Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Bílá velryba

78%
4 123
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Bílá velryba
 Všechny obaly
Bílá velryba
 Všechny obaly
Bílá velryba
 Všechny obaly
Bílá velryba
 Všechny obaly
Bílá velryba
 Všechny obaly
Bílá velryba
 Všechny obaly
Originální název: Moby Dick, or The Whale

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
BETA Dobrovský - 2014
ISBN: 978-80-7390-136-3
Počet stránek: 522
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 25x v oblíbených
v přečtených 182x v přečtených
v knihovně 90x v knihovně
k přečtení 133x k přečtení
právě čte 13x právě čte
si přeje 3x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
BETA Dobrovský (2014) 978-80-7390-136-3 522
Levné knihy KMa (2005) 80-7309-200-X 555
Odeon (1975) 01-075-75 552
Odeon (1968) 661
SNKLHU-Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (1956) 662
Státní nakladatelství v Praze (1949) 242
Družstevní práce (1947)
Státní nakladatelství v Praze (1945) 244
Nezjištěno / Jiné (1941) 244 Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu
Vyšehrad (1941) 166
Družstevní práce (1933) 748

Děj začíná naloděním mladíka, nesoucího autobiografické rysy autora, který v knize vystupuje pod přijatým jménem Izmael (Ishmael), po životním zklamání, o kterém se blíže nezmiňuje, na velrybářskou loď Pequod, navzdory několika varováním, jichž se mu dostane (kázání o Jonášovi v námořnické kapli, věštba starého námořníka se symbolickým jménem Eliáš) spolu se svým přítelem Kvíkvegem (Queequeg), harpunářem polynéského původu, na velrybářskou loď Pequod. Lodi velí kapitán Achab (Ahab), kterého Moby Dick kdysi připravil o nohu, a nyní je posedlý myšlenkou na pomstu.
Po vyplutí z Nantucketu Achab své posedlosti stále více podléhá a nutí svou posádku, aby mu v jeho úsilí pomáhala – navzdory ekonomické nevýhodnosti honby za jednou konkrétní velrybou, nepřízni počasí a silným bouřím. Nakonec dojde k souboji mezi Moby Dickem a velrybáři, Pequod je zničena a celá posádka lodi, kromě Izmaela, zahyne.
Kniha alegoricky zachycuje věčný souboj lidstva s přírodou, kterou nemůže nikdy úplně spoutat. (Založil/a: Yellow)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

rt12
60% 60% 60% 60% 60%
  15. 9. 2014, 16:14
Nosná myšlenky je skvostná,když se k ní dokopete, ale samotná kniha mě moc neuspokojovala. Svou zdlouhavostí byla pro mne až nezáživná.Četla jsem jí hodně dlouho po dva měsíce.Najednou bych jí nedala. Možná spíše kniha pro víc pro muže.
jaryj07
20% 20% 20% 20% 20%
  12. 9. 2014, 9:34
Pro mě zcela nečitelné. Opravdu jsem měl velký problém s formou této knihy. Zdlouhavé popisy velrybářských činností nebo samotných velryb mi přišly zbytečné. I popisy lovu mě nějak netrhal žíly. Nedokážu pochopit, jak tu knížku může někdo chválit nebo ještě doporučit někomu, kdo tolik knih nepřečet, jako knihu, kterou si za svůj život musí přečíst. Velmi přeceňované dílo.
Čtec
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 6. 2015, 22:58
Kdo si skutečně pozorně přečte celou knihu, ten bude vědět o velrybářství vše od A do Z. Tedy o velrybářství první poloviny 19. století. Alespoň já měl pocit, jako bych na lodi kapitána Achaba skutečně obeplul celý svět. A tedy musím říct, že kam se hrabou všechny dnešní adrenalinové sporty dohromady. Myslím, že - v pojetí z té doby - bylo velrybářství jednou z nejšílenějších specializací či řemesel v historii lidstva vůbec. Pár suchozemských tvorů na maličkých, dřevěných, křehkých kocábkách a s primitivním vybavením se vydávalo lovit největší žijící monstra a vzdorovat všem nástrahám oceánů na výpravách, které trvaly roky. Což v době, kdy neexistovaly film, televize a fotografie asi muselo být mimo jakoukoliv představivost. Ovšem Herman Melville to vše představit čtenářům přesto dokázal.
LadysR2
60% 60% 60% 60% 60%
  1. 2. 2013, 12:38
Vynikající příběh neskutečně zdržovaný popisy rybaření a velryb. Přečetl jsem jen proto, že jsem chtěl vědět, jak Achabova výprava dopadne
RockWagram
60% 60% 60% 60% 60%
  13. 1. 2016, 18:27
"Říkejte mi Izmael." Těmito slovy začíná kniha, kterou před více než sto padesáti lety napsal snílek a dobrodruh Herman Melville. Vydání z roku 1968, se kterým jsem měl tu čest, je navíc obohaceno ilustracemi Rockwella Kenta z let 1926-1930.

