Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Ekonomie dobra a zla

83%
4 150
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Ekonomie dobra a zla
 Všechny obaly
Ekonomie dobra a zla
 Všechny obaly
Ekonomie dobra a zla
 Všechny obaly
Originální název: Ekonomie dobra a zla
Poprvé vydáno celosvětově: 2009

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
65. pole - 2012
ISBN: 978-80-87506-10-3
Počet stránek: 367
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 35x v oblíbených
v přečtených 234x v přečtených
v knihovně 109x v knihovně
k přečtení 140x k přečtení
právě čte 31x právě čte
si přeje 3x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
65. pole (2012) 978-80-87506-10-3 367
65. pole (2009) 978-80-903944-3-8 272

Knižní debut Tomáše Sedláčka, lektora Karlovy univerzity, publicisty, někdejšího poradce ex-prezidenta Václava Havla, nyní ekonoma ČSOB a člena vládní rady NERV. Toto dílo dobře ilustruje, proč je Sedláček (*1977) jedním z nejznámějších a nejcitovanějších českých ekonomů současnosti. Stejně jako ve svých novinových článcích i televizních vystoupeních, i zde dokázal poutavě, čtivě a přitom navýsost erudovaně podat téma, které má nyní v souvislosti se světovou finanční krizí šanci zaujmout široké publikum.
Kniha ukazuje, jak barvitě dokázali naši předkové přemýšlet o majetku, vlastním užitku, společenském blahu a všem ostatním, co s ekonomií souvisí. Autor v první části bere čtenáře na dobrodružnou pouť k počátkům civilizace a na příkladech starých Sumerů, Židů či antických myslitelů dokládá, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání očima ekonoma.
V Sedláčkově podání je ekonomie krásná věda, jejíž kořeny jdou mnohem hlouběji, než si moderní či postmoderní člověk dokáže představit. Autor pod heslem “vše se hodí” podniká zajímavé výlety do hájemství filosofie, etiky, politologie a religionistiky a ukazuje, kolik čerstvých a překvapivě relevantních myšlenek lze v dědictví starých civilizací najít. Díky vytříbené argumentaci, živému jazyku a schopnosti vybrat poutavý detail, Sedláček přesvědčivě vykračuje proti proudu a kacířsky nabourává stereotypy, s nimiž pracují jak ekonomové, tak běžní lidé v každodenním životě. Ne vždy totiž lidé považovali za svůj hlavní životní cíl „maximalizovat užitek“ tak jako dnes, což v době ekonomické krize stojí za to vědět.
Poté, co autor představí nečekaně pestrou škálou pramenů od Eposu o Gilgamešovi přes Bibli a Komenského až po moderní ekonomy, přichází v druhé části s kritickou reflexí dnešní doby. Kniha vrcholí provokativní pasáží na téma, proč je věda (nejen ekonomická) nevědecká a nespolehlivá, a končí analýzou současné finanční krize jako příležitosti pro to, aby člověk znovuobjevil sám sebe i svůj vztah k věcem hmotným i duchovním. (Založil/a: ozisek)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

s-reader
80% 80% 80% 80% 80%
  22. 8. 2011, 6:18
Pokud si myslíte, že přečtením Ekonomie dobra a zla se byť jen o krůček přiblížíte porozumění této vědě, budete zřejmě zklamáni. Asi jediné, co si zapamatujete je to, že v době krize, v době, kdy se od ní očekává pomoc, je ekonomie naprosto bezmocná. Přesto má tato kniha svůj význam. Provede vás historií nejen ekonomie, ale i náboženství a filozofie a rozšíří tak vaše obecné vzdělání zvláště, pokud budete sledovat odkazy. Potud je kniha čtivá a zajímavá. Ke konci, na posledních stránkách se ovšem zvrhává v úvahy o zodpovědnosti a skromnosti, plné příměrů a klišé. To bych Tomáši Sedláčkovi vyčetl. Degraduje tak svou jinak chytrou knihu.
