Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Jméno růže

91%
5 1175
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Jméno růže
 Všechny obaly
Jméno růže
 Všechny obaly
Jméno růže
 Všechny obaly
Jméno růže
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: Il nome della rosa
Poprvé vydáno celosvětově: 1980

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Argo - 2016
ISBN: 978-80-257-1692-2
Počet stránek: 458
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 486x v oblíbených
v přečtených 1938x v přečtených
v knihovně 471x v knihovně
k přečtení 701x k přečtení
právě čte 31x právě čte
si přeje 28x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Argo (2016) 978-80-257-1692-2 458
Argo (2014) 978-80-257-1057-9 552
Český klub (2009) 978-80-86922-26-3 429
Český klub (2008)
Český klub (2007)

Historický román italského spisovatele. Eco v románu využil své hluboké teoretické a odborné znalosti. Čtenář, fascinován srozumitelnou hloubkou Ecova pohledu, proniká po jeho boku do tajů teologie, filozofie i středověké politiky, do milostných vytržení, do víru hlubinných duchovních prozření i smyslné rozkoše, tajů Aristotelovy Knihy smíchu, středověkých léčivých herbářů i jedů, uhranutí mladého teologa mladičkou láskou, kterou - aniž zná alespoň její jméno - si nese životem až na dno svých dnů.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
60% 60% 60% 60% 60%
  11. 10. 2013, 12:20
Mně při čtení této knihy zaujalo barbarství a primitivita doby i lidí, bez ohledu na vzdělání a postavení. Oni sami si, ale jako barbaři nepřipadali. Tak je vidíme my. I my současníci si o sobě nemyslíme, že jsme barbaři, ale jak nás budou chápat naši budoucí potomci?
Jinak kniha je plná témat, které zajímaly středověké mnichy, ale nezajímají lidi 21. století.
Introvert
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 10. 2014, 20:54
Il nome della rosa... Kdyby mi někdo ve chvíli, kdy jsem četla přibližně stou stranu této knihy, pověděl, že po jejím dočtení z ní budu naprosto nadšená a plna obdivu, a dokonce že ji zařadím mezi své oblíbené, asi bych na něj pohlédla s útrpným, soucitným pohledem. A nyní mám knihu dočtenou - a je tomu tak...
Ano, styl této knihy je velmi kultivovaný a plný opravdu hodnotných informací, myšlenek, úvah, navíc je hojně prokládán latinskými texty. Tímto klade na čtenáře velké nároky; kniha se nedá ,,přejet" na dva, tři zátahy, pokud jen nechcete zrakem klouzat po písmenkách, ale psané chcete skutečně vpustit do své mysli.
Nejsem znalec středověkých evropských dějin a příběh sám o sobě byl dobrý. Mně osobně se však z oněch několika ,,vrstev" knihy nejvíce líbily rozpravy filosofické, na které jsem se při čtení těšila.
Velmi obdivuji právě onu vyjadřovací kultivovanost, a myslím, že velmi kvalitní práci odvedl i překladatel. Krásné užití jazyka...
Místo, které si mě naprosto získalo - ,,ČTVRTÝ DEN - TERTIA". Adsonovo zmítání se v mukách lásky. S klidným svědomím mohu říci, že jsem se v literatuře doposud nesetkala s nádhernějším, pocitově i emočně plnějším vyjádřením úcty k lásce, k citu jako takovému. Než jsem knihu dočetla, vrátila jsem se k této kapitole možná pětkrát.
Ariko
40% 40% 40% 40% 40%
  31. 5. 2016, 22:46
Asi jsem literarni barbar, ale ja si knihu vylozene protrpela :-( dlouho jsem se na ni tesila a pak takove zklamani. Mov se mi libi komentar od Introverta, ale bohuzel to, vo nekoho ocividne uchvatilo, jsem ja brala jako tu nejsuchoparnejsi knihu posledni doby. Bohuzel! Kniha je zarucene velmi propracovana a plna zajimavych odkazu, ale na bezneho ctenare klade skutecne velke naroky na soustredeni a pozornost (a navic na kladny vztah k filosofovani).
Bud jak bud, nelibilo, ac me to mrzi.
