Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Černý obelisk

87%
4 436
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Černý obelisk
 Všechny obaly
Černý obelisk
 Všechny obaly
Černý obelisk
 Všechny obaly
Černý obelisk
 Všechny obaly
Černý obelisk
 Všechny obaly
Černý obelisk
 Všechny obaly
Černý obelisk
 Všechny obaly
Černý obelisk
 Všechny obaly
Černý obelisk
 Všechny obaly
Černý obelisk
 Všechny obaly
Originální název: Der schwarze Obelisk
Poprvé vydáno celosvětově: 1956

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Ikar - 2009
ISBN: 978-80-249-1322-3
Počet stránek: 382
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 116x v oblíbených
v přečtených 818x v přečtených
v knihovně 256x v knihovně
k přečtení 128x k přečtení
právě čte 7x právě čte
si přeje 3x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Ikar (2009) 978-80-249-1322-3 382
Ikar (2002) 80-249-0081-5 382
Hynek (1998) 80-86202-08-9 448
Svoboda - Libertas (NS Svoboda) (1993) 80-205-0333-1 355
Odeon (1986) 355
Odeon (1980) 355
Odeon (1975) 355
Naše vojsko (1972) 331
Naše vojsko (1968) 337
Lidová demokracie (1957) 336

Německo roku 1923. Bouřlivá vlna inflace zavedla mladou výmarskou republiku do hluboké krize - hospodářské i mravní. V neklidné době po nedávno prohrané válce se odvíjí osudy Ludvíka Bodmera, básníka a varhaníka, který dříve býval učitelem a nyní si vydělává jako prodejce náhrobků, Jiřího, Ludvíkova kamaráda z války a zároveň zaměstnavatele, Isabely, jež je ztělesněním čisté, romantické lásky, a pestré mozaiky dalších obyvatel malého města, od dobráků přes šmelináře až po nebezpečné přívržence nastupujícího nacismu.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
60% 60% 60% 60% 60%
  23. 1. 2014, 16:25
Remarque píše stylem, který mi nesedí, ale i tak jsem z této knihy získal pochopení, že nevím, jak v té době mohli Němci žít. Tehdejší světová politika mne přivádí k myšlence, že středověk skončil až ukončením druhé světové války, aspoň v myšlení politiků. Až po ní si aspoň západní země uvědomily, že není možno zbídačovat obyvatelstvo žádné země a je třeba spolupráce mezi národy, místo rivality.
Romanka
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 3. 2016, 7:22
Pro mě naprosto dokonalá kniha! S Remarquem to bylo moje druhé setkání (první bylo Na západní frontě klid, které se mi líbilo ale moc si ho nepamatuji, tak nemohu porovnat). Rozhovory s Isabelou o tom, co dělají zrcadla, když jsou samy, nebo kam mizí věci, když se otočíme a nedíváme se na ně - všechno čeká až se otočíme a pak to zmizí – naprostá dokonalost. Bylo mi smutno, když se Isabela vyléčila. Kniha plná nejen úsměvných momentů – sázky s hřebíkem, milenci v pomníkovém háji, poukázky na jídlo atd., ale také úvah o životě a přátelství. Plný počet, bez debat.
jaryj07
100% 100% 100% 100% 100%
  22. 8. 2012, 9:54
Podle mě jedna z nejlepších knížek od tohoto autora. Dokonálá reflexe nálad v Německu po první světové válce mezi lidmi všech společenských vrstev, které byly základy pro vznik nacistického a fašistického smýšlení většiny německého národa, jež pak proběhla celou Evropou. Na jedné straně skupina lidí, která zažila hrůzy první světové války a na druhé přicházející nová generace, které ovšem uvalené reparace pocitovali stejným existenčním problémem, avšak každá z nich je přijala svým způsobem. Jedna z nich byla ta špatná, jak se později ukázalo. Všem, kdo se aspon malým zájmem ubírá do historie, tuto knihu doporučuji, a to jak z pohledu na poválečnou německou společnost, tak i na roli ekonomie ve společnosti.
psychoklara
80% 80% 80% 80% 80%
  10. 8. 2014, 9:26
Černý obelisk byl pro mě velkým překvapením. Nečekala jsem, že se právě u Remarquovy knihy budu tak dobře bavit (některé pasáže jsem hned musela převyprávět kamarádům), že bude děj plynout tak pozvolna (ale rozhodně to nebyla nuda), že se dočkám tolika úvah na téma lidské existence, smrti a víry v Boha (i když odpověď je přece jasná, 42 :)). A ve snu by mě nenapadlo, komu nakonec bude zdobit hrob černý obelisk :).