Dadzi
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 2. 2012, 10:39
Pomerne neotrely pohled na vec pritahne nejen odbornika nebo studenta ekonomie utapejiciho se v tisicich grafu a vzorecku, ale i cloveka ktery se proste a jednoduse zajima o dnesni spolecenske deni a hleda, do jiste miry, vysvetleni na uplne obycejne jevy! Pristup z pohledy etiky, filosofie a emoce/citu, vysvetli kolikrat vice, nez nesmyslne konstrukty a matematika! A to je presne to, co tato kniha predstavuje... Proto se mi taky cast o teoreticke matematice a ekonomii, jakozto nasem umelem konstruktu, ktery vlastne realitu ne tak docela dokaze pojmou, ackoliv si to vsichni myslime, libila nejvic a utvrdila me v tom, co jsem zastaval jeste pred otevrenim teto knihy!:)
Mariana.
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 8. 2012, 17:15
Neotřelý pohled na věc.. Zároveň velice krásné zobrazení filozofie, které jistě ocení nejeden student (a hlubší člověk). Zobrazení filozofů s přidanou hodnotou, kterou Sedláček má. A jeho přidaná hodnota je vysoká. Co se mu dá vytknout? Asi ta víra v EU v této podobě :).. Ale je fakt, že ji nikomu mermomocí necpe. A já jsem ráda. Mrzelo by mě, kdybych tuhle knížku kvůli propagandě EU nedočetla. A také..na jednoduchou propagandu je příliš...inteligentní, moudrý...? K málo knihám se vracím.. A k této se, pokud možno, vrátím určitě.

//

Pokud Vám nevadí trocha přemýšlení a rádi odkrýváte i své myšlenky, tak neváhejte..

---------------------

Btw nejcitovanější kniha v zahraničí// uznávaná ekonomy.. Jsem zvědavá, jak ji v ČR ocení.. Je známá tím, že tuzemské autory oslavují hlavně v zahraničí.. Jaká škoda//snad toto nepostihne i Sedláčka.
G8
60% 60% 60% 60% 60%
  31. 1. 2013, 17:26
Už když se ke mně donesl název knihy, tak z toho na mě dýchala jakási "coelhovitost", což v mém případě není nikdy dobrý začátek. Knihu jsem přesto se zaujetím celou přečetl, ale bohužel po celkem slušném úvodu nabídla už jen jakousi povrchní a rozvláčnou směs dějin myšlení, trochy ekonomie a jakési filosofie (nemůžu si pomoct, ale zase jsem cítil Coelhovo otravné moralizování). Trochu to zachraňovala závěrečná část knihy, kde autor naráží na několik současných problémů ekonomie (přehnaný důraz na matematizaci, aplikace rádobykeynesiánství, atd.).
Hledající
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 9. 2011, 23:30
Nejsem ekonom, nevyznám se v teoriích a zákonech této vědy, ale díky T. Sedláčkovi dokáži pochopit vztah jednotlivců i společenství k majetku, k tomu co upřednostňují v životě apod., a tento jejich vztah sledovat ve vývoji od počátečních civilizací přes křesťanství až do moderní doby. Netušil jsem, že podobné téma může být zpracovánano tak zajímavě a čtivě. Doporučuji.
Kebab Bursa
80% 80% 80% 80% 80%
  1. 1. 2013, 13:43
Musím přiznat, že řadě věcí jsem nerozuměl, vzdělávání v klasické filozofii se v mém studentském období, moc nedalo. Ale v mnohém jsem se poučil, některé věci si zopakoval.
