Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Baudolino

87%
4 104
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Baudolino
Autor:
Originální název: Baudolino

Nejnovější vydání:
Argo - 2001
ISBN: 80-7203-398-0
Počet stránek: 511
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 38x v oblíbených
v přečtených 156x v přečtených
v knihovně 71x v knihovně
k přečtení 70x k přečtení
právě čte 4x právě čte
si přeje 4x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Argo (2001) 80-7203-398-0 511

V románu se autor slavného Jména růže opět vrací do středověku. Vesnický uličník Baudolino, rodák ze severní Itálie, se v lese setkává s Fridrichem Barbarossou. Netuší, s kým má tu čest, a prorokuje vítězství Barbarossy v nastávající bitvě. Král si Baudolina oblíbí, ujme se jej a posílá ho na studia do Francie, kde chlapec začíná spolu s dalšími spřádat své sny o tajemném křesťanském království Kněze Jana, ležícím kdesi daleko v Asii. Paděláním Janova dopisu zavdá podnět ke křížové výpravě, na níž Barbarossa umírá, ale Baudolino pokračuje v putování krajinou obydlenou monstry středověkých bestiářů.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Tanmut
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 11. 2013, 3:40
(Tak jsem se díval a Baudolino nezískal ani Nebulu ani Huga. Jestli oni ti organizovaní fantasti nejsou tak trochu fajnovky.)

Baudolino se stejně jako Budulínek nechá odlákat jednou lišavou ryškou z domova, ale místo aby jej někdo tahal z nory, on všechny ukecá dovnitř.
Ještě před křížovou výpravou je román místy vycpán odřezky z Foucaltova kyvadla, pak už se objevují dílu zcela vlastní nápady a motivy. Pndapetzim je skvostně vystavěné Archimedovo zrcadlo, nastavené středověkému křesťanstvu; symbolika na rozbor delší než román.
Vypravěčsky zcela suverénní Mandevilla.

(Když nad tím přemýšlím, asi tam létalo málo draků.)
Rames
40% 40% 40% 40% 40%
  17. 6. 2015, 10:44
Tuto knihu jsem přečetla s velkým sebezapřením, pro mě naprosto nezáživné a zdlouhavé . Hlavní postava Baudolino je nesympatický , prospěchářský ha...ík.
Pend
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 7. 2012, 18:14
Při čtení jsem si říkal, jestli vlastně mám Baudolinovi fandit nebo ho odsuzovat, vždyť to byl podvodník prvního řádu. Při čtení některých částí jsem se ale musel smát - zvací dopis, výroba a prodej ostatků.
Potulný mnich
100% 100% 100% 100% 100%
  5. 6. 2011, 18:31
Už dlouho jsem nečetl takhle povedenou knihu. Dávám 5 hvězdiček,určitě si to tahle kniha zaslouží a každému,kdo si chce přečíst něco kvalitnějšího,doporučuji.
dida
100% 100% 100% 100% 100%
  31. 8. 2013, 21:12
Pro mě je to nejlepší knížka od Eca, kterou jsem četla (zatím jich moc nebylo). Baudolino je trochu rozporuplný hrdina, člověk dlouho neví, jestli mu má fandit nebo ho odsoudit, ale je to sympaťák. Celý příběh je velká sranda z pera neskonale moudrého muže Umberta Eca a to je fantastická kombinace. Vřele doporučuju
Al-Borak
100% 100% 100% 100% 100%
  11. 9. 2014, 23:49
"Jméno růže" a "Foucaultovo kyvadlo" bohatě stačilo na to, abych si uvědomil, že si od Umberta rád přečtu i zbylé romány. Přiznávám, že jsem nepředpokládal, že by ta dvě předchozí díla Umberto ještě něčím předčil. A zase mě ten chlápek překvapil! Ačkoli považuji zmíněná díla za naprosto skvělá, "Baudolino" na mě zapůsobil poněkud jiným dojmem. Kolikrát se člověk pobaví nad Baudolinem a jeho lhaním. Kniha mě bavila od začátku do konce, ale faktem je, že nejvíc mě chytla sama pouť za knězem Janem. Kdybych měl srovnat "Baudolina" s "Foucaultovým kyvadlem", řekl bych, že to mladší z obou děl se čte "snáze", ale zajímavých myšlenek, poznatků a vědomostí v knize ukrytých najdete možná ještě více.
jamalka
80% 80% 80% 80% 80%
  1. 2. 2010, 22:12
Kniha postavena na symbolech, v nichž se obyčejný čtenář poněkuď ztrácí- i přesto se však jedná o povedenou knihu a zajímavé čtení.
snedy
100% 100% 100% 100% 100%
  20. 7. 2013, 10:47
Stejně jako u předchozích Ecových děl jsem dostal rozsáhlý exkurz do filozofického, náboženského i obecného myšlení některé historické epochy, tentokrát období Fridricha Barbarossy. A hrdinu tak morálně čestného a zároveň pokrouceného, že jsem celou dobu nevěděl, jestli mu fandit nebo ne. Takže pokud chcete vědět, jak vypadalo studium na vysoké škole před skoro tisíci roky, jak nejlíp vycvičit nájemného vraha, jak doopravdy umřel císař Fridrich, jak vznikla legenda o Třech králích, co je ve skutečnosti Svatý Grál, kdo je opravdu "autorem" Turínského plátna nebo jak vypadá fantasy žánr v podání Eca, směle do Baudolína. Eco si prostě drží svoji nadstandardní kvalitu ve všech svých dílech.
LordBartimaeus
80% 80% 80% 80% 80%
  17. 2. 2015, 20:15
Osobně myslím, že se jedná o velice povedenou knihu, která (jak je Ecovým zvykem) boří zažité stereotypy. Ovšem jsem také rád, že jsem si před ní přečetl ještě jeho Dějiny legendárních zemí a míst - je to taková "příprava", díky níž se Baudolinův svět ukáže být trošku pochopitelnější, jsou v ní vysvětleny představy o tvaru země, popsán původ Králů i samotná Říše kněze Jana. Samotné kniha o Baudolinovi je jistě velice strhující, není zde žádná "výstelka", jak tomu často bývá u jiných autorů. I když musím uznat, že návrat z Říše zpět do Evropy je, nechci v žádném případě říci odfláklý, ale tempo je zde oproti zbytku knihy mnohem rychlejší, což se mi příliš nezamlouvá.
Moriarty
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 2. 2011, 11:16
Tahle knížka mi dala zabrat, ovšem dala mi zabrat takovým tím slastně uspokojivým způsobem. Čtivo je to opravdu těžké a na čtenáře klade vysoké nároky, kdo se s nimi ovšem popasuje, určitě nebude litovat!
Hannami
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 1. 2011, 15:10
Kniha je pro čtenáře náročnější, co se týče znalostí filozofie a historie. Ale rozhodně stojí za přečtení, doplní člověku obraz o období křižáckých výprav o temného středověku, kdy lidé věřili, že země je placatá, církev se ocitala v papežském schismatu a králové si podrobovali okolní území.