Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Tarantule, Uvězněná paměť

91%
5 17
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Tarantule, Uvězněná paměť

Nejnovější vydání:
Knižní klub - 2011
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 4x v oblíbených
v přečtených 29x v přečtených
v knihovně 18x v knihovně
k přečtení 14x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Knižní klub (2011)

Plastický chirurg Richard Lafargue a jeho krásná společnice Eva, hrdinové povídky Tarantule (1984), žijí v bizarním, odcizeném vztahu, skrytém před očima veřejnosti. Podivně odtažité Lafargueovo chování naznačuje, že lékař pod maskou úspěšného specialisty tají cosi velmi znepokojivého. A pak do hry vstoupí bankovní lupič hledaný pro vraždu policisty, jenž zoufale potřebuje skrýt svou pravou totožnost, nejlépe tak, že si nechá změnit obličej… Rafinovaně komponovaného příběhu o vášnivé posedlosti chladnou pomstou se volně chopil fenomenální španělský režisér Pedro Almodóvar a přetavil jej ve film pod názvem Kůže, kterou nosím, jenž sklidil v roce 2011 značnou pozornost na festivalu v Cannes i v Karlových Varech - a to nejen zásluhou představitele hlavní role, Antonia Banderase. Ve druhé Jonquetově novele pod titulem Uvězněná paměť (1982) se střídá sugestivní vyprávění zdánlivě retardované šestnáctileté Cynthie, navždy upoutané na invalidní vozík, s hlasem ošetřovatele Alaina - mladíka, který je posedlý ženami, a přesto není schopen běžného sexuálního aktu; k tomu se připojuje líčení úporné snahy doktora Moriera domoci se ztracené vyrovnanosti i profesního respektu… Teprve postupem času si čtenář uspořádá všechny dílky skládačky a dospěje k rozuzlení, které je - podobně jako v Tarantuli- stejně tak překvapivé jako tragické. (Založil/a: Esther Darnett)

(více)  
Thierry Jonquet Thierry Jonquet
*19.01.1954 - †09.08.2009


Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

alča87
80% 80% 80% 80% 80%
  21. 11. 2015, 7:18
Dva velice originální příběhy, plné nefunkčních, až chorobně narušených vztahů. Něco mi úplni nesedělo, proto nemůžu dát plný počet, ale četla jsem něco skutečně neotřelého, zajímavého, ale kvalitně nepříjemného.
Hlavně první příběh Tarantule mě svou pointou překvapil, vlastně celkově vývojem příběhu. Člověk prostě nedokáže být většibnou celý život sám a láska a nenvist jsou si blíž než blízko. Druhý příběh, o "spravedlivé" pomstě, o veliké nenávisti se vyvíjel tak, jak jsme trochu očekávala. Umřít se prostě dá i šťastný, když jsme plní nenávisti a dospějeme určitého vnitřního očištění a zadostiučinění.
Taťána
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 4. 2013, 19:05
Tak tohle byla síla! Pointy obou povídek mě naprosto šokovaly. Výborně napsané, děj strhující, závěr vás dostane na kolena... Doporučuji!
lvasa
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 4. 2013, 10:58
Tahle knížka mě bavila - děj je dospělý, krutý, jen příležitostně nelogický, a hlavně nakonec, po sestavení všech střípků dohromady, dává smysl, na rozdíl od moderních zmatených plků, ve kterých "je na čtenáři, aby si závěr a pořádek udělal sám, pokud ho nedejbože chce." Víc takových.
Webgirl
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 3. 2012, 18:30
Strašně zajímavá knížka, oba příběhy. Nemohla jsem se od ní odtrhnout, což se mi moc často nestává. Většinou pointu odhadnu, ale tady jsem byla v šoku.
V.H.
80% 80% 80% 80% 80%
  5. 8. 2013, 9:47
Jako celek se mi to líbilo. Hlavně první novela - Tarantule. Jelikož jsem viděl film dříve než četl knihu, obával jsem se, zda se mi tím nezkazí celkový dojem, jelikož pointa a rozuzlení tvoří nejsilnější článek skládačky, ale ono se tak vůbec nestalo. Nejen proto, že se mi v knize více líbila poměrně podrobná, za to velice čtivá (mnohdy zábavná),rafinovaná a chladnokrevná přeměna Vincenta na Evu, ale také díky konci, který dodal onu třešničku na dortu už tak vynikajícímu příběhu. 4,5*.

Co se týče Uvězněné paměti, příběhu o nenávisti a pohrdání Cynthie, nejen vůči Morierovi, ale prakticky všemu co se hýbe i nehýbe od onoho osudného okamžiku, kdy zůstala na vozíku, jsem trochu na rozpacích. Něco tomu chybělo, k žadné z postav jsem si nenašel cestu. Hodnotím za 3,5*. Fanatický plán Cynthie, chamtivost jejích rodičů, úchylný Alain, na minutu přesný Morier, to přece jen má něco do sebe.
Jůli
100% 100% 100% 100% 100%
  20. 7. 2012, 12:43
Báječná kniha. Není tu na těch pár stránkách čas ani místo na nějaké sáhodlouhé popisovaní blbostí, ale jde se jasně k faktům, myslím že je to velmi kvalitní kniha. Dokáže strhnout.