Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Hanin kufřík

90%
5 87
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Hanin kufřík
Autor:
Originální název: Hana’s suitcase
Poprvé vydáno celosvětově: 2001

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Portál - 2013
ISBN: 9788026205210
Počet stránek: 120
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 17x v oblíbených
v přečtených 139x v přečtených
v knihovně 30x v knihovně
k přečtení 85x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 9x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Portál (2013) 9788026205210 120
Portál (2003) 80-7178-796-5 117

Příběh sourozenců Hanky a Jiřího Bradyových, kteří se po deportaci rodičů rázem octli sami v Novém Městě na Moravě. Ovšem po několika měsících i je - desetileté židovské děti odvezli do terezínského ghetta. Jiří nakonec díky mnoha šťastným náhodám válku přežil, v osmačtyřicátém před komunisty utekl do Kanady, kde se postupem času vypracoval na respektovaného podnikatele. O své milované sestře ale nedokázal vypátrat žádné zprávy. Až desítky let po válce ho našla Tuniko Išioka, zakladatelka tokijského centra pro zkoumání holocaustu, které nedal spát tajemný kufr s jménem Hanah. Ta po mnoha letech pátrání našla Jiřího a zrekonstruovala i osud jeho malé sestry. (Založil/a: skjaninka)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Introvert
100% 100% 100% 100% 100%
  31. 10. 2016, 0:52
Poprvé jsem se setkala s knihou o holocaustu, která je koncipovaná tak, že je jí možné využít jako učební pomůcku. Snažila jsem se při četbě o jakési vnímání myslí dítěte - a ano, mám zato, že pro děti bude hodně pochopitelná. Velice pěkně to ve svém komentáři vyjádřila Gabri-ela - více dodávat skutečně není zapotřebí.
prkali
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 10. 2016, 20:12
"Pochopit minulost, abychom mohli vytvořit lepší budoucnost."

z předmluvy:
(...) Japonsko bylo během války spojencem nacistického Německa a o holocaustu se zde donedávna nemluvilo. Zájem o tuto problematiku vzbudil v Japonsku až anonymní japonský sponzor, který chtěl přispět k všeobecné toleranci a porozumění. Považoval za důležité, aby o této části světové historie byli informováni i mladší lidé v Japonsku. K tomuto účelu se rozhodl založit Tokijské centrum pro studium holocaustu.
V roce 1999 se konalo setkání dětského fóra na téma holocaust. Zúčastnilo se ho dvě stě studentů z různých škol z Tokia a okolí a setkali se s Yaffou Eliach, ženou, která přežila holocaust. Vyprávěla jim, jak téměř všichni Židé z její vesnice, mladí či staří, byli zabiti nacisty. Na konci svého vyprávění všem připomněla, že právě na nich záleží, zda dokážou vytvořit budoucnost bez válek. Část mladých japonských posluchačů si tuto výzvu vzala k srdci a vytvořili skupinku zvanou Malá křídla. Členové tohoto seskupení se scházejí každý měsíc. Mladí lidé ve věku od osmi do osmnácti let vydávají svůj časopis, pomáhají v práci Tokijskému centru pro studium holocaustu a šíří osvětu o historii holocaustu mezi další japonské děti. To vše probíhá pod vedením ředitelky centra pro studium holocaustu Fumiko Išioka.
Buřinka
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 10. 2016, 13:42
Chtěla bych říci, že je to kniha, která má i přes svoje smutné svědectví v sobě cosi pozitivního (světlo na konci tunelu = bratr Jiří) a bohužel neznám knihu o holocaustu, která by byla úsměvná.
Velice dobře se čte (přečetla jsem ji a znovu ji čteme nahlas s desetiletou dcerou) a myslím, že ji pochopí jak děti na ZŠ, tak je hlavně velkým přínosem coby učební pomůcka pro učitele ZŠ.
Cituji z knihy něco o Jiřím - bratrovi hlavní hrdinky: " Zoufale si přál, aby rodina byla opět pohromadě. Pěšky, vlakem a autostopem se Jiřímu podařilo vrátit se v květnu 1945 do milovaného domova...".
Na straně 100 se mi draly slzy do očí. V kapitolách se střídají válečná léta s rokem 2000, kdy japonská koordinátorka Fumiko Išioka - zakladatelka Tokijského centra pro studium holocaustu - začala hledat majitelku malého hnědého kufříku z Osvětimi a zjišťovat osud české židovské dívenky Hanny Brady... Hrozně mě zasáhl i tento úryvek: " Osmiletá Hana vypustila svou lodičku. Ta chvíli plula po hladině bez zachvění. Pak se zapotácela a naklonila se na bok. Svíčka spadla na hladinu a zhasla." Co víc dodat. Snad, že těch příběhů se šťastným koncem je z tohoto období jen málo...
AkzuzkA
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 12. 2016, 21:17
Pěkný příběh, skvěle zpracovaný tak, aby byl srozumitelný i těm nejmenším. Měla jsem možnost s knihou pracovat při dětských workshopech a vřele doporučuji!
MsAndy
80% 80% 80% 80% 80%
  31. 10. 2016, 19:42
Výborná kniha, která zachycuje život dětí Bradyových. Příběh umí chytit za srdce a ve spojitosti s dnešní politikou je pořád důležitý. Doporučuji k přečtení!
hous.enka
80% 80% 80% 80% 80%
  3. 11. 2016, 9:22
Dokonale vykreslený příběh jednoho děvčátka z Nového Města na Moravě, po němž zbylo po válce jen pár fotografií, kreseb z Terezína a kufřík... Pro dnešní děti možná nejstravitelnější první setkání s holocaustem v jedné z jeho nejděsivějších podob.
Vojtik69
80% 80% 80% 80% 80%
  5. 12. 2016, 18:42
Toto by mělo být zavedeno jako povinná četba na základních školách. Není to nějaké dokonalé literární dílo, ale má to obrovský edukační potenciál. Dokáže to jak dětem, tak dospělým, přiblížit holocaust v celé jeho syrovosti, ale zároveň tak, aby z toho děti neměly noční můry.
Gabri-ela
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 8. 2011, 12:33
Pro seznámení dětí či mládeže s holocaustem je toto ideální kniha... Nepopisuje příliš drasticky události z koncentračního tábora, spíše se zabývá mezilidskými vztahy a ukazuje jasně na fakt, že Hana, stejně jako ostatní židovské děti, byly děti jako ostatní, měly svůj život, svůj svět, který byl během vteřiny takřka bezdůvodně zničen... Psáno dětským jazykem pro děti s velkou dávkou empatie, kterou tato kniha jistě vyvolá i u svých čtenářů...
HDosoudilová
80% 80% 80% 80% 80%
  9. 6. 2016, 9:39
Opět další silný příběh a o to víc, když se najde v Japonsku někdo takový jako Fumiko Išioka. Je dobře, že se pořád Dětem bych ji ale číst nedávala. Nicméně četla se dobře a je moc pěkně zpracovaná.
Michal Ruš
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 11. 2016, 19:18
Útlá kniha ve které se schovává silný příběh. Tak silný, že jsem ji musel občas odložit, abych si utřel slzy....
BDanushka
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 11. 2016, 9:19
Uzasna kniha, ktera by nemela chybet v zadne knihovne. Autorum se podarilo vtahnout ctenare do deje!