Malý princ
 Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly  Všechny obaly |
Autor: Antoine de Saint-Exupéry Originální název: Le petit prince Pro děti / Pohádka ISBN: 978-80-00-02738-8 Počet stránek: 94 První vydání: 1946 Nakladatelství: Státní nakladatelství dětské knihy - 1959 Albatros - 1977 Albatros - 2010
|
 |
V oblíbených: 954x |  |
V přečtených: 2886x |
S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této moderní pohádky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo větší radost než pijanovi plná láhev, byznysmenovi peníze a panovačnému králi nezměrná moc.
Komentáře ke knize Malý princ:
Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace
Prosím nakresli mi beránka ...nikdy člověk asi nezapomene, je to něco, co se stalo jeho snem .Možná jak už jiní psali lehce složité, ale tím více by se člověku mělo zalíbit. Může na to najít 50 pohledů a další den objeví i 51.pohled.
Moudré, skromné, krásné dílo! Při každém přečtení v něm objevím něco nového. Jednoduché a přitom v sobě skrývá tolik moudrých myšlenek.
Když jsem tuto úžasnou knížku přečetl asi před šesti lety, když jsem byl tuším v sedmé třídě na základní škole, považoval jsem ji za nejhorší a nejtrapnější knihu, jakou jsem kdy četl. Teď jsem si ji přečetl znovu... a nechápu to. Je to něco úžasného... :)
Je to výborná knížka nejen pro děti. Podle mě je to vhodnější knížka pro dospělé, protože dětem uniká pravý smysl téhle užasné knížky.
některé části byly dost dobré, jiné dost nudné četl jsem ji dvakrát a to jen proto že je to v povinné četbě (nicméně to neznamená že bych ji jinak nikdy nečetl) a připadá mi to jako kniha pro malé děti, jistě ve skutečnosti je pro malé děti ale hodnotitelé a čtenáři z toho dělají něco víc.
Kniha má spoustu filozofických myšlenek v sobě, s některýma souhlasným, jiné mě vyloženě štvou a připadají naivní. Můžete si myslet že jsem tu knihu nepochopil, možné to je ale je tu typický problém - mám právo na svůj názor to, že se líbí ta kniha vám (ikdyž jste většina) neznamená že se musí líbit i mě.
Závěrem bych řekl že stojí za to tu knihu znát, přece jenom má jen 90 stran a spoustu obrázku tak sní ani neztratíte moc času a třeba se vám to bude někdy hodit - 3.5 - mé hodnocení
PS: když nad tím tak přemýslím tak má kritika vychází hlavně z těch pár částí které mě zcela znechucovaly - např. ta část kde pilot potřebuje vodu a princ se ptá proč, jestli si to dobře pomatuji
Kniha má spoustu filozofických myšlenek v sobě, s některýma souhlasným, jiné mě vyloženě štvou a připadají naivní. Můžete si myslet že jsem tu knihu nepochopil, možné to je ale je tu typický problém - mám právo na svůj názor to, že se líbí ta kniha vám (ikdyž jste většina) neznamená že se musí líbit i mě.
Závěrem bych řekl že stojí za to tu knihu znát, přece jenom má jen 90 stran a spoustu obrázku tak sní ani neztratíte moc času a třeba se vám to bude někdy hodit - 3.5 - mé hodnocení
PS: když nad tím tak přemýslím tak má kritika vychází hlavně z těch pár částí které mě zcela znechucovaly - např. ta část kde pilot potřebuje vodu a princ se ptá proč, jestli si to dobře pomatuji
Čtění Malého prince je vždy pohlazením na duši. Nejdůležitější věci na světě (přátelství, láska) jsou zde řečeny tak dětsky jednoduše a naivně, že je radost to číst. 100%
UŽIVATEL efa [2. 1. 12, 10:57]
Nádherný citlivý příběh o tom, jak je důležité "mít zodpovědnost" za to, co miluji. Jako dítě se mi příběh zdál velice nepochopitelný, myslím, že až dospělí čtenář pochopí, jaká moudrost se skrývá v tomto plně emotivním příběhu.
Tuto knihu jsem četla z "donucení",protože jsme ji měli v povinné četbě.Moc se mi nelíbí hlavně z toho důvodu,že jsem ji nepochopila.Nedokážu říct děj a smysl této knihy.Na zadní stránce je nápsáno pro děti od 7 let...Mě je 13 a opravdu bych chtěla vědět jak tohle pochopí sedmileté děcko :(
UŽIVATEL Riame [29. 11. 11, 21:18]
Velmi, velmi zajímavé. Je velká chyba číst to dříve než v 15 letech. ... je potřeba přemýšlet, aby člověk pochopil!
