Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Stín buše

100%
5 1
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Stín buše
Autor:
Originální název: Stín buše

Nejnovější vydání:
Akropolis - 2009
ISBN: 978-80-7304-111-3
Počet stránek: 168
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 1x v přečtených
v knihovně 0x v knihovně
k přečtení 0x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Akropolis (2009) 978-80-7304-111-3 168

ženy se musely naučit žít v zemi, která jim byla z počátku bytostně cizí, asimilovat nové zvyklosti, nové hodnoty, jinou tradici. Obě musely překonat touhu po staré vlasti, která je největší trýzní každého emigranta. Jindra Tichá zároveň evokuje dobu, ve které se příběhy odehrávají, šedesátá léta dvacátého století v Anglii, která byla poznamenána novodobou evropskou nemocí, záští vůči přistěhovalcům, a počátky státu na Novém Zélandu v šedesátých letech devatenáctého století. Autorka používá soudobé prameny, aby poutavě vylíčila těžký úděl prvních usedlíků, kteří z pustiny vybudovali zemi zaslíbenou, zemi, jež je podle nejnovějších statistik ve všech ohledech nejžádoucnější zemí, ve které možno žít v jednadvacátém století.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Jitka1
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 3. 2012, 8:33
Úryvek:Když za několik let starý koloniální Nový Zéland, tak jak jsem ho ještě na poslední chvíli zažila, přestal existovat, teprve pak jsem po něm začala toužit jako po ztraceném ráji. Tu byla uchována ta zlatá doba, ve které žila moje matka za první republiky, doba hojnosti a nade vše důležitější doba slušného, mravného chování, doba, kdy veřejná i soukromá morálka byla v jistém souladu, kdy zločin byl záležitost výjimečná a zanechal společnost ve stavu šoku, kdy rodina byla pevná jednotka, rozvody řídké a svobodná láska i svobodné mateřství stále patřily na pranýř. Doba, kdy se o politiku nikdo nemusel zajímat, protože společnost prosperovala jaksi sama od sebe a nebylo potřeba zoufalých pokusů ji napravit. Doba, kdy život tekl přesně určeným korytem a řídil se přesným rytmem. Ten řád mi připadal monotónní a nudný k zoufání až do té doby, kdy se z mého života ztratil. Strana 19