Jana Edita
80% 80% 80% 80% 80%
  24. 4. 2016, 15:44
Schválně jsem počkala, až trochu opadne nadšení a vychvalování Sedláčkova bestselleru, má očekávání ovšem zůstala i tak až příliš vysoká. Ekonomie dobra a zla je nepochybně inspirativní a originální kniha, zdá se mi ale, že je zbytečně přebujelá. Nejen poznámkový aparát, ale i text samotný (zejména v první části) by zasloužil značně proškrtat, aby mohlo vyniknout to zajímavé a podstatné. Zdá se mi, že např. exkurz do dějin židovství a křesťanství byl až moc podrobný - biblické příběhy znám, stále znovu je čtu a ráda se nechám inspirovat k novým objevům, v tomto případě jsem se ovšem se Sedláčkovými postřehy většinou míjela, nebo se mi zdály už dávno jasné a zřejmé. Některé paralely (nejen ve vztahu k biblickým textům) jsou myslím až příliš křečovité. Nejzajímavější pro mě byla asi kapitola o matematice a téměř závěrečná úvaha o třetím pivu.
Celkový dojem: trochu ekonomie, hodně filozofie a občas chaos.
Kulekunka
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 2. 2012, 15:46
Ekonomie dobra a zla není primárně o ekonomii, kniha spojuje poznatky z historie, filozofie, etiky, náboženství a ekonomie do jednoho logického celku. Na problematiku současného vnímání "ekonomické společnosti" se dívá originálním a nekonvenčním pohledem. Kniha je velmi čtivá, zajímavá a pro "bádavé" hlavy nabízí řadu dalších otázek k zamyšlení a množství další literatury k přečtení.
Princ Eugen
  15. 1. 2012, 21:33
Jednu věc, co nepochopím, tak je použití jazyka v této knize. Když už je psáno něco "populárně naučného", tak by se slova jako postuluje, kontemplativní, koherentní a sofistikovaný, měla vyskytovat co možná nejméně. Protože pak vás to nutí jenom břebrouzdat řádky a čekat na světlou chvilku, která se možná objeví.
Nebýt hodnocení od Havla, tak to nedočtu...
Margot
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 1. 2011, 21:38
je až neuvěřitelné, jak pan Sedláček dokáže věci běžné nevšedně popsat! tohle by měla být skripta, to by se vesele učilo na zkoušky :-) ne jako ty často slátaniny, ze kterých člověk nepochopí ani prd.. :-)
lvasa
60% 60% 60% 60% 60%
  9. 8. 2012, 11:15
Nebylo to špatné, ale takové trochu rozvleklé a s trochou odstupu mám problémy se pořádně rozpomenout co vlastně autor chtěl říci. Nejspíš moje chyba.
Tomáš Štambera Jr.
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 1. 2015, 21:58
Skvělý historický průvodce ekonomií ukazující, že ekonomie není jen tím, co si spojujeme s penězi, ale ekonomie může být čehokoliv
Semtex
80% 80% 80% 80% 80%
  15. 10. 2016, 14:09
Knihu jsem si přečetl, protože jsem chtěl jako laik aspoň částečně porozumět této vědě a myslím, že kniha mi dala dobrý vhled do ekonomie. Tomáš Sedláček mě utvrdil v názoru, že ekonomie je humanitní a nikoliv přírodní exaktní věda. Velmi oceňuji i pohled do historie technických věd a neustále srovnávání s fyzikou.
Autorovi bych vyčetl jazykový styl, kterým knihu psal. V textu se objevuje přílišné používání cizích slov jako by autor chtěl dokázat svojí inteligenční nadřazenost, bohužel se mu z mého názoru povedl pravý opak. Jak pravil Einstein: ,,Pokud to nedokážete vysvětlit šestiletému dítěti, sami tomu ještě nerozumíte."
Michall
60% 60% 60% 60% 60%
  5. 10. 2016, 22:18
První historická část mi přišla zajímavá, i když by se asi mohla trochu zkrátit. Neseděla mi druhá část, která často nebyla moc originální, a kde byla originální, tam moc nedávala smysl. Ale kvůli té první části stojí za to si knížku přečíst.
