:01
Poezii moc nemusím, ale Oněgin je prostě výjimka. Ano, občas jsem nevěděl, o čem to vlastně právě čtu, ale mám-li to hodnotit celkově, tak je to nádherné romantické dílo!
MolkoZuzka
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 8. 2012, 19:38
Próza psaná ve verších. Pro mě je Oněgin naprosto dokonalé dílo. Při každém dalším přečtením mě pohlcuje více e více. To co pro mě bylo povinnou maturitní četbou se stalo jednou z mých nejoblíbenějších knih. Jsem devatenactilete děvče zamilované do lva salónů Evžena Oněgina :-)
Claire27
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 9. 2015, 16:00
Ruská klasická literatura byla vždy úžasná a to stejné platí pro Puškinova Oněgina. I přesto, že příliš neholduji poezii, Oněgin je napsán zcela dokonale a veškeré pasáže jsou nádherné. Dopis Táni Evženovi obsahuje tolik lásky, kterou dnešní člověk vyprodukovat nemůže. Krásná kniha!
Martin_cz
60% 60% 60% 60% 60%
  6. 12. 2013, 21:44
Prostě ne, sice tomu dávám 60%, ale to jen proto, že se k tomu ve skrytu duše chci vrátit a zkusit tomu dát šanci, jinak mi to přišlo naprosto zdlouhavé a pitomé. Omlouvám se, možná nejsem až takový romantik, abych dokázal ocenit absurditu některých situací...
olla
  22. 4. 2016, 22:07
Klasika Evžen Oněgin. Líbil se mi moc (filmové zpracování rovněž). Přečetla jsem ho asi ve třech překladech, ale nejvíc se mi líbil ten od O.Maškové

Já píšu vám. Píšu já vám,
co na tom slova pozmění.
Vím, sama si tím přivolávám
trest. Vaše opovržení...
------
-Oženil ses? A beze slova?
Nic nevím. Dávno? - Předloni.-
A žena?- Byla Larinová-
-Taťána! - Znáš ji?-
-Na koni mám k nim skok_
-Tak pojď-
a rozjařeně
přivádí kníže ke své ženě
druha, s nímž je teď spřízněná.
A kněžna vidí Evžena...
LadyEsik
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 4. 2011, 9:54
Opravdu obdivuji Puškina a vlastně všechny spisovatele, co napsali dílo ve verších. Věřím, že to není nic lehkého. O stupeň míň obdivuji překladatele těchto děl, protože ti to musí celé překopat a poupravit, aby se to v jejich jazyce rýmovalo. Respekt :)

Musím ale říct, že mě Evžen Oněgin trošku zklamal. Moc pěkně se to čte, verše jsou dobré a tak... ale čekala jsem, že to bude lepší. Začátek je dobrý, on se seznámí s Olgou a Taťánou, je tam dopis i ten souboj, ale chybí tam všechen čas, který stráví mimo domov, taky mi nepřišlo, že by Taťánu až tak trápil a úplně tam zanikl, aspoň pro mě, nějaký ten náboj, kontrast mezi Taťánou dřívější a Taťánou pozdější, což teda nedalo celému dílu ten ráz, hodnotu, vůbec to nestrhlo ani jsem se nad osudy neustrnula... nic. Protože on odjede na jedné stránce a přijede na druhé, Taťána je úplně jiná, prostě mě to fakt zklamalo. I podle toho, co jsme se učili ve škole, jsem to čekala jiné. Ten příběh. Chybí tam ten prostředek. Zanikne pak ten rozdíl a nějaké to ohromení. Ani jsem nepochytila, že by se do ní strašně zamiloval. Možná je to moje chyba taky.
