Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Smrt je mým řemeslem

94%
5 984
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Smrt je mým řemeslem
 Všechny obaly
Smrt je mým řemeslem
 Všechny obaly
Smrt je mým řemeslem
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: La mort est mon métier
Poprvé vydáno celosvětově: 1952

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Naše vojsko - 2015
ISBN: 978-80-206-0768-3
Počet stránek: 312
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 328x v oblíbených
v přečtených 1597x v přečtených
v knihovně 330x v knihovně
k přečtení 559x k přečtení
právě čte 15x právě čte
si přeje 13x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Naše vojsko (2015) 978-80-206-0768-3 312
Naše vojsko (2005) 80-206-0768-4 306
Euromedia Group (2005) 80-86938-11-5 299
Melantrich (1990) 80-7023-037-1 295
Naše vojsko (1960) 279
SNKLHU-Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (1955) 345

Tento světoznámý román je sugestivní zpovědí Rudolfa Langa (ve skutečnosti Rudolfa Hoesse), který během svého působení v koncentračních táborech dohlížel na smrt nespočtu lidí. Na jedné straně milující otec a manžel se stal pro miliony lidí symbolem zla a smrti. Byl to muž, jenž postupně ztratil víru v boha, ale našel novou - v Německo. (Založil/a: Huntress)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Introvert
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 7. 2014, 22:56
Klobouk dolů před schopností tohoto autora vcítit se do myšlenek jedné z nejvíce nechvalně proslulých nacistických zrůd. Pokud by tedy myšlenkové pochody Rudolfa Hoesse vypadaly takto, nemohlo nic dopadnout jinak. Byl to stroj. Výkonný, poslušný, dle určitých zvrácených měřítek ,,čestný", vraždící naprogramovaný stroj. Bez vlastní vůle, bez kouska citu. Bez srdce.
s-reader
80% 80% 80% 80% 80%
  3. 6. 2011, 8:20
Robert Merle dokáže napsat čtivou a poutavou knihu. Dokáže zaujmou od první stránky tak silně, že je problém odtrhnout se. Přitom není jeho kniha žádné pohlazení po duši. Naopak, je v ní despotický otec, válka, vraždy, beznaděj, hospodářská krize, hlad, fanatizmus, hromadné vraždy… To vše dokázal Merle vpravit do pár stránek své knihy. Odtažitý a chladný popis vojáka, který je zvyklý jen poslouchat a nepřemýšlet o smyslu rozkazů, dopad vyprávění umocňuje. Přesto mě znepokojuje, že Merle text, který by měl být odrazem vnitřních myšlenkových pochodů Rudolfa Hoesse, koncipuje spíše jako vnější popis jeho osoby. Na místech, kde Hoesse mlčí a neodpovídá na otázky, a takových míst je hodně, nevkládá Merle vnitřní monolog, ale pouze větičku „Mlčel jsem“. To nám brání hlouběji se ponořit do jeho světa. Předpokládám, že kniha Velitelem v Osvětimi by Merleho knihu osvětlila více.
I přes tuto výhradu považuji knihu Smrt je mým řemeslem za pozoruhodnou a jsem si jistý, že byla inspirací pro mnohé jiné autory, kteří se zabývali podobnou tématikou.
Peetuliska
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 2. 2014, 19:47
Příběh Langa, který je od dětství vychován, aby se stal knězem, jako mladý ale vstoupí do armády, kde zahraje velmi důležitou roli. Pomůže zúčinit cyklon B. S rodinou bydlí v koncentračním táboře jako hlavní velitel. Muž, který by byl schopen na rozkaz zabít i svého syna řekl před soudem, když ho obvinili, že zabil 2miliony lidí on odvětil, ale soude,já jich zabil jen 1 milion...
Tak si můžete domyslet, co to bylo za člověka. Kniha je psáno poutavě, je velmi čtivá, místy velmi odpudivá.
Keatin
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 6. 2012, 20:36
Uf, co na to napsat. Odehrávaly se ve mně rozporuplné pocity ...hnus, nepochopení, ale na druhou stranu jsem taky občas malého Rudolfa zalitovala, když "trpěl" otcovým hříchem z Francie.