Tom83B
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 8. 2016, 22:53
Většina knihy je velmi poučné shrnutí dějin (především asi filosofie, etiky a také trochu ekonomie). Opravdu mě bavilo číst si o jednotlivých názorech na otázku, zda se dobro vyplácí a rád jsem se u knihy zamýšlel.

Občas mi přišlo, že autor moc mává cizími slovy, která mi jsou neznámá. Někdy jsem si je dohledával, někdy jsem prostě četl dál. Ocenil bych tedy alespoň nějaký slovníček pojmů.
O_Peki
80% 80% 80% 80% 80%
  22. 11. 2015, 9:12
Spousta zajímavých myšlenek a citátů, ale jako kniha je to strašně rozvleklé a neuchopitelné. První část mi přišla spíše jako výklad bible z pohledu ekonoma, což mě vyloženě irituje.
Propane
80% 80% 80% 80% 80%
  9. 2. 2014, 20:33
Původně jsem měla s touto knihou velký problém. Koukala jsem na recenze, projížděla fóra, ale nikoho se stejným problémem jsem nenašla. Kniha si žije dvěma životy: začátkem na vás působí jako strojená učitelka na prvním stupni vysoké školy, která vás málem unudí k smrti, druhou části velmi zaujme, jako by dítě opustilo strohost školních knih, nadechlo se a začalo samo myslet. Nemůžu to však autorovi zazlívat, jelikož šlo o jeho prvotinu. Do první části jsem se musela opravdu nutit. Jako bych si opakovala poslední ročník SŠ se spousty zbytečných anglických a latinských (často nevysvětlených) spojení. Spolu s tunou odkazů na použitou literaturu jsem se obratně naučila přeskakovat velkou část knihy. Bohužel na vás pan Sedláček promluví jen z několika málo posledních stran, což si myslím, vzhledem k jeho intelektu, je velká škoda.
Mahtion
60% 60% 60% 60% 60%
  30. 8. 2012, 15:16
Odlišný a velmi zajímavý pohled na ekonomické myšlení různých kultur v historii. Z tohoto úhlu pohledu se jedná o výborné čtení. Avšak některé ekonomické závěry, vyvozené bůh ví jak, už tak úchvatné nejsou. Jedna věc je filosofie, věc druhá je ekonomická analýza a z ní plynoucí závěry.
Madenka
80% 80% 80% 80% 80%
  6. 6. 2012, 0:56
Recenze:
Tomáš Sedláček
Ekonomie dobra a zla
Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi
Vydalo nakladatelství 65.pole v Praze roku 2009
270 stran




„Emotivní inspiraci lze tedy považovat za jakýsi motor automobilu objevování a rozum je jeho brzdou.... K tomu, abychom byli ochotni rozjet automobil novým směrem, musíme důvěřovat tomu, že ovládáme i brzdy.“ (Autor, +220)






V Brně dne 13.12. 2010

Ekonomie dobra a zla je prvotinou mladého nadějného ekonoma Tomáše Sedláčka. Naději pro ekonomii znamená zejména proto, že proniká do filosofie, historie a etiky, což jsou disciplíny ekonomy hlavního proudu často opomíjeny. Znalosti těchto disciplín a pochopení jejich souvislostí s ekonomií, to jsou pilíře knihy, kterou jsem si vybrala ke zhodnocení.
V úvodu knihy autor nastiňuje, co je cílem textu. Slibuje čtenáři zachycení vývoje vnímání ekonomické dimenze člověka s historickými a kulturními zastávkami. V pouti dějinami chce ekonomii nastavit především antropologické zrcadlo, přičemž se spoléhá na pokoru postmoderní doby, která si na rozdíl od doby vědecké uvědomuje sílu mytologie, náboženství a jiných nevědeckých vlivů. Hlubší analýzou často přehlížených vlivů a vynecháním čísel a grafů se snaží přilákat širší okruh zájemců o ekonomii. Tématiku ekonomie dobra a zla v knize nalézáme tak nějak difúzně, tam kde se odpověď na otázku morálky přímo nabízí. Text je bohatý na citace a parafráze původních myslitelů ve snaze zachovat co největší autentičnost a ducha doby.
