Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Tři kamarádi

90%
5 932
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Tři kamarádi
 Všechny obaly
Tři kamarádi
 Všechny obaly
Tři kamarádi
 Všechny obaly
Tři kamarádi
 Všechny obaly
Tři kamarádi
 Všechny obaly
Tři kamarádi
 Všechny obaly
Tři kamarádi
 Všechny obaly
Tři kamarádi
 Všechny obaly
Tři kamarádi
 Všechny obaly
Originální název: Drei Kameraden
Poprvé vydáno celosvětově: 1936

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Ikar - 2012
ISBN: 978-80-249-1885-3
Počet stránek: 383
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 362x v oblíbených
v přečtených 1818x v přečtených
v knihovně 413x v knihovně
k přečtení 284x k přečtení
právě čte 18x právě čte
si přeje 11x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Ikar (2012) 978-80-249-1885-3 383
Ikar (2006) 80-249-0614-7 383
Hynek (1999) 80-86202-63-1 369
Svoboda - Libertas (NS Svoboda) (1993) 80-205-0334-X 373
Melantrich (1985) 370
Práce (1976) 417
Odeon (1970) 384
Odeon (1968) 353
Státní nakladatelství krásné literatury a umění (1962) 380

Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní. Kamarádství je to jediné, čemu dobrému je válka a bezvýchodnost po návratu z ní naučila, a právě kamarádství a láska muže k ženě, opravdová láska bez frází a patosu, obyčejná, silná, ohrožená nepřízní osudu je to, pro co stojí za to žít.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Peetuliska
80% 80% 80% 80% 80%
  17. 11. 2014, 10:06
Tato kniha se mi oproti Na západní frontě klid líbila mnohem více, hlavně z toho důvodu, že nebyla tak "válečná". Příběh 3 kamarádů, kteří spolu zažili všechny těžkosti války i problémy každodenního života a přesto si jsou stále oporou s ochotou kdykoliv pomoci. Později do jejich života vstoupí dívka Pat, která také nemá lehký osud, ale díky jiné věci než naši 3 kamarádi. Z pozadí na vás působí atmosféra tehdejšího Německa a cítíte už jen ten jeden krůček k tomu, než se Hitler dostane k moci. Kniha na mě působila strašně melancholicky a smutně. Robby, Otto a Gottfried vás nenechají chladnými.
jehlaspichlas
100% 100% 100% 100% 100%
  22. 4. 2016, 21:45
Už téměř od začátku románu, jenž vypráví Robby Lohkamp, lze vystihnout atmosféru, jakým směrem se román E. M. Remarquea bude ubírat. Docela smutný příběh na základě důležitých sociálních reálií, jakou je nezaměstnanost, nenaplněnost určitých citů, a jakmile nastanou dřív nebo později dostaví se smrt. Samotný příběh, který hýbe čtenářem, jako film, lze v něm najít spoustu moudrosti o životě jako takovém, který se týká nejen doby, která se odehrála téměř před sto lety ale i dnes, kdy se lidé honí za penězi, za láskou, se svými traumaty z války a nejen z války, z hladovění, které vyvolala nastávající krize a jen ti nejotrlejší a nejschopnější "přežijí" na základě kamarádství nebo lásky a důvěry, která je i dnes zcela cenným artiklem.
lensha95
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 9. 2013, 17:19
Nádherné dechberoucí popisy; skvěle popsaná tehdejší krizová situace v poválečném Německu. Úžasný příběh o přátelství, lásce a nemoci. Neuvěřitelně čivé. Prostě Remarque. Kdyby takových knih bylo víc.
rt12
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 9. 2014, 22:11
Tři kamarádi patří asi k nejoblíbenějším knížkám od Remarqua. Velká vroucí láska mezi mužem a ženou. A hlavně přátelství. Ne ledajaké, ale takové,které vzniká jen mezi muži. Na život a na smrt, pevné jak ocel, kterému čas neuškodí. Když míjím knihovnu a zahlédnu hřbet této knihy, okamžitě v duchu vidím tři kluky jak sedí ve svém otřískaném Karlovi.....