Po knize Na západní frontě klid si Remarqua teprve očuchávám, ale začíná se mi víc a víc líbit, protože dokáže vystihnout problematiku doby a zároveň ukázat i druhou tvář společnosti, než je obvykle zobrazována - nejen válku, chudobu a strádání ale i touhu po míru, bystré hlavy obchodníků, které vymyslely desítky způsobů jak proplout životem a prostou lidskou touhu bavit se.
svobodka
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 11. 2012, 14:42
Všechny Remarquovy knihy považuji za velmi zdařilé, ale tahle je podle mého názoru nejlepší. Nejčtenější jsou sice Tři kamarádi, ale Černý obelisk mě zaujal víc. Pomohla mi i pochopit to, že se většina Němců nemohla smířit s výsledkem první světové války a mohla dát svou důvěru nacistům.
Mourovid
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 4. 2012, 20:18
Černý obelisk je skvost. Obchodovat v předválečném Německu byla kovbojka, měna padala každý den jako švestky a Ludvík s Jiřím se snažili proplouvat životem, jak se jen dalo.
G8
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 9. 2013, 19:14
Vybočení z Remarqueova tradičního rámce tu má na svědomí téměř malý zázrak. Udělalo z této knihy jakousi podivuhodnou meziválečnou koláž, do které Remarque nacpal dobovou náladu, pár autobiografických prvků i svůj nesouhlas s militantním smýšlením. Rovněž je zde celkem poutavě popsána situace ohledně tehdejší hyperinflace, pokud by si snad chtěl nějaký fanoušek ekonomie rozšířit obzory.
ROB33
80% 80% 80% 80% 80%
  20. 4. 2016, 21:56
Remarque má u mě výjimečné postavení. Jeho filozofické úvahy, které dozrávají z každou další knihou, jsou pro mě životní inspirací. Příběhy, které napsal jsou plné lidskosti, utrpení, bolesti, smrti, ale i radosti ze života. Černý obelisk sice není jedna z nejlepších autorovo knih, ale i tak si zaslouží toto dílo velké uznání.
Al-Borak
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 10. 2014, 21:57
Remarque mě překvapil. Zase. Nečekal jsem, že se mi Černý obelisk tolik zalíbí. Ta šílená inflace je výborně zpracována. O ironii přítomné v průběhu většiny knihy ani psát nemusím. Děj čtenáři nabízí několik postav, s jejichž myšlenkovými postoji se postupně seznamuje. Nejraději jsem měl rozhovory mezi Ludvíkem a Isabelou a atmosféru okolo nich.
Lucie.Terezie
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 7. 2011, 23:09
Nádherná kniha. Nemám slov, je prostě skvělá. Našla jsem v ní všechno, podle čeho posuzuji dobrou knihu. Příběh prostého života, popis tehdejší doby, hluboké filosofické myšlenky a postoj různých postav k životu.
Hazakiros
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 11. 2013, 14:07
snad první moje kniha od Remarquea ,která mě k tomuto autorovi jednou provždy připoutala. Je velmi zajímavé pozorovat, jak i v mizerných časech lze vtipkovat a díky humoru si udržet zdravý rozum. Jako ve většině svých románů, i zde je velmi zajímavý konec.
bronn
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 11. 2013, 16:47
Je to takový obyčejný příběh až je něčím neobyčejný, je to jako vždy skvělý Remarque, naprosto brilantně popsaná ekonomická situace Německa. A ten závěrečný epilog prostě geniální.
jana80
  14. 3. 2012, 21:07
Tuto knihu jsem byla nucena přečíst na maturitu, ale rozhodně toho nelituji. Mě osobně se Černý obelisk líbí více, než Na západní frontě klid.
vladimirju
  1. 12. 2013, 0:01
Dle mého názoru nejlepší jeho kniha. Odlehčeným stylem popisuje meziválečnou realitu tehdejšího Německa. tato kniha pomáhá aspoň trochu pochopit, jak je to možné, že nacionální socialismus zvítězil na celé čáře.