Na prvních 150 stranách textu se čtenář skutečně vydává po stopách lidského tázání a jeho první zastávkou je Epos o Gilgamešovi. Zde autor nachází motiv zefektivnění práce na úkor lidskosti. Významným zdrojem poučení je židovská kultura. Židům je obecně připisován nemalý vliv na formování kapitalistické ekonomiky. To jim umožňoval Starý zákon, který se nestaví proti maximalizaci užitku tak jako Nový zákon. Zároveň je prostor pro maximalizaci vymezen jistými sociálně-ekonomickými ustanoveními, kam lze zařadit léta milosti, placení desátku a právo paběrkovat. Důležitá je rovněž problematika úroku. Ten nesměl být brán od bratra, avšak od nežida ano. Další stopu ekonomického myšlení autor nachází v antice a to zejména u Epikurovy hédonistické školy, která moralitu svých činů hodnotí výhradně podle dosaženého užitku. Platónův axiom askeze, který dal základ ranému vývoji křesťanství, se pod lupou ekonomů jeví spíše negativně. Asketická společnost totiž tlumí poptávku po statcích, a proto se nemůže vyvinout do vysokého stádia specializace. Nový zákon rovněž nedává ekonomii široké pole působnosti. Dualismus těla a ducha, vedlejší role pozemského světa, askeze – to jsou prvky charakteristické pro počátky křesťanství. Materiální podpěru křesťanskému světu přinesl až Tomáš Akvinský, jež byl poučen v té době objevenými Aristotelovými spisy. Akvinský přisuzuje význam jak materiálním tak tělesným potřebám a nepohrdá ani přebytkem, nejde-li o hříchy. Díky jeho vlivu se již ekonomické principy mohou ve společnosti uplatňovat lépe. Právě v kapitole o křesťanství se autor obšírněji věnuje otázce dobra a zla. Jednoznačnou odpověď Nový zákon nenabízí, ale lze zobecnit, že zla není možno se zbavit a dokonce to není ani doporučováno, protože má ve světě svou roli. O lidském kvaltování a ráji srdce je příznačný název pro kapitolu, kde Sedláček vyzdvihuje některé názory J.A. Komenského. Co se týče přímých důkazů Komenského vztahu k ekonomii, pak je v knize citace, v níž tento velikán klade důraz na to, aby byl člověk dobrým ekonomem, což je správce, který musí spravovat sebe, domácnost případně stát. Sedláček však větší důraz přikládá dílu Labyrint světa a ráj srdce, ve kterém se Komenský vydal na pouť k Arx Fortunae (Hradu štěstí), k němuž se upírá veškeré lidské kvaltování. Autor připodobňuje tento koncept modernímu ekonomickému pojmu bliss point. Komenského dílo tak má čtenáře upozornit, že k tomuto vrcholu utility nevede rovná cesta nýbrž labyrint. Důležitějším mravním výstupem je však závěr, že po dosažení cíle nedochází k vrcholu štěstí ale k pocitu marnosti bohatství, rozkoše, povýšenosti a slávy. Komenský na konci putování došel k závěru, že ráj je ukryt v našem nitru, není tedy od nás oddělen ani časem ani prostorem. Významné je také jeho stanovisko k otázce sociální rovnosti. Komenský rozdíly vnímá, ale nevolá po jejich srovnání. S tím souvisí i problematika úroků za půjčku, které Komenský odsuzuje. I v křesťanství se totiž ujala zásada, že bratr od bratra úroku nežádá. Poslední ekonomická otázka, ke které se Jan Ámos vyjádřil, je otázka volného a mezinárodního obchodu. Tento jev vnímá pozitivně, což je na jeho dobu značně liberální postoj. Na druhou stranu volnému obchodu nepřičitá takovou váhu jako dnešní ekonomové a doporučuje jej provozovat zejména těm národům, jež nemají nic kromě vody a písku, přičemž mají obchod provozovat bez své škody za přiměřeného zisku.