Abigor
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 4. 2012, 12:39
Souhlas s AQua.Flame! Je to zatraceně čtivý, snad až příliš, málo jsem si toho užil, málo a už byl konec! První čtvrtina tak melancholická, no prostě nádhera, pak přišla Pat a zase přišlo něco jinýho... Přátelství bylo popsáno absolutně skvěle, rád bych věděl, jestli by pro mě udělali moji kamarádi tolik, co pro sebe dělali tady v té úžasné knize! A ten konec, mon Dieu! Prostě nádhera, temná nádhera. Co ještě musím zmínit, jsou popisy osob na té ubytovně, ty mě dostaly do kolen! Erichu, byl jsi a stále jsi génius!
Mourovid
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 4. 2012, 20:09
Mám rád tuto knihu, nádherně psaný příběh o přátelství, kde nechybí humor v době, kdy se Německo otřásalo v hospodářské krizi.
teite
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 1. 2015, 21:20
Moje první kniha od Remarqua - a o mém čtenářském zážitku svědčí to, že po ní následovaly všechny ostatní...
G8
100% 100% 100% 100% 100%
  19. 2. 2013, 16:45
Nejlepší věc, kterou jsem od Remarqua četl. Velmi uvěřitelné zpracování německé poválečné krize, patos omezený na minimum a soustředění se na základní lidské hodnoty. Za mě tomu není co vytknout.
Lucy Sisk
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 6. 2012, 9:50
Mám ráda jeho knihu, ale stejně se mi nejvíce líbilo dílo Na Západní frontě klid. Přeci jenom zůstane pravdou, žer je to jeho nejzdařilejší dílo a Tři kamarádi jsou až na druhém místě.
Al-Borak
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 2. 2013, 21:38
Společně s "Nebe nezná vyvolených" považuji za Remarquova dvě nejlepší díla. Láska, přátelství, situace v tehdejším Německu... Remarque zná dokonale skutečnou hodnotu lásky a přátelství, jako vždy si hraje s dialogy a úvahami na mistrné úrovni od začátku až do konce.
Casey
60% 60% 60% 60% 60%
  28. 3. 2014, 15:47
Hezky dojemny pribeh z doby, ktera nebyla moc vesela. Kdo ceka napeti, zapletku nebo nejaky strhujici dej, tak at se do cteni radsi ani nepousti, to tu nehledejte. Je to pribeh obycejnych lidi, ketri nicim nevinikaji a nejsou nicim vyjimecni. Muze se to stat i vam:-)Klasika klasik od klasika :-) Nicmene jsem knihu cetl jen z "povinnosti", abych mel rozhled :-) Jsem totiz na uplne jine zanry.
Jokolo
80% 80% 80% 80% 80%
  8. 1. 2015, 14:28
Remarque kašle na děj, ale zachycuje atmosféru, myšlenky hrdiny. Robbyho nás nechává poznat do nejmenších podrobností, víme, o čem přemýšlí, co je pro něj důležité a co už v životě prožil, stejně tak jako u Gottfrieda dokážeme odhadnout jeho charakter, trochu mě proto zklamalo, že postava Otty a Patricie tu jasný charakter nemají, jen brouzdáme po jejich povrchu. Ale možná to právě tak Remarque chtěl. Aby postavy nebyly až tolik důležité. Zabýval se tu spíše hodnotami, které v této době hrály velkou roli. Kamarádství, práce, láska.
Vztah Robbyho s Patricií je zde popsán dokonale. Zpočátku mě trochu mrzelo, jak se děj jen posouval z jedné hospody do druhé, ale posledních sto stran, kdy se jejich vztah vyvíjí, je skvělých.