Musela jsem jej číst jako malá. Byl složitý a nelíbil se mi. Když jsem to vše ale překonala a začala znovu číst později, pochopila jsem. Je to krásný citlivý příběh.Pro některé asi až moc citlivý a naivní, ale je výjimečný. Plakala jsem a budu znovu :)
Kniha, která je úžasná právě tím, že je určena naprosto všem čtenářům. Na své si přijdou velcí i malí, realisté i surrealisté, pozitivisté i negativisté, chytří i ti méně nadaní. Napsat právě takovéto dílo vyžaduje ještě o něco málo více než genialitu - vyžaduje to srdce, které Exupéry rozhodně měl na pravém místě. Nádherný příběh malého prince, který prochází různými planetami a setkává se s různými lidmi a jejich problémy, ale především nezapomíná starat se o svou květinu... každý si za tuto metaforu, pokud ji objeví, může dosadit, co je mu nejmilejší - a asi to je na tom to nejkrásnější. 100%
Rozhodně to není dětská knížka a jako povinná četba na základce je to také nesmysl, ale jinak za 95%.
Takže tohle je nejoblíbenější kniha čtenářů? Tak jsem si ji teda téměř ve třiceti poprvé přečetla, ale zklamala mě. "Co je důležité, je očím neviditelné." Ano...ale tohle mi tak nějak nestačí. Chci-li potěšit svého ducha hloubkou myšlenek, raději sáhnu po Bibli.
Rozhodně bych tuto knihu nedávala číst povinně dětem ve škole, protože ji ještě nemohou pochopit. Jinak děj se mi zdá vcelku depresivní, i když třeba filozofii obecně mám velice ráda.
UŽIVATEL Shax [28. 10. 11, 23:38]
Povinná četba. Povinná, nepovinná, vem to čert. Pro mne neumírající klasika, kterou si vždy ráda přečtu.
Pod závojem jednoduše psaných vět se skrývá moudrost pohledu Malého prince na svět. I věty, které se zpočátku zdají velice jednoduché, skrývají poselství, které nelze brát na lehkou váhu. Pro mne je kniha výčtem lidské malichernosti a je zároveň důkazem, že proti malichernosti a nedostatku inspirace lze bojovat i s jednoduchou dětskou fantazií a proto se obávám, že se vážnějším čtenářům bude nejspíše zdát lehce naivní. Nejlepší kapitoly byly pro mne s výhybkářem a s liškou, neboť obě krásně vystihují poselství knihy pro mne. Výborná kniha.
Kam se, s prominutím, se.ou komplikované několikset stránkové romány, když tohle je pravý poklad ukrytý v devadesáti stránkách. Každý by si měl někdy přečíst tuhle knihu a to bez vyjímky. Po přečtení jsem brečela.
UŽIVATEL zichisek [20. 10. 11, 14:57]
Tuto knížku jsem četla po delší době a mám pocit,že v ní vidím plno jiných věcí, než jsem "viděla" jako dítě.Autor používá hodně přirovnání, které jsem jako dítě tolik nechápala.Líbí se mi, že kniha nutí k zamyšlení a ten citový "náboj" v knize.
Tuhle knihu jsem jako malý nikdy nepochopil a vůbec se mi nelíbila. Bohužel to bylo způsobeno i tím, že to byla povinná četba. Snad se někdy k tomu dostanu a znova si to přečtu a možná že změním názor.
Ano jak někteří říkají, možná v ní čtenáři našli více než tam autor vložil. Ale o tom to právě je, to je na ní právě to, co jí činí tak oblíbenou, že donutí čtenáře přemýšlet, vymýšlet, vnímat jinak i to co není. Myslím, že v dnešní chaotické době je to krásné odběhnutí :) Proto dávám pět hvězdiček, i když přiznám, že jako asi 12-letá jsem její oblibu také nechápala.
Tuhle knížku četly a měly rády moje děti. Já sám jsem se k ní dostal až nyní, ve věku pozdně dospělém. A zřejmě věkem poznamenaná racionalita myšlení v ní nedokáže odhalit to co v ní, podle komentářů, nacházejí další čtenáři. I když jsem přemýšlel,jestli do ní autor skutečně vložil všechno to, co čtenáři nacházejí. Byla to pro mne knížka milá, půvabná, která pohladila, a určitě stojí za přečtení. Některé myšlenky jsou úžasné, a jen kvůli větě "nakresli mi beránka" ta knížku určitě stojí za přečtení. Ale mezi svoje oblíbené ji zařadit nedokážu.