Kniha je napsána tak, že se čte sama ...pan autor ji napsal skvěle, odhlédnu-li od zrůdností, kterým se musel věnovat vlivem historických faktů.
lensha95
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 3. 2013, 20:45
Co k tomuhle říct? Tohle je přesně ten typ knihy, o které musíte i po dočtení stále přemýšlet. Líbí se mi, jak objektivně to dokázal Merle napsat a nechává na čtenáři aby si utvořil svůj vlastní úsudek. Skvěle rozebírá psychiku Rudolfa, jeho postoje, jeho svědomitost. Jeho bezmyšlenkovité plnění rozkazů, které se snaží splnit co nejlépe, aniž by o nich přemýšlel.
Lecter
60% 60% 60% 60% 60%
  20. 7. 2015, 10:18
Tak trošku jsem ,dle hodnocení,na rozpacích.Prvních dvěstě stran mně přišlo roztažených,ale chápu,že autor chtěl přiblížit Langův život a formování osobnosti od začátku až do konce.Ucelenější pohled na budování Osvětimi a na Hoesse,pro nenáročného čtenáře,je popsán v knize Osvětim L.Reese.
Nástup do Osvětimi a kariérní postup,spolu s pasážemi o likvidaci mrtvol a využití cyklonu B je samozřejmě silný,působivý a citlivý.Bezcitná zrůda,o tom žádná.Nevím,jestli by bez těchto popisů byla kniha tak vysoko hodnocena.Ke konci jde všechno už vcelku rychle.Myslím,že bych se chtěla dostat Langovi více do hlavy.Napadá mě,uváděný Hoess jako schizofrenik a sociopat,jestli by si Himmler zvolil k plnění tak důležitého úkolu takto narušenou osobnost,nebo naopak to byl záměr.Mísí se mi tu fakta a fikce.
Určitě bych chtěla dát prostor knize Velitelem v Osvětimi,pro porovnání.V každém případě,bez ohledu na můj názor,se nemění nic na faktu,že jde o knihu velice čtivou,potřebnou,plnou hrůz,která má své místo a doporučuji k přečtení.
achilles
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 3. 2013, 17:23
To je prostě skvělá kniha. Dlouho jsem nad tím přemýšlel a přemýšlím. Letos se k ní vrátím. Je to mistrovsky a nezaujatě popsané temné období některých lidí, kteří by jinak žili asi úplně jinak...
Reliance
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 6. 2016, 0:41
No teda... Tohle dílo jsem měla na seznamu k přečtení hodně dlouhou dobu a nakonec jsem ho přečetla tak rychle, až mě to mrzí.... Naprosto poutavé bez jakéhokoliv hluchého místa.. Jak už tu někdo psal, je neskutečné jak moc si autor dokázal tohoto člověka představit a následně popsat i s jeho vnitřními myšlenkovými pochody... Tahle knížka mi zůstane v hlavě ještě dlouho... Jednoznačně jedna z nejlepších co jsem kdy četla a to myslím celkově, nejen co se týká tohohle tématu. Líbilo se mi, že bylo zahrnuto i podrobné popsání období dětství.. Nenapadá mě vůbec nic k vytknutí.. Tohle je to, co nazývám kvalitní literaturou. Je to brilantně napsané.... Knížka, která nasytila mou literární duši... Jako si přesednout z něčeho co už skoro nejede (literatura o ničem nebo špatně napsaná) do Mercedesu.. Pokud někoho toto téma zajímá, tohle si vážně musí přečíst.. A pokud ne, existuje obrovská šance, že jej to strhne i tak... 5*
estrellita
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 4. 2013, 11:04
Musím se přiznat, že první polovina knihy mě zas až tak moc "nebrala", ale druhá se četla opravdu jedním dechem...zatajeným dechem...Žaludek se mi svíral s každou další stránkou...Nemůžu jinak, než pět hvězd.
svobodka
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 12. 2012, 18:01
Dodnes cítím, jak jsem z té knížky byla "přešlá mrazem". Nelze napsat, že se člověku líbila, protože jsem ji četla velmi těžce, doléhalo na mne, co to vlastně čtu. Ale dá se napsat, že je to velmi dobrá kniha.
borntolive
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 6. 2012, 22:47
Kniha tak "nechutně" dokonalá, že po letech cítím nasládlý pach a při pomyšlení na tělesný tuk se mi nadavuje. Týden jsem se nutila do jídla. Otevřeně popsaná hnusota a zároveň lidství mi nedaly spát.
