Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Jiskra života

94%
5 579
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Jiskra života
 Všechny obaly
Jiskra života
 Všechny obaly
Jiskra života
 Všechny obaly
Jiskra života
 Všechny obaly
Jiskra života
 Všechny obaly
Originální název: Der Funke Leben
Poprvé vydáno celosvětově: 1952

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Knižní klub - 2015
ISBN: 978-80-249-2682-7
Počet stránek: 368
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 233x v oblíbených
v přečtených 1075x v přečtených
v knihovně 239x v knihovně
k přečtení 250x k přečtení
právě čte 6x právě čte
si přeje 8x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Knižní klub (2015) 978-80-249-2682-7 368
Ikar (2008) 978-80-249-1072-7 366
Ikar (2003) 80-249-0278-8 366
Naše vojsko (1989) 284
Melantrich (1978) 330
Naše vojsko (1969) 279
Svobodné slovo (1957) 313

Koncentrační tábor Mellern slouží jako odkladiště vězňů - převážně Židů, kteří v důsledku tělesné slabosti již nejsou schopni žádné práce. V nelidských podmínkách, špíně a o hladu, navíc pod kuratelou bezcitných fašistických katanů tady na sklonku války "přežívá" dvanáct "veteránů", obklopených řadou nově příchozích zbídačelých kostlivců. Téměř všichni již ztratili svou osobnost, minulost a individuální lidské rysy, jejich ponížené lidství se omezuje jen na základní živočišné potřeby. Z vědomí si vytěsnili všechny city včetně nenávisti. Dodržují přísnou anonymitu - stali se pouhými vězeňskými čísly s koncentráčnickými mimikrami. Přesto se mezi nimi najdou i tací, kteří si dokázali zachovat své "já", jako lékař Berger, obchodník Lebenthal či bývalý novinář zvaný 509. Ti všichni se neúnavně snaží vězně, kteří ještě neztratili schopnost myslet, vyburcovat z letargie, pomoci jim přežít zdejší peklo a vykřesat v nich alespoň "jiskřičku naděje" a víru v nový život, jenž je už nadosah.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Introvert
80% 80% 80% 80% 80%
  26. 6. 2014, 11:17
Vyprávění je vyváženou a rovnoměrně rozloženou směsí myšlenek a pocitů vězněných lidí i jejich věznitelů a tyranů; popisů děje uvnitř i vně koncentračního tábora, kdy je svoboda už nadosah. Líbil se mi důraz na uchování zbytků lidství, soudržnosti a čisté člověčiny mezi hlavními hrdiny knihy. Je to kniha o hrdinství. O každodenním boji, aby byla v každém z lidí uchována právě ona ,,jiskra života".
CarolineS
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 8. 2015, 8:37
Neskutečně silná kniha, která člověka nesmírně baví, ale zároveň taky nesmírně deptá. Ačkoliv popis koncentračního tábora asi úplně nebude odpovídat skutečnosti, jelikož jej autor sám nezažil, příběh a i vylíčení všech strastí je zde tak naturalistické, že se z toho až dělá zle. Jestli byl Mellern "lidštější" tábor, pak ani nechci pomyslet na to, co se dělo v těch méně lidských...
Keatin
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 3. 2012, 20:34
Od Remarqua jsem toho příliš nepřečetla, ale ...tato kniha se mi vryla doslova pod kůži. Hlavní hrdina, který nemá jméno, ale číslo...to mluví za vše.
Skřítek
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 1. 2013, 18:38
Knihu jsem četla kdysi ještě na střední a prožívala jsem děs koncentračního tábora, ohromnou sílu a odvahu všech, kdo neztráceli ani v tomto infernu duši. Myslím si, že se nenajde čtenář, kterým by kniha nepohnula,které by nechala chladnými.
lensha95
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 12. 2012, 17:48