V teto knizce si muzete vybrat, jak ji pochopite, bud to pochopite jako pohadku, nebo jako zobrazeni tehdejsi spolecnosti. Je to super knizka
Myšlenky dobrý, ale až moc jednoduše řečeno. Nevím, za 5 hvězdiček to není, dám přednost složitější knížce, ve které hraje roli psychologie, etika a podobný věci, ale tohle mi přijde jako soubor myšlenek, ke kterýmu je domyšlenej příběh s princem... Navíc je to krátké a celkem chápu, že to děti na střední čtou a mají hned jednu knížku do čtenářáku, za kterou je učitelka pochválí... Ale já dám přednost Wildeovi nebo Platónovi co se velkých myšlenek týče...
Jako dítě jsem ji nechápala a přišlo mi to nudné. Ale až teď jsem pochopila její krásu :) Myslím že si ji vždy ráda přečtu znovu.
Poprvé jsem ji četla jaké dítě a viděla v ní poze samotné putování Malého prince. Podruhé jsem ji četla nedávno a našla jsem v ní úplně nové rozměry a jsem si jistá, že s každým dalším přečtením bude kniha pokaždé něčím nová a nečekaná.
úplně souhlasím s prvním místem mezi nejoblíbenějšími knihami!! přečetla jsem jí mnohokrát a stejně mě vždycky pohladí na duši..
Dlouho jsem se chystala si Malého prince přečíst, ale pořád jsem to odkládala, ani nevím proč... Po přečtení jsem si uvědomila, jaké jsem měla mezery ve vzdělání :-) Knížka je opravdu krásná, je v ní plno věcí k zamyšlení, ač se tváří jako obyčejná pohádka, tak je plná hlubokých myšlenek. Možná i proto je dobře, že jsem si na ní tak dlouhou dobu počkala, člověk k ní prostě musí dozrát :-)
Nádherná pohádka pro ty nejmenší a zároveň filosofická úvaha pro starší. Troufám si říct, že se tomu nedá nic vytknout! Je plná životních mouder. Rozhodně bychom se nad Princovým počínáním a příběhem měli zamyslet, neboť se v jeho příběhu skrývá mnoho pravdy. Určitě bych ji doporučovala jak do základních, tak i do středních škol.
Okouzlující počínání Malého prince, který má po konci příběhu více rozumu, než spousta "přemoudřelých" dospělých.
Pohádka, která příběhem znamená tak málo a moudrostí tak mnoho... Je v ní skryto jakési kouzlo... Ne každý je schopen ho objevit.
Pohádka, která příběhem znamená tak málo a moudrostí tak mnoho... Je v ní skryto jakési kouzlo... Ne každý je schopen ho objevit.
Tahle knížka patří mezi mých top 10. Myslím, že velkou chybou je nutit děti číst ji jako povinnou četbu. Četl jsem ji tak v 10 letech a knížka mě naprosto nudila. Vrátil jsem se k ní v době, kdy už jsem si něco prožil a knížku jsem si zamiloval. Knížka byste přečetli za 2 hodiny, ale je v ní tolik životní moudrosti, pokory a pochopení, že o ní ještě týden přemýšlíte. Nemá smysl polemizovat s těmi, kdo pod jednoduchým příběhem malého prince nevidí skrytý smysl jeho pravd a počínání. Myslím, že kdo v knížce našel skryté poselství, nebude se už nikdy na hvězdy dívat jako na obyčejná světýlka :-)
Moje nejoblíbenější pasáž:
„Sbohem,“ řekla liška. „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“
„Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
„A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.“
„A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...,“ řekl malý princ, aby si to zapamatoval.
„Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži...“
Jsem zodpovědný za svou růži...,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
Moje nejoblíbenější pasáž:
„Sbohem,“ řekla liška. „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“
„Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
„A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.“
„A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...,“ řekl malý princ, aby si to zapamatoval.
„Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži...“
Jsem zodpovědný za svou růži...,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
Nejlepší z nejlepších. Neznám jinou knížku, která by způsobovala tolik úsměvů. Malý princ je okouzlující. Nenásilnost, pravda, láska a přátelství. Měla by být v povinné četbě! ;)
Tato knížka je takovým pohlazením po duši. Čte se lehce a přitom je v ní tolik pravd, které však neplavou na povrchu a čtenář má možnost stále něco objevovat. Snad jakási filosofie, kterou mohou číst dospělí a poučit se, anebo ji čtou děti, které tuto knihu zase vnímají jinak. Roste s člověkem a já osobně se k ní určitě za pár let ráda vrátím.
UŽIVATEL stripped [8. 7. 11, 11:48]
Nevím, proč se tato kniha řadí mezi dětskou literaturu, když podle mě pro děti vůbec není určena. Je to spíše dílo, které se zamýšlí nad životem, světem, a to dítě ještě nemůže pochopit. Když jsem já Malého prince četla v 8. třídě ZŠ, vůbec jsem nechápala, o co jde a kniha se mi zdála nezáživná. Dnes s pohledu 22 letého člověka se na ni přece jen dívám trochu jinak.
