Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Nic

95%
5 4
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Nic Originální název: Nada
Poprvé vydáno celosvětově: 1944

Nejnovější vydání:
Odeon - 1984
ISBN: 01-047-84
Počet stránek: 280
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (1984) 01-047-84 280

Je to autobiografický příběh, jejíž hlavní hrdinkou je Andrea,
která se vrací během 2. sv. ke své tetě Angustias do Barcelony,
kde se setkává se strýcem Juanem a Ramónem a jeho těhotnou ženou
Glorií. Ramón je záletník, Jaun se pořád jenom hádá. Její kamarádkou je Ena. Je to poutavý příběh vyprávěn s neobyčejným
nadhledem a nijak se neliší od jiných rodinných záležitostech
současnosti. (Založil/a: jehlaspichlas)

(více)  
Carmen Laforet Carmen Laforet
*6.9.1921 - †28.2. 2004


Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Peetuliska
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 11. 2016, 12:07
Často když se na něco těšíme, dojde k tvrdému střetu s realitou a se zklamáním. Zde se setkáváme s mladičkou Andreou, která přijíždí do Barcelony studovat, konečně utéct z venkova a začít žít. Ale i ona dojde ke konfontaci se skutečností.
Ocitáme se v jedné zvláštní rodině a sledujeme jejich vzájemné vztahy a psychologické hry.
Tato kniha mi potvrdila to, že nejvíc nám vadí chyby u postav, které vám připomínají sami sebe. Strašně se mi líbila psychologická rovina Eny a Romána. Hlavně kolem Romána bylo popsáno tak přitažlivé temno, které vás láká do bahna, z kterého se už nevyškrábete a postupně se v něm utopíte.
Útlá kniha, která vám ukáže, že i když si myslíte, že jste nic nezažili, přeci jen jste něco dostali - zkušenost.

"A nemůžu si pomoct. Celý život utíkám před těmi svými jednoduchými a seriózními příbuznými... Víš, mají jednoduchou povahu, ale přitom jsou svým způsobem inteligentní, a to z nich právě dělá úplně nesnesitelné lidi... Kdežto já mám ráda ty pošetilce, kterým koluje v krvi kapička bláznovství, která dokáže život rozsvítit a zbavit nudy, i když budou mít pořád smůlu a budou jen snít s hlavou věčně v oblacích jako ty... Prostě mám ráda právě ty lidi, kteří jsou pro mje příbuzenstvo úplná pohroma..."

"Někdy mám strach, když si uvědomím, jak protikladné síly ve mně působí. Když jsem nějakou dobu moc ušlechtilá, chce se mi pak seknout drápkem. trochu ublížit."