Toto dílo je už dávno považováno za klasiku (každý to zná, ale nikdo nečte). Při dnešních podmínkách by ani vzniknout nemohlo.

Pravdou je, že celý děj zabírá možná jen třetinu knihy. Je totiž často prokládán rozsáhlými popisy, vyprávěním příběhů jiných námořníků, a Melvillovými úvahami nad podstatou bytí. Hlavní hrdina zde nemá prakticky žádný význam a slouží pouze jako pozorovatel a vypravěč. Zpočátku je nám pomalu, popisně, ale velmi poutavě popisována situace kolem něj a jeho nového přítele, divocha Kvíkveka, kterého si nelze nezamilovat. Později, když konečně oba nastoupí na Pequodu, loď legendárního kapitána Achaba, začíná být děj narušován. Ale je to na škodu?

Moderní literatura je jakoby líná a jde přímo k věci, přičemž se za každou cenu snaží čtenáře zabavit. Podobné trendy můžeme sledovat u filmů. Éra dlouhých scén, nehybné kamery a jednoho ohromujícího efektu na konci filmu jsou už dávno fuč. Dnes se hraje pouze na efekt. Absence těchto prvků je právě to kouzlo klasiky. Nebojí se rozpovídat. Takže místo epického příběhu o dvou stech stránkách na vás čeká Melvillův svět plný starověké mytologie, jeho vlastních zážitků z plaveb po všech světových oceánech, nebo jen momentky jako snídaně v hostinci "U velryby."

Melville v knize na jednu stranu opěvuje velrybářství a snaží se tak očistit pověst tohoto opovrhovaného zaměstnání. Dnes by s zřejmě s ničím takovým neuspěl (i když on ten úspěch vlastně nezažil ani tak), protože velryb je díky nám lidem pomálu, a podobná propaganda by se ochráncům všeho tvorstva jistě moc nelíbila. Na druhé straně se ale nebojí ukázat úžas, jaký v něm velryby probouzí. Po celou dobu je srovnává s biblickým Leviatanem a v jejich popisu je opravdu důkladný.

Pravda, je to možná kniha pro pokročilé čtenáře. A pravda, v dnešní době může důkladný popis chvílemi nudit. Děj je nekonzistentní, často nabouráván autorovým zamyšlením nad kdejakou vlnkou, ale právě proto knihu doporučuji. Nejedná se o něco, k čemu byste potřebovali vědomostní základ. Melville vám řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět o velrybaření. A dnes už zkrátka na nic podobného nenarazíte.