U dojemných knih slzy uroním, ale tahle na dojemnosti postavená nebyla a i tak mám ještě teď slzy na krajíčku. Asi jsem také nenašla veškerou tu filozofii, kterou tam autor vkládal a nebo taky nevkládal, nicméně tento příběh poukazuje na ty životně nejdůležitější hodnoty (láska, přátelství, ..), které často potlačujeme a sesazujeme z našich pomyslných žebříčků hodnot. Žádná kariéra, peníze - z toho nikdo nemůže mít nikdy radost, pokud to nebude mít s kým sdílet a proto láska a přátelství je to, o co bychom měli pečovat od zárodku až po skon jak nejvíce dokážeme.
Existují knihy, které mají brilantní příběh, avšak jak s postupem času zapomínáme na všechny podrobnosti, bledne i vzpomínka na knihu samotnou. Je však mistrovstvím napsat knihu, která v člověku probudí jedinečné pocity, jež se i přes zamlžení vzpomínek na děj prohlubují a nedovolí na dílo zapomenout. Ukázkou takové knihy je právě Malý princ. Byl by proto nesmysl si pokazit zážitek z knihy rozpitváváním děje a všech příčin a následků, protože takové dílo se musí procítit.
Cituji jednoho starého muže: \" Když jsem si jako dítě přečetl tuto knihu, řekl jsem si, že se nikdy nechci stát dospělým. \" A tak se stalo...Já si říkám to samé
Dlouhá léta jsem tomuto příběhu nedokázala přijít na chuť a vyhýbala jsem se mu... Byl to jen smutný příběh a zváštním chlapci.
Ale když jsem jsem po spoustě let vzala tuto knihu do ruky, tak se předemnou rozprostřel neuvěřitelný příběh a hlavně obrovská míra poznání autora světa kolem sebe a hlavně základních životních pravd a moudrosti. Běžných a jednoduchých věcí, které jsou na první pohled všední a obyčejné, ale na druhý pohled člověk zjistí, že skrývají v sobě to nejdůležitější pro nás.
Není to jednoduchá kniha a člověk do ní buď doroste a nebo ne. Přirovnala bych tuto knihu k zenovým příběhům.
Banální a jednoduchý příběh obsahující skrytou moudrost.
Ale z vlastní zkušenosti vím, že to není kniha pro každého a neznamená není to tím, že ten koho kniha neosloví, by nebyl dost "intelektuáně na výši", než ten, kdo o ní básní.
Ale když jsem jsem po spoustě let vzala tuto knihu do ruky, tak se předemnou rozprostřel neuvěřitelný příběh a hlavně obrovská míra poznání autora světa kolem sebe a hlavně základních životních pravd a moudrosti. Běžných a jednoduchých věcí, které jsou na první pohled všední a obyčejné, ale na druhý pohled člověk zjistí, že skrývají v sobě to nejdůležitější pro nás.
Není to jednoduchá kniha a člověk do ní buď doroste a nebo ne. Přirovnala bych tuto knihu k zenovým příběhům.
Banální a jednoduchý příběh obsahující skrytou moudrost.
Ale z vlastní zkušenosti vím, že to není kniha pro každého a neznamená není to tím, že ten koho kniha neosloví, by nebyl dost "intelektuáně na výši", než ten, kdo o ní básní.
Asi jsem jiný... Jinak si to nedovedu vysvětlit...
Ano je to kniha, která stojí za přečtení, ale nejoblíbenější rozhodně ne...
Možná jsem v tomto ohledu barbar, ale osobně si myslím, že čtenáři našli v této knize o mnoho více, než do ní sám autor vložil.
Ano je to kniha, která stojí za přečtení, ale nejoblíbenější rozhodně ne...
Možná jsem v tomto ohledu barbar, ale osobně si myslím, že čtenáři našli v této knize o mnoho více, než do ní sám autor vložil.
Malý princ je opravdu zvláštní knihou. Osloví jak dítě, tak dospělého, ale každého jinak. A v tom tkví krása této knihy. Samozřejmě, že ne každý v knize najde nějaký hlubší smysl, poselství, ale krásu dětství a přátelství tam snad najde každý.
Poselství v knížce je jen tak velké jaké doopravdy chceme a závisí na prožitých zkušenostech čtenáře. Velká chyba je, že hodně čtenářů přisuzuje dílu velké filozofické kvality jen proto, že to je názor většiny. Neříkám, že by byl Malý princ přeceňován. Je to krásný příběh poukazující nejen na rozdíly mezi dospělým a dítětem, spíš bych řekl, že to je jen podpůrný motiv. Jen mě bohužel neoslovil tolik, jako většinu. Možná napodruhé pochopím.