Kniha byla skvělá, líbilo se mi především skvělé popsání popisů hlavních postav, tak jak to Remarque umí, a to na něm mám ráda, že jeho postavy jsou reálné. Asi po první třetině knihy, kdy se to začalo schylovat k dobrému, jsem očekávala špatný konec. A nakonec byl konec dobrý, tedy alespoň pro mě, jelikož jsem čekala něco mnohem horšího.
Zatím to nejlepší, co jsem od Remarqua četla :)
achilles
80% 80% 80% 80% 80%
  7. 4. 2014, 9:59
Kniha popisující život a neživot v koncentračním táboře byla asi v roce 1952 větším pokladem. Nyní víme o mnohem větších zvěrstvech v mnohem horších lágrech. Vzhledem k tomu, že jsem předtím četl Smrt je mým řemeslem od Merleho, moc mě ale nezaujala. Merle to měl lépe propracované.
V této knize se mi líbily převážně pasáže s velitelem Neubauerem ke konci války:
" Zvedat ruku - to se tak hodí pro nějaké kluky na trampu, ale ne pro důstojníky. Že to tak dlouho člověk vůbec dělal!"
svobodka
80% 80% 80% 80% 80%
  21. 11. 2012, 17:37
Mně osobně se kniha také líbila. Ale pokud vím, on byl za ni kritizován, že píše o něčem, co sám nezažil (válku prožil v emigraci), a na knize je to znát.
Lucie.Terezie
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 6. 2011, 12:03
Naprosto perfektní kniha od skvělého autora. Není to nic pro slabé povahy a tato četba vám skutečně nezvedne náladu. Ale ukáže nám chování lidí v nejhorších životních situacích a to je jejím účelem.
Kanci
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 5. 2013, 14:51
Na to, že Remarque nikdy nezažil koncentrační tábor, povedlo se mu popsat toto místo i strasti lidí velice přesvědčivě... tuto knížku si určitě v budoucnu přečtu ještě jednou
cunicekb
60% 60% 60% 60% 60%
  1. 11. 2012, 23:25
Zatím nejsem schopná knihu dočíst a to Remarque miluju, ale já mám prostě noční můry o tom jak mně mrzačí v koncentračním táboře, takže čtení bude delší a dám vědět, jak to dopadlo.
Miriam
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 10. 2010, 18:38
Remarque patří mezi mé oblíbené autory a oslovují mě témata o kterých píše. Tahle knížka není zrovna pro slabé povahy. Je to drsná kniha, drsné doby. Rozhodně stojí za přečtení. (pro mě stačí pouze jednou)
ronynka
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 10. 2011, 15:49
Povinna literatura na střední škole. Chytla mě uz od zacatku, v prubehu knizky jsem byla znechucena tim, jak to tady vypadalo, brecela jsem nad osudy nejakych veznu. Moc krasna knizka, ktera si zaslouzi aby byla ctena!
cheyene
80% 80% 80% 80% 80%
  4. 8. 2010, 22:07
Ačkoliv nehodnotím plným počtem, román Jiskra života mě velmi bavil. Měl jsem jej přečtený během pár dní (zrovna jsem ležel v nemocnici). Hodně jsem porovnával s autobiografickým počinem A. Pogoževa - Útěk z Osvětimi, jelikož jsem jej četl těsně před tím, než jsem se pustil do Remarqua. Zdálo se mi, že to prostě není ono, že to není tak, jak to bývalo v realitě, že je to mírně zidealizované...jakmile se mi však podařilo od tohoto pocitu oprostit, užíval jsem si každou stránku v této knize.
Hazakiros
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 11. 2013, 14:16
Brutální, syrová kniha, která mi zůstala dodnes pod kůží. Popis životě v koncentračním táboře, kde už skoro ani o to přežití nejde... Kostlivec číslo 509... Neskutečně silný zážitek.
Streamline
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 4. 2012, 12:16
Remarque nám prináša pohľad na život v koncentračnom tábore, pár mesiacov pred príchodom Američanov a skončením druhej svetovej vojny.