Zpočátku jsem dílo označoval jako "velkolepé," teď po přečtení... byl to zajímavý zážitek, rozhodně klasika, která stojí za přečtení. I já jsem bohužel jen moderní člověk, zkažený zábavním průmyslem.
venison
60% 60% 60% 60% 60%
  2. 12. 2013, 16:07
Jak jsem pochopila z ostatních komentářů - kniha Moby Dick buď sedne nebo nesedne.. Já jsem bohužel v té druhé skupině lidí.. Opravdu nedávám dlouhé popisy o nezáživných nic neříkajících archaických věcech.. Pokud je čitelnost knihy dána dospělostí či zralostí člověka, myslím, že tuhla nedám asi nikdy.. Raději si přečtu cokoliv od Jacka Londona..
Peter.Melon
80% 80% 80% 80% 80%
  30. 12. 2013, 16:48
Dobrodružný román,který by si mohl přečíst i ten,kdo moc knihy nečte nebo nemá knihy moc rád...Dobrý román!
Rominka
40% 40% 40% 40% 40%
  27. 4. 2014, 15:52
Tato kniha me opravdu nechytla...nemyslim si ze potrebuju rychly spad a dej, nicmene jak tady nekteri ctenari jiz prede mnou komentuji,zdlouhave popisy lodnich casti, velryb, ci myslenkove pochody kazdeho pomocnika na palube me proste nebavily. Kdyby kniha byla novela o 120 strankach dala bych 5 hvezd,pribeh je totiz vyborny a naprosto skvele popsany,ale opravdu zbytecne natazeny. Velka skoda...
VaclavB
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 2. 2015, 11:39
Kniha je psána ve zvláštním, poetickém a archaickém jazyce, který nemusí každému sednout. Důležité je podle mě seznámení s protestantskou kulturou Spojených států v 19.století - pak dává spousta detailů význam. Pro mně osobně to je srdcová záležitost a boj člověka proti přírodě se v málokterém díle popisuje působivěji. I pro Izmaele a celou posádku to je boj nepochopitelný a hrozný, a přece se nechávají strhnout jedním šílencem a do toho boje vrhají své životy. Obraz společnosti, který předbíhá dobu o mnoho let.
slide
60% 60% 60% 60% 60%
  18. 8. 2010, 11:06
Když si vezmu v kterém roce byla byla kniha napsána , tak se jedná o celkem dobrý příběh. Je pravdou , že určité pasáže jsou moc natahovány. To bude ale zřejmě tím,že Melville měl touhu popsat v této knize vše co prožil jako námořník na velrybářské lodi.
Musím konstatovat že film mě oslovil více než kniha .A to se stává málokdy
Princ Eugen
  20. 10. 2011, 18:11
Kdybych nežil v Brně, ale třeba v Grónsku, tak by to pro mě jistě bylo jiné počteníčko... Bohužel, lovcem velryb se asi nestanu. Ale přesto, kdybych potkal na moři třicetimetrového vorvaně, budu vědět, že jeho nejdelší žebro má 8 stop. A to už je myslím znalost, která není k zahození :))
Hedgehog
80% 80% 80% 80% 80%
  18. 6. 2016, 10:20
Skvělé vyprávění o lovení téměř bájného tvora nemá chybu a vtáhne čtenáře svojí poutavostí. Bohužel je přerušováno encyklopedickými kapitolami které jsou sice popisné a člověk se dozví spoustu informací o velrybách i rybaření, ovšem pouze pokud o to má zájem. (Rozdíl mezi tvary velrybích hlav mě vskutku příliš nezajímají a ani na děj románu nemají vliv.) Jinak jsou tyto kapitoly pro neznalého člověka ve věci rybaření psány jako cizím jazykem a svojí četností mě téměř odradily od dočtení knihy. Nicméně mě vždy návrat k událostem na Pequodě vtáhl zpět do děje a se skřípěním zubů jsem ony vzdělávací kapitoly přetrpěl. Setkání s Moby Dickem se odehrává jen na pár stránkách, o to více jsem byl při těchto pasážích napnutý.
cmax
60% 60% 60% 60% 60%
  1. 5. 2013, 14:30
Jedno z vrcholných děl amerického romantismu, plné pověrčivých analfabetů a mytologické symboliky, popisující časy, kdy kopanec do zadku od nadřízeného nebyl důvod k žalobě, ale pocta, kdy bylo normální harpunovat delfína pro galon tuku do lampičky na svícení a kdy jste mohli kopím ubodat vorvaně tak, že se v agónii mrskal v moři vlastní zpěněné krve, aniž by po vás za to plivali greenpeacesáci. Úsměvná je kapitola věnovaná pseudovědeckým úvahám, proč velryby nemohou být nikdy lidským zaviněním připsány na seznam ohrožených druhů :)

Z Moby Dicka si odnáším mj. kupu trefných citací. Musí být radost tohle někomu prdnout do ksichtu: "Použils proti mně násilí, ale neurazils mě, pane. Proto tě nevaruji, aby ses měl na pozoru před Starbuckem - jen by ses smál; ale ať se má Achab na pozoru před Achabem! Měj se na pozoru sám před sebou, starče!"

Jedna hvězda dolů za do očí opravdu bijící, často neopodstatněnou a chvílemi skutečně neúnosnou a bolestnou, někdo by snad byl ochoten použít i slova trýznivou - rozvláčnost. Stržení druhé na to navazuje - být desítky hodin uzavřen v knize s třiceti lidmi, co jednají na základě znamení shůry a babských povídaček a uvědomovat si přitom, že dnes je to s člověčenstvem to samé v bledě modrém, to je prostě traumatizující zážitek.
tequilaking
80% 80% 80% 80% 80%
  25. 8. 2010, 19:20
Jak říká ZURIVYMLOK, k téhle knize musíte nejdříve asi dospět. Jako malý jsem ji začal číst mnohokrát,a vždycky přestal po pár kapitolách. Potom se ale něco zlomilo, a teď už si ji dokážu vychutnat.
dollyk
80% 80% 80% 80% 80%
  9. 9. 2016, 20:48
Mě se ta kniha líbila, i když je faktem, že děj v ní moc místa nezabral. Nicméně popisné pasáže byly zajímavé a filosofické pasáže, i když trochu poplatné době, hluboké. Kdyby ji Melville psal dnes, rozhodně by musel lépe popsat celý ten konec Achabova šílenství a zánik Pequody. Takhle široce pojatá symbolika už se dnes nenosí, ale kdo tomu dá čas, pronikne do hloubky a má vůli pochopit, najde si v tom příběhu ty správné a důležité informace. S ohledem na všechna řečená fakta a mé vlastné pocity hodnotím mídně nadprůměrně. A taky je třeba si uvědomit, že je to klasika a ke vzdělání tahle kniha patří, ať už zapůsobí nebo ne, je to součást kulturního dědictví. A když má člověk dobrý důvod, je i nenávist nebo lhostejnost pocitem, který nás posouvá dál.
PinkPants
20% 20% 20% 20% 20%
  28. 12. 2015, 17:38
Chtěla jsem, doopravdy chtěla. Nicméně pardon, ale tahle knížka asi není pro mě. Asi bych úplně neřekla že je to přeceňovaná knížka, podle hodnocení se určitě někomu líbit musela, ale jinak zcela souhlasím s názorem jaryj07.
Vendelína
  25. 4. 2015, 20:13
Dočtení téhle knihy se pro mě rozhodně stalo Bílou velrybou. A jestli se vážně někdy prokoušu až na konec, ráda svůj komentář rozšířím o mnoho nudných a nezáživných popisů, které absolutně nemají děj. Ale samozřejmě hezkým jazykem a hezky vystavěných :)

