Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Sonety / Sonnets

94%
5 21
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Sonety / Sonnets Originální název: Sonnets

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Atlantis - 2009
ISBN: 978-80-7108-304-7
Počet stránek: 414
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 11x v oblíbených
v přečtených 49x v přečtených
v knihovně 23x v knihovně
k přečtení 5x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Atlantis (2009) 978-80-7108-304-7 414
Romeo (2008)
Atlantis (2004)

Shakespearovy sonety jsou knihou o lásce ve všech podobách. Nezáleží příliš na tom, zda jde o lásku legitimní či nelegitimní, hetero-, homo- či bisexuální, tragickou či komickou, duchovní či fyzickou. Důležité je, co láska s člověkem udělá, jak ji prožívá. Jako v původním Shakespearově vydání svazek obsahuje vedle 154 sonetů i báseň Milenčin nářek.

(více)  

Štítky

více  
William Shakespeare William Shakespeare
*duben 1564 - †23.04.1616

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

CarolineS
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 9. 2013, 20:08
Nádhera, nádhera, nádhera. I po 400 letech oplývají tyhle sonety neobyčejnou působností a jakousi nadčasovostí. Shakespeare byl prostě génius.
Knihu jsem četla jak v originále, tak i v překladech různých českých autorů, a musím přiznat, že s archaickou angličtinou jsem měla docela problémy.
Z překladů je podle mého nejlepší (jako vždy) Erik A. Saudek, jehož práce mají největší "šmrnc". Sonety se čtou pomalu, protože člověku musí dojít jejich poselství, ale rozhodně to stojí za to.
Lean
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 10. 2015, 17:20
Srdcová záležitost. Neoslovily mě velké myšlenky nebo věčné pravdy, ale spíše paradoxy bytí. Sonety pro mě představují nekonečný zdroj inspirace, útěchy a hlubokého prožitku.
Shakespeare psal o tom, že je lepší upadnout v zapomnění, než přežívat ve zkreslených a sentimentálních lžích. Psal o smrti jako o nivelizující síle. Čas popisoval jako alegorického antagonistu. Když v jednom okamžiku zdůrazňoval absolutní lásku, tak hned v druhém okamžiku ji označil za nedosažitelnou.
Velice prostě řečeno - ať už Sonety čtu v jakémkoliv rozpoložení, vždy najdu, co zrovna hledám a potřebuji.

A nemohu zapomenout vyzdvihnout mého nejoblíbenějšího překladatele - Martina Hilského.
vikhy
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 9. 2014, 19:28
Krása! Dají se číst stále znovu a znovu, a vždy přinášejí něco nového, nepoznaného. Smekám před překladateli a moc děkuji!