Florence
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 10. 2014, 19:16
Obsahuje spoiler spoiler Moje první kniha od Remarqua... A určitě ne poslední! Nechala jsem se vyprávěním volně unášet a vždy byla zvědavá, co asi přinese další kapitola. Dle mého názoru dostal nejrychlejší spád konec, tedy přibližně poslední čtyři kapitoly. Čím méně stran do konce mi zbývalo, tím více mi kniha začala připadat pesimističtější, rychlejší, napínavější. Stalo se tak hlavně po tom, co byl zabit Gottfried, jeden ze „tří kamarádů“. Dále samozřejmě úbytek peněz, prodání autoopravny a do toho všeho pobyt Patricie v sanatoriu. Jakmile zůstal Robby u Patricie a Köster od nich odjížděl, připadalo mi, že atmosféra v knize se skutečně úplně zešeřila. Patriciiny nepřímé poznámky o blížícím se konci, Robbyho přemýšlení o tom, zdali je to všechno spravedlivé – to bylo jakési stmívání, západ slunce. Do úplného konce jsem dávala Patricii naději na uzdravení. Později, když vedle jejího mrtvého těla sedí Robby, dívaje se na ni svým nepřítomným pohledem, to je najednou úplná tma. Nelituji jediného okamžiku stráveného nad touto četbou, ač se mi zdá, že autor se zde na svět díval velmi smutným pohledem…
maurarita
80% 80% 80% 80% 80%
  4. 8. 2015, 12:33
Hezký příběh tří kamarádů ,kteří spolu prožili všechny těžkosti války ale i svoje každodenní starosti a vše jen posílilo jejich přátelství
rahzul
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 3. 2014, 10:57
"(..)vždycky vyrovnávat - to je celé tajemství života."
"Když to někdo umí.."
"Ano, umět, to je to tajemství. Víme příliš mnoho a umíme příliš málo. Protože toho příliš mnoho víme."
Broza
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 2. 2014, 21:48
Nejlepší kniha od Remarqua! Znamenitě popsané přátelství, láska i soudobé problémy německé společnosti. Je to kniha, kterou prostě nechcete dočíst a když vidíte ubývající stránky a blížící se konec, modlíte se, aby se nějak prodloužila.:) Výborně! Výborně! Výborně!
Hazakiros
100% 100% 100% 100% 100%
  31. 10. 2013, 17:17
Krásný příběh z pera mého oblíbeného Remarquea o lásce, přátelství a smrti. Nestydím se říci, že jsem nejednou měl v očích slzy a na konci regulérně řval jak želva. To se mi nestává. Prostě nádhera.
Iva Ká
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 4. 2016, 22:33
Na konci mě až svíralo u srdce. Remarque opětně vtáhnul do děje a vytvořil silně charakterní postavy, které jsou pro mě nezapomenutelné. Nádherná kniha, kterou je radost číst.
prostejenja
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 2. 2013, 17:49
Uzasna kniha. Dojemny a krasny pribeh primarne o pratelstvi, ale take o lasce a smrti. Brilantne popsany, alespon podle me, ty nejdulezitejsi hodnoty. Na pozadi autor vykresluje situaci povalecneho Nemecka. U me v knihovne ma Remarque pravem svou vlastni velkou polici.
jvaclavik
60% 60% 60% 60% 60%
  13. 7. 2015, 7:50
Tři kamarádi jsou doslova milou knihou. Řeší každodenní problémy jedné party v meziválečném období Německa. I když se toho v knize mnoho neděje a některé zásadnější události se dějí naopak až příliš snadno, tak se mi kniha líbila. Svým způsobem se mi těžce četla, ale zároveň mě bavila. Styl psaní Remarquea mi z nějakého důvodu není příliš vlastní, ale jeho knížky mají příliš zajímavý děj než aby je mohl člověk ignorovat.
ready19
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 4. 2014, 10:21
Příběh skutečného přátelství na pozadí pesimismu meziválečné doby. I v nelehké době se dá na věci hledět s nadhledem...pěkný příběh.
bronn
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 11. 2013, 16:39
Zbožňuji všechny Erichovy příběhy, ale tento ze všech nejvíce. Příběh opravdového kamarádství, které vzniklo ve válce. Skvěle popsaná situace v tehdejším Německu a důvod, proč se tolik lidí přidalo k Adolfu Hitlerovi. Četl jsem již několikrát a určitě ještě několikrát budu.