Ve třetí části knihy se ocitáme v období, kdy si společnost začala vysvětlovat okolní svět pomocí exaktních věd. Díky osobě Reného Descarta byl najednou svět smrštěn do rozměrů x, y a z a jevy, které nebylo možno matematicky a mechanicky vysvětlit, byly automaticky podřadné. Sedláček zde připomíná, že ze společenských věd to byla právě ekonomie, která s nadšením přijala kartesiánské myšlenky. Nástup racionalismu tak dodnes ekonomy „opravňuje“ k vytváření abstraktních modelů, které nemají jasnou souvislost s empirickou realitou. Autor poukazuje na Descartovy poměrně vratké důkazy existence Boha a externí reality. Jeho názory jsou sice poměrně lehce zpochybnitelné, v tom má jistě autor pravdu, ale podle mého názoru se zde Sedláček neubránil protimluvě, když na straně +145 píše, že Descartes věří, že realita není klamná, protože předpokládá, že Bůh by nás klamat nechtěl. Naproti tomu o dvě strany dále, kde Descartovy názory zpochybňuje píše, že: „Zjednodušeně řečeno, není myslitelné, že nás smysly klamou, a z toho dovozuje závěr, že nás neklamou.“ V tom se dopustil příliš velkého zjednodušení Descartovy argumentace, protože je rozdíl, jestli nás neklame Bůh realitou, kterou nám předkládá, nebo nás prostě neklamou naše smysly. Dalším významným krokem směrem k moderní ekonomice je individualizace jedince, ke které společnost významně posunul právě Descartes.
Od strany +153 se již skutečně ocitáme ve světě, kde není zapotřebí ekonomické lupy, abychom objevili myšlenky moderní ekonomie. Kapitoly o Bernardu Mandevillovi a Adamu Smithovi považuji za nejpoutavější autorovo vyprávění, které tkví právě v málo známém paradoxu historického výkladu těchto dvou velikánů. Na počátku kapitoly o ekonomickém básníkovi Bernardu Mandevillovi autor poukazuje na fakt, že neviditelná ruka se ve skutečnosti zrodila z morálního tázání. V úvodu knihy autor výstižně konstatuje: „Předtím než se ekonomie emancipovala, žila šťastně jako podmnožina filosofie, konkrétněji mravní filosofie. Tedy na hony daleko od dnešního pojetí ekonomie jakožto matematicky-alokativní vědy, která si již dávno tyto otázky neklade a naopak jimi ze své pozitivistické povýšenosti často pohrdá. Naše tisíciletá „výchova“ ale stojí na hlubších, rozmanitějších a často i pevnějších základech, o nichž je dobré vědět.“ V souvislosti s touto citací si nemohu nevzpomenout na první setkání našeho kurzu Ekologická ekonomie, kdy zazněla otázka, zda je ekonomie vědou pozitivní či normativní. Ozvali se zejména studentni ekonomie, kteří bez většího zaváhání odpověděli: „Pozitivní.“ I o tom nebo možná hlavně o tom je Ekonomie dobra a zla. Celý text se hemží důkazy, že ekonomie vychází z mnoha hodnot. Jen těžko si lze udělat závěr, že tento 250-stránkový text o historii ekonomického myšlení není postaven na pevných základech. Jinou otázku, kterou jsme si na kurzu položili a zůstala více méně otevřená, je zařazení ekonomie jako vědní disciplíny. Někteří ekonomové ji považují za exaktní přírodní vědu a jiní za společenskou. Navzdory tomu, že je neoklasická ekonomie stále do velké míry abstraktní matematickou vědou, což Sedláček kritizuje, nesetkala