Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Zvuk slunečních hodin

93%
5 176
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Zvuk slunečních hodin Originální název: Zvuk slunečních hodin

Nejnovější vydání:
Odeon - 2008
ISBN: 978-80-207-1261-5
Počet stránek: 299
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 94x v oblíbených
v přečtených 250x v přečtených
v knihovně 40x v knihovně
k přečtení 199x k přečtení
právě čte 2x právě čte
si přeje 17x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Odeon (2008) 978-80-207-1261-5 299

Román přirozeným a vynalézavým způsobem spojuje několik rovin, časových pásem a žánrů - Baťův Zlín, Indii třicátých let, poválečnou Ameriku. Vyprávění začíná náhodným setkáním dvou českých emigrantů v Coloradu, jejichž životní osudy se kdysi prolnuly. V krátkých scénách i ucelených pasážích se před námi odvíjí strhující příběh, v jehož centru stojí milostný vztah Tomáše Kepplera a židovské dívky Ráchel viděný očima jejich syna Daniela. S nástupem okupace Československa a poté, co byla Ráchel odvedena do transportu, se Danielův svět harmonie a bezpečí definitivně rozpadl. Autorka zaujala nejenom tématem, ale i fabulačními schopnostmi, rafinovanou prací s literárním časem a výrazným, svébytným jazykem. Za svůj debutový román získala v roce 2002 ocenění Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Dílo bylo přeloženo do čtyř jazyků. (Založil/a: skjaninka)

(více)  