Bernadette
  7. 10. 2016, 22:12
Obsahuje spoiler spoiler Děsivé, přesto strhující. Začátek mi z mnoha důvodů připomíná Spalovače mrtvol - už jen ta poddajná rodina. Kdekdo tady totiž řeší zhoubný vliv otce. V některých momentech mi ale přišla daleko horší matka. No a dál už se to jen vrší... nedostatek lásky, tísnivá domácí atmosféra, ztráta víry, obsesivně kompulzivní porucha, fanatismus... a vy fascinovaně sledujete všechny ty zhoubné vlivy, špatné směry, nesprávné lidi a můžete pozorovat, jak se výhybky Rudolfova života stále překlápějí na tu špatnou stranu a čekáte, kam až to dojde... Ze začátku jen nehezké čtení, které ale zhruba po první čtvrtině začne být opravdu nepříjemné. Faktem však je, že jsem to čekala ještě horší.
Buřinka
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 10. 2016, 11:54
Zatímco jsem vařila oběd (o kterém mohli vězni jen snít), tak jsem přemýšlela o úvodu komentáře. Přemýšlela jsem o tom, jak se vše tak utajilo, že ani manželky nejvyšších pohlavárů SS neměly tušení, co se o kousek dále v KT Osvětim (a samozřejmě i dalších KT) odehrává ve velkém.
Kniha přináší objektivní pohled a je věrohodná už i tím, že vznikla relativně krátce (r. 1955) po konci 2. sv. války (nyní vychází spoustu nových románů a mám pocit, že všechny stejně alespoň zčásti čerpají z této knihy).
Já osobně nevnímám Rudolfa Hösse (Rudolfa Langa) jen jako odsouzeníhodnou zrůdu, ale zároveň jako člověka, který na prvním místě sloužil své vlasti a stál si za svým i když věděl, že ho čeká trest smrti. Jeho psychika dostala asi největší ránu, když na konci války spáchal sebevraždu Himmler. Podle Hössova svědomí měl přiznat, že nařídil všem ty zrůdnosti. Při výslechu: Americký důstojník: " Zažil jste bídu?" Odpověď: "Jistě. A dost velkou." Američan: "To není omluva:" Höss: "Nepotřebuji omluvy. Plnil jsem rozkazy." "Nemám důvod k výčitkám svědomí. Vyhlazování byl možná omyl, ale já jsem to nenařídil."
Dále ho zpočátku vnímám jako chlapce, který byl vychován tak (v přísně katolické rodině, měl se stát knězem), aby bezpodmínečně poslouchal příkazy starších a nadřízených osob. Měl úžasné organizační schopnosti, díky kterým se vypracoval na nejvyšší místa. Přitom v duši byl zemědělcem, který měl rád koně. Vždyť i do sňatku ho doslova dotlačil nadřízený. Po začátku 2. sv. války sám žádal, aby byl přeřazen na frontu do bojů (nebál se smrti) a to mu bylo zamítnuto... díky tomu se stal tím, čím byl... tak to vnímám já. Velice špatně se píše tak, aby to nevypadalo, že ho obhajuji, ale i v člověku, který tolik zrůdností nespáchal, může být "kdesi uvnitř" bestie. Velice mě "dostalo" zjištění, že rodina za R. Hössem stála a paradoxně nejvíce potíží s "odkazem svého dědy" měl vnuk Rainer, který se od zbytku rodiny distancoval a přednáší na školách osvětu proti nacizmu.
Claire27
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 4. 2016, 23:17
Pohled do mysli psychicky nemocného člověka, ve kterém zabíjení nevinných lidí nevyvolávalo prakticky žádné emoce. Žádná lítost či snad smutek. Autor výborně vylíčil Hoessův život, jakoby ho osobně poznal. Kniha je strhující od začátku do konce. Na začátku mi malého Rudolfa bylo líto, osud si s ním vskutku zahrával. Postupně se z něj začala vytrácet lidskost, což mu umožnilo vykonávat nepochopitelná zvěrstva v koncentračních táborech. Výborná knížka, která si zaslouží plné hodnocení.
Balu
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 2. 2013, 12:09
Rudolf Lang (alias Rudolf Hess) je člověk, který s "Německou precizností" plní kterýkoli zadaný úkol, který mu jeho nadřízení pošlou, a to bez otázek či zpochybnění, protože to do pracovní kázně nepatří.
Je přitom úplně jedno, jestli jde o házení písku do míchačky nebo "zabití 10 000 jednotek denně"; důležité je jen to, aby byl úkol splněn, a to na výbornou.