jsem se v textu s jiným zařazením než společenskovědním. Nyní však zpět k osobnosti Bernarda Mandevilla. Tento provokativní básník si jako první všiml nezamýšlených pozitivních dopadů jednání jednotlivce na blahobyt společnosti a z toho vyvozuje, že společenské blaho je závislé na lidské neřesti (sebeláska, lidské touhy, obžerství aj.). Upozorňuje na to ve své Bajce o včelkách, která vyšla v roce 1723. Málokoho překvapí, že byl tehdejší společností odsouzen a označen za provokatéra. Paradoxní je ovšem jeho vztah k Adamu Smithovi. Ten je obecně považován za zakladatele klasické ekonomie a je mu přisuzována myšlenka neviditelné ruky. Jádro tohoto historického paradoxu tkví v tom, že Smith Mandevillovu práci znal a ve své knize Teorie mravních citů se od ní tvrdě distancoval. Nebyl ochoten připustit, že blahobyt společnosti stojí na lidských neřestech. Jeho neviditelná ruka sice vycházela z existence sebelásky – tu však nepovažoval za neřest. Mandevilla kritizoval za to, že nevidí rozdíl mezi neřestí a ctností, což však nebyla pravda. Ve svém díle Bohatství národů jej ani necituje, i když je jasné, že jejich myšlenky nejsou tak vzdálené, jak se Smithovi zdálo. V knize se dovídáme, že důvodem jeho výsostného postavení v klasické ekonomii je zejména to, že společnost neobvinil z neřesti, která je pohonem jejich blahobytu. Elegantně tak vplul do našeho podvědomí skrze líbivou argumentaci. Sedláček rozebírá i takzvaný Das Smithproblem, který spočívá v diskuzi nad výraznou odlišností hodnotových základů jeho dvou textů. Ačkoliv kapitoly o Mandevillovi a Smithovi považuji za nejčtivější a velmi obohacující je zde jedna „drobnost“, která mi při čtení vrtala hlavou - možnost rozřešení Das Smithproblem. To se nabízí jen jakoby mimochodem na konci kapitly (str. +178). Tento pocit – totiž že autor dlouho nenabízí poměrně snadné rozřešení problému, který popisuje, jsem měla na více místech knihy. Na druhou stranu právě v tomto lze spatřovat motor, který čtenáře při čtení popohání. Kniha je navzdory množství myšlenek z různých koutů historie a kultur velmi konzistentní, čtivá a přitažlivá.
V kapitole Osa dobra a zla se autor evidentně snaží dostát názvu knihy, když shrnuje morální podstatu myšlenkových směrů, které v průběhu dějin ovlivnily vývoj ekonomie. Na morálně nejstriktnější stranu osu se znaménkém plus postavil Immanuela Kanta, jehož etika je čistě protiutilitární a ve své podstatě neaplikovatelná na dnešní tržní ekonomiku. Na mínus konci osy se po právu ocitá Bernard Mandeville a dá se tedy říci, že je se svou teorií k dnešní ekonomice nejblíže. Zde musím přiznat, že když jsem si knihu vybírala, byly mé představy o pojetí dobra a zla v ekonomii zcela odlišné. Čekala jsem, že na straně dobra budou stát ekonomické alternativy a na straně zla tržní ekonomie. Nicméně nemohu říci, že by mne kniha zklamala. Z podtitulu knihy jsem měla uhádnout, že půjde o pouť dějinami ekonomie a že se tedy etické otázky budou zodpovídat v historickém kontextu. I přesto jsem očekávala, že autor přinejmenším zhodnotí některé alternativní ekonomické nástroje jako je lokální měna, fairtrade a podobně.
