Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Pád

74%
4 69
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Pád
 Všechny obaly
Pád
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: La Chute
Poprvé vydáno celosvětově: 1956

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Garamond - 2015
ISBN: 978-80-7407-251-2
Počet stránek: 142
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Garamond (2015) 978-80-7407-251-2 142
Garamond (2006) 80-86955-31-1 114

Pád (1956) je poslední velkou prózou Alberta Camuse. Původně měl být zařazen do povídkové sbírky Exil a království, vzhledem k neustále se rozšiřujícímu obsahu díla se však spisovatel rozhodl povýšit jej na román a publikovat odděleně. Pád je jedinou Camusovou prózou, do jejíhož hrdiny vložil autobiografické prvky, přestože sklon pokoutního advokáta Clamence vynášet nad lidmi soud autorovi rozhodně vlastní nebyl, stejně jako neschopnost poznat a analyzovat vlastní vinu. Clamence nepřispěje na pomoc tonoucí sebevražedkyni – jako „člověk revolutující“ nemůže své provinění omluvit ani odpykat, protože nemá Boha ani budoucnost, která by mu dala rozhřešení. „Mytický“ ráz předešlých románů se rozhodl Camus v Pádu nahradit dušezpytným ponorem, neboť si, jak sám napsal v Zápisníku, předsevzal postihnout „lež, což je rozpor mezi vnějším projevem a skrytým životem člověka“. (Založil/a: PinPrick)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

soniaf
80% 80% 80% 80% 80%
  26. 9. 2011, 0:07
Kniha mi hodně připomínala Zápisky z podzemí od Dostojevského, které jsem četla krátce před Pádem. Hlavní hrdina je tady jakýsi antiMersault (Šťastná smrt - první román) a přitom je to autorova poslední novela, takže je patrný jakýsy vývoj jeho hlavního / hlavních hrdinů. Camusovi hlavní hrdinové vždycky projevovali některé schodné vlastnosti.
Určitě bych knihu doporučila a neřijde mi zbytečná, zvlášť když se hodí do kontextu s dobou, ve které byla napsána a zároveň s autorovými zkušenostmi, které tak bravurně objasnila na konci knihy Eva Beránková.
domingo
60% 60% 60% 60% 60%
  6. 3. 2010, 14:43
Pád v podstatě ani není třeba číst, protože Camus jako by se autorsky i myšlenkově vyčerpal v Cizinci, případně Mýtu o Sisyfovi (což je de facto filozofický výklad právě Cizince). Kniha to není špatná, ale ničím nevybočuje z průměru a mimo okruh Camusových fanoušků zaujme nejspíš málokoho. (3/5)
JarKun
60% 60% 60% 60% 60%
  28. 10. 2013, 19:38
Při srovnání s Cizincem mne to moc nezaujalo. Obklopila mě sice taková tísnivá atmosféra a jakési tiché znechucení z hlavního hrdiny v kombinaci s tím, jak často se ale v některých místech podobá vlastním hříchům, takže svým způsobem jsem poprvé k přijetí nějaké knihy potřeboval i docela trefný doslov. Asi jsou opravdu jen dvě možnosti - buď hlavního hrdinu odsoudit ( a stát se soudcem ), nebo číst znovu, dokud nepřijde vlastní pád.