Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Dubliňané

74%
4 74
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Dubliňané
 Všechny obaly
Dubliňané
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: Dubliners
Poprvé vydáno celosvětově: 1914

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Odeon - 2012
Počet stránek: 224
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 12x v oblíbených
v přečtených 135x v přečtených
v knihovně 41x v knihovně
k přečtení 39x k přečtení
právě čte 7x právě čte
si přeje 3x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (2012) 224 978-80-207-1439-8
Levné knihy KMa (2000) 80-7309-014-7 207
Odeon (1988)
Československý spisovatel (1959)

Do češtiny byla kniha přeložena poprvé v roce 1933 Josefem Hrůšou, poté v roce 1959 Zdeňkem Urbánkem a v roce 1988 Aloysem Skoumalem. (Založil/a: Yellow)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

janeicka
80% 80% 80% 80% 80%
  17. 11. 2014, 17:29
Zajímavý soubor povídek, o kterých dosud nevím, co si o nich mám přesně myslet. Jako v každém povídkovém souboru, i zde jsou povídky lepší a horší, některé i vzájemně propojené. Mnohdy mi přišlo, že konečně přišel nějaký vítaný zvrat v příběhu, ale tehdy povídka zničehonic náhle skončila. Jestli to byl autorův záměr, to netuším.
Emma89
60% 60% 60% 60% 60%
  21. 7. 2015, 19:05
Na rozdíl od Odysea od stejného autora, jsem si tyto povídky oblíbila. Líbily se mi zvraty na konci povídek - to mám u knížek moc ráda. Některé povídky byly slabší, nejraději mám Eveline. Vhodně zvolené téma paralýzy v lidském životě a uvědomění si vlastní bezmocnosti něco změnit, udělá z některých povídek opravdu reálné situace v životě.
venculinek
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 5. 2015, 20:52
Nenáročné povídky, které pobaví i běžného čtenáře. Ti vnímavější v nich najdou i něco víc. Například já jsem měl celou dobu při čtení pocit, jako kdyby měly některé povídky mezi sebou jakousi nevysvětlitelnou spojitost. Kniha spadá spíše do Joycovo realistické tvorby než do modernismu, z čehož vyplývá, že se čte mnohem snáz.