UŽIVATEL Lili95 [18. 5. 11, 8:36]
Namuluj mi beránka mě naprosto dostalo, několik lidí tvrdí že z knihy nic nemají, ale je to podle mě jen a jen proto, že dostatečně nechápou její poselství, myslím že tato jedinečná kniha sice nepatří do knihovny malých dětí, ale každý člověk od určitého věku by měl jeden výtisk vlastnit
Namaluj mi beránka.... Tedy nakresli. Pro citáty a kapitoly z téhle malé co do objemu, ale jinak velmi otevřené a tím vlastně velké knížky, se pořád vracím k její webové podobě
http://www.vrana.cz/princ/
„Nemohu si s tebou hrát,“ namítla liška. Nejsem ochočena.
Ó promiň,“ řekl malý princ.
Chvíli přemýšlel a pak dodal:
„Co to znamená ochočit?“
„Ty nejsi zdejší,“ řekla liška, „co tu hledáš?“
„Hledám lidi,“ odvětil malý princ. „Co to znamená ochočit?“
„Lidé,“ řekla liška, „mají pušky a loví zvířata. To je hrozně nepříjemné. Pěstují také slepice. Je to jejich jediný zájem. Hledáš slepice?“
„Ne,“ řekl malý princ. „Hledám přátele. Co to znamená ochočit?“
„Je to něco, na co se moc zapomíná,“ odpověděla liška.
„Znamená to vytvořit pouta...“
„Vytvořit pouta?“
„Ovšem,“ řekla liška. „Ty jsi pro mne jen malým chlapcem podobným statisícům malých chlapců. Nepotřebuji tě a ty mě také nepotřebuješ. Jsem pro tebe jen liškou podobnou statisícům lišek. Ale když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mne jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě...“
„Začínám chápat,“ řekl malý princ. „Znám jednu květinu ... myslím, že si mě ochočila...“
http://www.vrana.cz/princ/
„Nemohu si s tebou hrát,“ namítla liška. Nejsem ochočena.
Ó promiň,“ řekl malý princ.
Chvíli přemýšlel a pak dodal:
„Co to znamená ochočit?“
„Ty nejsi zdejší,“ řekla liška, „co tu hledáš?“
„Hledám lidi,“ odvětil malý princ. „Co to znamená ochočit?“
„Lidé,“ řekla liška, „mají pušky a loví zvířata. To je hrozně nepříjemné. Pěstují také slepice. Je to jejich jediný zájem. Hledáš slepice?“
„Ne,“ řekl malý princ. „Hledám přátele. Co to znamená ochočit?“
„Je to něco, na co se moc zapomíná,“ odpověděla liška.
„Znamená to vytvořit pouta...“
„Vytvořit pouta?“
„Ovšem,“ řekla liška. „Ty jsi pro mne jen malým chlapcem podobným statisícům malých chlapců. Nepotřebuji tě a ty mě také nepotřebuješ. Jsem pro tebe jen liškou podobnou statisícům lišek. Ale když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mne jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě...“
„Začínám chápat,“ řekl malý princ. „Znám jednu květinu ... myslím, že si mě ochočila...“
UŽIVATEL gootter [4. 5. 11, 20:02]
No... žádné poselství nevidím. Knížka je pro mne... jak bych to řek, nezáživná, nudná, v jistých chvílích i hodně naivní... prostě "o ničem"... bude to asi tím, že teprve vycházím základku... ale vůbec se mi nezdá, že ji vůbec kdy pochopím... možná ano, možná ne... :-)
Když jsem se tuhle knížku pokoušela poprvé přečíst, bylo mi 7 a nijak mě neoslovila, a proto jsem ji nedočetla. Ale o pár let později jsem se k ní vrátila. A oblíbila si ji. Často se k ní vracím. Je to pro mě jedna z nejdokonalejších knížek objevujících se v seznamech povinné četby, ze které si může člověk i něco odnést.
Tato knížka je jako žena. Navenek krásná, a uvnitř ještě krásnější.
Je v ní tolik myšlenek, že snad každý si z ní musí něco odnést.
Ps: Také mám svou Květinu
Je v ní tolik myšlenek, že snad každý si z ní musí něco odnést.
Ps: Také mám svou Květinu
Nedávno vyšlo docela zajímavě zpracované 3D provedení u Albatrosu, nakoukla jsem do něj v knihovně a myslim, že dám téhle knížce ještě jednu šanci. Takhle prostorově vyřešený příběh mě zaujal na první pohled a možná bude o to zajímavější se do toho pustit.