Kniha, která ukazuje zrůdnost fanatismu obecně.
gabin
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 10. 2014, 9:15
Kniha se dá ohodnotit velmi stručně: obsah strašlivý, forma brilantní. A chápu, kde čerpal inspiraci Jonathan Litell pro své Laskavé bohyně.Vlastně bych řekla, že dost opisoval...
Tomáš Fiurášek
80% 80% 80% 80% 80%
  12. 5. 2014, 14:52
Po přečtení jsem měl rozporuplné pocity. Nevím proč, ale tahle kniha na mne působila dosti depresivně, beznadějně a o to hrůzněji, když jsem věděl, že se jedná o autentickou knihu. Nemám rád knihy z válečného období, ale je pravdou, že tohle je opravdu veledílo. Uchvátilo mne, vysávalo ze mne energii a na konci dorazilo. Správně napsaný psychologický román ale po druhé bych ho už nečetl.
Rominka
80% 80% 80% 80% 80%
  20. 11. 2016, 19:02
Po přečtení této knihy jsem dost dlouho přemýšlela nad tím, jaký na ní mám vlastně názor. Že je čtivá a strhující, o tom není pochyb, ale opravdu se mi líbila? Asi i to, kolik času jsem strávila dumáním nad touto otázkou, mi nakonec pomohlo najít odpověď. Je to mistrně napsané dílo, jehož syrovost místy až mrazí a příběh je až skoro neuvěřitelný. Člověk skoro pochybuje, že by mohl být někdo tak necitelný, a přesto v závěru při vyslíchání, jsem se nemohla ubránit pocitu, že Heoss měl v ledasčem pravdu.
Manon
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 11. 2013, 14:22
Z příběhu mě úplně mrazilo. Z knih o druhé světové válce, mě tahle nejvíc dostala. Tím, že je psána z pohledu někoho, kdo je "zlý" tak nám otevírá úplně jiný pohled na situaci. Surový a bezlítosný.
miiichalka
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 2. 2012, 11:58
Naprosto mrazivé, a přitom vůbec ne ojedinělé - je příběhem spousty německých důstojníků, kteří "jen" plnili rozkazy, na abslutní poslušnosti jako nejvyšší ze ctností přecejen Hitler vybudoval německý nacionalismus...doporučuji k přečtení, doplnění suchých školních informací z hodin dějepisu, poznání pravdy z jiné stránky a zejména k poučení se z historie, kterou tak snadno zahazujeme, i když nám dává možnost poučit se bezbolestně, na osudech jiných...
cheyene
80% 80% 80% 80% 80%
  4. 8. 2010, 19:37
Další z knih, při níž jsem jen žasnul a dravě bral očima jeden řádek za druhým! Neskutečně drsné drama, ohavná proměna tvrdě vychovaného chlapce v nacistickou zrůdu!
Huckleberry Finn
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 12. 2016, 20:39
Na pozadí osudů fanatického Langa & Hösse ubíhá tehdejší válečné období a vznik holocaustu. Krutost, strach, hrdinství i zbabělost jsou pak atributy postav této knihy. Merle píše bravurně, dobře, je to samá přímá řeč, dialog, monolog, čili rychlý posun vpřed, ovšem žádné příjemné čtení to není, román je předvídatelně smutný i deprimující, na druhou stranu je ale dobře, že kniha vznikla, zapomínat by se nemělo...
Elki
80% 80% 80% 80% 80%
  14. 5. 2013, 8:37
Přečteno znovu po letech a znovu mě to pohltilo. Výborně napsané, člověku by snad bylo Rudolfa i líto. Jediné co bych vytkla je, že od druhé půlky knihy (která má být ta stěžejní) se pan Merle najednou přestává rozepisovat a trochu to bere hopem.
MMacicekk
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 4. 2015, 17:38
Zajímavé bylo, jak si Lang/Höss myslel, že potrestání budou jen ti, kteří vydali všechny ty otřesné rozkazy a ti, co je plnili, vyváznou bez trestu. Na konci je i vidět, jak s ním otřásla Himmlerova sebevražda. Myslím si, že ho ovlivnila i výchova - despotický otec vyžadující absolutní poslušnost, matka uhýbající pohledem, v podstatě nepoznal žádnou rodičovskou lásku. To zřejmě ovlivnilo i jeho vztah k ženám, kdy neměl ani v úmyslu se někdy oženit. Ale to všechno samozřejmě jeho zrůdné činy neomlouvá. Velice zajímavá kniha, čtivá. Dozvěděla jsem se i věci, o kterých jsem ani netušila - jámy a tělesný tuk. Mrazivé brr. Určitě si ji za pár let přečtu znovu.
schumick
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 10. 2014, 10:17
Skvělým způsobem zpracovaná sonda do myšlení RH (v knize RL).