Děčínský
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 6. 2016, 16:51
Knížka, jak je vidět z komentářů, vyvolává u čtenářů velký zájem. Je to už hodně dlouho, kdy to Puškin napsal a bylo zveřejněno. To mluví samo za sebe! Přesto má tento román ve verších některé nedostatky, ale rázu technického! Mám na mysli jistou nehotovost, neboť některým básním chybí verše, jiným dokonce několik. Dá se říci, že to čtenářům dává příležitost nahlédnout do básníkovy "kuchyně". Kdyby se podařilo dílo dokončit v celém rozsahu jistě by patřilo k světové špičce, nejen 19tého století. Moje knížka obsahuje i další básně: Putování Oněgina a Oněginovo album.
thierry
80% 80% 80% 80% 80%
  23. 4. 2012, 20:56
Napsané je to opravdu dobře, ale mně tam chybí nějaká hlubší myšlenka, se kterou bych se ztotožnil. Evidentně se mi v poezii víc líbí pár veršů o jednom tématu, než podobný zveršovaný román.
Sherylis
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 9. 2011, 22:01
Dokonalost. Naprostá.
Vé-Vé
80% 80% 80% 80% 80%
  28. 7. 2012, 15:30
Poezie není můj šálek jakékoliv lahodné tekutiny, ale Puškin, ach ten kouzelník Puškin! To, co podal za příběh a jak ho podal, mě navedlo, číst některé verše pořád a pořád dokola.
ScheRas
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 7. 2011, 0:49
Nemohu se považovat za příznivce poesie, nicméně Evžen Oněgin mě pohltil natolik, že jsem dokonce navštívil recitační večer v ruštině. Jednoduše nádhera.
(92%)
Andulka
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 2. 2011, 19:30
I kdyz to pro me byla povinna cetba ve skole, musim priznat, ze me to nakonec chytlo. A to i presto, ze versovane cokoliv nemam rada a dela mi problem se v nem obvykle orientovat. Ale Puskin, ackoliv jsem cetla jeste starsi preklad, pise naprosto srozumitelne, ctive. jenom doporucuji.
petulina
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 6. 2015, 17:17
Oněgina jsem vzala do ruky poprvé po shlédnutí inscenace divadla Petra Bezruče. Přečetla jsem ho 2x po sobě a už se těším, až si jej přečtu znovu. Je to má srdeční záležitost! ♥
shebi
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 5. 2013, 13:44
Překrásná kniha, ačkoli bych chtěl rozumět dílu v ruštině. Třešničkou na dortu bylo vybrání si této knihy u maturity, čímž jsem si ji opravdu zamiloval.
lucaaa8
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 11. 2012, 21:23
Povedený román, který je na mém žebříčku hodně vysoko, rozhodně stojí za to ho přečíst, ale i divadelní provedení (DPB Ostrava) je moc vydařené.
DinDan
80% 80% 80% 80% 80%
  6. 4. 2012, 18:10
Měla jsem lehce nedůvěřivý vztah k veršovaným dílům, asi proto že verše nám pořád vnucovali ve slabikáři, ale nakonec se Evžen Oněgin četl pěkně. Nemám v podstatě nic, co bych knize mohla vytknout.
Light
60% 60% 60% 60% 60%
  30. 10. 2011, 14:27
Celé dílo mi příjde chaotické, hlavně ke konci, díky tomu že tam bylo pár věcí vynecháno. Dílo jsem moc nepobíral ze začátku, ale poté už se to dalo zvládnout. Putování a zbytek knihy už jsem jen proletěl očima, to už pro mě bylo naprosto nesrozumitelné. Poezie není prostě můj šálek čaje.
marmeli
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 12. 2010, 19:24
Klasika, která chytne za srdce. Byla jsem se nucena naučit úryvek z Taťánina dopisu Oněginovi do literatury a právě tehdy jsem objevila krásu tohoto díla. Nikdy jsem příliš nebyla na poezii, ale Evžen Oněgin je jednoduše dokonalý. Verše jsou procítěné a dokážu si situaci opravdu realisticky představit. To se zase jednou Puškin vyznamenal!