Anael
40% 40% 40% 40% 40%
  3. 9. 2012, 13:43
Kniha, kterou jsem nikdy nedočetla. Zkrátka mě to nebavilo. Vím, že je to skvost literatury, že je slavná a spousta lidí ji miluje, ale... Já jsem se do čtení musela nutit a stále jsem čekala na to, kdy se stane něco zajímavého, nebo kdy mě to prostě začne bavit. Nezačalo. Možná, že této knize někdy přijdu na chuť a dočtu ji, ale zatím jsem spokojená s tím, že jsem viděla film a vím, o čem to je.
CarolineS
  30. 9. 2012, 18:27
Po dočtení knihy se mi na chvíli nechtělo věřit, že Eco není z jiné doby. Doby, v níž se děj Jména růže odehrává. Doby temna - středověku. Jeho naturalistické popisy událostí, ale i kláštera a života mnichů jsou tak strhující, že se kniha čte v podstatě sama. Dalším plusem jsou latinské vsuvky, které ještě umocňují realistický dojem. Film se Seanem Connerym v hlavní roli je taky dobrý, ale na knihu rozhodně nemá!
barbiegrrrl
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 8. 2015, 21:27
Velice dobrá kniha, která sice na čtenáře klade vysoké nároky v případě, že chce každé její vrstvě plně porozumět, přesto se její četby není třeba bát. Já jsem zdaleka všemu neporozuměla a přece mě bavila a mám pocit, že jsem si z její četby mnooho odnesla. A další vrstvy sloupnu třeba příště. Jak už tu někdo napsal, kdyby nic jiného, tak ji lze vnímat alespoň jako zajímavou detektivku v historických kulisách (i když by takové zjednodušení byla škoda). Mě kniha zaujala už na začátku, nedělalo mi větší potíže se do ní začíst, možná i proto, že jsem něco takového čekala, ačkoli uznávám, že velice podrobný popis portálu zkraje knihy dokáže čtenáře snadno odradit. Je pravda, že některé pasáže pro mě byly trochu nudné a zdlouhavé, ale jejich poměr vůči částem textu, které jsem doslova hltala byl mizivý. Viéma i Adsona jsem si velice oblíbila a u některých Vilémových výroků se i dost nasmála. Člověk se ani nemusí hlouběji zajímat o filosofii, teologii a historii, aby ho Jméno růže zaujalo. Ačkoli je to určitě dobré k tomu, aby byla kniha plně doceněna. Před Ecem, jeho znalostmi a literárními schopnostmi smekám:)
jehlaspichlas
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 4. 2011, 11:36
Je to detektivka plná historie, filozofie a psychice postav v době asi 12. století,
kdy se vše neznámé svádělo na dílo ďábla. Ale lidský mozek je stejně tak zvědavý jako
složitý, aby nepřišel na kloub problému, který sužuje mnichy v jednom zapadlém klášteře.
stripped
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 12. 2013, 22:16
Asi to bude komentář plný superlativů, protože takhle si představuju skvostně napsaný historický román, respektive detektivku. Musím ovšem předestřít, že je to složitě napsaná kniha pro ty, kteří si tu složitost neuvědomují. Pokud si ji člověk chce přečíst pouze jako historickou detektivku, zbytečně se ochuzuje o další vrstvy příběhu, které jsou neméně důležité pro celkový dojem. V románu lze najít tři základní vrstvy: detektivku, výpověď o středověké Evropě ve 14. století s retrospektivami a je tam vylíčen život a fungování opatství. Myslím si, že tato kniha vyžaduje od čtenáře jistý historický přehled, jinak ji nemá šanci docenit v plném rozsahu. Absolutně nesouhlasím s tvrzením, že byla nudná, Eco měl příběh v každém slově dokonale promyšlený a bez obšírného výkladu, aby se dostal k jádru věci, to někdy prostě nešlo. Líbilo se mi, že vše do sebe dokonale zapadalo, nic nebylo rušivé, nic nepřečnívalo, takže i když to byla detektivka, měla jsem pocit, že to tak má být. Neskutečně chytrá a nádherná kniha!!!
Rames
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 7. 2016, 9:08
Jméno růže byla první kniha podobného druhu co jsem četla a jak jsem později zjistila, byla to chyba. Začala jsem tím nejlepším. Je to naprosto strhující román, který si nehraje na romantické hrdiny , syrovost postav dodává autentičnost a věrohodnost. Nad každou stránkou si říkáte, ano takhle se to muselo stát. Dokonalé.