Hodnoty, které Lang zastává jsou podle mě naprosto v pořádku, a mám pocit, že v dnešním světě jaksi i trochu chybí: zodpovědnost, disciplína, sebekázeň, pracovitost, čest, pokora, respekt, trpělivost, smysl pro řád, umění provést a dokončit úkol...
Historie nám ukázala, co se stane, když se tímto způsobem "kvalitnímu" člověku vymyje mozek a zadají se mu zvrácené úkoly a Robert Merle nám vysvětlil proč.
-Nikola-
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 7. 2013, 13:24
Kniha vskutku zajímavá už jen proto, že většinou chyběly myšlenky hlavního hrdiny, takže jsem měla v některých částech chuť hlavním hrdinou zatřást a vlít mu trochu světla do tmy a nečinnosti jeho citů, myšlenek a svědomí. Hlavní postavu jsem spíše vnímala jako jakýsi objekt a činy které vykonával byli jenom úkoly, ke kterým byl tento objekt stvořen.
Iva Ká
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 11. 2016, 10:01
Velmi dobré čtení, avšak opravdu drsné, provázené velkým množstvím různorodých pocitů. Stojí určitě za to! Nyní můžu zařadit mezi mé oblíbené.
Plue
80% 80% 80% 80% 80%
  25. 11. 2015, 13:31
Určitě zajímavá kniha, která stojí za přečtení. První polovina mě ale moc nebavila, druhá už byla zajímavější. Autor výstižně popsal bezcitného človéka - Rudolf necítil nic ke svým rodičům a sourozencům, ani ke své ženě a dětem. Neměl ani přátele. Stal se z něj stroj na zabíjení.
ondrej_plevak
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 7. 2013, 13:58
Velmi mě šokovalo, jak Rudolf a další členové SS bez jakýchkoliv morálních dilemat či zábran přijímali Himmlerovy hrůzostrašné rozkazy a počet obětí brali jako pouhé číslo ve statistikách. Knihu považuji za jeden ze svých nejsilnějších literárních zážitků.
Terůů
  11. 4. 2013, 15:49
Divím se, že jsem něco takového opravdu přečetla. Rudolf Lang byl hnusák do morku kostí. Nejhoší bylo, že si vůbec neuvědomoval strašnost a odpornost činů, které páchal. No však co, byl to přeci rozkaz.
"Jaký bly váš názor na takový úkol?."
"Byla to nudná práce."
»Na jedné straně milující otec a manžel« Nějak jsem nepostředhla, kde se ta jeho láska projevila. I přesto je kniha pozoruhodným dílem, ale popravdě nevím, jak ho ohodnotit.
Bonolennes
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 8. 2011, 19:24
Je až neuvěřitelné, jak se čtenář dokáže vcítit do hlavní postavy a tak nějak jí "chápat". O to víc šokující to je, že hlavní postavou je masový vrah. Přestože Robert Merle hlavní postavu ani její hrůzné činy, snaží se nahlodat lidskou psychiku a smysl pro morálku. A to se mu daří.
charlosina
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 7. 2011, 12:32
Otec s námahou uvolnil ruce a opřel je o kolena. "Dokážeš si jistě představit - jak - je mi zatěžko - ponížit se - pokořit - tady - před tebou. Moje utrpení - však nic neznamená . Nejsem ničím." Zavřel oči a opakoval: "Já nejsem ničím." Bylo to jeho oblíbené rčení a jako vždy, když je pronášel, měl jsem děsivý pocit studu a viny, jako bych sám mohl za to, že tento skoro božský tvor, který je mým otcem, "není ničím". //
A tak se Rudolf Lang rozhodl, že se stane "něčím", že něco dokáže. Ztratil víru, ztratil svého pedantského otce a ztratil schopnost rozhodovat o svém životě. Božský zákon vyměnil za nemilosrdné zákony führera. Z malého chlapce, který vyrůstal s neustálým pocitem viny, se stal chladný, cynický příslušník SS, pro něhož je rozkaz víc než pravda, víc než etika. Rozkaz je vše. Německo nade vše. //
Robert Merle podal ve své knize pozoruhodný obraz fanatického důstojníka, velitele KT Osvětim, který v průběhu svého života zcela ztratil známky lidskosti ("Pochopte mě, bral jsem Židy jenom jako jednotky, ale nikdy ne jako lidské bytosti.") a z kterého systém vychoval cynického jedince bez svědomí.