Nádherný příběh =). Antoine de Saint-Exupéry jakoby psal příběh svého života, což asi většina z Vás ví, že opravdu letěl letounem a ted se sním zřítil. Velice dojemný příběh skutečného prince =). Tato postavička na mě tak zapůsobila, že se k téhle knize velice ráda vracím. Odvážný pohled na svět dospělých ze světa dětí.
Můj největší zážitek s touto knihou nastal tehdy, když jsem si ji jako desetiletý chtěl půjčit z knihovny a knihovnice mi ji sebrala s tím, že bych ji nepochopil. Kráva!
UŽIVATEL NikiNiki [6. 3. 11, 11:10]
Já jsem toho názoru, že ač je to knížka pěkná a opravdu milá a líbila se mi, není to ani zdaleka takové terno, jak jsem si myslela z vyprávění druhých.
V dětství jsem tuto knihu nečetl, až teď a je opravdu skvělá! Je to dobře napsané a po přečtení máte takový dobrý pocit nebo jak bych to nazval.Jak po shlednutí filmu Život Briana.
UŽIVATEL papanicko [14. 2. 11, 15:05]
Danča K: Chápu, že pokud jseš na základce, že tě Malý princ asi moc nebavil a neoslnil... Je pravda, že to opravdu není knížka pro děti, ale jsem přesvědčená, že až se k téhle knížce vrátíš, budeš překvapená, kolik tam toho najdeš! Je to kouzelné. :) Uvidíš...
UŽIVATEL Danča K [7. 2. 11, 16:25]
Asi to bude tím, ře jsem ješťě na ZŠ a tak ji nedokážu ocenit a žádný to vaše "poselství" tam fakt nevidim. Třeba časem změnim názor, ale teď mi to přijde opravdu jako nuda. Četla jsem ji na dovolený a musela jsem se překonávat, abych to dočetla. Myslim, že jsem to dočítala jenom protože ostatní knížky¨, které jsem si tam vzala, už jsem přečetla. Omlouvám se těm, kterým se tak nížka líbila, ale mě to přijde jako nuda!
knizku sem cetla asi 3x z toho 2x jako povinnou cetbu..pri prvnim cteni jeste na ZS jsem ji nedokazala ocenit nevidela jsem v ni zadne poselstvi cim vickrat ji ctu tim vic se mi libi pokazdy v ni najdu dalsi a dalsi zajimavou myslenku, nad kterou stale musim premyslet...vyborna knizka...
Dojemná kniha s obrovským poselstvím v sobě. Člověk se v ní dozví o světě všechno, co by měl znát. Všechny krásy světa. Tak krásná kniha a přitom tak smutná. Musela jsem zatlačit slzu.
Malá kniha s veľkou myšlienkou pre dospelých, ktorú asi omylom zaradili medzi povinnú detskú literatúru len preto, že príbeh rozpráva ,,dieťa". O zmätenom svete a zvykoch dospelých ľudí, o blúdení stagnujúcej duše, o zrelosti duše ktorá nie je určená vekom, ale aj o hmotnom a astrálnom živote. Exupéry a Bach hrajú u mňa prvú ligu. Asi na tom lietaní niečo bude ;)
Klasika, do které se člověk nemůže platonicky nezamilovat :) Knížka mého dětství, jíž jsem porozuměla až dodatečně po mnoha letech. Určitě ne knížka pro děti, které by mohly být nešťastné ze symbolického pojetí závěru.
Milá, krásná knížka, která nikdy nezklame a vždycky potěší. A nezáleží vůbec na tom, kolik vám právě je...pocit z četby Malého prince je vždy úžasný...
můžu ji číst pořád, ráno, večer, vždy ji mám během chvilky "zhltnutou" a vždycky mě na konci rozpláče (a to nejsem žádná citlivka, ba naopak)... Mám pocit, že mi předá nové poselství, skrytý význam, který se mi pokaždé jeví trochu jinak, než když jsem knížku četla naposledy ... Malý Princ je pro mě kult, životní filozofie která se jeví jako velice jednoduchá, ale má v sobě takový smysl, že mi bere dech...
Člověk ji nemusí mít rád, ale každý by si tuhle knížku měl aspoň jednou v životě přečíst. Ti, které nezaujme, si můžou říct, že to aspoň zkusili, a ti ostatní v ní najdou kousek něčeho milého a krásného, co jim už nikdy nikdo nevezme. Kdysi jsem někde četla, že život se dělí na dobu před Malým princem a po jeho přečtení. Věřím, že pro mnoho lidí to tak skutečně je.