LuciusWlk
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 1. 2014, 0:27
Musím se přiznat, že mě kniha potrápila. Především začátek byl urputně fádní a číst mě nutily jen nadšené ohlasy ze všech stran (nechtěl jsem být za barbara, který by nedočetl Eca) a potom fakt, že rozečtenou knihu prostě musím dočíst.:)
Román naštěstí stále nabíral na zajímavosti a já začal vnímat i ostatní roviny Ecova díla. V knize je, pominu-li detektivní linku, obrovské množství životních pravd a filozofických faktů, které mistrně skloubil v jeden celek společně s historickým přehledem. Musím, uznat, že celá kniha skutečně působí dojmem, jako by tu dobu vypravěč, nebo autor, chce - li, skutečně prožil. Pokud bych chtěl polemizovat nad příběhem jako takovým, jen mě utvrzuje ve zvrhlosti církve jako celku, kde lidé, věřící v Boha a Boha zastupující a na Boha se odvolávající, nestoudně zavraždily neuvěřitelné množství nevinných lidí. A pokud Bůh skutečně existuje s veškerou svou všemohoucností a proti tomuto nezasáhl, pak s tímto souhlasil? Toto už však ale patří do jiných rozprav.
---------------------------------------------------------------------------------------
Stejnojmenný film na motivy knihy:
I přes to, jak je film vychvalován, nemůžu, v přímém kontrastu s knihou, nějak obdivně jásat. Herecké obsazení, mrazivá atmosféra, hudební podkres, jsou jistě pozitiva snímku. Na druhou stranu, je zde v podstatě použita je ona detektivní stránka knihy a to navíc notně upravená a bohužel, ne zrovna pozitivně. Ecouv román je ale soubor mnohem více rovin, které dělají knihu tak výjimečnou, což se převést na plátno nepodařilo a pravděpodobně to ani není možné. Ten kdo knihu nečetl, může být spokojen a věřím že bude. Hodnocení tohoto snímku o tom jasně vypovídá. Ale kniha a film jsou bohužel dvě různé věci a byť je předloha daná, rozdíl je, bohužel, propastný.
Bloodym
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 12. 2013, 16:29
Výborná kniha, která vyžaduje stoprocentní pozornost. Některé pasáže jsem musela číst několikrát. A to jsem radši ani nepočítala kolikrát jsem použila google, abych si doplnila informace. Autor v této knize demonstruje úžasné znalosti.
Pend
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 7. 2012, 18:11
Kniha, kterou je nutné číst několikrát a postupně se prokousat všemi těmi vrstvami - životního příběhu Addsona, detektivky, filosofie, teologie, atd. Ale raději mám Foucaltovo kyvadlo.
svobodka
100% 100% 100% 100% 100%
  20. 11. 2013, 10:37
Tak jsem právě dočetla podruhé. Je pravda, že začátek je těžký, "včíst se". Ale pak už je to jen krása. Nejen napínavý příběh (a vůbec nevadilo, že jsem tentokrát znala konec), ale především vhled do uvažování středověku, do problémů náboženství, do srovnání církve a víry v boha. Věřit bych snad mohla, ale patřit k nějaké církvi - nikdy!
G8
80% 80% 80% 80% 80%
  4. 4. 2013, 19:07
Je dost těžké si představit, o kolik literárních "skvostů" bychom byli připraveni, kdyby tohle Eco nikdy nevydal. Eco se vyžívá v nalajnovaném, metodickém postupu. Je to, jako kdyby psal knihu podle návodu. Ale díla jeho následovníků oproti těm jeho vypadají jako první slohové práce žáků základní školy.
ribička
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 9. 2010, 15:42
Opět další kniha z mého rozpisu povinné literatury. Je to historický román, drama, výborná detektivka. Jediné, co mě tehdy dost ubíjelo byly popisné pasáže, zvláště ty náboženské. Počátkem jsem se musela dost prokousat, ale výsledek stál rozhodně za to. Doporučuji jako četbu pro dlouhé zimní večery.
vandrak
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 9. 2012, 22:22
Neuvěřitelně strhující dějová linka, a to i přesto, že ne každý má rád historii, teologii a ne každý rád listuje na závěr, aby si přeložil latinské úryvky. Jak píše Edgar, tuto knihu může vnímat každý čtenář zcela jinak - nicméně, jak prvky historického románu, tak prvky detektivky zde nepochybně nalezneme.