Gwaihir
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 2. 2015, 17:14
Určitě jeden z nejzajímavějších románů, které si lze přečíst, popisuje život mladého muže, jenž je neustálým zápasem s beznadějí ve světě hluboké hospodářské krize, jehož tragická realita může být narušena jen srdečným vztahem ke dvěma skutečným přátelům a vroucími city ke křehké mladé ženě skrývající krutou pravdu. Odhalení jejího tajemství všechno mění a rozděluje celé vyprávění, v němž se dá nalézt i mnoho pozoruhodných myšlenek, na dvě části, které jsou zároveň protkány dalšími neveselými osudy rozličných postav žijících ze dne na den ve strachu z budoucnosti. Ty pak společně tvoří nádherně temné pozadí skvěle propracovaného příběhu o láskou prozářeném bytí, v němž je místo pouze pro přítomnost a nejniternější emoce. Poměrně typický je také výskyt velkého množství přemýšlivých pasáží, které mohou vést k nejrůznějším úvahám a jejichž obsah je platný takřka v jakékoli době. 100 %
petulina
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 6. 2014, 19:27
Tohle byla třetí kniha, kterou jsem od Remarqua četla a musím říct, že se mi vryla pod kůži. Nemohla jsem ji dát z ruky. A souhlasím s lensha95...prostě Remarque! :)
Pets
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 6. 2013, 23:16
Snad nejdojemnější kniha, jakou jsem kdy četla. Remarque se obratně vyhnul zbytečnému patosu a možná právě pro tu střízlivou "romantiku" dostává čtenáře do kolen. Konec mě dostal naprosto, vzpamatovávala jsem se z něj několik dní. Za mě nejlepší Remarquova kniha!
Corrientes
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 3. 2014, 23:05
Knihu jsem kdysi četl v 8. třídě, proto, když jsem si vybíral maturitní četbu, byla to jedna z jasných voleb. Akorát jsem si ji musel přečíst znovu, přičemž jsem ji dočetl asi před 20 minutami. Musím říci, že kniha na mě zanechala mnohem smutnější dojem, než tenkrát, zvláště posledních asi 20 stran...také to bude tím, že jsem něco už zapomněl, rozhodně to však nebyl konec.
Tak teď už můžu jen doufat, že si knihu na zkoušce vytáhnu a vzdám tak hold třem kamarádům, lidem okolo nich a jednomu vozu. A také E.M. Remarquovi...
jjitka
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 7. 2012, 21:57
Jako u všech Remarqueových knížek mi chvíli trvalo, než jsem se s postavami do určité míry ztotožnila a když k tomu došlo, bylo už pozdě a přišel konec. Ať si říká kdo chce co chce, Tři kamarádi jsou a budou pro mě nejkrásnější knížkou Ericha Maria Remarquea.
cholstik
100% 100% 100% 100% 100%
  20. 7. 2011, 11:56
Určitě skvěle napsaná kniha od Remarque, která poukazuje na problém Německé říše po první světové válce, jak doba byla složitá, zlá, ale díky kamarádství bojují statečně o každodenní obživu...
Monika Prudičová
  11. 10. 2016, 9:05
Moje první knížka od Remarqua a musím říct, že mě naprosto uchvátila... Moc dobře se četla, mělo to krásný děj... Moc se mi líbila... Jsou všechny knížky od Remarqua podobného žánru? :-) V dospělosti doháním školní četbu a musím říct, že tady teda za mě za jedna... Doporučuji...:-)
Welinie
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 1. 2016, 11:57
Překrásný příběh o třech kamarádech a ženě, která nečekaně onemocněla. A že jsem u toho řvala jako želva, to snad ani psát nemusím :-)
michalkouda
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 12. 2014, 20:59
Podle mě nejlepší knížka co existuje, když jsem jí četl pořád jsem se vžíval do té situace a občas mě kniha přivedla i do jiných myšlenek. Pro mě nejlepší kniha od nejlepšího spisovatele.