Autor opísal nielen život v tábore, ale ponúkol nám pohľad aj z druhej strany barikády - do života nacistických pohlavárov, veliteľa tábora a taktiež aj na spôsoby neľudského, krutého zaobchádzania zo strany esesákov.

Dej sa odohráva okolo skupinky veteránov - ľudí, ktorí obývajú tábor najdlhšie a pomaly strácajú vlastnú identitu. Vzájomne sa však podporujú a držia pri živote.

Medzi nimi je aj bývalý novinár 509, lekár Berger, obchodník Lebenthal, český chlapec Karel, komunista Lewinsky.

Nikto z nich už neverí tomu, že by mohli byť niekedy zachránení a opustiť tábor. Všetko sa však začne jedného jasného jarného dňa meniť...
90%!
Broza
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 4. 2014, 15:58
I když vím, jak u Remarqua dopadají hlavní postavy. Těmhle jsem až do konce fandila a jen jsem se děsila konce. Bylo mi líto č.509, ale myslím si, že pro něj to byl nejlepší konec, co mohl dostat. Jinak postavy skvěle popsané, prostory vykreslené do detailů, je to opravdu realistické a člověka to pohltí. Hrozně se mi líbily pasáže popisované z pohledu Neubauera.
Nechápu, jak mě tenhle autor dokáže vždy vtáhnout do svých příběhů. A vždy mě to překvapí. :)
prostejenja
100% 100% 100% 100% 100%
  20. 1. 2013, 13:38
Krasny, emotivni roman zachycujici jednu z krutych udalosti nasi historie. Byt ji autor na vlasti kuzi nezazil, je kniha napsana velmi realisticky, az cloveka zamrazi a nuti k zamysleni. Z Remarqueova dila me za srdce chytil nejvice prave tento roman.
LadyEsik
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 9. 2011, 9:31
Můj názor na tuto knihu je značně rozporuplný. Za prvé dává rozsáhlý náhled na život v koncentračním táboře, na chování a možní příčiny a obhajoby chování dozorců, na pocity a chování vězňů a na chování veřejnosti, která se s vězni stýkala.

Vypráví příběh pár hlavních postav v koncetračním táboře Mellern, ale není to dějově obmotané kolem nich, ale spíš kolem všech vězňů, kolem dozorců, je to prostě ostnatým drátem obempknuté kolem celého toho tábora. V tomto směru je to opravdu zajímavé a poučné, je to asi první kniha z k.t., kterou jsem četla. A co se týče informovanosti o tom, co se tam dělo, je to kniha vynikající.

Za druhé se to ale podle mě až moc zaměřuje na popis hrůz, které se tam děly. Nezdá se mi, že by to mělo nějakou zápletku, děj, přestože snaha tam je. Až moc se tam vyskytují podobné popisy - pocitů těch lidí, hrůz, které jim dozorci provádějí apod. Je to spíš ukazování, čeho jsme se my lidé dopustili, než příběh. Popis života v táboře od stálé beznaděje vězňů a jistoty dozorců, až po narůstající strach dozorců a naděje vězňů, když je bombardované blízké město a blíží se fronta, koncentrační tábor bude osvobozen. Nárust odporu apod.

Zdálo se mi to spíš jako nějaký popis, sled událostí bez nějaké pointy a vyššího smyslu.

A ještě je vážně hnus, že byste si normálně řekli, co si to ten spisovatel navymýšlel, že má vážně bujnou fantazii v tom, jak mučit lidi...a ona to byla pravda. Ty činy lidé lidem dělali a je to tak otřesné, že si to prostě člověk MUSÍ přečíst!