Celý děj se odehrává v klášteře v době papežského schizmatu a autor nám prostřednictvím knihy přibližuje realitu rozpolcené (nejen) církve této doby a souboje ideologií (pokud si odmyslíme církevní kulisy, lze v podstatě děj umístit do jakékoli doby). Právě znalost dobových reálií je obdivuhodná, stejně tak vycizelování detektivní zápletky. Jsme svědky soubojů názorových proudů, které často ani nemohou mít vítěze, a zneužívání vlastního výkladu ideologií k uzurpování majetku a moci (jak současné...).
Každý si z této knihy odnese něco jiného. Já bych vyzdvihl lpění na čemkoli (názoru, věci, člověku). Pokud na něčem příliš lpíme, stáváme se otroky a nejsme schopni sebereflexe, konfrontace názorů a jejich posunů, nakonec nás pohltí samota a vyloučení...
Lucie.Terezie
80% 80% 80% 80% 80%
  2. 9. 2013, 20:22
Musím se přiznat, že do knihy jsem se pustila s velkým očekáváním a považovala ji za kandidáta do škatulky "oblíbené knihy". Nicméně se do mých top nedostala. Začátek jsem musela dost překousávat a nutit se do čtení. Časem se dílo rozjelo a stránky, na kterých Vilém dedukoval a přemýšlel o dalších krocích byly úžasné. Stejně tak se mi líbily některé filosofické části. Vilém je neobyčejně sympatická a moudrá postava. Zkrátka, za přečtení to stojí.
Al-Borak
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 2. 2013, 22:51
Umberta Eca považuji za jednoho z nejlepších spisovatelů. Obdivuji jeho vědomosti a přehled v historii a filosofii. Spisovatel je geniální. Nicméně myslím, že určité pasáže v knize (např. teologické spory mezi mnichy) mohou tak trochu nudit čtenáře, kteří nemají ponětí, o co jde. Ale to není Ecův problém. Propracovanost díla se dotýká dokonalosti (neznám spisovatele, který by se mu v tom vyrovnal). Co se týče filmu, je povedený, ale film, v tomto případě, nemůže pojmout takovouto knihu.
Kniha je vhodná pro čtenáře všeho druhu (a to i kdyby se vám teologické úvahy příčily).
MolkoZuzka
100% 100% 100% 100% 100%
  26. 9. 2013, 11:28
No to je ono.. Nádherná kniha. Detektivní zápletka z jiné doby a naprosto originální rozuzlení......
Karliiina
60% 60% 60% 60% 60%
  20. 5. 2016, 17:52
Skvělá knih, dokonalý popis prostředí i akce, Umberto Eco nechá čtenáře plně se začít a užívat si detektivní zápletku. Jediné, co mě úplně nebavilo - proto mě začala kniha opravdu bavit až od poloviny - byly nekonečné diskuse týkající se křesťanských témat (smích, bohatství, důvody existence apod.) nebo popisy vztahů mezi vyššími představiteli církve v Avignonu a Římě.
mosem
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 9. 2013, 22:54
Pro mne osobně první a asi nejlepší Ecova kniha. Možná by přesnější bylo označení nejpoutavější. Má spád a napětí, a intelektuální pasáže jsou v tomto případě dávkovány s patříčnou přiměřeností a ve formě pochopitelné i běžnému čtenáři, který nemá hluboké historické a teologické znalosti. Podání neodradí - naopak, dokáže čtenáře přimět k tomu, aby sáhl po dalších knihách z těchto oborů a na základně vytvořené spisovatelem dále budoval znalosti. Kniha pro mne byla zajímavější než film, v tom mne upoutala jen postava Viléma z Baskervillu v podaní Conneryho. Ale to už je spíš o osobních sympatiích, kterým je možné se u knihy vyhnout. Určitě stojí za přečtení.
Irene
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 8. 2011, 12:11
Skvělé dílo, četla jsem už 3x a nebylo to naposledy. Kdo čeká spád jako ve filmu, bude krutě zklamán. Film je historická detektivka. Tohle je \"haute couture\" literatury.
Rominka
80% 80% 80% 80% 80%
  23. 5. 2015, 20:49
Tato kniha je skutečně velmi dobrá. Na začátku jsem měla trochu obavy,ale sáhodlouhé popisy truhel a chrámů se nekonaly. Trošku mi vadily latinské texty bez překladu, protože někdy člověk jen stěží rozluštil význam. Nicméně celkově se mi velmi líbila a to jak stylem psaní tak samozřejmě i dějově. Velmi doporučuji přečíst všem, co si stěžují na těžkost dnešní doby...
