Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Porucha reality 2 - Expanze

89%
4 11
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Porucha reality 2 - Expanze Originální název: The Reality Dysfunction: Part 2: Expansion
Poprvé vydáno celosvětově: 1997

Nejnovější vydání:
Triton - 2004
ISBN: 80-7254-343-1
Počet stránek: 536
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 18x v přečtených
v knihovně 10x v knihovně
k přečtení 2x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Triton (2004) 80-7254-343-1 536

Lidé začínají chápat, jaké hrozbě čelí. Adamité se svými nanoimplantáty ani geneticky vylepšení Edenité si ovšem neuvědomují plný rozsah nebezpečí. Pravdu tuší jen agenti tajných služeb na Lalonde, otec Horst Elwes a samozřejmě Jozue Calvert, sběratel milionů a dívčích srdcí. Lidé svádějí první bitvy, z minulosti se vrací téměř zapomenutý masový vrah Laton, zlotřilý habitat terorizuje své lidské potomky, Cikáni na dvou vzdálených světech jako jediní vědí, o co jde. A na prokleté planetě zůstalo pár zapomenutých, ale pro novináře nesmírně zajímavých dětí.

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Phorbo
80% 80% 80% 80% 80%
  18. 4. 2014, 22:49
Jelikož je Zjevení spíše seznámení s portfoliem postav a vývojem problémové situace na Lalonde, v Expanzi všechno graduje. Tak jako jsem měl ve Zjevení problémy s první částí, která nenudila, ale hold, čekal jsem něco jiného, v druhé části se konečně něco děje. Na Lalonde se děje hromada věcí, která graduje a graduje a graduje... A pak přijde konec a vám to nedá a musíte se pustit do Expance. A na tom není nic špatného, protože to tak je si myslím s každou ságou. Taky jsem přečetl Pád Hyperionu jedním dechem, nemluvě o Písni ledu a ohně. To do člověka padá a padá a nemůže to zastavit. A mě to baví. A hlavně Hamilton mě baví. Některé vypravěčské obraty jsou někdy, přijde mi, zbytečné. Je tam hodně omáčky, ale ve výsledku ta omáčka dělá tu výtečnou barvitost textu. On mě nejen že bavil, on mě pohltil a nepustil. Byl jsem tím prostě Posedlý.