Zvláštní kniha. Nevím.. Jsem barbar, že jsem jí četla až teď, ale vůbec se mi do toho sříve nechtělo. Nemám ráda knihy, které mi svými počty stránek většinou moc nedají. Teď jsem tedy knížku za pár chvilek přečetla a nevím jaký si na to utvořit názor, protože mi to přišlo skoro jako minuta, co jsem s knihou začala a co jsem s ní i skončila. Chápu, že je to velké dílo a je tam mnoho skrytých věcí, které chápeme jen když chceme. Já něco pochopit chtěla a něco ne. Můžu říct, že to nebylo tak špatné, ale tyhle knihy nejsou úplně tak pro mne.
Tuto knížku jsem četl dvakrát. Jednou jako malý, ale to jsem měl raději jiné knihy a jednou před maturitou a to jsem asi ještě nebyl dostatečně dospělý na to, aby se mi líbila jako dospělému. Tak snad někdy potřetí...
Tuto knuhu jsem četla několikrát, ale až teď s přibývajícím věkem v ní nacházím tu krásu kterou jsem před tím neviděla nebo viděla jen částečně. Moudra do ní vložená mi nepřipadají jako rádo by fylozofické kecy a konec knihy je velice dojemný - jak napsala ZELVICKA: A poslední stránky tý knížky jsou úplně rozpitý od těch lidí, co u toho pláčou.
Kéžby tu pan Exupéry byl, abych se mu mohla poklonit, za takové veledílo!
Neznám jinou knihu, kterou můžete číst v libovolném věku a vždycky si v ní najdete něco aktuálního.
Neznám jinou knihu, kterou můžete číst v libovolném věku a vždycky si v ní najdete něco aktuálního.
Kniha, která nikdy neomrzí. Od dětství až ke stáří. Představte si, že dětskou knihu předčítáte 19leté dívce a ta u ní pláče dojetím. To je Malý Princ.
Tato kniha se mi poprvé dostala do rukou přibližně ve 12 letech. Tehdy jsem ji rychle přelouskala a jediné, co jsem si z toho vzala, bylo, že tam byl nějaký princ a ten cestoval po planetách, kde se setkával s divnými lidmi.
Po pár letech jsem se rozhodla knihu přečíst znovu. Už po pár stránkách jsem byla překvapena, jak krásně je příběh napsán a čím dále jsem se ve čtení dostávala, tím více jsem byla knihou okouzlena.
Po pár letech jsem se rozhodla knihu přečíst znovu. Už po pár stránkách jsem byla překvapena, jak krásně je příběh napsán a čím dále jsem se ve čtení dostávala, tím více jsem byla knihou okouzlena.
Opravdu úžasná knížka. Pokaždé když ji čtu, nacházím v ní stále nové a nové myšlenky.... :)Spousta lidí ji nemá rádo - asi ji totiž úplně nechápou. Já se ale řadím k těm, kteří ji milují a vždycky budou... ;)
Úžásná kniha. Běžně tenhle druh čtiva moc nevyhledávám, ale to, že jsem Malého prince nebudu nikdy litovat.
Exupéry Vás vtáhne do reje myšlenek a představ a nepustí, dokud knihu nedočtete do konce.
Exupéry Vás vtáhne do reje myšlenek a představ a nepustí, dokud knihu nedočtete do konce.
Myslím, že tohle je typický případ, kdy je vcelku jedno, v jakém věku po téhle knize sáhnete. Dokáže něco dát jak dítěti, ve kterém vyvolá některé základní životní otázky, které tak obvykle děti zajímají, tak i člověku v pokročilém věku, který v díle hledá spíše tu svou životní filozofii a moudro. Nádhera, krása, skvost.
O knize slyšel snad každý, já osobně po ní sáhla až později, ale vím jistě, že se k ní budu vracet. Je zvláštní, jak opěvujeme myšlenky, které by pro nás měly být tak samozřejmé... Smekám:)
Strašně nádherná knížka. Myslím, že asi jediná, která mě dohnala skoro až k slzám. A to jsem ji četla asi v 16-ti. Asi ve druhé třídě mě sice úryvek o beránkovi v čítance noc nezaujal, ale když jsem si později ke knížce našla náhodou cestu neměla jsem slov
Jde o filozofickou pohádku,prvně jsem ji četla v pěti letech. Pro mě je to naprosto nejlepší kniha. Navíc autor si ji sám ilustroval. Rovněž musíte přihlédnout k době, kdy ji psal.
Jako mala jsem tuto knihu nemela rada, protoze me rozcilovala pasaz s berankem, jako starsi me zase rozcilovala samotna kvetina a celkove jsem teto knizce nikdy neprisla na chut, mozna treba casem..