Sedmikráska
  11. 10. 2014, 19:11
Knihu jsem četla před lety a také mne překvapuje, z jakého důvodu je tak oblíbená. Ne že by mi nelíbila, považuju ji za zdařilou detektivku odehrávající se v neotřelém prostředí středověkého opatství, která je vynikající ve vykreslení dobového prostředí a zvyků, ale dokonalý historický román? To stěží. U historického románu jako takového bych předpokládala mnohem lepší vykreslení postav a "výživnější" děj, které by utkvěly v paměti. Třeba jako postava kněze Bydlinského a jisté velmi výrazné náboženské scény z Jiráskova Proti všem, které si pamatuji včetně jména postavy i po třiceti letech od přečtení knihy. Ve Jménu růže se postavy jen tak míhají, vztahy mezi nimi, jsou-li nějaké, neutkvějí. A tak se mi jako jediná z celé knihy vybavuje postava vraha, a to asi jen díky tomu, že měl jeden výrazný fyzický rys (nebudu spoilerovat), který však zároveň dělal ono Ecovo rozuzlení lehounce přitaženým za vlasy. Za popularitou této knihy v Čechách může stát fakt, že vykresluje temné stránky církve, což je téma mezi Čechy značně oblíbené (nejsem vyjímkou). Zároveň však musím říct, že jsem v minulosti přečetla pár historických románů náboženského charakteru, které mi připadaly daleko hlubší než Jméno růže, a mám podezření, že to mohlo být i díky tomu, že nejspíš neobsahovaly prvoplánové filozofování. Třeba takové Kladivo na čarodějnice (od Kaplického) patří ke knihám, které se člověku dostanou pod kůži, a když k tomu ještě přičtu fakt, že se nejednalo o fikci, ale literární zpracování skutečných historických událostí, pak už nad popularitou Jména růže jen kroutím hlavou. Vlastně ani ne tak nad tou popularitou samotnou jako nad faktem, že se v tom díle mnozí snaží hledat něco víc, než v něm ve skutečnosti je ...
Martin
40% 40% 40% 40% 40%
  5. 7. 2014, 11:16
Nečtivé, nudné, a ještě k tomu editorsky špatně sestavené. Jediné, co pro mě knihu zachránilo, byl závěr, který vzal nečekaně rychlý spád. Opravdu, celé se to rozuzlilo asi na stejném množství stránek, jako je hned na začátku věnováno popisu dveří. Asi tak 5% knihy je napsáno v latině (tzn. na každé stránce něco málo). Pokud se ale chcete dozvědět, co se za těmito latinskými větami schovává, musíte se pokaždé prolistovat celou knihou až na konec. Přiznávám se, po asi 40 stranách jsem to vzdal a zbytek dočetl, aniž bych tušil, co latinské věty znamenají. Víc než 30% si u mě tato kniha nezasloužila.
Lilithen
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 6. 2012, 12:37
Tento román mi byl jakožto studentce historie doporučen na přednášce ke středověkým dějinám. Již dlouho jsem měla v plánu si jej přečíst, ale poté, co jsem to nyní učinila, si říkám, že dříve bych asi nepochopila spoustu věcí, které do něj autor vložil. Pro ty, co se zajímají o historii, je to skoro jakási "učebnice" k dějinám starověku - smyšlený detektivní příběh obklopují historická fakta, která si člověk díky poutavému ději zapamatuje lépe, než kdyby se je učil ze skript. Práce ve skriptoriu, scholastika, náboženské rozpory a hnutí, temná strana církve a jejích stoupenců, učené diskuze středověku, středověký člověk a náboženství... To všechno kniha obsahuje a je až neuvěřitelné, jak skvěle to dokázal autor sepsat :).
Bookworm
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 1. 2012, 22:10
Eco dokázal vytvořit fascinující středověký svět, otevírající se nám právě v období velkých církevních sporů a disputací přelomu 13. a 14. století. Staré zkostnatělé církevní řády se urputně brání inovacím a očistě. Ve snaze zachovat stávající řád označují jakékoli reformní snahy jako herezi. Na pozadí mezi těmito řádovými spory a mocenskými boji dvou nejsilnějších postav středověkého světa, císaře a papeže, se odvíjí tajemný příběh Viléma z Baskervillu a jeho žáka Adsona, který je zasazený do přitažlivého prostředí opatství, ve kterém se odehrávají podivné události. Mystika, tajemství a stupňované napětí to vše dělá ze Jména růže mistrovské dílo světového formátu.