Tereza_K
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 11. 2014, 17:32
Výborná kniha, krásný příběh, příjemné čtení....jedna z mála knih, kterou jsem tak prožívala, až mě rozplakala ;-) Těším se, až si ji jednou přečtu znovu.
s_c_o_r_p
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 1. 2014, 15:05
Knížka plná citu, přátelství a hlavně poselství, že každý den máme prožít tak, jakoby by byl posledním. Prostě Remarque. Neuvěřitelně dobře se čte, příběh vás chytne a nepustí a v závěru si budete zoufat nad tím, že už končí.
StrejdaPříhoda
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 11. 2013, 22:13
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Taková, při které je Vám líto, že už končí protože se nechcete rozloučit s postavami a klidně byste četli dál... Úžasný příběh.
alu5
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 9. 2013, 21:58
Krásnější a smutnější knížku jsem snad ještě nečetla. Četla jsem ji zatím jen dvakrát, ale pokaždé ve mě zanechala něco nádherného. Rozhodně ji budu čít znovu a znovu... Pro mě je to nejlepší kniha od Remarqua.
weca
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 3. 2013, 22:26
Bezvadný čtení! Je to nesmírně hutná a smutná knížka, přesto se od ní neodtrhnete. Nebo možná právě proto. Bezradná situace v meziválečném Německu je tu popisována jen jaksi mimochodem, ale přesto podle mě daleko lépe, než v učebnicích dějepisu. Naprostá bomba!
Adamodry
80% 80% 80% 80% 80%
  17. 2. 2012, 11:51
Kniha popisuje opravdové kamarádství na pozadí krize, osobních problémů a obyčejného každodenního pachtění lidí. Vše je stroze mužské a zároveň i velmi emotivní.
Teeereeez
  20. 9. 2011, 16:42
Poměrně čtivá kniha, ale stejně jako u většiny ostatních Remarquových děl - po dvou týdnech si z děje pamatuji jen naprosté minimum. A co mi u této knihy hodně vadilo? Naprosto strojené a nepřirozené rozhovory kamarádů, kdy na sebe chrlili jedno citátové moudro za druhým. Ačkoliv se jedná o jedno z nejznámějších spisovatelových děl, mezi mé oblíbence nikdy patřit nebude.
jegor
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 9. 2011, 1:35
Tři třicátníci, kteří zažili věci, které by neměli lidé zažít. Jsou vyprahlí, mají už jen autodílnu a chlast. Pak vstopí na scénu láska a oni se k ní upnou jako k jediné věci, v kterou můžou ještě věřit. Je to silný. Na konci se člověk cítí jako kdyby tam v tom pokoji byl.
tomashr
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 5. 2011, 8:46
Osobně si myslím, že jde od Remarquea o možná nejzajímavější knihu k pochopení historických souvislostí. Měl by si to povinně přečíct každý, kdo se zajímá o to, jak se mohl dostat k moci Hitler - lepší popis dění v poválečném Německu asi neexistuje.
AQua.Flame
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 5. 2011, 23:45
Nejhorší a nejkrásnější knížka, co jsem kdy četla. Remerque byl génius. Jak lehce dovedl zpracovat tolik úžasných filozofických myšlenek do děje, aniž by si toho čtenář všiml. Knihu určitě řadím mezi oblíbené.

"Oslněnýma očima jasem jsem se zahleděl k nebi, k tomu šedivému, nekonečnému nebi nějakého pomateného boha, který vymyslel život a umírání, aby se pobavil."
Lili89
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 4. 2011, 17:52
Mně to zase tak pesimistický nepřišlo, jsou mnohem horší knížky. Moc se mi to líbilo, bylo to smutný, ale ne nějak drasticky, válka se vyskytuje jen okrajově, pro měnaprosto dokonalá knížka.
ploshulix
60% 60% 60% 60% 60%
  29. 8. 2010, 22:21
Kvalitní čtení, ale na mě až moc pesimistické. Skvěle vystihuje atmosféru předválečného Německa, beznaděj, která se šířila mezi lidmi, a díky této kníze jsem pochopil, že je docela logické, že přišel k moci Hitler