Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Šťastná smrt

82%
4 26
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Šťastná smrt
Autor:
Originální název: La Mort heureuse
Poprvé vydáno celosvětově: 1971

Nejnovější vydání:
Garamond - 2006
ISBN: 80-86955-14-1
Počet stránek: 144
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 4x v oblíbených
v přečtených 40x v přečtených
v knihovně 8x v knihovně
k přečtení 7x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Garamond (2006) 80-86955-14-1 144

První román Alberta Camuse, který autor nikdy nedokončil a také ho nechtěl vydal kvůli nedostatkům. Vyšel až v roce 1971 v originále a v roce 2006 v českém překladu. (Založil/a: cahia)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

soniaf
80% 80% 80% 80% 80%
  21. 8. 2011, 14:13
Je vidět, že toho je autorova prvotina. Hodnotím 4 z 5 za místy až moc jednoduchou popisnost. Jinak je dílo zajímavé a hlavně v něm můžeme nalézt autobiografické prvky. Na konci knihy je doslov překladatelky, která dává dílo do kontextu s dobou, ve které Camus dílo psal...
Příběh je záměrně podobný Zločinu a trestu, avšak hlavní hrdina neprožívá osobní trýzeň, ani vraždu svého přítele bez nohou nevnímá jako zločin a konečně se ani nepřiznává a nenese svůj "trest". Oběť s vraždou souhlasí a celý román dává Mersaultovi za pravdu. V tom se kniha zásadně liší od Zločinu a trestu a nevede se tedy v duchu křesťasnkém, ale ryze existencialistickém. Autor vychází ze svého studia Nietzscheho, Gida a Malrauxe.
Pokud si zjistíme něco o autorovi, můžeme se až divit, kolik vlastních zkušeností a názorů z vypjatého období, ve kterém začal psát, můžeme v této knize najít. Je sice vidět, že Šťastná smrt je nedokončená "šuplíkovka" , přesto to nekazí smysl, který tato kniha měla mít. Pouze vypravěčský styl je poněkud jednodušší než můžeme najít v jiných Camusových knihách...Šťastnou smrt můžu jen doporučit všem příznivcům Camuse.
Processus Xiphoideus
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 3. 2013, 20:47
"...duchovní snobismus v podobě víry, že peníze nejsou ke štěstí potřeba. Je to hloupé, falešné a v jistém smyslu i zbabělé přesvědčení."

Camus obrací naruby zaběhlá morální pravidla. Již zmíněná podobnost s Dostojevského dílem Zločin a trest je na místě. Mersault zde vystupuje jako alter ego Raskolnikova a jeho úvah a tezí nad rozdělením lidí a povinností člověka odstranit "lidskou veš" v prospěch svůj, případně "vyšší dobro" až do okamžiku vraždy.
V tomto okamžiku se od Dostojevského odvrací a Mersaultova cesta je zcela diametrální vzhledem k Raskolnikovově. Camus v této části prostřednictvím Mersaulta vlastně potvrzuje Raskolnikovou teorii.