Gwaihir
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 2. 2015, 17:15
Ve svém návratu do starých časů, ba dokonce do pohádkových let, jak sám autor píše v předmluvě ke svému dílu, vypráví tato jedinečná a současně také asi moje nejoblíbenější Remarqueova kniha, vynikající příběh mládence, jehož v podstatě živí smrt druhých a který, v době poněkud absurdního ekonomického vývoje a všeobecného morálního úpadku, hledá smysl svého bytí. Prostřednictvím jeho bystré mysli, nesmazatelně poznamenané válečnými děsy, potom velmi trefně komentuje svět kolem a pokládá množství zajímavých otázek, na něž se snaží nalézat odpovědi cestou vlastních úvah, ale často i ve velmi poutavých rozhovorech s dalšími postavami představujícími určité postoje a názory. Jednou z hlavních rolí zde hrají také ženy, jejichž přítomnost dává všemu nový rozměr, ať už jde o milenecký poměr s mladou akrobatkou, jež představuje klidný přístav na cestě poznání, či o cituplný vztah se zranitelnou tajemnou dívkou trpící duševní chorobou, jež je pravou láskou a jejíž bujné představy mohou být takřka nekonečnou inspirací. Celý děj je prostoupen naprosto úžasnou atmosférou naděje, která je však většinou překryta závojem meziválečné reality a protkána notnou dávkou cynismu odhalujícího pravou podstatu věcí, nad jejichž poutavým a mnohdy překvapivým vývojem do výše ční mohutný symbol černého obelisku. 100 %
Kamelka
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 2. 2012, 21:54
Remarqueův rozhodně nejautrobiografičtěji (co se pocitů týče) pojatý román.
Samozřejmě s naturalistickým, věrným a zcela nezapomenutelných zachycením doby.
Miluji celým srdcem!
tom.ranar
  12. 10. 2015, 11:09
Moje nejoblíbenější kniha od tohoto spisovatele, dokonce i možná má nejoblíbenější kniha vůbec. Pro mě bylo až naprosto neuvěřitelné jak dokázal autor čtenářům přiblížit strasti inflace v meziválečném Německu. Já osobně miluji pasáže o milencích u náhrobních kamenů. Úvahy o blízkosti smrti, života, lásky a zrození. A navíc ubohý Eduard=)
nef
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 8. 2014, 17:52
Úžasná kniha, úžasný jazyk. Neuvěřitelná slovní zásoba a bohatost. Samozřejmě i díky skvělému překladu. Byla to těžká doba po první světové válce, peníze neměli žádnou hodnotu a pokud měli, tak dalšího dne, kdy to bylo x-krát méně. Co chcete v takové době dělat?
Velmi barvitě zachycená doba, postavy, charaktery. Musím říct, že jsem se i skvěle zasmál, i když to byl spíše černý humor. Ale lidi se měli rádi a bylo to spíše kamarádské pošťuchování. Velmi vtipné! A životních mouder tolik, že si čtenář musí připravit bloček a tužku, je škoda je zapomenout.
hojsa
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 7. 2014, 13:12
Ano, je to opravdu skvělá kniha. Když se člověk začte do úžasných popisů, nevnímá okolí. Myslím, že o této meziválečné době toho lidé moc neví, takže je i zdrojem poučení. Určitě si zase v dohledné době nějakou knihu od R. přečtu a moc se na to těším.
KikinaTina
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 3. 2014, 14:55
Remarquovy knihy jsou moje srdcovka. Černý obelisk je jedna z jeho nejlepších knih. V knize čtenáře zavádí do roku 1923, kdy Německem vládne inflace a každý se snaží přežít. Kniha podává reálný obraz o životě v této době, ale je protkána i zajímavými myšlenkami a úvahami o životě, lásce, smrti. Mezi nejzdařilejší pasáže považuji dialogy mezi Ludvíkem a Isabelou. Vynikající kniha.
gipper
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 4. 2013, 13:38
"Mám chuť odejít, ale něco mě nutí, abych zůstal. Člověk málokdy propase příležitost, aby mohl sám sebe mučit." Černý obelisk je moje srdcová záležitost :)
gootter
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 4. 2011, 19:18
Výborná kniha! Příběh podle mého dobře propracovaný a na konci (zřejmě jako u všech Rem. knih - nevím, zatím jsem všechyn nečetl) smutný zvrat. Nikdy jsem si nemyslel, že tohle popisovaní prakticky běžného života, bude tak zajímavé a nápadité. Prostě klobouk dolů... :-)