bronn
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 9. 2014, 15:41
Jedna z mých nejoblíbenějších knih tohoto autora. Příběh, který se vám vryje pod kůži a pocity z něj ze sebe jen tak nedostanete. Nejvíce se mi líbilo, že jsme na situaci mohli pohlížet nejen z pohledu vězňů, ale i z pohledu věznitelů.
V.Silver
80% 80% 80% 80% 80%
  19. 11. 2011, 11:14
Remarque, ač sám v koncentračním táboře vězněn nebyl, dokázal jeho atmosféru vystihnout poměrně přesně, včetně útrap vězňů a buzerace ze strany dozorců i apatie ze strany obyvatel blízkého okolí tábora.
MiriamBlahova
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 11. 2015, 12:27
Smutná, ale perfektní kniha! Celkově jsem ji četla 3x... poprvé jsem ji nedočetla, byla pro mě moc drastická a depresivní. Podruhé jsem ji přečetla do konce a nadchla mě natolik, že jsem si ji koupila a po letech se k ní vrátila. 509 popisuje život v koncentračním táboře bez servítek a poukazuje na brutalitu a beznaděj v celém rozsahu. Kniha je o to lepší, že je podpořena Remarqueovým slohem. Pevně věřím, že se k ní opět po čase vrátím (Není to zrovna ten typ knihy, který by upadl v zapomnění!).
jvaclavik
60% 60% 60% 60% 60%
  25. 7. 2013, 10:25
Kniha podrobně popisuje "život" v táboře a rozhodně má čtenáři co říci. Přesto mi v ní něco chybělo, děj byl snad až příliš předvídatelný a vzhledem k tomu kolik je tam smrti už čtenáře ani nic silnějšího nemůže překvapit...
spartik
80% 80% 80% 80% 80%
  17. 8. 2012, 8:41
Po přečtení komentářů k této knize jsem čekala, že mě bude šokovat,budu si nevěřícně říkat jak tohle bylo možné. Popravdě mě kniha zklamala. Ano,některé pasáže byly hrozné,ale to bylo asi tak všechno. Autor ukazuje hlavně pocity věznů i dozorců, to je ta největší hrůza. Hezky ukazuje, jak se role postupně obrací,když přijde konec války.
Cracky
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 1. 2015, 19:19
Absolutně skvělá knížka! Jak se příliš nevyžívám ve válečných románech či dokumentech o 2. světové válce, tak toto mě naprosto dostalo. Ty emoce, co kniha vyvolává, vás nemůžou nechat chladnými. Jedná se o moji třetí knihu od Remarqua a jsem naprosto fascinován, jak mě vždy dokáže vtáhnout do děje a navodit tak reálnou atmosféru. Jen těžko lze po přečtení této knihy uvěřit, že nikdy nebyl uvězněn v koncentračním táboře. Dílo působí tak skutečně, že mi to připomíná spíše výpověď jednoho z přeživších vězňů. Vřele doporučuji.
Gwaihir
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 2. 2015, 17:24
Z mého pohledu jednoznačně nejtěžší čtení z celé Remarqueovy tvorby obdařené neskutečně silným a velice emotivním závěrem. Vyprávění z prostředí koncentračního tábora bez jakýchkoli příkras neodvrací svůj pohled od žádné části každodenního stereotypu kostlivců, kteří již téměř zapomněli, že kdysi bývali lidskými bytostmi a jejichž jediným snažením je udržet se naživu o další den déle. S velkou dávkou cynismu komentuje neustálé umírání a mučení vězňů, stejně tak jako všední „starosti“ jejich tyranů, v době blížícího se konce války. Velice citlivě pak přistupuje k jejich opětovnému přerodu, kdy z hluboko ukryté poslední jiskry života, vzplane nová naděje a touha po začátku nového bytí ve svobodě a míru. 90 %
Londi
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 11. 2012, 18:30
Tahle kniha byla mrazivá. Přečetla jsem ji jedním dechem, příběh je velice poutavý. Je to samozřejmě výborně napsané, ale vracet se k ní nebudu, bylo mi z ní opravdu smutno.
Santino
60% 60% 60% 60% 60%
  20. 3. 2011, 14:03
Tímto komentářem tady asi budu za blázna, ale nemůžu si pomoci. Kniha mě od začátku nestrhla, nenašel jsem v ní až na pár výjimek téměř nic, co by mě k ní dokázalo připoutat. Nevím proč, neumím si to vysvětlit, možná to bylo tím, že jsem k ní z počátku nahlížel až nekriticky a měl vysoké očekávání? Možná. Světlé výjimky se tam našly, to bezpochyby. Ale jinak bohužel jen lepší průměr.
carevitchando
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 5. 2016, 9:15
Neumím si představit, že bych něčím podobným prošel. Remarque opět vystihl temnotu děje a strhnul mě tak, že jsem to četl na dva tahy.
Monyssa
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 4. 2016, 20:20
Tato kniha se mi velice líbila a četla se jedním dechem, i když se nejedná o příliš veselé téma velice mne příběh zaujal.
Petr747
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 12. 2015, 12:18
Jiskra života je pecka. Jinak to nemůžu nazvat. Autor jako vždy umí perfektně vtáhnout čtenáře do děje. Život sám postupně pohasínal jak se příběh blížil ke konci. Ovšem napětí a očekávání rostlo s každou stránkou.
bukowski
60% 60% 60% 60% 60%
  18. 11. 2015, 16:21
Dobrá knížka ale jsou lepší knihy o holocaustu. Myslím že je přechválená ta to kniha. Jak tady čtu názory. Ale třeba jednou si ještě přečtu a změním názor.
Saphir lune
60% 60% 60% 60% 60%
  10. 8. 2015, 13:49
Je to první kniha od tohoto autora a vzhledem k tématu jsem asi bohužel očekávala moc. Chvílemi jsem se cítila až provinile, že ve mně čtení nevyvolává skoro nic. Možná to bylo díky věcnému stylu psaní, i jak se k situaci většina postav stavěla. Jediná strhující postava pro mě byl 509, to jak dokázal "vycítit", že se něco děje tam venku a vážit si i po všech těch zkušenostech poslední setinky života. Když tam byl, bavilo mě to, jinak jsem se musela do čtení nutit. Ostatní postavy mi skoro všechny splývají. Nelituju, že jsem to četla, ale do jiných knih od Remarqua už se mi moc nechce, asi mi nesedl styl psaní.
Hogwarts
80% 80% 80% 80% 80%
  8. 2. 2012, 17:23
Pro mě nejlepší z Remarquových knih. Mám "ráda" téma holokaustu a koncentračních táborů. To ráda je nadnesené, nejlepší by pochopitelně bylo, kdyby tyto knihy vůbec nemusely existovat, ale bohužel existují a vypovídají, co se dělo a poučují nás, aby se už nikdy nemusely udát události, které jsou v nich zachyceny.
Mohu plně souhlasit s poslední větou od n.a.s.s.o., když si přečtete tuto knihu a navštívíte jeden z koncentračních táborů, tak na místě vám dojde,co tím vlastně Remarque sledoval. Ostatně jako u každé jiné knihy o koncentračních táborech.