Štítky

více  
Hana Andronikova Hana Andronikova
*09.09.1967 - †20.12.2011

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
80% 80% 80% 80% 80%
  3. 2. 2014, 17:19
Je pozoruhodné, že tak mladá autorka si pro svůj debut vybrala téma holocaustu a výsledek je kupodivu velmi dobrý. Nečetl jsem ještě její další díla, ale její talent je nesporný. Škoda její nemoci a smrti.
Introvert
80% 80% 80% 80% 80%
  14. 6. 2015, 20:08
Obdivuhodný a bez nadsázky skutečně vyzrálý styl - o to více, že se jedná o knižní prvotinu této autorky. Mně osobně se na knize nejvíce líbila poetičnost jazyka, přítomná na každé straně, téměř v každé větě...
Lecter
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 10. 2015, 10:50
U některých knih chci napsat slovíčko.A technika mě nutí počítat písmena,slova,věty.A tak odečítám znaky.Sto,devadesát devět,...Ale nemám víc slov a vím,co pro mě znamená.Chci jen říct - ta kniha,ta je nádherná.
Ivulina
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 5. 2015, 19:02
"Najdu tě."
Dílo plné slunce. Rozmanitost, citlivost, bojovnost - je tam snad všechno. Třebaže některé pasáže bych si přečetla jen třikrát (a ne desetkrát jako ty ostatní), určitě mi kniha učarovala svým jazykem. Jen namátkou pár vět, které jsem si musela zapsat:
Zem nasáklá životy obětních beránků. (19)
Noviny pumpovaly tuny sutin a tisíce mrtvých na přední stránky, titulky křičely o pomoc. (48)
Neodolám. Určitě se k ní ještě jednou vrátím. A nejvřeleji doporučuji.
psychoklara
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 3. 2015, 15:56
Jedna z nejlepších knih, jaké se mi kdy dostaly do ruky a skutečný skvost současné české literatury, na který můžeme být hrdí. Navzdory tématu holocaustu je plná citu a lidskosti a rozhodně stojí za to přečíst jí více než jednou. Pro mě byla zábavnější a čtivější než tolik známá Zlodějka knih, možná na stejné úrovni jako V šedých tónech. Ačkoliv obecně téma války a koncentračních táborů nemusím, vyplatí se jednou za čas ten odpor překonat.
Reliance
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 4. 2015, 13:04
No teda.. Příjde mi, že české novodobé tvorbě se to dost vymyká.. V pozitivním slova smyslu.. Dost mě to vzalo a to jsem toho o holocaustu už přečetla a viděla spoustu. Velice realisticky popsané.. Krásný příběh, úžasný pár, kterému jsem do poslední stránky přála šťastný konec... A ač to normálně zásadně nedělám, tak jsem i strany přeskakovala jen abych věděla jestli je živá... A až pak jsem se vracela k těm přeskočeným. Moc ráda bych se podívala i na filmové zpracování.. A taky by mě zajímalo co vše tedy nebyla fikce, ale vůbec nic o tom nemůžu najít.. Nevím co bych tomu vytkla a určitě doporučuju..
borntolive
80% 80% 80% 80% 80%
  11. 5. 2013, 14:36
Baťův Zlín je mi blízký, Indie milovaná (a tady krásně popsaná), počáteční změť v tom, kdo k vám právě promlouvá, nebo čí je to myšlenka, pominu. Pak ale přišel život v koncentračním táboře, a moje chyba, přes velkou úctu jsem už přesycená tímto tématem. Vyústění příběhu bylo to, o čem se mi teprve chtělo číst – popisovaný pocit viny přeživších, a vůbec toho, "jak teď máme žít po tom všem?". Věta ze str. 279 "Zůstanu tady." se mnou cloumá...
Ramirez85
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 10. 2014, 14:43
Klobouk dolů, velmi vyspělý a hlavně čtivý debut, z toho, kolik to muselo dát práce, napsat knížku, která je sice fikcí, ale opírá se o skutečné události, jde až hlava kolem. Příběh Zvuku slunečních hodin (už jen ten název je krásně poetický a co teprv pak knížka samotná) pojednává především o holocaustu za druhé světové války, a taky o tom, jakým způsobem ovlivnil nejen ty, co zažili peklo koncentračního tábora na vlastní kůži, ale i jejich nejbližší. Knížka přeskakuje z různých charakterů i po různých dobách, tudíž vyžaduje vaši naprostou pozornost, odmění se vám však krásnými větami a taky tím, že zase jednou budete muset u knížky přemýšlet. Mně dal Zvuk slunečních hodin spoustu podnětů k zamyšlení, už třeba jen o tom, co je v životě důležité a co není. Nádherná kniha.
dida
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 2. 2013, 21:09
Překrásná kniha, naprosto mě uchvátila, pohltila a stále nepustila. Byla z ní cítit euforie nově vznikajícího města, exotický monzunem prosáklý závan Indie, láska, beznaděj, zmar a obrovská nezdolnost a síla ducha v tragickém prostředí koncentračního tábora. už jsem jí rozdala jako dárek šesti lidem a určitě v tom budu pokračovat. Pro mě román světové úrovně.
Henkie
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 6. 2015, 20:47
Ach.. Nabitá dojmy z úchvatného příběhu protkaného nití smutku. Úsměvy i slzy. Prolnutí tolika světů dohromady, splynutí příběhů, vytříbený styl psaní. Naprostá dokonalost, zahalená do smutného oparu.
Jak ráda bych se prošla tou loukou.
Halalí
100% 100% 100% 100% 100%
  25. 5. 2010, 12:30
