Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Vichr smrti

97%
5 96
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Vichr smrti Originální název: Reaper's Gale
Poprvé vydáno celosvětově: 2007

Nejnovější vydání:
Talpress - 2009
ISBN: 978-80-7197-387-4
Počet stránek: 912
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 46x v oblíbených
v přečtených 131x v přečtených
v knihovně 67x v knihovně
k přečtení 80x k přečtení
právě čte 7x právě čte
si přeje 14x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Talpress (2009) 978-80-7197-387-4 912

Sedmá kniha série Malazské knihy Padlých.

Lederská říše, poháněná korupcí a sobectvím, se rozpadá. Císař Rhulad Sengar, obklopený pochlebníky a agenty svého úplatného kancléře, se propadá do šílenství. Všude se kují pikle. Říšská tajná policie vede zastrašovací válku proti vlastnímu lidu. Bloud, kdysi prozíravý bůh, náhle přestává vidět budoucnost. Chaos a děsivé síly se stahují ze všech stran.
Na tomto rozbouřeném, zrádném pozadí se snaží říši opustit skupinka uprchlíků. Jedním z nich je Strach Sengar, hledající duši Skabandariho Krvookého, protože by tak mohl zachránit svého bratra císaře. Jenomže s ním putuje Skabandariho nejstarší a nejzatrpklejší nepřítel: Silchas Zmar, bratr Anomandera Dlouhý vlas. A nezahojené rány v jeho zádech nezpůsobil nikdo jiný než právě Skabandari. Motivy Silchase Zmara rozhodně nejsou jasné. A k domovu se blíží velká edurská flotila s válečníky vybranými z bezpočtu národů. A s ní připlouvají i Karsa Orlong a Icarium Zloděj životů - a oba hodlají zkřížit zbraně se samotným císařem. Jenomže při plavbě přes polovinu světa za sebou Tiste Edur zanechali záplavu krve. A taková krutost nemůže zůstat bez odezvy. Někdo za to musí zaplatit, pro někoho to zdaleka neskončilo...
Vichr smrti je surový, drásavý příběh o válce, zradě a temné, nezvladatelné magii. Je to nanejvýš nápaditá epická fantasy vyprávěná tím nejnapínavějším stylem. (Založil/a: Parm)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Richie
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 11. 2012, 14:02
Pro mě asi zatím nejlepší díl celé ságy. Vše se stahuje do Lederské říše, mnozí hrdinové z předchozích dílů připlouvají (včetně mého oblíbence Karsy Orlonga), aby vykonali, co vykonat musí. Opět se poodkrývá tisíciletá historie malazského světa, dovídáme se o zradách a intrikách před tisíci pokoleními, kdy např. bojovali draci a staré rasy proti ještěřím bojovníkům o ovládnutí světa. Staré křivdy stále pálí a musí být odčiněny, nové zápletky vznikají. Bohové, hrdinové i obyčejní vojáci ve fascinujícím způsobem zpracovaném příběhu. A Karsa Orlong se staví v aréně proti nepřemožitelnému a nesmrtelnému lederskému císaři ....
LuciusWlk
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 3. 2013, 11:56
Setkání dvou civilizací a intriky na nejvyšší úrovni. Dějově tak nasycené, až s toho přechází rozum. Spousta zásadních postav míří do Lederské říše, aby zde zásadně ovlivnily dění v Malazském světě. Chtěl bych napsat, že jde o nejlepší díl série, ale takovýto pocit mám po každém přečteném dílu a věřím, že po dalším to bude stejné. Série má prudce vzestupnou kvalitativní křivku a každý díl je lepší, než předchozí. Erikson navíc umí vymýšlet postavy, které by mohli mít každá vlastní knihu. A že jich je tady požehnaně. Vynikající.
Všivák
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 4. 2015, 9:46
Genocida hlavních postav určitě znamená další rozvětvení děje. Aby to pro čtenáře z novýma postavama bylo pořád těžké. Přece si pan Erikson nemůže pokazit reputaci. Teď už fakt nevim, jestli je můj vzor Karsa Orlong, Tehol Bedikt, Rychlej Ben, morantská munice, nebo armáda mariňáku od lovců kostí, kterou by si přál mít u sebe každý vojevůdce. Lehkomyslný hrdina Zobák mne opravdu dojal. Nejzábavnější pasáže jsou ale stejně ty, kde vystupuje Tehol s Buggem.
colore
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 5. 2016, 21:36
Tak tohle byl nářez. Zase se spoustu věcí vyřešilo, spousta věcí se taky nevyřešila, ale přibyly další novinky, na které snad narazím v dalších dílech. Opět spousta krvavých nechutností a opět spousta nevtíravého vtipu, luxusních hlášek lomeno nadávek (ať žije mistr Kápě), a taky něco k zamyšlení.
Moc se mi líbila Zobákova (i když docela krátká) dějová linka, dokonce mi i slza ukápla, když se znovu setkal se svým bratrem.
Methat
80% 80% 80% 80% 80%
  12. 6. 2015, 12:42
Krásna obálka knihy, na ktorej tróni Rhulad Sengar a s ktorým prichádzajú bojovať také legendy ako Karsa alebo Icarium, takže sa máte na čo tešiť (aj keď...). Už od Lovcú kostí som sa na tento stret tešil, no veľmi ma sklamal. Erikson ho naťahoval ako strunu, no ešte že nepraskla.

Na druhej strane Strach Sengar hľadá dušu Skabandariho, táto linka ma vôbec nebavila a ani postava Silchasa Zmara (brata Anomandera). Na druhej strane kapitoly s Oulanami na čele s Rudomaskom boli výborné. Vichr smrti považujem za horšiu oproti Lovcúm kostí. 90%!
hEROic
  13. 12. 2011, 14:35
Masakr! Jeden z nejlepších dílů naplněný mými oblíbenci v čele s Ikariem a Karsou. Největší překvapení mě však čekalo v podobě Silchase Zmara, vskutku božská postava. :) Perfektní temná lekce moderní fantasy...
Parm
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 7. 2010, 12:35
Chtěli jste mít někdy zajímavé jméno? Problém je v tom,že zajímavé jméno,jméno budící respekt,musí být podloženo činy. V této knížce máte možnost se vcítit například do postavy jménem Silchas Zmar (šermíře,bojovníka, poloboha schopného se proměnit v draka a používat magii). Úžasné jméno pro úžasnou postavu. Je vám to málo? Potom tu jsou ještě jeho sestry, Šeltata Lor a Sukul Anchadu.
Více jak 900-stránkový Vichr Smrti jsem četl jedním dechem. A to už je 7. pokračování Malazské knihy Padlých. A kvalita neklesá,spíše stoupá a každý další díl je dle mého názoru lepší a lepší.
ssassi
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 11. 2014, 8:38
jasně, pozabíjíme hlavní postavy, klidně celý rodový linie, však to není červená knihovna, že? ale tak když ty mrtvoly oblíbenců (bez kterých to v tomto žánru nejde???) rozdýchám, musím uznat, že jsem právě přečetla další úžasnou věc ;-)
Laexa
80% 80% 80% 80% 80%
  31. 8. 2012, 11:21
Jeden z mých dojmů o Eriksonovi byl "Ten magor se proste rozhodl, že nám občas dá milou postavu, se kterou prostě musíme soucítit a pak ji v další minutě zabije." Není to magor, ví proč to dělá, ale já se tomu stejně usmívám. Začínají se nám sbíhat nitky, potkávají se nám dvě civilizace. Protože díky předchozímu dílu se nám z našich milých vojáků stali vyhnanci. A já jsem jen velmi zvědavá na vyvrcholení.