Pets
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 6. 2013, 14:09
Těžko knihu soudit, strašně záleží na překladu. Přeložení veršů - to už je vlastně spíše nové dílo. Někdy jsou verše trochu násilné, ale tady se to četlo samo, děj plynul svižně a přirozeně. Je to sice červená knihovna, ale krásná. Přeci jen se Oněgin odlišuje od děl Daniely Steelové či Barbary Cartlandové :D
Nefertari
80% 80% 80% 80% 80%
  6. 5. 2013, 15:18
Zpočátku se mi do ní moc nechtělo, přestože mi poezie nikterak nevadí. Spíš to bylo způsobeno tím, že se to prostě číst muselo. Prvotní odpor jsem nakonec překonala a dobře jsem udělala, Puškin mě svým Oněginem totiž mile překvapil a naprosto dostal. Veršovaný román 'Evžen Oněgin' je tak krásným příkladem toho, jak se z knihy ze seznamu povinné četby může stát oblíbené dílo. Ještě bych podotkla, že víc jsem si ji užila a vychutnala až při druhém čtení.
Lean
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 1. 2016, 10:45
Kdysi jsem si pro Taťánu přála jiný konec. Lepší. Ale dnes chápu, proč to nemohlo skončit jinak.
Opravdu skvělý román s nádhernými verši. Jeden z mnoha, který mi uvízl v paměti...

"Viděl jste v lásce, v její touze,
jen bláhovost mých dívčích let."
linhe
80% 80% 80% 80% 80%
  17. 9. 2015, 17:56
Krásný příběh, který mi tlačil slzy z očí. Ne kvůli Evženovi, ale kvůli Taťáně. V mnohých verších, ve kterých Puškin popisoval rozdíl mezi Táňou a Olgou jsem viděla mě a mou sestru. Konec mě ale naštval. Kvůli spoilerům nebudu radši vysvětlovat :).
Monsoon
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 12. 2012, 12:26
Moje prvni prectena kniha ve versich. Prvni precteni probehlo tak nejak rychle - stylem jakym ctu prozu. Zajimal me hlavne dej a jak vse dopadne. Dojem na konci knihy - tri a pul hvezdy. Dobry, ale nic mimoradneho. Druhy den jsem se podivala na film Onegin, abych porovnala. V naproste vetsine me filmy podle knihy zklamou, tento vsak nejen ze me nezklamal, diky nemu jsem pravdepodobne pochopila neco, co se mi z knihy nepodarilo, a hned druhy den se dala znovu do cteni. Tentokrat vers po versi i s vysvetlivkami na konci knihy. A musim rict, ze jsem dojmuta skoro k slzam. Kazdy vers ma vyznam a chce neco rict. Jen to chce cas a verim, ze s dalsim ctenim objevim zase vic. Takze ted jedine 5*.
Emes
60% 60% 60% 60% 60%
  21. 11. 2015, 16:18
Krásný a dojímavý příběh, ale některé pasáže mi přišly nečitelné a v příběhu jsem se ztrácel. Asi také záleží na překladu. Já četl ten od paní Maškové, takže jestli se k dílu ještě někdy dostanu, zkusím překlad jiný a třeba hodnocení ještě pozměním k lepšímu.
Nep8
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 1. 2015, 23:15
Jedna z klasik, na kterou nedám dopustit. Přečtu si ji rozhodně ještě několikrát, protože při každém dalším čtení objevuji nové a nové skvělé pasáže. Co se týče překladu, rozhodně doporučuji ten od Josefa Hory, je dokonalý. Začala jsem číst verzi od Olgy Maškové, ale odložila jsem ji hned po několika verších. Stylově mi vůbec nesedla k tomuto starému dílu. I když možná jen věc názoru :)
Příklad J. Hora:
,,Můj strýc byl mužem cti, a v době,
kdy opravdu se roznemoh,
všem lidem vnukal úctu k sobě,
což bylo nejlepší, co moh.
Kde lepší vzor se vidět udá?
Můj Bože, jaká to však nuda,
s nemocným sedět noc i den
a na krok nedostat se ven!
Jaká to přetvářka v mém věku,
baviti položivého,
podušky rovnat pod něho
a chmurně nad přípravou léků
vzdychat a při tom myslit zas:
Kdy konečně tě vezme ďas?"