Postmoderní prvotina Hany Andronikové, která střídá několik časových rovin, snad ani nemůže nezaujmout. Příběh se odehrává ve Zlíně, rodném městě autorky, ale i v Kanadě a Indii třicátých let, kterou jsem díky knize měl možnost spatřit „českýma očima“. Autorka mistrně míchá fakta s fabulací. Tragicky dojemné osudy Kepllerovy rodiny by snad nechytly za srdíčko jen kámen a možná i ten by neodolal, ale přitom nejde o samoúčelné (chtělo by se říct „hollywoodské“) pročišťování slzných kanálků. Autorka mistrně vypráví dojemný příběh s uchvacujícím dobovým pozadím a slzičky jsou jen takovým bonusem navíc.
ondrej_plevak
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 6. 2013, 16:12
Autorčina povedená prvotina. Krásný příběh silné lásky je osou celé knihy, vedlejší dějové linie ho vhodně doplňují. Chvíli trvá, než se čtenář zorientuje v tom, kdo právě vypráví, ke konci ovšem do sebe vše krásně zapadne. Velmi se mi líbil kontrast Indie a vyhlazovacích táborů. Skoro až neuvěřitelné, že skoro vše vychází z informací v archivech a ne z osobních zkušeností. Velká škoda, že paní Andronikova toho nestihla více..
Heduš
100% 100% 100% 100% 100%
  21. 11. 2012, 21:51
Tuto knihu jsem měla tu čest číst několikrát a velmi ráda se k ní ještě někdy vrátím. Kombinace témat jako jsou holocaust (kteréžto je mi velmi blízké) a nekonečná láska - v knize prezentována úžasným párem Tomáše a Ráchel - vody a ohně - dostane jistě i zarputilé odpůrce románů.
Steak
100% 100% 100% 100% 100%
  28. 11. 2015, 1:16
Ach, vůbec nevím, co říct. Mám v sobě tolik emocí. Byla to neskutečně silná knížka a nejen proto, že se dotýkala tak citlivého a bolestivého tématu, jako je holocaust. Nešťastné, respektive přímo tragické zakončení příběhu Toma a Ráchel mě rozplakalo a úplně rozebralo. Moc ráda bych si to ráda znovu přečetla, ale ještě dlouho se k tomu kroku neodvážím (mám příliš křehkou dušičku).
Opravdu moc krásná kniha.
cenevrec
80% 80% 80% 80% 80%
  12. 9. 2013, 11:04
Je to naprosto úžasná kniha. Měla jsem pocit jako kdyby autorka všechno zažila. Perfektní popis života v Indii, ve Zlíně a koncentračním táboře. Kniha mě pohltila a ještě dlouho po dočtení ve mě zůstala.
we.ri
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 1. 2013, 21:00
K téhle knížce jsem se dostala úplnou náhodou a o to víc mě překvapilo, jak byla skvělá. Četla jsem jí dvakrát a pokaždé jsem v ní našla nové věci, které jsem před tím přehlédla. V několika dějových liniích je obsažen dech beroucí příběh, který se mi opravdu hodně líbil. Myslím, že bych se nebála říct, že je to jedna z těch opravdu dobrých knih, které jsem přečetla.
Makyyy
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 4. 2016, 23:27
Pravě jsem dočetla a mám srdcebol.Krásný pribeh maminky a tatinka.Jako rodilemu Zlinakovi mi pribeh bezel pred ocima, jako bych byla jeho soucasti.Tyto hruzy uz se nesmi opakovat,zla na svete bylo spachano vice nez dost. Autorka je (byla) talentovana,skoda ji.
.
petulina
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 8. 2014, 13:08
Už dlouho jsem nečetla tak dobrou knihu..úplně mě pohltila. Nelze slovy vylíčit pocity, které ve mně tato kniha vyvolala... Vřele doporučuji všem!!
kvileni
100% 100% 100% 100% 100%
  9. 2. 2015, 19:31
Právě jsem dočetla podruhé a podruhé to ořvala. Pro mě rozhodně nejsilnější česká kniha vzniklá po r. 2000.
grubina
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 2. 2014, 19:12
Knihu jsem začala číst v brzkém odpoledni a neskončila jsem,dokud jsem ji nad ránem nedočetla. Příběh mě pohltil a dojal. Perfektní způsob vedení dějové linie, lidskost a krásný jazyk mě naprosto uchvátil. Na pvotinu opravdu jedinečný výkon.
kiris
80% 80% 80% 80% 80%
  30. 9. 2013, 12:49
Od této autorky, dle mého názoru zdařilejší kniha, lákající již svým obalem. Ale jde především o obsah. Zpočátku jsem se musela ke čtení trochu nutit, ale neboť jsem byla upoutána na lůžku a jiná kniha nebyla v dosahu, nakonec jsem se zakousla a knihu dočetla. A udělala jsem dobře. Nezasáhla mne sice tak jako jiné, ale přeci jen ve mne něco zanechala. Asi i částečné díky autorčině osudu.
Natalie
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 1. 2013, 13:09
Tolik stránek potřísnily mé slzy. Nevím, zda byl silnější příběh či slova Andronikové, kombinace obou pro mě byla něco zásadního. Jsem zvědavá, jak dlouho mi tato kniha bude ležet v hlavě. Pořád musím myslet na Ráchel, na Toma, na Dana..
nenia
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 11. 2012, 10:04
Když jsem bral knihu poprvé do ruky coby povinnou četbu k předmětu, ketrý studuji, byl jsem naplněn určitou skepsí a nedůvěrou. Současní čeští autoři podle mě nedosahují kvalit hodných mistrů. Navíc ženská jména ve mne vzbuzují nedůvěru ještě větší vino slátanit typu Bestiář a při jménu Lenka Lanczová se mi doslova krouti palce na nohách. Jak moc jsem vbyl překvapen při proniknutí do tohoto, nebojím se říct, veledíla. Jsem naprosto ohromený mocí knihy a umem, s jakým mi autorka naservírovala osudy lidí, které jsou tak autentické. Až je k neuvěření, jak může autorka, která nic z tohoto nezažila, tak důvěrně a barvitě vylíčit historickíé události a osudy lidí. Ještě dlouho po přečtení se budu knihou zaobírat a myslet na ni. Smekám!!!