Delicius169
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 11. 2013, 8:54
Jedna z má nejoblíbenějších knih. Líbí se mi, jak neustále přeměňuje literární postupy. Od kapitol čistě zaměřených na popisy, vnitřních monologů, až po kapitolu využívající postupy divadelního textu. Ta poslední byla pro mě vždy nejlepší kapitolou- atmosféra lodi v noci je dechberoucí.
Líbí se mi i filosofické pasáže, např. úvaha o tom, že čl. si nejlépe ze vše vychutná pohodlí v nevytopeném pokoji pod dekou. Ten pocit,kdy celé tělo je v teple, jen nos a ústa vyčuhují do mrazivé noci.

Či, věta: "Vždy když slyším slovo filosof, představím si někoho se zažívacími potížemi."

Knihu jsem stihnul přečíst už dvakrát, během dvou let. Za půl roku ji plánuju znovu.
DBomm
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 3. 2013, 22:29
Cetla jsem si ji v15 letech, nerada jsem cetla dlouhe knihy, ale stacil mi ten zacatek. Postava Kvikvega na me udelala veliky dojem, jen skoda ze od te doby co se zacal pribeh odehravat na lodi tak uz skoro ani nebyl. Krasna kniha, ktera snad nikdy neomrzi. Nekdy si ji jen tak vemu, otevru kde chci a zase vziji do 19 stoleti na americkou velrybarskou lod.
geofre
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 6. 2012, 14:54
Pokud je k této knize nutno "dospět" (lépe řečeno dostat se do určité fáze kdy jste schopni knihu dočíst) tak já se do tohoto bodu dostal v den, kdy jsem si ji půjčil z knihovny ve svých 14ti letech a přečetl jsem ji v podstatě jedním dechem. Jednoduše řečeno, za tři týdny jsem ji měl přelouskánu a byl jsem naprosto nadšen. Pro budoucí poznámky typu "Kterou zjednodušenou verzi jsem si to půjčil," odpovím rovnou, že se o žádnou zjednodušenou verzi nejednalo. Byla to krásná a přitažliví šestisetstránková kniha, kterou jednoduše miluji. Od té doby jsem ji přelouskal už i v originále a to byl mnohem větší "záhul" (trvalo to zhruba dva až tři měsíce, ale to bylo dáno také studiem na VŠ), ale stálo to za to. Ta stará angličtina je totiž geniální a plná krásných, dnes již nepoužívaných slov.
Rhaegar
  26. 7. 2011, 10:50
Souhlasím s komentáři. Tuto knihu již mám rozeřtenou téměř 7 let a jsem teprve v polovině. Zatím se to zdá velice nezáživné,ale věřím, že na té knize přeci jen něco bude.
zurivymlok
0%
  25. 4. 2010, 15:47
Bílá velryba je kniha, kterou jsem vzal do ruky poté, co jsem slyšel od více lidí, že je velice dobrá. Bohužel jsem si jí vzal v době, kdy jsem pro jí ještě asi nedospěl, protože to je jedna z mála knih, kterou jsem nedokázal dočíst do konce. Když jsem jí otevřel poprvé, stačili slova "Říkejte mi Izmael." a hned jsem byl ponořen do příběhu. Ten se bohužel po pár kapitolách vytrácí a kniha se začne skládat ze zdlouhavého popisu velryb a velrybářského řemesla, přičemž tento popis se rozkládá na mnoha a mnoha stranách. A tak jednou přišel den, kdy jsem nemohl dál. Knihu jsem odložil, vyměnil za jinou a už se k ní nevrátil. Je to snad osm, možná i deset let. Stále plánuju, že se ke knize vrátím, ale asi si to nechám na důchod. Proto jsem tuto všeobecně uznávanou knihu dal do kategorie "hrůza". Její četba se pro mě změnila spíše v utrpení než požitek.