O. Mašková:
Můj strýček, zářný vzor všech ctností,
když cítil v zádech zubatou,
chtěl pádný důkaz oddanosti
a to byl nápad nad zlato.
Příklad snad pro leckoho vhodný,
jenže ta nuda žít den po dni,
bdít dokonce noc za nocí
jen s ním a s jeho nemocí!
Ta podlost vemlouvat se přízni
takové živé mrtvoly,
hlídat, co ji kdy zabolí,
co má brát nebo po čem žízní,
a při tom všem div nebrečet:
Kdy už tě ksakru vezme čert!
vikhy
60% 60% 60% 60% 60%
  23. 9. 2014, 0:49
Byť je Evžen Oněgin velice oceňovaným dílem, tak pro mne tedy ne. Měla jsem pouze průměrné pocity a to mi bylo málo.
Kilowatta
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 3. 2014, 22:38
výborně napsané, dopis Taťány Oněginovi nikdy neomrzí - nejlepší vyznání lásky! četba v originálu byla sice oříšek, ale poprala jsem se s tím a nelituji :))
Puddle
20% 20% 20% 20% 20%
  16. 7. 2013, 14:37
Neuvěřitelné zlo s třcetikilometrovými popisy a koncem, ke kterému se stejně nikdo nedostal. To fakt nechcete.
guilty.girl
80% 80% 80% 80% 80%
  4. 3. 2013, 11:09
Njeprve jsem viděla film a líbil se mi. Není jednoduché zpracovat tolik známé dílo jako například toto. Začetla jsem se a chvílemi jsem se přistihla jak se dívám na stránky knihy a promítám si něco z filmu. Nebo při čtení jsem si verše spojovala s hlasem Oněgina(samozřejmě z českého dabingu, ale i originál je fajn).
Lovely-Danielle
  1. 2. 2013, 19:39
Líbilo se mi, že to bylo epické. Byl tam děj. Nebylo to to typické básničkové popisování přírody (i když párkrát tam Puškin taky zamířil) a neustálé rozebírání duševních pocitů. Oněgin se mi četl moc hezky, dokonce jsem měla nutkání číst si verše nahlas - což obvykle nemívám.
G.anicka
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 4. 2012, 17:04
Přestože je občas u básní těžké pochopit o co jde, tohle dílo mě vtáhlo. jenom mám pocit, že hvězdičky neuděluji Puškinovy (kterému vděčím za tak úžasnou zápletku), ale šikovnému překladateli.
EmiTu
80% 80% 80% 80% 80%
  17. 10. 2011, 0:04
Dvě třetiny výborné, ale potom je tam dost velká dějová díra, konec byl trochu rozháraný, nucený a motivy úplných změn postojů hrdinů nejasné, je asi znát velká doba psaní celého díla a i to, že Puškin některé části vyřadil, tyto kapitoly jsem četl v dodatcích a jejich některá úroveň byla opravdu nižší, takže se jejich vyřazení nedivím, na druhou stranu dílo pak kvůli tomu ke konci ztratilo dech i logiku. Přesto se jednalo o jedinečný zážitek a dopis Táťány Oněginovi nemá chybu.
bestak
80% 80% 80% 80% 80%
  24. 6. 2011, 21:06
Ač nejsem příznivcem veršů, znalost těchto řádků patří tak nějak k literární gramotnosti :-)

Já píši vám - co mohu více?
Co ještě mohu dodati?
Teď vím, že máte právo sice
mne pohrdáním trestati (...)

Dílo je čtivé, jen mě trochu mrzí, že Puškin děj ukončil příliš brzy a dostatečně nepopsal Oněginovo chování před a po druhém potkání Taťány.
Moni33
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 2. 2011, 19:46
Nejdříve se mi do knihy nechtělo, ale jelikož jí mám ve výběru povinné četby do školy půjčila jsem si knihu z knihovny a velice mě překvapila. Byla velmi čtivá a dějově mě i velice zaujala. Souhlasím s ostatníma, nikdy mě nějak nebrala poezie, ale tohle se četlo samo. Jedno z nejpovedenějších děl co jsem četla.