UŽIVATEL Tyet [8. 4. 10, 8:42]
Je to škoda, že taková docela milá, nezáludná a vlastně na nic si nehrající povídka je přijímána jako svatý grál všech "obyčejných" čtenářů. Možná proto, že je tak tenká a přečíst ji může fakt každý a nestojí ho to žádnou duševní námahu :) Nic proti té knížce nemám, ale že vítězí jako nejoblíbenější, je absurdní.
Zkoušela jsem číst několikrát, ale musim se přidat na stranu těch, komu se Malý princ nelíbí. Prostě zbytečně přeceňovaný dílko. A jak tu píše Domingo, Coelho si hraje na rádoby filozofa, ale u Exupéryho to není o nic lepší. Nebo alespon tady ne.
Každý si z ní odnese něco jiného. Krása, něžnost, dětská nevinnost.
Beránek v krabici a liška, která se chce nechat ochočit.
A poslední stránky tý knížky jsou úplně rozpitý od těch lidí, co u toho pláčou.
A poslední stránky tý knížky jsou úplně rozpitý od těch lidí, co u toho pláčou.
[Matthias] Silně přeceňovaná knížka. Jediný, co má kladný je to, že je originální, víc nic už nemá. Myšlenky mi nepřipadaly vůbec originální, ačkoliv v době, když knížka vyšla bejt originální mohly, byly spíše originálně podaný. Jinak příliš propaguje idealistické utopické blbůstky, typu láska, dobro, dětská nevinná duše... až se z toho zatočí hlava. Naštěstí je to dost krátký, takže za chvíli to člověk má z krku :-)
Jufonko, rádoby filosofické kecy vypadají jinak. Zkus si o filosofii třeba něco přečíst ;) rádoby filosofickými kecy jsou nejvíc proslulí Coelho a Kundera, ti by zasloužili lisknout po papuli.
Předpokládám, že Malého prince četl opravdu, ale opravdu každý, a že jeho dodnes ne úplně doceněný filozofický přesah a obrovsky věrné zachycení základních morálních hodnot člověka (navíc v odzbrojující formě literární miniaturky) dokáže rozluštit každý, kdo nad tím aspoň trochu přemýšlí. Jestli tohle není jedno ze zásadních děl 20.století, potažmo vůbec historie, tak už nic. (5/5)
Předpokládám, že Malého prince četl opravdu, ale opravdu každý, a že jeho dodnes ne úplně doceněný filozofický přesah a obrovsky věrné zachycení základních morálních hodnot člověka (navíc v odzbrojující formě literární miniaturky) dokáže rozluštit každý, kdo nad tím aspoň trochu přemýšlí. Jestli tohle není jedno ze zásadních děl 20.století, potažmo vůbec historie, tak už nic. (5/5)
Tato knížka patří mezi mé nejoblíbenější. Autor v ní vystihuje největší pravdy zcela prostě. Každá věta - hluboká myšlenka.
Očividně mám jiný názor než většina čtenářů, ale já tuhle knihu opravdu ráda nemám. Rádoby filosofické kecy, které mají hrát na srdce...přijde mi to celý jakoby vykalkulovaný. Ne, opravdu tuhle knihu ráda nemám!
Kniha, která donití se zamyslet, myšlenky v ní jsou krásné. Forma, kterou jsou ale tyto myšlenky podány mi moc nevyhovují. Možná je to mým příliš "dospěláckým" myšlením, ale některé pasáže knihy mě nudily.
UŽIVATEL nicky [4. 2. 10, 21:55]
Není pro děti. A je krásná a smutná. Někdy nechci být dospělá (ne že bych už byla...).
Obdivuji autory, kteří ani v dospěláckém věku neztrácejí dětské vidění světa. Saint-Exupéry k nim patřil. I já bych se rád spokojil s beránkem, který není moc velký.
Knížka, která rozhodně není pro děti, protože těm musí přijít úplně obyčejná. Krásné dílo o tom, jak velký a smutný rozdíl je mezi dítětem a dospělým.
"Vše důležité je očím neviditelné." Tuto knihu osobně považuji za jedno z nejpovedenějších děl vůbec. V této krátké knížečce, spolu s pěknými ilustracemi, se nachází moudrost snad v každé větě. Exuperyho filosofické úvahy nenechají nikoho klidným a stanou se srdeční záležitostí. :)
Rozsahem skromná, avšak obsahem monstrózní dílo se spoustou podnětů k zamyšlení.
Vše podáno velmi srozumitelně a NEelitářsky.
Vše podáno velmi srozumitelně a NEelitářsky.
Příjemná kniha která vás potěší svou originalitou a nápaditostí.