-Nikola-
80% 80% 80% 80% 80%
  18. 1. 2015, 12:47
V polovině jsem si ještě stále říkala, proč to čtu. Pak ale přišel zvrat a poslední čtvrtinu jsem četla s očekáváním, jak se děj vyvine. Umberto Eco vylíčil tehdejší dobu tak přesvědčivě, že jsem si párkrát musela ověřit fakt, že ještě žije. I když mi tato tématika středověké filozhofie a teologie není blízká, tak jsem se musela obdivovat rozhovorůmn mezi mnichy. To jak Umberto Eco vyjadřovalů své myšlenky, které plynuly i přes několik stránek, jak si dokázal oponovat ve svých názorech a přitom tam nechat místo pro utvoření vlastního názoru, to je znak opravdu velkého a velmi vzdělaného spisovatele.
Závěrem chvi říct, že taková literatura, i když místy zdlouhavá a nudná, vede lidstvo k samostatnému myšlení a kulturně ho obohacuje. Škoda, že takového cíle nechce dosáhnout více autorů.
Novinha
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 10. 2014, 17:29
Eco mistrně skloubil tolik rovin, filozofickou, teologickou, detektivní, historickou a lidskou dohromady v jeden celek, až mi připadá neuvěřitelné, že se všechny vyskytují v jedné knize. I když jsem byla velmi zvědavá na rozpletení detektivní záhady, nedokázala jsem se přimět číst Jméno růže ve spěchu, naopak jsem si vychutnávala všechny nuance, které jsem rozpoznala. Určitě budu potřebovat ještě jedno přečtení, abych knihu plně docenila.
Jméno růže by měla být povinná četba pro knihovníky ;-)
Aratar
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 8. 2014, 17:35
Komplexní představa o pohledu na středověký svět, včetně teologických sporů, jednotlivých filosofických náhledů na svět a trošky mystiky té doby. Nenechte se odradit poněkud těžkopádným začátkem. Po několikastránkovém popisu jednoho z náboženských výjevů na stropě chrámu se děj ihned rozjíždí na plné obrátky a Vilém z Baskervillu pomalu začíná vyšetřovat jednu záhadnou vraždu za druhou.
Artep524
  8. 7. 2012, 20:45
Když jsem četla Jméno růže říkala jsem si někdy, jak se mi dílo líbí, hlavně když došlo na prostředí, ve kterém se nacházel kostel. Později mě ale kniha začala nudit, čímž nechci říct, že je to špatné dílo, ale asi jsem na něj zrovna neměla tu správnou chuť. :)
lidus
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 6. 2015, 19:13
Vůbec nechápu, jak mi na střední škole mohli vsugerovat, že Jméno růže je nudná záležitost. Konečně jsem si knihu přečetla, a musím říct, že je skvělá, skvělá, skvělá! Nejlepší z historických románů, které jsem kdy četla, a přitom překvapivě moderní.
Barca9358
40% 40% 40% 40% 40%
  19. 8. 2016, 15:05
Tohle byl buď Ecův pokus nenápadně čtenáře vzdělat v oblasti filosofie a estetiky, nebo se zkrátka neubránil svému povolání. Vzhledem k tomu, že přesně tohle mám vlastně vystudované, mě kniha dost zklamala. Zápletka byla úplně vedlejší, důraz byl kladen na filosofické diskuse, což mi už po chvíli připadalo jako text učebnice převeden do dialogu. Takže jako učebnice fajn, ale to jsem si klidně mohla přečíst poznámky ze školy. Příběh nebyl příliš rozpracován, nic moc se nedělo a když jsem se konečně prokousala k rozuzlení, říkala jsem si: to jako fakt? tohle je všechno? Mým závěrem tedy je, že knihy by buď měly být prezentovány jako beletrie, a v tom případě by měl být příběh dominující, nebo jako rozpravy o něčem, či učebnice. Ne čtenáře navnadit na super záhadnou středověkou detektivku a doufat, že si ji tak přečte víc lidí, i když chci vlastně psát úplně o něčem jiném. Každopádně kdo se amatérsky zajímá o filosofii, religionistiku, či estetiku, může v knize nalézt mnoho zajímavých témat.
Yggdrasil
60% 60% 60% 60% 60%
  4. 3. 2013, 13:43
Nedočetla jsem, možná že po ní jednou sáhnu, ale až zapomenu jak hroooozně se mi to táááááhlo, až jsem ji odložila a nechala být. Jak příběh dopadne jsem se dozvěděla až z filmového zpracování.......pro mě jediné zpracování, které mě bavilo více než kniha. Film totiž miluji, na knihu jsem možná byla ještě moc mladá.
