Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Siréna

73%
4 9
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Siréna
 Všechny obaly
Siréna
 Všechny obaly
Siréna
 Všechny obaly
Originální název: Siréna

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Dilia - 1982
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Dilia (1982)
Svoboda - Libertas (NS Svoboda) (1951)
Práce (1930)

Podtitul: sonda do nitra dělnické matky, založená jako podobenství o vítězství nad ranami osudu

Jednoznačně jeden z nejlepších románů napsaných v období první republiky. Naneslo se na něj, tak jako na spisovatelku samotnou, tolik ideologického balastu (s nemalým přispěním autorky), že bude velmi těžké ho někdy setřít! Majerová sleduje v Siréně (1936) čtyři generace rodu Hudců, s nimiž projde celou tu dobu velkých změn města a kraje. Na počátku stojí v hlubokých středočeských lesích několik milířů, vedle stovek jiných, a o ně se stará první z významných Hudců, Josef. Josef Hudec počíná robustní a barvité vyprávění o Kladnu, kladenském kraji a jeho lidech. A to byli především havíři a později hutníci a oceláři. Tak rozsáhlé dílo nemohlo vzniknout za krátkou dobu. Spisovatelka se na něj připravovala celá dvě desetiletí; sbírala velké množství materiálu: vyhledala dobové novinové články, probírala se úředními záznamy, listovala v kronikách a zaznamenávala vzpomínky pamětníků. Bylo by obtížné i pro zkušeného autora, kterým Majerová už byla, zvolit takový literární tvar, který by udržel kompaktnost jak vnější, tak především vnitřní výpovědi díla. Zvolila střídání několika stylů: dopisy, novinové reportáže, deníky a klasické románové postupy. Původně zamýšlela autorka Sirénu jako těsnější soubor povídek, jemuž by dominovala povídka Parta na křižovatce (samostatně vyšla v roce 1931). Nestalo se tak a román byl přijat velmi pozitivně. Čtenáři se začali ptát na genezi Sirény a spisovatelka ráda vycházela čtenářům vstříc. A tady je možná počátek nanášení zbytečného balastu, který "dusí" tohle živé a umělecky výjimečné dílo dodnes. (Založil/a: Franta)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Lucy Sisk
60% 60% 60% 60% 60%
  29. 6. 2012, 9:49
Nejsem sice příznivcem jejího žánru, ale něco mě na ní přeci jen upoutalo a rozhodla jsem se risknout to a koupit si knihu. No, nemlůžu ji úplně odsoudit, ale přijde mi trochu mimo.
Les_pulpinos
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 6. 2015, 18:13
Škoda, že podobná díla upadla po listopadu v nemilost! Romány z dělnického prostředí také přeci dokumentují kus historie a že se v díle promítá socialistická propaganda? Vždyť ti lidé tomu opravdu věřili, žili v těžkých životních podmínkách a socialistická politika byla to jediné, co jim mohlo přinést trochu naděje... napsat román z dělnického prostředí 2. poloviny 19. stol./20. stol. bez trochu té politiky prostě nejde! A Siréna celé to dění v jednom z center českého průmyslu (Kladno) krásně mapuje - od prvních pokusů o stávku (dělníkům se to nakonec trochu zvrtlo) až po vytvoření organizovaného politického hnutí, které spojovalo všechny dělníky Rakouska-Uherska. Přestože někomu toto může připadat jako hlavní osa příběhu, já sledovala hlavně proměny Hudcovic rodiny (dost mě dojal osud Emči a Růži) a doufala jsem, že se nad nimi Majerová taky trochu slituje (což se sice nestalo, ale na druhou stranu na tom nebyli tak bídně, jako třeba jiní účastníci příběhu, viz Máňa, Ančka a jejich maminka - opravdu jsem neměla daleko k slzám). Mně se to líbilo, hned mám chuť vyjet do Kladna a zhlédnout nějaké to hornické muzeum :) A navíc si už během čtení uvědomíte, že dnešní doba člověku přeci jen přináší nějaké životní jistoty (pozitivní dědictví třídního boje....???)!