Kagome-chan
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 7. 2011, 0:46
Víra a přesvědčení jsou jedny z nejsilnějších věcí vůbec. Před deseti minutama jsem knihu dočetla, byla... ani nevím, co říct. Jednoznačně úžasná, šokující svým chladným přístupem díky Rudolfu "Langovi". Ráda bych si tuto knihu vytáhla u ústní části maturity, cítím, že o téhle bych dokázala hovořit hodně dlouho... Nejzajímavější části - vymýšlení způsobu, jak se nebohých Židů zbavovat, a konec od Langova zatčení.
Margaery
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 3. 2014, 11:42
Pro mě jedna z nejlepších knih vůbec. Nic pro neotrlé povahy a lidi se slabým žaludkem. Příběhově velmi silné vyprávění o strašných zvěrstvech 2. světové a nešťastným koncem pro člověka, který se svou vlastní "nevinnou" (můžeme říct, že byl duševně nemocný) stal jedním z největších zrůd v historii 2. světové. Zážitek navíc ještě stupňuje vyprávění, které je v ich-formě (takže vidíme do mysli hlavní postavy).

Nejvíce na mě však zapůsobil soudní proces s hlavní postavou, kde se měl doznávat ze svých činů... "Během procesu vykřikl prokurátor: "Zabil jste tři a půl milionu lidí!" Požádal jsem ho o slovo a opravil ho: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl milionu." V sále se okamžitě ozval hluk a prokurátor křičel, že bych se měl stydět za svůj cynismus. Ale já jsem neudělal nic jiného, než že jsem upřesnil nesprávné číslo."
koki.veru
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 1. 2014, 11:56
Knihu jsem četla jako součást povinné četby, ale naprosto mě nadchla. Příběh z koncentračního tábora...člověk si uvědomí, co se vlastně dříve dělo za strašné věci.
Mara
100% 100% 100% 100% 100%
  20. 6. 2013, 19:12
Četl jsem se zatajeným dechem, opravdu nepředstavitelné, co dokáže lidská bezcitnost a krutost. Nad některými svědectvími zůstaval rozum stát. Tuhle literaturu bych dal povinně těm exktrémistickým skupinám (neonacisté apod.) i když oni si z toho nic dělat nebudou.
Byl bych rád, aby se takové knihy, byť mají takový hrozný titul a obsah, zachovaly pro budoucí generaci, jako odstrašujicí příklad toho, kam až zašlo lidské chování.
Princ Eugen
  15. 12. 2012, 12:01
"Jen jsem poslouchal rozkazy." Toto je častý argument pro zřeknutí se viny... Velmi jednoduchý, že?
Jenže člověk je myslící bytost. Vždy a všude!
Ances
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 11. 2012, 19:17
Smrt je mým řemeslem je velmi náročná knížka na čtení, přestože mi činilo problém se od ní odtrhnout. Jednak za to může fakt, že si Merle nebere servítky a láduje do čtenářových očí hrůzy, násilí a nelidskost koncentračních táborů bez jakéhokoliv odlehčení, a taky to, že jménem Rudolfa Hösse dokáže být tak přesvědčivý, až jsem se nejednou nachytala, kterak s Hössem soucítím a souhlasím! Z toho vseho mi během čtení běhal mráz po zádech a neustále mě doprovázel pocit mé vlastní rozpolcenosti.
modi
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 9. 2012, 9:00
Robert Merle, SMRT JE MÝM ŘEMESLEM
Není to naše zásluha, ale jen štěstí, že naši generaci něco takového zatím nepotkalo, .. ale jednadvacáté století je teprve na začátku, krize a chudoba se rozrůstá a prohlubuje, lidská práva už zase nemají žádnou hodnotu. Dorůstají nové generace mladých lidí, kteří stejně jako mladý Rudolf Hoess budou jen po právu hledat svoji důstojnou, smysluplnou cestu v nových podmínkách, ....
http://zpravy.idnes.cz/vaclav-klaus-c9e-/domaci.aspx?c=A120927_213218_domaci_zt
http://www.blisty.cz/art/65196.html
Luci-ye
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 7. 2011, 18:25
Tuhle knížku jsem si přečetla na doporučení naší paní učitelky dějepisářky, a nelhala, když tvrdila, že se čte jedním dechem. Líbilo se mi, že popisuje i dětství, do toho jsem se dobře vžila. Zkrátka i přes tu tematiku, která není nijak růžová, tak patří mezi mé oblíbené.