---------------------

Pro mě nejlepší z Remarquových knih. Mám "ráda" téma holokaustu a koncentračních táborů. To ráda je nadnesené, nejlepší by pochopitelně bylo, kdyby tyto knihy vůbec nemusely existovat, ale bohužel existují a vypovídají, co se dělo a poučují nás, aby se už nikdy nemusely udát události, které jsou v nich zachyceny.
Mohu plně souhlasit s poslední větou od n.a.s.s.o., když si přečtete tuto knihu a navštívíte jeden z koncentračních táborů, tak na místě vám dojde,co tím vlastně Remarque sledoval. Ostatně jako u každé jiné knihy o koncentračních táborech.
weca
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 8. 2013, 12:28
Jiskra života není první knihou od Remarqua, kterou jsem přečetl a myslím, že všechny mají něco společné - nepředstavitelně těžké životní situace, dnešním lidem na míle vzdálené. Jiskra života je podle mě nejdepresivnějším dílem Remarqueovy tvorby, ale to není při čtení překážkou, je to vlastně docela výhoda. U téhle knihy se nezasmějete, nepobavíte, nezlepší vám náladu, ale na oplátku vám dá něco daleko cennějšího - začnete si více vážit života a vůbec všeho toho, co máte.
Klara22
  28. 2. 2013, 20:48
Zatím nejlepší knížka týkající se holocaustu, co jsem četla. Prožívala jsem každé situace společně s vězněm 509 ... to číslo už asi nikdy nedostanu z hlavy.
simon111
80% 80% 80% 80% 80%
  11. 1. 2012, 13:53
Tuto knihu považuji za neprávém přehlíženou, mezi další autorovou tvorbou (Na západní frontě klid, Vítězný oblouk, aj.). Přitom z toho všeho mi příjde jako ta zajímavější varianta. Od E.M.R. jsem přečetl většinu jeho práce, ale jako by mi splynula v jedno. Tato jediná kniha ne.
n.a.s.s.o
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 8. 2011, 16:39
Skvělý válečný román. Jako v podstatě začínající čtenář klasických známých hitů jsem se u tohoto díla prakticky nenudil. Jedná se o stále napínavější a napínavější počin popisující lehce zkresleně skutečnosti z koncentračního tábora. Rozhodně stojí za přečtení a i když si mnohdy v průběhu čtení řeknete, že je jasný, jak to skončí, budete mít možná pravdu ale stejně budete překvapeni.

Předchozí návštěva některého z koncentračních táborů vám dodá správnou míru představitelnosti toho, co se tam ve skutečnosti odehrávalo.
Nikol
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 12. 2010, 0:23
Nemá cenu dodávat, jak skvělým autorem Remarque je. Kniha demonstruje jeho spisovatelskou genialitu a pro mě se řadí mezi špičku, při čtení mě jímala hrůza a deprese a to byl zřejmě záměr.
Fulmina
100% 100% 100% 100% 100%
  22. 8. 2010, 21:40
Úžasná věc toto. Čtu hlavně v noci a byly okamžiky, kdy po mě lezla husina a já se bála, že se na mě z pod postele začne škrábat některý z těch vyhublých, do krve dobitých vězňů. Jen by mě tak zajímalo, jestli popisovaný chod koncentračního tábora a trýznitelské praktiky SSáci skutečně dělali...