Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Exil a království

78%
4 37
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Exil a království
 Všechny obaly
Exil a království
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: L'exil et le royaume
Poprvé vydáno celosvětově: 1957

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Garamond - 2005
ISBN: 80-86379-89-2
Počet stránek: 154
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 5x v oblíbených
v přečtených 66x v přečtených
v knihovně 18x v knihovně
k přečtení 15x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Garamond (2005) 80-86379-89-2 154
Státní nakladatelství krásné literatury a umění (1965) 222

Sbírka povídek "Exil a království" pochází z roku 1957, roku, kdy získal za román "Pád" Albert Camus Nobelovu cenu za literaturu. V šesti povídkách: Cizoložnice, Odpadlík aneb zmatení mysli, Němí, Host, Jonáš aneb umělec při práci a Rašící kámen Albert Camus řeší problém absurdity a ideu osamělého jedince odcizeného lidskému společenství. Sbírka Exil a království vyšla česky naposledy v šedesátých letech. (Založil/a: PinPrick)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

JarKun
80% 80% 80% 80% 80%
  31. 1. 2016, 18:00
Romány Alberta Camuse se mi líbí, trochu jsem se obával, jak se mi podaří přijmout podívky. Ale nakonec zjišťuji, že autor umí rozehrát svojí tísnivou hru i na malém prostoru. A do toho všeho pak padne jedna doslova geniální povídka - Jonáš aneb Umělec při práci - v prvních dvou třetinách povídky jsem v šoku z cynického humoru, který mě donutí několikrát se smát nahlas, aby mě vzápětí Camus znovu vrátil do své temnější podoby smutným závěrem. No zkrátka - dost dobré.
waltrk
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 1. 2012, 16:50
Ctu hodinu, ctu dve hodiny, udelam si caj, ne, ctu dalsi hodinu navic, nikdo neprotestuje, pak sezeru nejaky trapny maso, vduchu se zamyslim, reknu si. "Bozi, akorat ji vubec nechapu...." A to je presne vono, proto treba ctu Camuse, none?!