Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Ostrov Sukkwan

85%
4 32
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Ostrov Sukkwan
Autor:
Originální název: Sukkwan Island

Nejnovější vydání:
Argo - 2011
ISBN: 978-80-257-0496
Počet stránek: 162
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 12x v oblíbených
v přečtených 44x v přečtených
v knihovně 11x v knihovně
k přečtení 37x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 2x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Argo (2011) 978-80-257-0496 162

Otec se synem odjíždějí na opuštěný ostrov u aljašského pobřeží, aby na čas unikli civilizaci i složité rodinné situaci. V poklidné zátoce je čeká dřevěný srub, v lesích pobíhá spousta lovné zvěře, moře se hemží rybami. Vyrovnat se s vnějším nepohodlím a přežít nástrahy počasí nebude až takový problém, mnohem větší nebezpečí se skrývá v hlavách obou osadníků. Samota na oba doléhá nesnesitelnou tíhou a pobyt na ostrově se brzy mění v bitvu o duševní zdraví a posléze i o holý život.
Americký spisovatel David Vann ve své debutové „zálesácké“ novele zdařile navazuje na díla Jacka Londona, Jamese Dickeyho i Cormaca McCarthyho a v roce 2010 získal za Ostrov Sukkwan francouzskou cenu Prix Médicis za nejlepší zahraniční text. (Založil/a: Alseri)

(více)  

Štítky

více  
David Vann David Vann
*??.??.1966

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Introvert
60% 60% 60% 60% 60%
  24. 11. 2014, 17:54
Tohle je silný příběh, jehož tragičnost se pro mne umocnila přečtením doslovu. A jak se dívám na zde napsané komentáře, nejsem jediná, kdo to tak cítí.
Jedna z mála knih, kde mi byl jeden ze dvou hlavních hrdinů, otec Jim, vyloženě nesympatický.
Knihu jsem přečetla s chutí a naráz, ale právě kvůli citovým výlevům muže - nemuže Jima, kvůli tomu, jak se proti němu bouřily moje emoce, bych ji podruhé do ruky nevzala.
zoro2
80% 80% 80% 80% 80%
  8. 1. 2015, 20:21
V tomto příběhu je vidět otisk Cormaca McCarthyho a jeho Cesty. Na tuto knihu jsem se dlouho těšil a možná právě proto mě maličko zklamala. Takže 4 hvězdy. Za přečtení ale rozhodně stojí..
jaryj07
40% 40% 40% 40% 40%
  14. 2. 2015, 11:47
No od této knihy jsem nic nečekal, a to se také splnilo. Musím přiznat, ale že jsem doufal do konce, že se to změní. Naštěstí je to krátké. Možná na takový styl nebyla nálada, ale o tom pochybuji.
psychoklara
60% 60% 60% 60% 60%
  31. 1. 2014, 20:50
Začátek vypadal slibně a těch několik (podle mě naprosto nevhodně použitých) sprostých slov jsem autorovi odpustila. Na chybějící uvozovky u přímé řeči se také dalo rychle zvyknout. Vůbec jsem se od knihy nemohla odtrhnout a líbila se mi jediná dějová linka, ke které bylo snadné se kdykoliv vrátit. Co se mi však nelíbilo byly detailně popsané nechutné scény, které se opakovaly v celé druhé části knihy až příliš často. Závěr (po návratu) měl pomalejší spád a nepřinesl mi o moc víc důvodů k zamyšlení než předešlá část knihy. Byl to zajímavý příběh, ale mám pocit, že vyvrcholil už v "polovině".
Venceslao90
60% 60% 60% 60% 60%
  14. 10. 2012, 15:39
Ale jo, nebylo to špatné, ale neuvěřitelně silný čtenářský zážitek to pro mě tedy nebyl. Na to, jak to bylo krátké, jsem to na své poměry četl dost dlouho. První část byl pro mě jen takový rozjezd a druhá část mě zklamala. Snad jen ten konec byl zajímavý. Přiznám se, že jsem to i dějově čekal trochu jiné, zdejší anotace mi přijde docela zavádějící.
borntolive
100% 100% 100% 100% 100%
  14. 10. 2012, 22:42
Silný příběh. Téma vztahu otce a syna. Na první pohled idylická příroda, jejíž ticho způsobí, že myšlenky a city se probouzí. Soupeří spolu ego, touhy, svědomí i lítost... Vše se mění v surový, naturalistický svět, místy až nechutný, který nabyde na významu po přečtení doslovu samotného autora. Pro mě výjimečné.
NIPPON
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 9. 2012, 21:26
Co mě přinutilo půjčit si tuto knihu, byl fakt, že se děj odehrává na Aljašce. Ovšem drama mezi otcem a synem na jedné straně a tichá, nedotknutelná příroda na straně druhé dodávají knize zajímavý kontrast. Silný zážitek.
mosem
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 12. 2014, 14:24
I když nepatřím mezi čtenáře hororových románů a ani psychodramata nejsou mým nejoblíbenějším žánrem, v tomto případě jsem dal pět hvězdiček. Kniha obsahuje na jedné straně scény přímo idylické, na straně druhé naprosto znechucující. Na jedné straně pohodu, na straně druhé nenávist. Střídají se zde scény lásky a nenávisti, přátelství a zášti. Tyto dvě polohy jsou v první polovině knihy zobrazeny jemnými náznaky, aby v polovině knihy nastal absolutní zlom a zlo vytrysklo v plné síle. Kniha která nastolí otázky - jaký je vlastně otec? Je vinen, nebo je to projev nemoci? Jsou jeho projevy bezradností nebo projevem zla? A tyto otázky budou doznívat ještě dlouho po dočtení knihy - jen nemohu její přečtení doporučit před spaním.
Francesco
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 1. 2014, 8:38
Tato kniha mi doslova vlezla do hlavy. Neuvěřitelný příběh otce se synem, kteří doslova přežívají a dožívají v nedotčené přírodě na Aljašce. Úžasný konec. Všem doporučuji k přečtení. Pro mne jedna z mých top knížek.
Máťa71
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 6. 2014, 11:15
Zdrcující a šokující čtení. Autor píše o vlastních běsech a není mu co závidět ohledně jeho dětství. Jak se píše v doslovu: dobře, že se nechal zaphřáhnout do literárního povozu.
Lauralex
100% 100% 100% 100% 100%
  24. 8. 2012, 12:26
Dost dobrá knížka. Moc jsem od ní neočekávala, ale vážně mě to chytlo. U žádný jsem neomezila záchod, jídlo a pití tak na minimum, jen abych to dočetla, ani u Poslední písně, Jany Eyrové nebo Předčítače, s kterýma se to samozřejmě nedá srovnávat, ale jinak hustý, druhá část fakt hustá.
boboking
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 12. 2011, 7:18
Neuvěřitelně silný čtenářský zážitek! Kniha, kterou jsem z počátku bral jako zajímavý příběh soužití člověka s (panenskou, aljašskou) přírodou, se v polovině "metamorfózoval" v neskutečně drsné psychologické drama o žití či nežití. Je z něj jasně čitelné, že Vannův literární vzor je McCarthy. Příběh o totální, fatálním rozpadu člověka. Když si k tomu přečtete ještě doslov s biografií autora, ten člověk už tu neměl být, nebo sám být masovým vrahem. Jak to koneckonců doznává v jeho letošní, zčásti autobiografické knize vydané v USA.