Aurewen
60% 60% 60% 60% 60%
  16. 2. 2013, 23:36
Ať si říká, kdo chce, co chce, mne zkrátka postmoderní Eco v tomto případě neoslovil. Musím souhlasit s Anael, také jsem čekala asi tak do půlky knihy až se něco bude dít a ani jsem ji nedočetla, vzdala jsem to. Také mně vadilo, že jsem se pořád musela vracet na konec knihy, abych si našla, co jaké slovo znamená.
Ver
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 11. 2012, 14:00
Historický detektivní román, který je dobře napsaný, ale určitě to není jednoduché čtení.. Eco vystihuje dobu, prostředí a události výborně a naprosto přesvědčivě.
salahadin
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 8. 2010, 18:42
Jeden z mých nejoblíbenějších románů. Fascinuje mě Ecův myšlenkový záběr, ale i poutavé vyprávění tajemného příběhu. Postava bratra Williama v sobě koncentruje víru podpořenou logickým uvažováním, chytrost i všímavost Sherlocka Holmese a moudrost pravého učitele. Pro mě 100%.
Stirecka
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 4. 2010, 16:34
Pro mě jedna z nejdokonalejších knih co jsem kdy četla....A to běžně historickým románům příliš nahodluju... Dokonale čtivé, kniha vtáhne do děje... Fantasticke vykresleni postav, jazyka (zejmena u Salvatora), napinavy dej, vse do detailu promyslene (treba labyrint knihovny). Bohuzel s emi nepodarilo sehnat knizku Poznamky ke Jmenu ruze, kde autor popisuje svou dvouletou pripravu pred napsanim knihy.
Morloth
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 2. 2010, 2:12
To, že postmoderna není jen mišmaš postupů, témat, stylů a vůbec, ale že je i velmi čtivým způsobem, jak si se čtenářem pohrát dokazuje Eco hned ve svém prvním románu.
NiennaTasartir
100% 100% 100% 100% 100%
  22. 1. 2015, 22:01
Jeden z nejlepších historických románů, co jsem kdy četla. Nechybí tu napětí, historie, filosofie ani církevní otázky. Do posledních stránek jsem netušila, kdo je vrahem a ten konec mě fakt dostal!
StepanHrouda
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 8. 2013, 23:59
Smekám, naprostý literární skvost! Není to kniha, kterou bych mohl číst pořád dokola, ale u mála knih jsem zažíval to co u této. Eco rozjíždí úžasný koncert napětí a tajemna, přidává teologii a naplno využívá své znalosti středověku a filozofie.
Nikdy bych nečekal že budu s takovým zaujetím číst rozvláčné debaty mnichů a sáhodlouhé popisy či hledat v rejstříku co znamenají ony latinské fráze. A čím více se blíží závěr, tím je děj napínavější a konec samotný je přímo dokonalý!
Na Jméno růže jsem se chystal hodně dlouho a jsem rád, že jsem počkal, jako mladší bych ho určitě tolik neocenil. Kam se hrabe film, i když je určitě kvalitní, knize nesahá ani po kotníky.
Kimon
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 3. 2013, 14:28
Skvělá kniha i skvělé filmové ztvárnění http://www.csfd.cz/film/166-jmeno-ruze/v hlavní roli se Seanem Connerym.
Hochturn
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 11. 2012, 13:35
Četl jsem v jednom časopise rozhovor s Umbertem Eccem, a v něm sám říkal, že nechápe proč zrovna tohle dílo mělo u nás takový ohlas, když jemu osobně se nezamlouvá. Odpověď je dle mého názoru ta, že se v ní řeší - na první pohled banální - smích, resp. jeho zrod. Samozřejmě, že bez znalostí teologie, filosofie, historie, by dílo bylo jen suchým pojednáním o smíchu. Doba byla též zvolena příhodně, neboť palčivější období v dějinách náboženství není, než jaké bylo zvoleno. Osobně jsem z této knihy vytěžil to, že jakákoliv církev se bojí ztráty svých oveček; a smích - jako prostředek k potlačení strachu - jej o ně připravuje, neboť základních otázky (kdo stvořil svět aj...) člověk tíží a tížit budou. A když už se zdá, že je někdo vysvětlil (náboženství), nebude nečinně přihlížet, jak se "jim" práce bortí pod rukama...