Majdule
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 6. 2011, 23:54
Já samozřejmě nepopírám,že hlavní postava románu je nacistická zrůda, ale mě tenhle román zasáhl zejména pro svou morální nejednoznačnost. Pro to, že onen zločinec byl tragickým, pokřiveným způsobem taky obětí a to rozhodně nemyslím jako omluvu. Právě proto, že Merle geniálně předkládá morální dilema obětí a vrahů, je každé slovo tohoto příběhu ostnem, který nás drásá. Podobně na mě zapůsobil i film Pád třetí říše, který ukazoval, že Hitler byl člověk s rysy, které ve vás vyvolají záchvěv lítosti, abyste se vzápětí zhrozili sami nad sebou, co že to vlastně cítíte. Kniha, která vás donutí přemýšlet a cítit a co víc vám knihy mohou dát?
Arktos
80% 80% 80% 80% 80%
  12. 6. 2015, 21:09
I když knihy s tématikou 2. světové války zrovna nemusím, tak tahle je výborná. Pohled na vyhlazování v táborech z opačné strany barikády a vhled do mysli člověka, který má na rukou krev nespočtu lidí. Ale co naplat je to voják a bez emocí plní rozkazy.
Srna
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 9. 2014, 23:02
Smrt je mým řemeslem je tak sugestivně (a psychologicky?)napsaná, že po přečtení už dokážu Hoesse pochopit. Je to hrozné, ale rozumím tomu co dělal, proč to dělal a jak to snášel. Kniha popisuje strašlivé hrůzy, ale samotný závěr je nejobludnější. Hoesse prostě nešlo potrestat, on se vnitřně cítil až do samého konce nevinný...
Yggdrasil
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 3. 2013, 13:27
Myslím, že by měla být povinností si ji přečíst, tak precizně popsány zrůdnosti, které se děly, že se člověku zvedá žaludek....i po letech.
mattykratty
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 9. 2012, 1:06
rychlost četby se zrychlovala a zrychlovala...pohled z druhé strany, skrz obyčejného člověka, který si zakládá na důkladnosti Němce, která jej dokáže dovést k takovým činům...
Kaat
  29. 2. 2012, 22:54
Bylo hrozně zajímavé koukat jednou z druhého břehu. Nechápu, jak Marle měl nervy to napsat, zrkátka nerozumím. Drsné, ale pěkné :)
Vatanen
80% 80% 80% 80% 80%
  3. 10. 2011, 20:00
Popisy Rudolfova dětství, hlavně pak jeho despotického pološíleného otce, pěkně mrazí. Rudolfův chlad, nezájem o druhé a nelidskost jsou patrné už při pasážích ve Freikorps, ve fabrice, naplno se projeví v Osvětimi, kde bere proces likvidace Židů, dosažení co největšího počtu mrtvých "jednotek" horlivě jako nějaký administrativní úkol, přesto se mi nepodařilo Rudolfa během četby nenávidět.
hanka24
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 8. 2015, 16:55
Knížku jsem přečetla skoro jedním dechem, loni jsem navíc Osvětim navštívila, takže vše si dokážu představit ještě skutečněji. Víc bych uvítala, kdyby autor věnoval víc času pozdějšímu období života hlavní postavy než jeho dětství. Ale doporučuju na sto procent.
sauzie
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 1. 2013, 13:52
Momentálně čtu a je to mazec.... musím přiznat, že se mi o něco hůř usíná, ale odložit ji nedokážu....
hrosik
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 4. 2012, 20:14
Dnes jsem dočetla..a musím přiznat, že jsem ani nečekala, jak mě to strhne, od začátku velmi čtivé, i když u toho mrazí.Pohled ne ze strany vězňů, ale z druhého břehu. Určitě to nemohlo být jednoduché - plnit rozkazy, zanmenalo to vlastně také buď přežít, nebo zemřít.Určitě si pořídím do knihovny.


1 2