V další kapitole autor poměrně výrazně kritizuje matematiku jako jazyk ekonomů. Neupírá ji vlastnosti jako je jednoznačnost, nesportnost a univerzálnost; nesrovnatelně větší část kapitoly však věnuje její (ne)aplikovatelnosti v empirickém světě. Dále pak zpochybňuje opravdu velmi pochybnou definici užitku, která se vyskytuje v ekonomických učebnicích. Rovněž se pouští do obecné kritiky exaktních věd. Upozorňuje na jejich nedokonalý aparát v poznání živého, v jeho spontaneitě, nepředvídatelnosti. To není jistě nic překvapivého; k zamyšlení ovšem stojí citovaný názor L. Wittgensteina, že: „O čem nemůžeme mluvit, o tom musíme mlčet.“
V předposlední kapitole se čtenář dočká aktuálního tématu krize. Sedláček se k ní staví, jako k něčemu nevyhnutelnému, jako ke zdroji ponaučení. V souvislosti s tím se na straně +227 dopustil zbytečného přirovnání: „Jsme jako zubní pasta: je nás třeba pořádně zmáčknout, aby z nás něco kloudného vylezlo.“ V kontextu jeho jiných velmi pěkných přirovnání vyznívá toto přinejmenším uboze. Příčinu současné krize spatřuje mimo jiné v nedodržování Keynessem navrhovaných zásahů státu do hospodářství. Dnešní státní politika nesmyslně dotuje ekonomiku země i v období prosperity, kdy by měla své výdaje snížit. Sedláček kritizuje dnešní boj o co největší ekonomický růst, který je uměle podporován zadlužováním. Upozorňuje na nepřiměřenost spotřeby, která je pro tuto dobu charakteristická. Nezapomíná zmínit, že vysoký konzum neimplikuje přímo úměrně pocit štěstí. Na tomto místě rovněž mohl zmínit roli reklamy, která uměle zvyšuje naše potřeby. Navrhovaným únikem ze světa konzumu je uvědomění, že máme dost. To skutečně máme, nezbývá než souhlasit. V poslední kapitole autor nabádá ekonomy k pokoře, neboť jejich disciplína není zdaleka tak všemocná, jak se tváří. V použité citaci Keynesse lze vidět sympatické přání mladého ekonoma, aby ekonomické problémy ustoupily do pozadí, kde je jejich místo, abychom se opět mohli zabývat tím, co má skutečně smysl – otázkami života, lidských vztahů, stvoření, jednání a víry.
L.rehackova
80% 80% 80% 80% 80%
  25. 2. 2012, 21:21
Kniha je velmi zajímavá, ale podle mého názoru by měla mít trochu jiný název, protože s ekonomikou to tam je takové zajímavé, není pojímána v pravém slova smyslu a je spojována spíše s filozofií, což je místy opravdu zajímavé. Je to ale velmi dobrá knížku, kterou doporučuji každému přečíst :-)
JaraPes
  12. 4. 2011, 21:27
Kniha byla velmi zajímavá a poučná, hlavně v některých kapitolách velmi čtivá. Na druhou stranu musím přiznat, že mi trošku vadily obsáhlé filosofické a etické myšlenky, které převyšovaly nad ekonomickou částí knihy.
sovulka
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 2. 2011, 20:59
Velice zajímavá kniha, která otevírá mnoho možností přemýšlet o různých vecech jinak. Ani jsem nečekala, že by mě až tak obohatila. Nejvíce mě "bavil" konec knihy. Měla by být ve všech knihovnách a na VŠ být povinnou četbou.
Murshillish
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 1. 2011, 23:04
Velmi obdivuji sečtělost pana Sedláčka, kterou dává znát v celé knize. Nejzajímavější mi přišly především "rouhavé myšlenky". Určitě je to velmi neotřelý pohled do nejen ekonomického dění.
Pro mě je nejdůležitější přínos knihy v tom, že nutí zabývat se touto problematikou, která nás v současnosti prakticky vůbec netrápí, ale měla by.