Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Čáp nejni kondor

92%
5 27
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Čáp nejni kondor
 Všechny obaly
Čáp nejni kondor
 Všechny obaly
Originální název: Čáp nejni kondor

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Nezjištěno / Jiné - 2016
ISBN: 978-80-906330-0-1
Počet stránek: 112
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 6x v oblíbených
v přečtených 37x v přečtených
v knihovně 9x v knihovně
k přečtení 6x k přečtení
právě čte 1x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Nezjištěno / Jiné (2016) 978-80-906330-0-1 112 Radůza records
Baobab (2011) 978-80-87060-44-5 72

Třináct povídek o dětství svébytné písničkářky, muzikantky a textařky Radůzy. Přesvědčivě a s humorem načrtává Radůza realitu sklonku 70. let. Líčí dětství na venkově očima hubené svéhlavé holčičky, která už ve svých čtyřech letech má na život jasný názor, a jejím prostřednictvím vypráví historky rodinné i vesnické a vykresluje citlivý literární obraz svých prarodičů i rodinných peripetií.
V povídkách s lapidárními názvy (Veranda, Kondor, Zavinovačka atd.) vykresluje babičku a dědu a především jejich venkovský způsob života - od všudypřítomného koloběhu: pouť, narozeniny, práce na dvoře, zabíjení králíků, nemoci psů, malé vesnické katastrofy, po nepodstatné detaily, které však dodávají textu naprosto hmatatelný rozměr a přenášejí nás do atmosféry vesnice, která dnes už v podstatě zanikla.
Radůza vládne temperametním prozaickým talentem, který v tomto případě oživila i krajovým nářečím z východních Čech. A stejně jako ve svých písňových textech dokázala i zde vytvořit výborný koncentrát nabitý energií. (Založil/a: jamalka)

(více)  
Radůza Radka Vranková Radůza Radka Vranková
*17.03.1973

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

LadysR2
80% 80% 80% 80% 80%
  19. 7. 2013, 7:24
Útlá knížečka, co pohladí na duši. Radůzyn styl vyprávění má kouzlo a její zážitky z útlého dětství ještě umocňují pěkné obrázky. A jestli za svoje dětství nebyla vůbec bita, jak popisuje, tak měla fakt nebetyčně trpělivou rodinu. Viz pomalovaná čerstvě nabílená veranda :-)
antoniana
100% 100% 100% 100% 100%
  8. 5. 2015, 8:56
Skvělá kniha. Když jsem ji úplně poprvé otevřela, nemohla jsem se do ní začíst. Po nějaké době jsem se ke knize vrátila a naprosto mě okouzlila. Jazyk vyprávění je neuvěřitelný, navíc autorka dokáže naprosto přesně vykreslit atmosféru, která vás naprosto pohltí. Člověk začně vzpomínat na svá léta u babičky na vesnici. Tahle kniha je takový malý, nenápadný zázrak.
Astonius
100% 100% 100% 100% 100%
  27. 1. 2015, 8:14
Dětství na vesnici z pohledu malé holčičky mě navrátilo do mého vlastního mládí a vybavila se mi moje vlastní babička, naši psi a zvířata, vesnice a léto, prostě moje dětství a ten skvělý čas. Knížku jsem četla s nostalgií a po kouskách, šetřila jsem si ji - v přetechnizované a moderní době, v jaké žijeme, byla opravdovým pohlazením po duši.
donee2
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 2. 2013, 15:48
Báječná kniha...spousta krásných českých výrazů.Zamilovala jsem si ji po pár řádcích.Líbí se mi autorčin pohled na svět v písních a příjemné překvapení je i její literární tvorba.Doporučuji!
Olive Hoover
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 7. 2012, 15:05
Příjemné lehké a veselé čtení. Není co vytknout.
Děda kouká na noviny. Krájí si slaninu a vypráví mi o kondorech. Prej jsou to strašně veliký ptáci. Maj křídla tak vobrouský, že kdyby je rozpjali, nevešli by se nám ani do seknice. Takovej kondor klidně odnese i dítě. Když si hraje venku. Chytí ho a odnese do hnízda svejm mláďatum a ty ho pak uklovaj a sežerou. Jo. A děda si zas ukrojí slaninu. Šla jsem radši za babičkou, kdyby přiletěl nějakej kondor, tak aby ho zahnala. Vzala by koště a praštila by ho po hřbetě jako našeho kohouta. Ten je taky zlej, ale babička se ho nebojí. A ten kondor by odletěl. Ajá bych tu zůstala. Šly jsme s babičkou spát do komory a babička mi vyprávěla Červenou karkulku. Nemohla jsem vůbec usnout, protože jsem furt přemejšlela, jestlije lepší, když člověka sežere vlk, nebo uklovou kondorátka. Vůbec jsem si nemohla vybrat.