eormis
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 8. 2011, 20:04
Opravdová postmoderna, dílo je to strhující, ale až po překousnutí prvních 100 stran, ale stojí to za to. Neotřelé, nápadité, navíc očekává alespoň nějáké znalosti historie nebo filosofie.
klertecka
40% 40% 40% 40% 40%
  19. 1. 2011, 22:39
Teď tu budu za totálního barbara, ale Jméno růže jsem nikdy nebyla schopna dočíst. Vždycky jsem došla maximálně do poloviny, vlastně ani to ne. Nevím proč, ale ta kniha mě asi nikdy nezačne bavit. Tak a teď mě ukamenujte!
Veve721
80% 80% 80% 80% 80%
  26. 9. 2016, 9:17
Kvalitní detektivka, která klade na čtenáře dost vysoké nároky. Není to oddechová četba a komu se nechce při čtení i přemýšlet má docela smůlu.
Loxias
80% 80% 80% 80% 80%
  21. 4. 2016, 9:07
Tohle bylo necekane. Proletl jsem knihu na me pomery necekane rychle, jak byla zabavna a ctiva a filozoficke a latinske vsuvky mi to nijak nekazily, spise naopak. Nudne byly akorat obcas dlouhe a zbytecne popisujici vycty.
Slavka
60% 60% 60% 60% 60%
  21. 3. 2012, 12:56
Přečetla jsem toho hodně, ale přiznám se, že Jméno růže byl příliš tvrdý oříšek. Základní linka příběhu je skvělá a poutavá, ale ta historická omáčka chutná jen někomu. Nakonec jsem se uchýlila k rozhlasovému zpracování, které jsem si "poslechla jedním dechem" a maximálně si užila.
Vojtěch Kunc
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 9. 2016, 14:04
Zamiloval jsem se do této knihy!
Kniha mě od prvních vět vtáhla do sebe a nepustila mě až do dočtení. Pro mne se dílo dělilo na 3 roviny. První, dějová (detektivní), rovina byla velice poutavá. Eco si se čtenářem pohrává a vždy mu prozradí pouze část pravdy a když už to vypadá, že Vilém oznámí čtenáři, kdo je vrahem, Eco nečekaně Vilémův tok myšlenek odloží na jindy. To mě velice rozčilovalo a nutilo mě knihu neodkládat, chtěl jsem se dozvědět více. V tu chvíli ale přišla druhá - filosofická nebo třetí - historická rovina, které jakoby děj odložily na později. Historické pasáže byly docela zajímavé a dějově měly spád. A pasáže filosofické jsou kapitola sama pro sebe. Přestože mě občas filosofování nudilo, vždy jsem se donutil tyto úseky přečíst třeba i třikrát, abych je opravdu pochopil a neudělal jsem chybu. Myslím, že Ecovy myšlenky mě budou vrtat hlavou ještě dlouho. Nejvíce mě ale dostal závěr, lepší zakončení snad ani nemohlo být.
Kristýna Čechová
80% 80% 80% 80% 80%
  19. 7. 2016, 19:31
Věřím tomu, že napsání takové knihy muselo dát autorovi opravdu spoustu práce. Popis opatství, života v něm i mnichů je opravdu velice realistický a přesvědčivý, aby něco takového mohl napsat, musel o tom mít spoustu znalostí. Latinské názvy k tomu, jak sám autor napsal v doslovu knihy, měly ještě umocňovat atmosféru doby. Prvních 300 stran mě příliš nebavilo, ale byly v nich i "lepší" části. Kniha mě začala opravdu bavit od strany 300 a dál, kdy se konečně začalo něco dít. Musím ale říct, že latinské názvy odváděly mou pozornost od samotného děje (když jsem hledala ve slovníku vzadu v knize, nebo na internetu) a spíš, než že by ve mně umocňovaly atmosféru doby, tak mě rozptylovaly. Samotné vyvrcholení celé knihy mě ale trochu zklamalo. A když celé opatství shořelo, tak mi to bylo opravdu líto. Na závěr musím ale bohužel říct, že ve mně kniha jako taková nezanechala až tak hluboký dojem, jako jiné knihy . Myslím, že to není kniha pro "sváteční čtenáře", ale spíš pro "čtenáře zkušenější", protože některé pasáže jsou opravdu složitější, jak na čtení, tak i na pochopení.


1 2